Monitoring článků

Vanina S. Kanoore Edul, Can Ince a Arnaldo Dubin

Mikrocirkulační šok je stav definovaný jako přítomnost tkáňové hypoperfuze navzdory normalizaci systémového a regionálního krevního průtoku. Autoři v review článku popisují charakteristiku mikrocirkulačního septického šoku, který je majoritní formou mikrocirkulačního šoku, spolu se systémovými hemodynamickými interakcemi a odpovědí na terapii šoku. V septickém šoku jsou abnormality mikrocirkulace běžné a závažnější u nepřeživších pacientů. Mikrocirkulace a její poruchy často nesouvísí se systémovým hemodynimickým stavem, proto můžou poruchy mikrocirkulace přetrvávat i navzdory korekci systémové hemodynamiky. Sublinguální a střevní mikrocirkulace mohou taky vykazovat odlišné patofyziologické rozdíly. Alterace mikrocirkulace může být pozitivně ovlivněna hemodynamickou resuscitací, nicméně zlepšení stavu může být závislé na iniciální alteraci mikrocirkulace. Obzvláště odpověď na tekutinovou terapii se zdá být závislý na bázálním stavu  a následné změny (zvýšení) srdečního výdeje. Optimální terapie mikrocirkulačního šoku vyžadujě monitoraci a léčbu cílenou na mikrocirkulaci, ne jenom na normalizaci systémových promněnných.

Curr Opin Crit Care 2015, 21:245–252