Monitoring článků

M. Bolther, J. Henriksen, M. J. Holmberg

Tento systematický přehled zkoumal vztah mezi ventilačními strategiemi (např. pozitivní tlak na konci výdechu [PEEP], dechový objem a náborové manévry) a pooperačními outcome.

Výsledky: Přehled zahrnul 63 studií. Riziko bias bylo střední pro všechny studie. V metaanalýze protektivní plicní ventilace snižovala riziko kombinovaných plicních komplikací (OR, 0.37; 95% interval CI, 0.28–0.49; 9 studie; 1106 pacientů), atelektázy (OR, 0.39; 95% CI, 0.25–0.60; 8 studií; 895 pacientů), potřeby pooperační umělé plicní ventilace (OR, 0.36; 95% CI, 0.13–1.00; 5 studií; 636 pacientů). Recruitment plicní manévry snížily riziko atelektázy (OR, 0.44; 95% CI,0.21–0.92; 5 studií; 328 pacientů). Nebyl zjištěn žádný zřejmý efekt dechového objemu, nižšího vs. vyššího PEEP, nebo recruitment manévrů na pooperační plicní komplikace při jejich individuálním zkoumání. Při všech porovnání nebyl nalezen efekt na mortalitu nebo délku hospitalizace. V analýzách podskupin nebyly nalezeny modifikátory míry efektu. Míra spolehlivosti výsledků byla vyhodnocena jako velmi nízká, nízká, nebo mírná v závislosti na intervenci a výsledku.

Závěr: Přestože protektivní plicní ventilace má za následek pokles plicních komplikací, randomizovaná klinická studie podává pouze limitované důkazy pro vedení specifických ventilačních strategií během celkové anestezie pro dospělé pacienty podstupující nekardiální chirurgický zákrok.

Anesth Analg 2022;135:971–85