Monitoring článků

Inhalační kortikosteroidy a beta-agonisti u pacientů v riziku ARDS: randomizovaná klinická studie

Emir Festic, Gordon E. Carr, Rodrigo Cartin-Ceba et al.

Aktuálně chybí efektivní farmakologická terapie pacientů s plicní poškozením, rizikem ARDS a ARDS. Časná terapie inhalačními kortikosteroidy a beta-agonisty může vést k redukci progrese plicního poškození do rozvinutého ARDS cestou redukce zánětlivé odpovědi a zlepšení výměny alveolární tekutiny. Primárním cílem studie bylo zhodnotit longitudinální změnu v saturaci kyslíku/inspirační frakce O2 (S/F poměr) do pátého dne. Mezi další sledované parametry patřila nutnost umělé plicní ventilace a rozvoj ARDS. Do multicentrické studie bylo celkem zařazeno 61 pacientů s rizikem ARDS v období 2013-2015. Median času od příjmu po podání studovaného léku bylo 9 hodin. Více pacientů v šokovém stavu bylo v kontrolní skupině (14 vs. 3). Longitudinální vzestup S/F byl významnější v intervenční skupině (p = 0.02), a to nezávisle od přítomnosti šokového stavu (p = 0.04). U pacientů v kontrolní skupině byla vyšší nutnost umělé plicní ventilace (53% vs 21%) a rozvoje ARDS (7 vs 0).

Závěrem: Časná terapie inhalačním budesonidem/formoterolem u pacientů s rizikem ARDS je možná a vedla k zlepšení oxygenace dle S/F indexu. Výsledky studie podporují další testování dané lékové kombinace k prevenci ARDS.

Crit Care Med 2017; 45:798–805

Inhalační kortikosteroidy a beta-agonisti u pacientů v riziku ARDS: randomizovaná klinická studie
Rating:

Téma: 5
Přínos/převratnost: 5
Impact: 5
Zpracování: 4
Abstrakt: 3

88%

duben

2017