Monitoring článků

G. Y. Millet, D. Kennouche, C. Foschia et al.

Cílem této studie bylo zhodnotit stav kardiorespiračního systému a neuromuskulární funkce u pacientů na umělé plicní ventilaci, hospitalizovaných s COVID-19 na JIP a posoudit, zda tyto výsledky přímo souvisí s pobytem na JIP/podstoupené umělé plicní ventilace.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 60 pacientů po různě dlouhém pobytu na JIP (průměrná délka: 31.9 ± 18.2 dnů) a to s časovým odstupem 4-8 týdnů od ukončení pobytu na JIP. Pomocí dotazníku byla zjišťována vnímaná kvalita života a byla testována kardiovaskulární zátěž a měřena funkce extenzorů kolene. Maximální využitelný objem  kyslíku (VO2max) byl 18.3 ± 4.5 ml/ min x kg, představující 49% ± 12% z předpokládané hodnoty a vykazoval statisticky významný vztah s pobytem na JIP a délkou mechanické ventilace (R = –0.337 až –0.446; p < 0.01-0.001), stejně jako míra maximální volní kontrakce svalu. VO2max (buď odhadovaná hodnota, nebo v ml/min x kg) též statisticky významně korelovala s klíčovými ukazateli respiračních funkcí, např. předpokládanou FVE nebo FVC1 (R = 0.430–0.465; p ≤ 0.001) a neuromuskulární funkcí. Míra kardiorespirační fitness i neuromuskulární funkce korelovaly s vnímáním fyzického stavu a obecného zdravotního stavu udávaného pacienty v dotaznících.

 Výsledky: VO2max byla průměrně jen lehce zvýšena nad hodnotu 18 ml/min x kg, která je považována za hraniční pro provádění každodenních činností bez větší námahy. Dále, změny v kardiovaskulární fitness a neuromuskulární funkci nemusí být specifické spojené pouze s COVID-19, zdají se aplikovatelné i na mechanicky ventilované pacienty/pacienty na JIP, kteří byli těmto faktorům vystaveni po stejnou dobu.   

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005641