Monitoring článků

Mervyn Singer, Clifford S. Deutschman, ChristopherWarren Seymour et al.

Definice sepse a septického šoku byla naposled revidována v roce 2001. Od poslední revize došlo k signifikantní progresi v patofyziologii (změně orgánových funkcí, morfologii, buněční biologii, biochemii, imunologii a cirkulaci), managementu a epidemiologii sepsi, co si nutně vyžadovalo revizi daných definic a doporučení. Definice a klinické kritériá sepse a septického šoku byly definovány dle Delphi procesu v spolupráci Society of Critical Care Medicine a European Society of Intensive Care Medicine. Sepse je aktuálně definována jako přítomnost život-ohrožující orgánové dysfunkce v návaznosti na dysregulaci zanětlivé odpovědi na infekci. Orgánová dysfunkce je definována dle Sequential [Sepsis-related] Organ Failure Assessment (SOFA) skóre 2 a více, co je asociováno s ≥10% nemocniční mortalitou.  Septický šok je definovaný jako podskupina septických pacientů se závažnou oběhovou, buněčnou a metabolickou dysfunkci a vyšší mortalitou ve srovnání se samotnou sepsí. Pacienti v septické šoku můžou být klinicky diagnostikováni dle potřeby vazopresorické podpory k udržení středního arteriálního tlaku ≥65mmHg a hladinou sérového laktátu ≥2mmol/l při absenci hypovolémie. Mortalita pacientů v septickém šoku je ≥40%. 

Závěrem: aktuální klinické kritéria sepse a septického šoku poskytují větší konzistenci s epidemiologií a klinickými daty a můžou vést k časnější diagnostice a rychlejšímu managementu pacientů v sepsi nebo v riziku rozvoje septického stavu.

JAMA. 2016;315(8):801-810.