Monitoring článků

D. Battaglini, L. Premraj, N. White et al.

Cílem systematického přehledu bylo zkoumat efekt doby trvání tracheostomie a techniky jejího provedení (chirurgická/perkutánní) na mortalitu u mechanicky ventilovaných pacientů s COVID-19. Sekundární cíle byly sledování jejich vlivu na délku pobytu na JIP a pobytu v nemocnici, dekanylaci tracheostomie, dobu trvání mechanické ventilace a též stanovení nejčastějších komplikací.

Výsledky: Bylo zařazeno 47 relevantních studií, celkem čítající data 5268 pacientů. Průměrná doba trvání tracheostomie byla 16.5 dne (95%CI: 14.7–18.4; I2=99.6%), celková mortalita byla 22.1% (95% CI: 18.7–25.5; I2=89.0%). Meta-regrese neprokázala statisticky významný vztah mezi mortalitou a dobou trvání tracheostomie, dobou umělé plicní ventilace, celkovým časem do dekanylace a technikou provedení tracheostomie. Průměrná doba pobytu na JIP byla 29.6 dní (95% CI: 24.0–35.2; I2=98.6%) a pobytu v nemocnici poté 38.8 dní (95% CI: 32.1–45.6; I2=95.7%), obě asociované s dobou trvání umělé plicní ventilace (koeficient 0.8 [95% CI: 0.2–1.4], P=0.02 and 0.9 [95% CI: 0.4–1.4], P=0.01). Z dat dále nebylo možné určit vliv techniky provedení tracheostomie na celkovou dobu pobytu v nemocnici. Průměrný celkový čas do dekanylace byl 23.8 dní (95% CI: 19.7–27.8; I2=98.7%), bez prokázaného vlivu dobou trvání tracheostomie nebo technikou jejího provedení. Nejčastějšími komplikacemi byly infekce stomie, vředy a nekrózy a krvácení.

Závěr: Doba trvání tracheostomie ani technika jejího provedení neměla vliv na sledované outcome pacientů.

British Journal of Anaesthesia, 129 (5): 679e692 (2022)