On-line reportáž z Kurzu urgentní medicíny 2020

Příznivci urgentní medicíny z řad studentů LF MU v Brně se dočkali. Ani stále se měnící epidemiologická situace nezastaví portál AKUTNĚ.CZ v práci. Velmi netradičně se v tomto podzimním období uskuteční tradiční a studenty velmi oblíbený Kurz urgentní medicíny. Jaké si letos připravili organizátoři překvapení? To a mnohem více se dozvíte v naší reportáži. 

SOBOTA 3. 10. 2020

Jak již bylo naznačeno výše, přísná epidemiologká opatření se podepsala na formě sobotní teoretické části. Přednášející totiž své skvělé přednášky pro studenty streamují formou videokonference a studenti se pilně teoreticky připraví v domácím prostředí na nedělní praktickou část. Pokud vás nabitý program zaujal, můžete zhlédnout i záznam jednotlivých přednášek ve sborníku

Slavnostní zahájení kurzu  a organizační informace

Úvodního slova se ujal tradičně dr. Štourač. Přivítal všechny účastníky kurzu, představil základní koncept letošního ročníků a vyřídil pozdravy od spolupořadatelů. Dále předal slovo zástupkyni studentů, prezidentnce IFMSA Martině Láskové, která všem popřála bohaté zážitky. Dalším řečníkem slavnostního zahájení byl dr. Doleček, primář Urgentního příjmu Fakultní nemocnice Brno. Závěrem se slova ujal dr. Dadák, který přidal upoutávku na nedělní praktickou část kurzu. Následovalo pár nezbytných organizačních záležitostí. 

Obecný blok

Úvodní přednášky prvního bloku se ujal dr. Zvolánek, který posluchače uvedl do problematiky oboru urgentní medicíny a medicíny katastrof. Uvedl, že se jedná o multidisciplinární obor. V rámci urgentní medicíny a medicíny katastrof máme speciální třídící kartu. Pokud bychom měli zájem o urgentní medicínu, je třeba mít určitý důvtip, dále rozhodnost, zručnost a šikovnost, rychlost, odvahu (ale pamatovat, že zraněný nebo nedej bože mrtvý záchranář už nikoho nezachrání), fyzická zdatnost a také hlavně empatie a lidskost. Pan doktor dále posluchače seznámil s výkony, které jsou schopni záchranáři vykonávat bez dohledu lékaře, popřípadě po konzultaci s lékařem. Zdůraznil, že ne všude se dostane ZZS nejdříve, takže AED je jejich velkým pomocníkem. Závěrem přednášky popřál, aby studenti nabrali co nejvíce informací, protože i když se člověk v budoucnu nebude věnovat výhradně urgentní medicíně, mohou být tyto informace velmi užitečné. Druhou přednáškou pokračovala dr. Zuchová na téma První kontakt s pacientem. Seznámila posluchače se známým ABCDE systémem, kdy bychom vždy měli myslet hlavně na svoji bezpečnost. Důležité je na začátek vyhodnotit, v jakém stavu je pacient a podle toho zahájit adekvátní pomoc. Pokud je pacient při vědomí a dýchá – ABCDE, pokud v bezvědomí a nedýchá – KPR. V prvních krocích postupujeme systematicky! Je potřeba vyhodnotit, jestli danou situaci zvládnu sám. Pokud ne, nebát se zavolat si pomoc. Základem vyšetření je 4P – pohled, poslech, pohmat, poklep. Nikdy bychom neměli zapomínat koho léčíme, měli bychom komunikovat s pacientem a podle potřeby podat analgezii. Zmínila také projekt AED a FR (first responder) v JMK. Poslední přednášky v obecném bloku se ujal dr. Doleček, který posluchače seznámil s problematikou polytraumat. Polytrauma je postižení nejméně dvou orgánových systémů, z nichž alespoň jeden ohrožuje pacienta na životě. Pacienti jsou hodnoceni podle triáže – která rozhodne, zda pacienta směřovat do traumacentra. Velmi důležité jsou informace, které se musí předávat strukturálně a aby k nedošlo k jejich ztrátě. Proto byl vyvinut tzv. MIST (mechanism, injuries, signs, treatment) v rámci předávání informací. Při ošetření pacienta se řídíme dle European guidelines 2019. Zde jsou shrnuty postupy jaká vyšetření třeba udělat, referenční hodnoty, oxygenace, damage control surgery, damage control resuscitation a teplotní management.

