Monitoring článků

Jonne Doorduin, Johannes G. van der Hoeven a Leo M.A. Heunks

Cílem review je popsat diferenciální diagnostiku selhání procesu weaningu a identifikovat klinické testy věnující se diagnostice a predikci selhání weaningu. Porucha mechaniky dýchání, dysfunkce respiračních svalů, kardiální a kognitivní dysfunkce a metabolické poruchy/dysbalance jsou popsané jako potenciální příčiny selhání weaningu. Taky některé iatrogenní faktory můžou hrát svou roli. Většina studií se věnuje dysfunkcí respiračních svalů a kardiální dysfunkcí. Recentně elektromyografie a ultrazvukové zobrazení bylo identifikováno jako přínosná diagnostická metoda k zhodnocení funkce respiračních svalů u pacientů na umělé plicní ventilaci. Sofistikované ultrazvukové zobrazení společně s biomarkry jako BNP jsou důležité k identifikaci potenciální kardiální dysfunkce. Okamžite po identifikaci příčiny selhání by měla začít terapie stavu. V terapii pacientů s malou sílou respiračních svalů je potřeba nácviku síly, ale taky vytrvalosti. Při kardiální etiologii by měli být zváženy inotropika a vazodilatátory. Pochopení komlexní patofyziologie weaningu v kombinaci se systémovým přístupem vede k identifikaci primární příčiny selhání weaningu, co následně povede k individualizaci terapeutické strategie, a tím k potenciálnímu urychlení weaningu. 

Curr Opin Anesthesiol 2016, 29:150–157