Monitoring článků

Peter M. J. Lee, Christina Lee, Peter Rattner et al.

Intraoseální přístup je rychlou a efektivní cestou k získání vstupu pro podání infuzní terapie a léčiv. Jeho použití bylo s benefitem prokázáně v urgentní medicíně, pediatrií a vojenským lékařství. Autoři v prospektvní studii srovnávali úspěšnost, výhody a nevýhody intraoseálního přístupu ve srovnání s anatomicky orientovaným centrálním venózním přístupem u hospitalizovaných pacientů v emergentních situacích. Intraoseální vstup byl preferován jako vstup první volby u pacientů se srdeční zástavou a vstup druhé volby při selhání centrálního venózního vstupu (dle anatomické lokalizace) při emergentních situacích nekardiálního původu. Celkem u 79 dospělých pacientů byl zaveden centrální venózní vstup z toho 60 případů bylo během emergentního konzilia a 19 během KPR. Celkem u 31 pacientů byl zaveden intaoseální vstup a u 48 pacientů ventrální venózní kanyla. Úspěšnost prvního pokusu byla signifikantně vyšší u intraoseálního vstupu ve srovnání s centrálním venózním vstupem (1,2 vs. 10,7 min). Celkový počet intraoseálních pokusů byl 33 a celkový počet pokusů o zavedení centrální žilní kanyly byl 169. Celkový počet komplikací byl 3 ve skupině s intraoseálním přístupem a 22 ve skupině s centrálním venózním katetrem.
Závěrem: je k zvážení implementovat intraoseální kanylaci do algoritmů během emergentních situací. Intraoseální vstup měl signifikantně vyšší úspešnost prvního pokusu a jeho zavedení bylo signifikantně rychlejší.

Crit Care Med 2015; XX:00–00