Monitoring článků

Giorgio Conti, Vito Marco Ranieri, Roberta Costa et al.

Dexmedetomidin má jenom minimální nežádoucí účinky na respirační systém a  může být použít k sedaci pacientů na umělé plicní ventilaci. Cílen prospektivní studie bylo zhodnotit míru dyssynchronie mezi pacientem a ventilátorem při sedaci propofolem a dexmedetomidinem. Do studie bylo celkem zařazeno 20 pacientů s obtížným weaningem, u kterých selhal iniciální pokus o weaning a aktuálně byli ventilování v režimu tlakové podpory (PSV).  Pacienti byli randomizováni do skupiny s dexmedetomidinem a propofolem se stejným sílem sedace - RichmondAgitation-Sedation Scale [RASS] skóre +1 to −2. Index asynchronie (AI) byl kalkulován z průtokových křivek, tlaku v dýchacích cestách a elektrické aktivity bránice v době 0, 0.5, 1, 2, 6, 12, 18 a 24 h. Průměrný AI byl nižší v skupině s dexmedetomidinem (DEX) ve srovnání s propofolem (PRO) od 2 hodin iniciace sedace, ačkoliv signifikantní rozdíl byl detekován jenom ve 12té hodině (2.68 % vs 9.10 %, p < 0.05).

Závěrem: při sedaci propofolem a dexmedetomidinem s cílenou hodnotou RASS žádna terapie nevedla k signifikantnímu rozdílu v délce weaningu, nicméně AI byl nižší v DEX skupině a to signifikantně ve 12té hodině. Výsledky studie poukazuji na potenciální benefit sedace dexmedetomidinem ve smyslu dosažené lepší synchronie mezi pacientem a ventilátorem.

Contiet al. Critical Care (2016) 20:206