Základní blok

Po malé přestávce na své slovo navázal opět dr. Doleček se základní algoritmy BLS a ALS. Prvních pár vět věnoval kardiopulmonální resuscitaci i s kapkou statistiky. Následně edukativně rozebral jednotlivé situace zástavy oběhu a dechu. Prakticky rozebral možnosti použití AED. Plynule poté přešel do problematiky ALS (Advanced Life Support) a jaké možnosti nám to dá pro zlepšení resuscitace. Několik slov věnoval praktickým principům defibrilace. Úspěšná resuscitace vede k tzv. Return of Spontaneous Circulation (ROSC). Rozšířené algoritmy ALS - 4H/4T z pohledu anesteziologa - tak znělo další sdělení ze série dr. Dolečka. Pro snadnější zapomatování reverzibilních příčin zástavy oběhu používáme mnemotechnickou pomůcku 4H/4T. Řešení těch stavů je esenciální v rámci ALS algoritmů. Pan doktor následně přehledně rozebral jednotlivé reverzibilní příčiny zástavy oběhu, jejich diagnostiku a řešení. Další přednášející byla dr. Djakow a mluvila o specifikách pediatrické a neonatologické resuscitace. Byly rozebrané základní věkové kategorie dětí: kojenec (do 1 roku), dítě (od 1 roku), adolescent a jak se liší resuscitační postupy v jednotlivých kategoriích. Paní doktorka také mluvila o úspešnosti resuscitace a důležitosti týmových nácviku. Rozebrala mimo jiné i princip pediatric assessment triangle taky princip ABCDE, techniky komprese hrudníku ajak správně dýchat do dítěte. Dále zazněly základy farmakoterapie při KPR, techniku defibrilace a léčbu reverzibilních příčin. Zde zdůraznila, že nejčastější příčina zástavy oběhu u dětí je hypoxie a za ní poté hypovolémie. Na závěr rozebrala specifika neonatologické resuscitace jak v terénu tak na porodním sálu. Jako třetí v pořadí vystoupila dr. Kubalová s velmi rozsáhlým a důležitým tématem urgentní medicíny a tím je šok. V prvních krocích definovala a rozebrala princip oběhového šoku. Následně paní doktorka rozebrala základní diagnostický přístup, který můžete zvolit. Detailně se posluchači dozvěděli informace o hemoragickém šoku, který se v oblasti urgentní medicíny vyskytuje velmi často. Doktorka Kubalová rozebrala krok po kroku základní možnosti, jak bojovat s masivním krvácením, zmínila výhody imobilizace zlomenin velkých kostí, upozornila na specifika a možnosti tekutinové terapie a také promluvila o damage control surgery, což bývá kauzálním řešením hemoragického šoku. Další částí přednášky byla anafylaxe, její patofyziologie, diganostika a terapie. Krom přerušení kontaktu s alergenem bychom měli pamatovat u těžkých stavů na hlavní lék volby a to je adrenalin. Ke slovu se vrátil dr. Doleček s přednáškou Diagnostika a léčba intoxikace. Představil volně dostupnou databázi TOXNET.COM, kterou mohou lékaři využívat pro dohledávání vzácnějších a méně známých substancí. Tato databáze poskytuje mimo jiné i základní postup a rady, které můžeme využít. Pan doktor rozebral pojem intoxikační trauma, neboli komplikace spojené s intoxikací např. ztráta vědomí, aspirace, úrazy a jiné. Rozebral specifika protokolu ABCDE, která musíme aplikovat u pacienta s podezřením na intoxikaci. Představil základní toxidromy, antidota a všeobecné možnosti zabránění vstřebání nebo odstranění toxinů z těla.

