Monitoring článků

M. Ramez Salem, Arjang Khorasani, Siavosh Saatee et al.

Ve snaze předejít regurgitaci a aspiraci žaludečního obsahu hraje gastrická sonda s dostatečným průměrem důležitou roli. Již před zavedením sondy nutno myslet na možné komplikace jejího zavádění a zvážit prospěch z jejího zavádění versus rizika. Možný je výskyt kašle, zvracení, aspirace, nežádoucí hemodynamické odpovědi, krvácení, perforace, malpozice, obstrukce dýchácích cest, uzlení sondy. Dlouho nepanovala ani shoda, jestli sondu po evakuaci žaludečního obsahu odstranit nebo ponechat in situ nebo povytáhnout do jícnu. Dnes je doporučeno sondu ponechat a racionální je mít sondu na aktivním sání během RSI. Historickým milníkem bylo zavedení Sellickova manévru. V posledních desetiletích je jeho efekt a nutnost zpochybňován, v neposlední řade pokud je aplikován, může ztížit až znemožnit intubaci, ventilaci obličejovou maskou nebo zavádění laryngeální masky. Je kontraindikován při výskytu retropharyngeálního abscesu, poranění krční páteře, laryngu, cizím tělesu v esophagu. Autoři navrhují algoritmus pro pacienty s gastroesophageálním refluxem, nemocí esophagu, distenzí žaludku. V případě pulzního jícnového divertiklu je vhodné snažit se jeho obsah zevním tlakem vyprázdnit a pak přistoupit k RSI. V případě achalázie je nutná důsledná evakuace žaludečního obsahu sondou s velkým průměrem. U pacientů s GER je na místě farmakologická potenciace žaludečního vyprázdnění, snížení acidity jeho obsahu, posílení tonu kardie. Alternativou k RSI zůstává intubace při vědomí, je tomu tak u pacientů s předpokládanou obtížnou intubací nebo u pacientů s nestabilní krční páteří. Výše uvedené zásady jsou z větší části aplikovatelné i na pediatrického pacienta. Specifický anestetický management, který je v článku detailně popsán, vyžaduje kongenitální pylorostenóza, tracheoesophageální píštěl a esophageální fundoplikace.

Anesthesia and analgesia, 2013, XX: 1 – 11