Monitoring článků

A. Miskovic a A. B. Lumb

Pooperační plicní komplikace (PPC) jsou frekventní a vedou k zvýšení nákladů na léčbu a negativně ovlivňují outcome (zvyšují morbiditu a mortalitu). Již během indukce do anestezie dochází k změnám v respiračním systému: respirační drive, oslabení činnosti respiračních svalů, tvorba atelektáz až u >75% pacientů, kterým byli aplikovány myorelaxancia. Restituce respiračního systému do předoperačního stavu trvá až 6 týdnů. Aktuálně jsou identifikované četné rizikové faktory PPC a lékaři by měli být schopni identifikovat potenciálně modifikovatelné rizikové faktory vzniku PPC. Preventivní zhodnocení rizika zahrňuje předoperační optimalizace stavu, kompenzaci chronických onemocnění, abstinence v kouření, korekce anemie, implementace protektivní ventilace a cílený management myorelaxancií v perioperačním období. Protektivní ventilační strategie zahrňuje umělou plicní ventilaci s nízkým dechovým objemem, který musí být počítaný na ideální hmotnost pacienta. Je potřeba dalšího výzkumu k zhodnocení potenciálního pozitivního efektu PEEP. V případě aplikace PEEPu, je možné zvážit implementaci recruitment manévrů v případě suspektních  atelektáz. U vysoce rizikových pacientů by měla být minimalizována délka operace. V pooperačním období by měla být optimalizována analgezie a nasogastrické sondy by měli být odstraněny. Časná pooperační mobilizace společně s fyzioterapii  a orální hygienou vedou k redukci PPC.    

British Journal of Anaesthesia, 118 (3): 317–34 (2017)