Monitoring článků

J. Petersson, C. G. Giske a E. Eliasson

Dávkování beta-laktamových antibiotik u pacientů v intenzivní péči zůstává kontroverzní. Autoři ve studii sledovali efektivitu standardního dávkování beta-laktamových antibiotik u kriticky nemocných pacientů bez renálních eliminačních metod. Hladina antibiotika byla měřena ve středu a na konci intervalu podáni a následně bylo měření opakováno 2. a 3. den. Glomerulární filtrace (GFR) byla hodnocena dle plasmatického kreatininu a cystatinu C. Měřené koncentrace byli porovnány s kritickými hodnotami pro růst Pseudomonas aeruginosa: 16 a 2 mg/l pro piperacillin a meropenem. Celkem bylo analyzováno 33 a 31 vzorků od 20 a 19 pacientů s piperacilinem a meropenemem. Koncentrace piperacilinu ve středu dávkovacího intervalu a na konci intervalu byli  27.0 (14.7–52.9) a 8.6 (2.7– 30.3). Koncentrace pro meropenem byli 7.5 (4.7–10.2) and 2.4 (1.0–3.5). Procento koncentrací pod průlomovou hladinu ve střední fázi intervalu a na konci intervalu byli pro piperacilin 27% a 61% a pro meropenem 6% a 48%. Nižší GFR byla asociována s vyšší koncentraci antiobiotik, ale hladiny vykazovali vysokou variabilitu.

Závěrem: standardní dávkování meropenemu a piperacilinu-tazobaktamu vede k suboptimálním plasmatickým hladinám u kriticky nemocných pacientů ve vysokém % případů.

Acta Anaesthesiologica Scandinavica 60 (2016) 1425–1436