Monitoring článků

Spontánní ventilace během extrakorporální membránové oxygenace při akutním respiračním selhání

Stefania Crotti, Nicola Bottino, Giulia Maria Ruggeri et al

Cílem prospektivní studie bylo zhodnotit vliv spontánní ventilace u pacientů na extrakorporální membránove oxygenaci (ECMO) pro respirační selhání (ARI) z důvodu ARDS, exacerbace CHOPN, nebo jako bridging terapie k transplantaci plic. Celkem bylo do studie zahrnuto 48 pacientů, z toho bylo prospektivně analyzováno 23 pacientů (9 bridging terapie k transplantaci, 6 CHOPN, 8 ARDS). Byl sledován efekt spontánní ventilace na eliminaci CO2 – frekvence respirace a změny v esofageálním tlaku při úprave průtoku plynu memránou ECMO. U pacientů byla spontánní ventilace implementována u 100% pacientů s bridging terapií (9 z 9 bylo extubováno), 86% u pacientů s CHOPN (5 ze 6 bylo extubováno), ale jenom u 27% pacientů s ARDS (6 z 8 extubováno) a byla udržováno v 92%, 69% a 38% času ECMO (P = 0.021). U všech pacientů zahrnutých do prospektivní analýzy byl zvýšen průtok plynů (2.3 ± 2.2 to 9.2 ± 3.2 l/min) a snížená dechová frekvence (29 ± 6 to 8 ± 9 dechů/min) a pokles esofageálního tlaku (z 20 ± 9 to 4 ± 4 cm H2O; P < 0.001).

Závěrem: Eliminace CO2 u pacientů na ECMO snižuje dechovou práci a umožňuje extubaci u velké většiny pacientů s CHOPN a pacientů s bridging terapií pro ARI.

Anesthesiology 2017; 126:00-00

Spontánní ventilace během extrakorporální membránové oxygenace při akutním respiračním selhání
Rating:

Téma: 4
Přínos/převratnost: 4
Impact: 5
Zpracování: 4
Abstrakt: 4

84%

únor

2017