Monitoring článků

K. Heybati, F. Zhou, S. Ali, et. al.

Studie sledovala parametry užití dexmedetomidinové a propofolové sedace.

Primárním sledovaným parametrem byla délka hospitalizace na JIP. Sekundární sledované parametry zahrnovaly dobu trvání mechanické ventilace, delirium na JIP, mortalitu ze všech příčin, hemodynamické vlivy. JIP pacienti byli analyzováni separovaně jako pacienti kardiochirurgičtí, nekardiochirurgiční, pacienti se sepsí a pacienti v neurointenzivní péči. Byly také provedeny analýzy podskupin na základě věku a podané dávky.

Výsledky: Bylo zahrnuto 41 studií (N=3948). Dexmedetomidin významně neovlivnil trvání hospitalizace na JIP napříč podskupinami pacientů ve srovnání s propofolem, ale snížil dobu užití umělé plicní ventilace

(průměrný rozdíl -0.67 h; 95% CI: -1.31 to -0.03 h; P=0.041; nízká jistota) a riziko deliria na JIP (RR 0.49; 95% CI: 0.29-0.87; P=0.019; vysoká jistota) napříč kardiochirurgickými pacienty. Dexmedetomidin byl také asociován s vyšším rizikem bradykardie napříč různými skupinami JIP pacientů. Analýzy podskupin odhalily vliv věku na incidenci hemodynamických vedlejších efektů a mortality napříč skupinami chirurgických pacientů včetně pacientů kardiochirurgických.

Závěr: Dexmedetomidin významně neovlivnil délku hospitalizace na JIP ve srovnání s propofolem, nicméně signifikantně snížil dobu trvání umělé plicní ventilace a riziko vzniku deliria u pacientů po kardiochirurgickém zákroku. Také významně zvýšil riziko bradykardie napříč podskupinami pacientů na JIP.

British Journal of Anaesthesia, 129 (4): 515e526 (2022) doi: 10.1016/j.bja.2022.06.020