Monitoring článků

Nancy Kentish Barnes, Sylvie Chevret, Benoît Champigneulle et al.

Rodinný příslušníci pacientů zemřelých v intenzivní péči (ICU) můžou pociťovat symptomy stresu, anxiety, posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a/nebo prolongovaného smutku. Cílem randomizované studie bylo zhodnotit vliv kondolenčního listu na prožívaní smutku. Multicentrická randomizovaná studie byla provedena u 242 pozůstalých, kterým umřel blízký příbuzný v intenzivní péči na jedné z 22 jednotek ICU ve Francii ve sledovaném období 2014-2015. Pozůstalí byli randomizováni do intervenční skupiny (zaslání kondolenčního listu) a kontrolní skupiny. Primárním outcome byla hodnota Hospital Anxiety and Depression Score (HADS) v době 1 měsíc od úmrtí. Sekundární outcome byla hodnota HADS, výskyt komplikovaného smutku a symptomů post-traumatické stresové poruchy (IES-R) v době 6 měsíců od úmrtí). V době 1 měsíc od úmrtí byla hodnota HADS dostupná u 208 respondentů (85,9%) a median skore byl 16 v intervenční skupině [10–22] a 14 v kontrolní skupině [8–21.5] (P = 0.36). Ačkoliv skore HADS bylo signifikantně vyšší v intervenční skupině, nebyl identifikován signifikantní rozdíl v HADS-subskóre deprese (8 [4–12] vs. 6 [2–12], MD 1.1 [−0.5 to 2.6]; P = 0.09) a v prevalenci depresivních symptomů (56.0 vs. 42.4%, RR 0.76 [0.57–1.00]; P = 0.05). V době 6 měsíců od úmrtí byla response rate 78,5% (190 respondentů). Pacienti v intervenční skupině vykazovali signifikantně vyšší HADS score (13 [7–19] vs. 10 [4–17.5], P = 0.04), vyšší hodnoty HADS-subscore deprese (6 [2–10] vs. 3 [1–9], P = 0.02), měli vyšší prevalenci symptomů deprese (36.6 vs. 24.7%, P = 0.05) a PTSD-asociovaných symptomů (52.4 vs. 37.1%, P = 0.03).

Závěrem: Kondolenční list zaslán rodinným příslušníkům pacientům zemřelým v intenzivní péči nevedl k pozitivnímu ovlivnění prožívaní smutku ze ztráty blízké osoby a může vést k zhoršení deprese a PTSD-asociovaných symptomů.

Intensive Care Med (2017) 43:473–484 DOI 10.1007/s00134-016-4669-9