Monitoring článků

Louis-Philippe Fortier, Dolores McKeen, Kim Turner et al.

Pooperační reziduální neuromuskulární blokáda (NMB), definována jako TOF 0.9 je identifikovaný rizikový faktor pro vznik kritických pooperačních stavů a vede ke zvýšení pooperační morbidity. Do studie byli zařazeni pacienti podstupující otevřenou (tomickou) nebo laparoskopickou břišní operaci kde očekávaný operační čas byl <4 hodiny, ASA I-III, výkon v celkové anestezii, kde byla podána minimálně jedna dávka nedepolarizujícího myorelaxans. Neuromuskulární blokáda byla monitorována TOF-Watch® SX. Primárním outcome byla identifikace incidence a závažnosti reziduální blokády (TOF ratio <0.9) tesně před tracheální extubací a při příchodu na PACU (dospávací pokoj).  Celkem bylo zařazeno 302 pacientů, data při tracheální extubaci byli k dispozici u 241 pacientů a při příchodě na PACU u 2047 pacientů. Rocuronium bylo myorelaxans ve 99% případů. Neostigmin byl použit k reverzi blokády u 73,9% pacientů. Incidence reziduální blokády byla 63,5% při tracheální extubaci a 56,5% při příjezdu na PACU. Statistickou analýzou nebyl identifikován rozdíl mezi incidenci reziduální blokády v závislosti na věku, BMI, ASA, typu operačního výkonu nebo komorbiditách.

Závěrem: reziduální neuromuskulární blokáda při extubaci a v době příjmu na PACU je frekventní navzdory kvalititativní monitoraci hloubky blokády a reverzi neostigminem. Efektivnější detekce a management NMB je důležitá k redukci rizika asociovaným s reziduální blokádou.

Anesth Analg 2015;XXX:00–00