Monitoring článků

Wouter A. Pluijms, Walther NKA van Mook, Bastiaan HJ Wittekamp a Dennis CJJ Bergmans

Endotracheální intubace může vést k vzniku laryngeálního edému, který se může klinicky projevit jako postextubační stridor a/nebo respirační selhání. Postextubační edém laryngu může vést k nutnosti reintubace. Rizikové faktory vzniku postextubačního edému jsou ženské pohlaví, průměr endotracheální kanyly a prolongovaná intubace. Pacienti s malým rizikem edému můžou být identifikováni pomocí cuff-leak testu nebo ultrazvukovým zobrazením laryngu. Pro identifikaci pacientů s vysokým rizikem aktuálně není dostupný test. Časovné podání kortikoidů i.v. nebo nebulizací může mít vliv na prevenci edému, nicméně táto terapie by měla být individuálně posuzována a indikována. Preferenční terapie laryngeálního edému a stridoru je kombinace nebulizovaného adrenalinu a nebulizované nebo intravenózní podání kortikoidů. V případě postextubačního respiračního selhání mají být pacienti reintubováni bez prodlevy. Neinvazivní ventilace nebo inhalace směsi helium/kyslík není v této indikaci doporučeno protože nevede k ovlivnění outcome a prodlužuje dobu reintubace. 

Pluijms et al. Critical Care (2015) 19:295