Monitoring článků

Konstantinos Raymondos, Tamme Dirks, Michael Quintel et al.

Cíem subanalýzy prospektivní observační studie bylo zhodnotit rozdíly v léčbě a outcome pacientů s ARDS na umělé plicní ventilaci léčených v univerzivních a non-univerzitních nemocnicích. Z celkového počtu 7540 pacientů z 95 jednotek intenzivní péče v 18 univerzitních nemocnicích a 62 non-univerzitních nemocnicích bylo 1028 ventilováno umělou plicní ventilací a u 198 pacientů došlo k rozvoji ARDS. Ačkoliv byla charakteristika ARDS pacientů porovnatelná, mortalita v univerzitních nemocnicích se významně lišila od mortality v non-univerzitních nemocnicích ((39.3% vs 57.5%; p = 0.012). Léčba v non-univerzitních nemocnicích byla signifikantně negativně asociována se zvýšenou mortalitou (OR 2.89, p=0.008). Vyšší hodnoty driving pressure byli taky spojeny s vyšší mortalitou (OR 1.10 na 1cmH20). V univerzitních nemocnicích byli pacienti ventilováni vyšším PEEP-em (střední hodnota 11.7 ± 4.7 vs 9.7 ± 3.7 cmH2O; p = 0.005), nižším driving pressure (15.1 ± 4.4 vs 17.0 ± 5.0 cmH2O; p = 0.02) a délka umělé plicní ventilace byla dvounásobně delší 16 (9–29) vs 8 (3–16) dnů; p < 0.001).

Závěrem: Riziko mortality pacientů s ARDS bylo signifikantně vyšší v non-univerzitních nemocnicích, co může být parciálně vysvětleno rozdíly v nastavení umělé plicní ventilace.  

Raymondos et al. Critical Care (2017) 21:122 DOI 10.1186/s13054-017-1687-0