Monitoring článků

David Oren Kessler, Dawn Taylor Peterson, Alexis Bragg et al.

Přerušování kompresí během kardiopulmonální resuscitace negativně ovlivňuje výsledný outcome, ačkoliv příčina přerušování kompresí zůstává nezjištěna. Cílem studie bylo zhodnotit frekvenci, délku a příčinu přerušení srdeční masáže během simulované srdeční zástavy. Výsledky studie jsou ve formě sekundární analýzy video dat z prospektivní multicentrické studie. Celkem 26 simulovaných srdečních zástav v délce trvání 12 minut byla analyzována. Do multicentrické studie bylo zapojeno 10 pediatrických nemocnic v Kanadě, USA a Spojeném Království Velké Británie a Severního Irska. Resuscitační tým se skládal ze třech zdravotnických pracovníků školených v kardiopulmonální resuscitaci (KPR). Simulovaná srdeční zástava probíhala na modelu dítěte ve věku 5 let. Byla sledována frekvence, délka a příčina jednotlivých přerušení KPR a hodnocena úroveň komunikace. Celkem bylo identifikováno 256 přerušení s mediánem 10 přerušení pro 1 scénař (7-12 přerušení). Medián délky trvání pauzy bylo 5 vteřin (2 - 9 s), s poměrem kompresí na scénář 91% (88-94%). Během většiny pauz (66%) byl řešen jenom jeden klinický problém, z toho nejčastěji výměna člověka komprimujícího hrudník (25%), palpace pulzu (24%) a hodnocení rytmu (15%). Celkem 49 (19%) pauz bylo delších 10 vteřin a byli spojené s aktivní kardioverzí/defibrilaci  (p < 0.001). Při dosažení lepší komunikace dle mentálního modelu byli pauzy signifikantně kratší (4.2s; 95% CI, 1.6–6.8s; p = 0.002).

Závěrem: Přerušení KRP během simulované srdeční zástavy na pediatrickém modelu bylo časté, s variabilní délkou a příčinou přerušení. Velká část přerušení kompresí měla trvání delší 10 vteřin a vyskytovali se častěji jak v doporučeném 2 minutovém intervalu. 

Pediatr Crit Care Med 2017; XX:00–00