Blok skills pro UM 

První přednášky tohoto bloku Zajištění dýchacích cest se ujal dr. Dadák. Dýchací cesty jsou klíčové k zajištění oxygenace a ventilace. Dozvěděli jsme se o metodách neinvazivního i invazivního zajištění dýchacích cest. Bylo zdůrazněno, že při zajišťování dýchacích cest se řídíme pravidlem 90, což znamená - na zajištění mám v ideálním případě 90 sekund a systolický tlak se snažím udržet nad 90 mmHg. Pokud se nedaří první pokus o zajištění DC, při každém následujícím je nutné něco změnit. Také jsme se dozvěděli o roli preoxygenace před zajištěním dýchacích. V rámci neinvazivního zajištění DC byly probrány techniky ventilace obličejovou maskou, zavedení laryngeální masky (LM) a intubace. Dr. Dadák zdůraznil, že ověření polohy endotracheální kanyly kapnometrií je nejspolehlivější metodou. V rámci chirurgických metod jsme se dozvěděli o koniotomii. Přednáška dr. Kubalové Zajištění cévního vstupu se věnovala cévním vstupům používaným v urgentní medicíně. Cévní vstup je zásadní pro hrazení objemu, podávání léků, odběry a hemodynamický monitoring. Metodou volby je zajištění periferní žíly, nejčastěji na horní končetině nebo vena jugularis externa. Používáme kanylu s co největším průsvitem, nejčastěji zelenou.

Pokud v urgentní situaci selže zajištění periferní žíly u dětí i dospělých, použijeme intraoseální vstup.

Ten se u dospělých zavádí do hlavice humeru nebo proximální tibie. U dětí je možno využít distální femur nebo proximální tibii. Dr. Kubalová zdůraznila nutnost propláchnutí i.o. vstupu ideálně bolusem s lok. anestetikem, abychom mohli využít jeho plný potenciál. V urgentní situaci méně používanou metodou je zajištění centrální žíly, které se provádí až v nemocničním aseptickém prostředí pod UZ kontrolou. Centrální vstup je potřebný pro dialýzu či hemodynamický monitoring, nebo parenterální výživu. Centrální vstup se zajišťuje přes vena subclavia, jugularis interna nebo femoralis. Na závěr paní doktorka podotkla, že zajištění periferní žíly je rychlejší než centrální, má méně komplikací a pokud je zvolena kanyla s dostatečným průsvitem, je průtok periferním vstupem vyšší než vstupem centrálním. V této přednášce se dr. Doleček věnoval pomůckám a monitoraci pro KPR. Jednotlivé pomůcky a přístroje rozdělil dle algoritmu ABC. A-airways-mezi pomůcky pro zajištění DC patří vzduchovod, combitubus, laryngeálneální maska a orotracheální kanyla. B-breathing-resuscitační roušky, obličejová maska, ambuvak, ventilátor. Pro monitoraci ventilacevyužíváme kapnografii, monitor spojený s defibrilátorem a čidlo na měření saturace. C-circulation-pro monitoraci využíváme monitor s defibrilátorem, pro samotnou srdeční masáž kardiopumpu, nebo přístroj Lucas, který provádí komprese hrudníku a uvolní nám tak obě ruce. V případě defibrilovatelných rytmů přichází na řadu. V poresuscitační péči využíváme chladící přístroje pro terapeutickou hypotermii. Dr. Doleček na začátku přednášky vyhlásil soutež - kdo nalezne chybějící přístroj, který se používá při KPR například při plicní embolii, hypotermii a pod., dostane kávu AKUTNĚ.CZ. Vítězkou se stala Martina Valachová se správnou odpovědí ECMO. Dr. Krtička se ve své přednášce Život zachraňující výkony vč. hrudní drenáže, punkce perikardu aj. věnoval urgentní medicíně z pohledu traumatologie. Dozvěděli jsme se o 2 zásadních život ohrožujících komplikacích - tamponáda perikardu a tenzní PNO, které nejčastěji řeší traumatologové. Pan doktor zdůraznil velmi častou příčinu tenzních PNO, což je umělá plicní ventilace. Problémem u tenzního pneumotoraxu je utlačení v. cava a tím omezení žilního návratu. Rozebrali jsme si i techniky hrudní drenáže. Dále jsme se věnovali srdeční tamponádě, což je vážný, rychle progredující stav, a proto je potřeba jej umět rozpoznat. Diagnosticky nejdůležitější je Beckova trias - ztemnělé ozvy, nitkovitý pulz s tachykardií a zvýšená náplň krčních žil. Terapií je perikardiocenteza, v případě že není úspěšná, pak torakotomie. Další, méně využívanou rolí chirurga v urgentní medicíně je resuscitační thorakotomie, která se využívá u pacientů s bezpulzovou srdeční aktivitou kteří mají zároveň tupé či penetrující poranění hrudníku. Tato metoda patří pouze do ruk zkušeného chirurga a umožňuje mimo jiné provádění přímé srdeční masáže. 

