Monitoring článků

Eva-Verena Schaible a Serge C. Thal

Spornou otázkou v léčbě traumatického poškození mozku (TBI) zůstává indikace a načasování antikoagulační profylaxe. Dále je vzrůstající trend pacientů s traumatických poškozením mozku na antikoagulační léčbě. Ačkoliv existuje jasná evidence zvýšeného rizika žilní trombózy a plicní embolizace u traumatizovaných pacientů bez profylaktické antikoagulace, nejsou k dispozici přesné doporučení a standardizované klinické guidelines. Přehledné review k dostupné evidenci post-traumatické profylaktické antikoagulace a managementu u pacientů s předhospitalizační antikoagulační terapii. Z výsledku EBM plyne: nefarmakologická profylaxe jako pneumatická komprese, nízkodávkovaný nefrakcionovaný heparin a nízkodávkovaný LMWH jsou dle studií efektivní k tromboprofylaxi. Když kontrolní CT vyšetření a klinické neurologické vyšetření nepopisují progresi stavu za 24 hodin od iniciální diagnostiky, nezvyšuje profylaktická antikoagulace riziko progrese krvácení a zdá se proto bezpečná u pacientů s TBI. Stratifikační skóre k identifikaci nízce, středně a vysoce rizikových (riziko spontánního mozkového krvácení) pacientů s TBI může vést k časné tromboprofylaxi při udržení vhodného risk-benefit poměru. V současné době stratifikačné skóre vyžadují validaci prospektivními studiemi. Proto aktuálně  před nasazením časné tromboprofylaxe je nutno provést kontrolní CT scan.

Curr Opin Anesthesiol 2013, 26:529–534