Monitoring článků

Michele Umbrello, Elena S. Mantovani, Paolo Formenti et al.

Hyponatremie patří mezi nejčastěji se vyskytující elektrolytové dysbalance u hospitalizovaných pacientů a je identifikována jako rizikový faktor nemocniční mortality. Majorita hyponatremických stavů je asociovaná s elevaci hladiny arginin vazopresinu a dostatečným poolem sodíku. Konvečný terapie není patyfyziologicky cílená, nebo není dostatečně účinná. Cílem studie bylo zhodnotit účinek enterálního tolvaptanu u kriticky nemocných hyponatremických pacientů. Do retrospektivní observační studie byli zařazeni kriticky nemocní pacienti se sérovou hyponatrémii, při zachovaném celkovém poolu natria refrakterní na konvenční terapii. Byli sledovované parametry hemodynamiky, renální a hepatální funkce, bilance natria, bilance tekutin v době 72 hod od zařazení do studie. Primárním cílem byla elevace hladiny Na o ≥ 4 mmol/L in 24 h. Sekundárním cílem byla udržitelnost sérové hladiny nátria v době 24 a 72 hod o začátku terapie, snížení koncentrace natria v moči a elevace natrium-free diurézy. Do studie bylo zařazeno celkem 38 pacientů. Průměrná dávka Tolvaptanu byla 7,5mg. U 31 pacientů (81,6%) došlo vzestupu sérové natrémie o >4 mmol/l/24 h a průměrný vzestup v prvních 24hod byl 6.7 ± 3.4 mmol/l (p< 0.001) a tento účinek přetrvával v sledovaném intervalu (72hod). Nebyl detekován žádný nežádoucí účinek terapie.

Závěrem: enterální podání Tolvaptanu se zdá být efektivní v terapii hyponatrémie se zachovaným poolem sodíku u kriticky nemocných pacientů. Ačkoliv je studie poddimenzovaná, k zachycení nežádoucích účinků nebyl referován žádný nežádoucí účinek nebo komplikace rychlé korekce hyponatremie. 

Umbrello et al. Ann. Intensive Care (2016) 6:1