Monitoring článků

Ben D. Albert, David Zurakowski, Lori J. Bechard et al.

Enterální nutrice je považována jako potenciální rizikový faktor vzniku VAP (ventilator-associated pneumonia). Cílem studie bylo zhodnotit prevalenci VAP u pacientů na PICU (pediatric intensive care medicine) a vliv klinických a nutričních postupů na výskyt VAP.Do multicentrické studie bylo celkem zařazeno 51 PICU jednotek v celkem 15 krajinách (n= 1 245 pacientů).Z toho mikrobiologicky potvrzená VAP byla diagnostikována u 80 pacientů (6,4%) a délka umělé plicní ventilace byla v dané podskupině 17 dnů (8-39 dnů). Enterální výživa byla celkem aplikována 985 pacientům (79%)z toho u 592 (60%) pacientů byla iniciována během prvních 48 hodin hospitalizace a u 354 pacientů (36%) byla podávaná postpyloricky. Farmakologická suprese gastrické sekrece byla aplikována celkem 763 pacientům (61%). Délka aplikace enterální výživy, typ (gastrická vs.postpylorická) a závažnost nemoci nebyla asociována s rizikem vzniku VAP.Po adjustaci na délku aplikace enterální výživy, závažnost nemoci a lokalizaci nemoci byl výskyt VAP signifikantně asociován s umělou plicní ventilací >10 dnů odds ratio, 3.7; 95% CI, 2.2–6.5; p < 0.001), terapii k supresi gastrické sekrece (odds ratio, 2.0; 95% CI,1.2–3.6; p = 0.011)a délkou pobytu na PICU >10 dnů (odds ratio, 1.8; 95% CI, 1.1–3.1; p = 0.029).

Závěrem: VAP byla diagnostikována u celkem 6.5% pediatrických pacientů na umělé plicní ventilaci. Nebyla identifikována asociace mezi VAP a délka aplikace enterální výživy a typem (gastrická vs. postpylorická).Délka pobytu na PICU, délka umělé plicní ventilace a terapie suprimující gastrickou sekreci nezávisle vedla k zvýšení rizika vzniku VAP.  

Pediatr Crit Care Med 2016; XX:00–00