Monitoring článků

M. Packer, C. O’Connor, J.J.V. McMurray et al.

U pacientů s akutním srdečním selháním je časná aplikace intravenózní vazodilatační léčby , s cílem redukovat napětí ve stěně komor, a tím potenciálně snížit myokardiální poškození jedným z hlavních postupů k potenciálnímu pozitivnímu ovlivnění dlouhodobé prognózy. Cílem dvojitě zaslepené randomizované studie bylo zhodnotit vliv ularitidu vs. placebo na mortalitu pacientů s akutním srdečním selháním (ASS). Do studie bylo celkem zařazeno 2157 pacientů s ASS, kteří byli randomizováni do intervenční skupiny (15ng/kg/min ularitidu) a kontrolní skupiny (placebo) v délce trvání 48 hodin. Primárním outcome byla kardiovaskulární mortalita během 15-měsičního sledování a klinický stav pacientů během iniciálních 48 hodin. Celkem 236 zemřelo ve sledovaném období z kardiovaskulární příčiny (v intervenční skupině) a 225 pacientů v kontrolní skupině (21.7% vs. 21.0%; hazard ratio, 1.03; 96%, CI 0.85-1.25; P = 0.75). U pacientů v intervenční skupině došlo k výraznějšímu poklesu systolického tlaku a hodnot N-terminálního-pro-natriuretického peptidu ve srovnání s kontrolní skupinou. Nebyl identifikován rozdíl v hodnotách kardiálních troponinů mezi skupinami.  

Závěrem: U pacientů s akutním srdečním selháním vedla infuze ularitidu k pozitivnímu fyziologickém účinky, nicméně bez pozitivní ovlivnění krátkodobé, nebo dlouhodobé morbidity a mortality.

N Engl J Med 2017;376:1956-64.