Monitoring článků

Mahsa Elmi-Sarabi, Alain Deschamps, Stéphane Delisle et al.

Plicní hypertenze je závažný prognostický faktor u kardiochirurgických pacientů. V systematickém review a meta-analýze autoři hodnotili efektivitu inhalačně aplikované vazodilatační terapie ve srovnání s intravenózní aplikací k terapii plicní hypertenze během kardiochirurgické operace. Jako primární outcome byla stanovena mortalita. Sekundární outcome byla délka hospitalizace a délka pobytu v intenzivní péči. Z celkového počtu 2897 identifikovaných citací bylo do analýzy zahrnuto 10 studií (434 pacientů). Inhalační vazodilatační terapie byla asociovaná se signifikantním poklesem plicní vaskulární rezistence, signifikantním vzestupem středního arteriálního tlaku ((8.24 mm Hg, P = .02) a ejekční frakce pravé komory (7.29%, P < .0001) ve srovnání s intravenózně aplikovanou vazodilatační terapií. Nebyl identifikován jiný signifikantní rozdíl v hemodynamických parametrech při srovnání inhalační terapie a placeba, a u pacientů ve skupině inhalační vazodilatační terapie byla prodloužená doba hospitalizace v intenzivní péči (0.66 dne, P=.01.  

Závěrem: Aplikace inhalační vazodilatační terapie k léčbě plicní hypertenze během kardiochirurgické operace je asociována se zlepšením funkce pravé komory ve srovnání s intravenózní terapií. Výsledky review nicméně neprokazují žádný statisticky významný benefit terapie ve srovnání s placebem. 

Anesth Analg 2017;XXX:00–00