Monitoring článků

Stephane Gaudry, David Hajage, Frederique Schortgen et al.

Timing iniciace eliminačních metod u kriticky nemocných pacientů s akutním renálním selháním (AKI) bez akutních život ohrožujícich komplikací je otázny. Do multicentrické randomizované studie byli zařazeni pacienti s AKI dle  Kidney Disease: Improving Global Outcomes [KDIGO] classification,  stádia 3, kteří vyžadovali umělou plicní ventilace a/nebo vazopresorickou podporu, bez akutních život ohrožujících komplikací asociovaných s AKI. Pacienti byli randomizováni do skupiny s časnou RRT (eliminační metoda) - iniciace po randomizaci a pozdní RTT - kde RRT byla zahájena až při výskytu alespoň jedné z komplikací: težká hyperkalémie, metabolická acidóza, plicní edém, hladina urey >112 mg/dcl, nebo oligurie >72 hodin po randomizaci. Primárním outcome bylo 60-denní přežití. Do studie bylo celkem zařazeno 620 pacientů. Mortalita mezi skupinama se statisticky signifikantně nelišila (150 úmrtí z 311 v skupině s časnou RRT - 48,5% a 153 z 308 v pozdní skupině 49,7%).  Celkem u 151 pacientů v pozdní-RRT skupině (49%) nebyla iniciována RRT. Procento katétrových infekcí bylo vyšší ve skupině s časnou RRT (10% vs. 5%, P=0.03). Diuréza jako marker zlepšení renálních funkcí se vyskytla častěji v pozdní skupině (P<0.001).

Závěrem: u kriticky nemocných pacientů s AKI nebyl identifikován rozdíl v mortalitě pacientů při časné vs. pozdní iniciaci RRT. Odložení iniciace RRT vedla u signifikantní skupiny pacientů k následné nepotřebnosti RRT v další terapii.

DOI: 10.1056/NEJMoa1603017