Oborově specifická část

Předposlední blok zahájila energická dr. Papíková, která se věnovala urgentním stavům v gynekologii a porodnictví. Jedná se často o náhlé příhody břišní se vznikem akutních potíží, např. krvácení v rámci ektopické gravidity či traumatu. Nejčastěji se to týká žen v reprodukčním věku. V porodnictví jde o stavy spojené s graviditou a porodem, především eklamptický záchvat. Tento pojem představuje záchvat tonicko-klonických křečí, kde lékem volby je Apaurin a magnesium. Dalším případem akutního stavu je abrupce placenty, kdy je ohrožen jak plod, tak pacientka. Setkat se můžeme také s překotným porodem, kdy porod trvá pouze 1 - 2 hodiny. U každé rodičky je důležité odebrat anamnézu (věk, kolikátý porod, bolesti, krvácení, jak dlouho trvají kontrakce,...). Při rozhodnutí, zda pacientku stihneme dopravit do porodnice, nám může pomoct základní otázka – zda je tlak na konečník. Pokud ano, ženu netransportujeme a je třeba porodit na místě. Dále paní doktorka uvedla základní informace o průběhu porodu a následné péči o novorozence i rodičku. Rizikovým okamžikem je také porod placenty. U předčasného porodu je vyšší riziko komplikací pro novorozence, a do 34. týdne je proto nutný transport do perinatologického centra. Další přednášky se ujal dr. Peřina. Otoky, krvácení a traumata se řadí mezi základním urgentní stavy v maxilofaciální oblasti. Jedná se o anatomicky velmi komplikovanou oblast lidského těla. Obecně jsou úrazy obličeje velmi časté, ale většinou jde o drobnější poranění, nicméně vzhledem k výraznému emociálnímu doprovodu může dojít k přehlédnutí jiného závažnějšího traumatu. Co se týká prvotního ošetření je postup stejný jako u každého jiného akutního stavu, tedy zajištění základních životních funkcí – bývá zde riziko aspirace a asfyxie. Dr. Peřina vypíchl, že je vždy nutné myslet na přidružené poranění krční páteře. Typickým pojmem mezi úrazy obličejového skeletu je tzv. blow out fraktura, která vzniká při zásahu oka tupým předmětem, např. loktem nebo golfovým míčkem. Při úrazech v maxilofaciální oblasti bývá při jejich operačním řešení nutná jiná technika zajištění dýchacích cest (nazotracheální intubace, submentální intubace, méně často tracheostomie). Tématem další přednášky byly urgentní stavy u dětí. Na úvod dr. Bartl zdůraznil odlišnou anatomii a fyziologické odchylky (větší hlava, menší čelist, kratší, užší, nálevkovité dýchací cesty, měkká lebka, prominující týlní hrbol, měkčí hrudník, nižší uložení jater a sleziny, menší objem krve, intenzivní kompenzační reakce, omezené respirační rezervy, větší termolabilita, ...) vyskytující se u dětí a v důsledku toho  jiné vznikající patologie. Také mechanismy úrazů se liší od úrazů dospělých. Zlomeniny žeber u dětí znamenají výrazné působící násilí. Častější jsou mnohočetná poranění. Následně pan doktor uvedl nejčastější poranění při jednotlivých mechanismech úrazů a základní informace o zajištění traumatizovaného dětského pacienta – zajištění dýchacích cest, žilního přístupu, zástavy krvácení (do 50 kg není vhodný turniket ani trakční dlaha na dolní končetinu).

