Monitoring článků

Ivan Göcze, Felix Strenge, Florian Zeman et al.

Poloha v polosedě (zvýšená horní polovina těla o 45°) je doporučena  u mechanicky ventilovaných pacientů vzhledem na redukci incidence VAP (ventilator-associated pneumonia). Ačkoliv její benefit na respirační systém je jasný, není dostatečně prozkoumán efekt elevace trupu na hemodynamickou stabilitu. Autoři zkoumali faktory ovlivnující MAP (střední arteriální tlak) a Scv02 (saturaci centrální venózní krve) u pacientů v polohách 0°, 30° and 45°. Změna polohy z 0° do 45° vedla k signifikantní redukci MAP (83,8 mmHg → 71,1 mmHg) a ScvO2 (76,1 % → 74,3 %). Tlaková umělá ventilace, vysoká hodnota SAPS II skóre, sedace, vysoké dávky katecholaminů a PEEP byli nezávislé rizikové faktory vzniku hypotenze při elevai trupu do polosedu. Pacienti s rizikovými faktory mohou vyžadovat polohování mezi 20°–30° k překonání negativních účinků elevací trupu, obzvláště časně po příjmu do intenzivní péče.

Critical Care 2013, 17:R80 doi:10.1186/cc12694