Monitoring článků

Mansoor N Bangash, Nimesh SA Patel, Elisa Benetti et al.

Efekt dopexaminu, β2-agonisty v perioperačním období, a sepse na hemodynamiku, mikrovaskulární cirkulaci, imunitní systém a orgánovou dysfunkci je nejasný a málo prozkoumán. Autoři ve studii na animálním modelu (potkan) zkoumali efekt dopexaminu v terénu experimentální endotoxemie. Na celkovém vzorku 80 zvířat sledovali efekt dopexaminu na globální hemodynamiku, mesenteriální cirkulaci, renální a hepatální funkce a aktivitu imunitního systému. Po infiltraci endotoxinem došlo k systémové zánětlivé odpovědi (elevace plasmatických hladin TNF-α, IL-1β, IL-6, IL-10, adhesivních molekul CD11a a CD11b) spojené s laktátovou acidózou a signifikantním renálním a hepatálním poškozením. Ve skupině s dopexaminem byla laktátová acidóza mírnější (laktát 2,2 vs. 4,0 mmol/l), došlo k snížení systémové zánětlivé odpovědi, zmírnění renálního a hepatálního poškození (↓TNF-α, ↓ plicní myeloperixdázy, ↓ALT a ↓kreatininu). Nicméně klinicky významné dávky dopexaminu nebyly asociované se signifikantními změnami MAP, CI (srdeční index) nebo regionální mikrocirkulace splanchniku. Z výsledků studie: dopexamin snižuje systémovou zánětlivou odpověď, redukuje tkáňovou infiltraci leukocytama a působí protektivně proti organovému poškození v dávkách, které neovlivňují globální hemodynamiku nebo regionální mikrovaskulární průtok. Výsledky ukazují, že imunomodulační efekt katecholaminů může být  u kriticky nemocných klinicky významný a je nezávislý na jejich hemodynamickém účinku.

Critical Care 2013, 17:R57 doi:10.1186/cc12585