Typickým znakem šokového stavu u dětí je dlouhá kompenzace stavu s následným velmi rychlou dekompenzací.

V závěru popsal kazuistiku osmileté dívenky po pádu z 5. patra. Dr. Mach se v další přednášce zaměřil na techniky repozice a imobilizace. Důležité je vždy dbát na svou bezpečnost a dělat to, co dobře známe a umíme. Podstatné je zamyslet se nad mechanismem úrazu, zda je daný úkon nutný a zda je nezbytné jej provést ihned bez další pomoci. Imobilizace znamená analgetizaci, kontrolu krvácení, zábranu dalších škod, prevence šoku a umožňuje nám pacienta dále transportovat. Nejznámější polohy jsou stabilizovaná či Fowlerova. Mezi rizika imobilizace patří zhoršení prognózy, zhoršení respiračních funkcí či problematická intubace. Zlomeniny nereponujeme, ale imobilizujeme v dané poloze, nicméně musíme dbát na prokrvení periferie, tehdy je na místě pokus o zlepšení postavení končetiny (není nezbytně nutná anatomická repozice). Fixaci a imobilizaci můžeme provést improvizovanými či specializovanými prostředky. U poranění páteře je nutná především šetrnost. Nikdy pacienta netahat za ruce a nohy. Fixace se provádí krčním límcem, který zůstává na místě do vyloučení poranění. Problémem může být zajištění dýchacích cest u těchto pacientů. Dále se věnoval zástavě krvácení tlakem v ráně, tlakovým obvazem či škrtidlem. Na závěr připomenul, že během ošetřování je nutné postupovat tak, aby nedocházelo ke zhoršení stávajícího poranění. V poslední přednášce tohoto bloku se dr. Lipový zabýval popáleninovým traumatem. V úvodu zmínil některé historické události spojené s požáry. Popálené pacienty je nutné směřovat co nejrychleji a adekvátně zajištěného do specializovaného centra (dle rozsahu, hloubky, typu popálenin a jejich lokalizace), což zvyšuje šance na záchranu pacienta. Dozvěděli jsme se, že hlavními příčinami smrti je popáleninový šok, respirační selhání a septické komplikace. V naší republice existují tři popáleninová centra – Praha, Ostrava a Brno. V přednemocniční péči je vždy nutné zvažovat případně inhalační trauma a provést v takovém případě profylaktickou intubaci. Dále je nutno zajistit klasický žilní přístup, v případě neúspěchu intraoseální přístup. Důležitá je také tekutinová resuscitace (balancované roztoky krystaloidů) a analgezie (nejlépe i.v. aplikace, u dětí možno iniciálně intranazálně). U popálenin se snažíme postižené plochy chladit, ale maximálně do 5 % plochy, abychom předešli hypotermii.

