Regionální anestezie poskytuje pro pacienta i anesteziologa benefity ve formě vědomí pacienta, zachování obranných reflexů dýchacích cest, kardiovaskulární stability po dobu operace a rychlé zotavení v pooperačním období. Pacienti nicméně často pociťují dyskomfort z důvodu bolesti v oblasti vpichu, vnímaní okolí a limitované délky trvání blokády. Alfa-2 agonisté byli do klinické praxe implementovány vzhledem na jejich sedativní a analgetické účinky. Cílem prospektivní randomizované studie bylo zhodnotit efekt intravenózního dexmedetomidinu vs. klonidinu jako adjuvantní terapii k sedaci pacientů v subarachnodieální anestezii. Celkem bylo do studie zařazeno 120 pacientů indikovaných k elektivnímu operačnímu výkonu v infraumbilikální oblasti v subarachnoideální anestezii. Pacienti byli randomizováni do 3 skupin: skupina A: 1 μg/kg dexmedetomidine a následná infuze 0.5 μg/kg/h; skupina B: 1 μg/kg clonidine, s následnou infuzi 1 μg/kg/h; a skupina C: bolus a infuze fyziologického roztoku (FR). Bolusová loading dávka byla aplikována v 10minutové infuzi před zavedením subarachnoideální blokády. Jako cílená sedace byla definována hodnota Ramsay sedation skore 3-4. Byl hodnocen čas potřebný k dosažení cílové hladiny sedace, prolongace analgezie a motorické blokády. Cílená hladina sedace byla dosažena signifikantně dříve ve skupině A (14.32 ± 5.25 min), ve srovnání se skupinou B (30.01 ± 2.33 min) (P = 0.001). Střední doba trvání analgezie ve skupině A byla 208.25 ± 28.29 min vs. 169.75 ± 20.15 min ve skupině B a 135.25 ± 22.60 ve skupině C (P <0.05). Délka trvání motorické blokády byla signifikantně delší ve skupině A (217 ± 24.697 min), ve srovnání se skupinou B a C.
Závěrem: Intravenózní infuze dexmedetomidinu je superiorní ve srovnání s klonidinem v rychlosti nástupu sedace, prolongace analgezie a motorické blokády u pacientů v subarachnoideální anestezii indukované bupivakainem.
Téma: 4
Přínos/převratnost: 3
Impact: 1
Zpracování: 4
Abstrakt: 3
duben
2017