Speciální část 

Jako první se mikrofonu ujal dr. Vaňatka, který se ve své prezentaci věnoval letecké záchranné službě (LZS) a jejím specifikám. Popsal, z jakých členů se skládá posádka vrtulníku, jaké je na palubě k dispozici vybavení a jak funguje komunikace mezi posádkou a operačním střediskem. Dále se věnoval indikačním kritériím a naopak kontraindikacím pro nasazení LZS. Z kontraindikací se jedná například o vysoce virulentní infekce, kde by hrozila kontaminace vrtulníku. Dr. Vaňatka dále představil kazuistiku a zdůraznil, že pro přistání vrtulníku je nutný prostor minimálně 25x25 m. Závěrem byli představeni někteří pacienti, jimž byl v terénu aplikován fibrinogen, který je nyní podáván i v přednemocniční péči. Dalším sdělením speciálního bloku na téma hromadné neštěstí a triage pokračoval dr. Novotný. Začal definicí medicíny katastrof, jejíž snahou je při hromadném neštěstí zachránit co nejvíce osob, ale ne každého, jak je tomu při běžném zásahu ZZS. Zdůraznil, že klíčovou roli sehrává tzv. vedoucí zdravotnické složky, který v zásahu postupuje dle check listu a jehož úkolem je například aktivace traumaplánu či zjištění počtu obětí. Dále byly zmíněny tzv. 3T - triage, terapie a transport, které představují nejdůležitější cíle zdravotnické složky při řešení hromadného neštěstí.

Triage znamená použití třídícího postupu START, který dělí pacienty na skupiny dle stavu vědomí, dýchání a schopnosti chůze.

Každý pacient na základě tohoto dělení dostane třídící a identifikační kartičku, která určuje, zda pacient potřebuje přednostní terapii a transport. Následně si slovo vzala dr. Šrahulková, která přednesla sdělení na téma záchrana tonoucího. Uvedla, že při záchraně tonoucího je upřednostněna bezpečnější záchrana ze břehu, případně z lodi či plováku před doplaváním pro tonoucího, které je fyzicky náročné. Dále nám na videu představila postup při skákání do neznámé vody, při kterém se zachránce snaží nezanořit hlavu pod vodu a tonoucího nespustit z očí. Na dalším videu bylo ukázáno provádění záchranných dechů na vodě. Také bylo zmíněno, že velkou důležitost má při KPR tonoucího i podávání kyslíku a časná ventilace, protože příčinou zástavy oběhu je u tonoucího velmi často hypoxie. Závěrem dr. Šrahulková představila záchranu tonoucího na divoké vodě a záchranu z ledu. Poslední přednášky sobotního dne se ujala se dr. Kubalová, která uvedla specifické podmínky urgentní medicíny v horách. Jedná se například o nutnost školení záchranářů, obtížný terén a omezenost vybavení. Představila několik kazuistik a zmínila, že záchrana pacientů v horách je velmi často velká výzva a že je při ní neustále potřeba vyhodnocovat riziko a profit jak pro pacienta, tak pro zachránce. Dále se dr. Kubalová věnovala poskytování pomoci pacientům zavaleným lavinou a pacientům postiženým výškovou nemocí. Dodala, že klíčem pro přežití ve velkých nadmořských výškách je aklimatizace a jedinou kauzální léčbou výškové nemoci je sestoupení níže, také je možné využít přenosnou hyperbarickou komoru. Závěrem bylo pár slov věnováno resuscitaci u těžké hypotermie.

Zakončení a organizační pokyny

Přednáškový den zakončil dr. Štourač poděkování všem přednášejícím a technikům zajišťujícím přenos. Znovu byly zopakovány organizační pokynů. Pokud si potřebujete některé pokyny zopakovat, podívejte se do svého emailu, kde na vás čeká podrobná zpráva s pokyny.

Neděle 4. 10. 

Nedělní Brno se probudilo do zataženého rána. Nadšení studentů, kteří se dostavili na praktickou část Kurzu urgentní medicíny nezkazilo ani nepříznivé počasí. Například stanoviště dětské KPR ráno začalo hned zostra. Pod vedením zkušených lektorů v čele s dr. Klincovou studenti nacvičovali praktické dovednosti v rámci KPR dětí. A nejen to. Dlužno dodat, že všem to šlo perfektně a nenechali se zaskočit ani záludnými dotazy lektorů. Každý, kdo včera poslouchal online streaming slyšel, že jedna z nějdůležitějších úloh v urgentní medicíně je schopnost zajistit vstup do cévního řečiště. Naštěstí se tohoto úkolu skvostně zhostila dr. Kubalová a trpělivě se studenty nacvičovala kanylaci periferní žíly na sobě navzájem. V případě potíží, kdy nelze kanylovat žílu, je dobré zajistit vstup intraosseální. Modelem pro tento trénink se stala kuřecí křídla. Pod pojmem hromadné neštěstí si každý vybaví nějakou katastrofu. Ne tak dr. Šrahulková, která se svým týmem tuto situaci ráda na Kurzu urgentní medicíny simuluje. Na tomto stanovišti se účastníci pod vedením vodní záchranné služby učí jak správně zvládnout více zraněných a komunikaci s dispečinkem a ostatními složkami. Také si ukáží vybavení triage stanu a naučí se s ním pracovat. Velmi zážitkové staviště je i sanitka a imobilizace. Zde se studenti naučí pracovat s krčním límcem, pánevním pásem a vakuovou matrací. Také si vyzkouší, že práce záchranářů je fyzicky velmi náročná. Dr. Mach a dr. Štoudek totiž studenty vůbec nešetří. Nejobávanější noční můrou anesteziologů a urgentistů je nemožnost zajistit dýchací cesty. Difficult airway managemet odborník dr. Večeřa předal studentům své tipy a triky, jak se s obtížným zajištěním dýchacích cest vypořádat. Po této zkušenosti si již budoucí lékaři budou jistější ve ventilaci obličejovou maskou či zavedení laryngeální masky. Aby nebylo na kurzu straněno jen anesteziologům na své si přijdou  fanoušci chirurgie. Minimálně na stanovišti surgical skills. Tam si skupinky studentů vyzkouší zavedení hrudního drénu pod vedením statného traumatologa dr. Lukáče a stejně statného chirurga dr. Šimka. Druhá polovina stanoviště se věnuje nácviku advanced life support. Dr. Dadák připravil scénáře, se zaměřením na řešení zástavy oběhu, včetně farmakoterapie a technik defibrilace. Dr. Papíková tradičně velí porodnímu stanovišti, které disponuje velmi věrohodným modelem rodičky. Každý z participantů kurzu si tak může vyzkoušet práci porodníka a naučí se, jak odvést porod a dozví se také spoustu doplňujících informací. Vše probíhá naprosto plynule a k dokonalosti tomu chybí snad jen pláč, čerstvě narozeného miminka. Stanoviště dopravní nehody představuje pro mediky velkou výzvu. Vyzkouší si zde pod odborným dohledem dr. Truksové a Tondy Truksy vyproštovat lidi z nabouraných aut. Připomněli zásadní pravidlo, že zechránce musí vždy prvně myslet na svoji bezpečnost. Ve výčtu praktických stanovišť, pochopitelně nesmí chybět soutěžní stanoviště. Zde se studenti poperou se záludným případem a přísnou porotu tvoří opět Dr. Gretz se svojí manželkou. Ti nejlepší z nejlepších získají hodnotné ceny, včetně Ceny Jiřího Korbičky. Tu si letos zcela právem za svůj vynikající výsledek odnesla skupina ve složení: Martina Valachová, Kristýna Macíková, Vendula Broďániová a Petra Bulantová. Slečnám moc gratulujeme a děkujeme všem ostatním soutěžícím za jejich skvělé výkony. Letošní ročník Kurzu urgentní medicíny byl v mnohém unikátní. Opět se můžeme pochlubit, že kapacita kurzu byla naplněna během pár minut po spuštění registrace i v této epidemiologicky složité situaci. Studenti si sobotní teoretickou část vyslechli formou streamingu, ale nedělní část, za dodržení všech hygienických opatření proběhla ryze prakticky na 8 stanovištích. Dovolte nám poděkovat všem organizátorům za jejich skvělou práci a všem ostatním participantům, kteří se na vzniku této jedinečné akce podíleli. Již teď se těšíme na další ročník, který podle posledních zpráv z kuloárů bude ve zcela novém hávu.


 

 


3. 10. 2020 ... sejdeme se na AKUTNĚ.CZ
Kurz urgentní medicíny
reportáž
videopřenos
Zpět