První Twistíčkova vlaštovka

15. 3. 2011 ne tak akutně...

Tak, a je to tady! V rámci oživení se od této chvíle po dobu neurčitou budete na tomto místě nalézat moje drobné příspěvky a komentáře. Jinými slovy mi hlavní vedoucí a velkovezír dovolil umístit na tento portál blog nebo sloupek nebo bůhvíco se z toho vyvine. Jak dlouho to bude fungovat záleží hlavně na vás - čtenářích. Čím více stížností pošlete, tím větší budeme mít přehled, že to vůbec někdo čte.

Začalo nám jaro. Tato informace vám jistě nezůstala utajena. Ptáci začali povykovat, cyklisté vytáhli kola (teda, jen ti umírnění, ti pravověrní jezdí samozřejmě celou zimu :-) ) a vůbec se celé to okolí tak nějak proměnilo. O tom jsem polemizovat nechtěl. Máte pocit, že v práci trávíte příliš mnoho času a tak bohužel nemáte mnoho času si všímat změn přírody venku? Chyba lávky. Změny ročního období byste registrovali i v (hypotetickém) případě, že byste nevystrčili nos z nemocnice. Kam se ztratili všechny ty zpřetrhané zkřížené vazy z Hochkaru a Schladmingu, kde jsou ta zlomená zápěstí snowboardistů? Co je to slyšet za bzučení za okny nemocnice v tom slunném odpoledni sobotní služby? A přoč musím utíkat na urgentní příjem k muži v kožené kombinéze, ze kterého teče tolik krve? Začalo nám jaro. Když v těchto úvahách jdu ještě dál, zjišťuji, že moje myšlenkové pochody jsou poněkud pokřivené. Zatímco moje žena přemýšlí nad předpovědí počasí, co druhý den oblékne dětem, já uvažuji, co všechno přivezou na traumatologii a jak asi bude ta služba podle toho vypadat. Z tohoto pohledu se mi nejvíce osvědčil drobný, nepřetržitý déšť. Většina lidí racionálně odhadne své možnosti a zůstane doma. V lepším případě sledují televizi (asi nejbezpečnější činnost), v horším případě hrají společenské hry (záludná činnost kvůli vyšší konzumaci alkoholu) a v nehorším případě kutí nebo uklízí (výrazně nebezpečné činnosti spojené často se ztrátami akrálních částí těla). Úplně nejhorší jsou aprílové změny, kdy se teplé suché odpoledne promění nenadále ve studený deštivý podvečer. Množství motorkářů pohrdajících předpověďmi meteopressu je tak najednou zaskočeno a snaží se stihnout návrat domů, co to dá. No, většinou to stihnou, místo určení pak bývá poněkud odlišné od toho zamýšleného. Nedávno jsem zaslechl pěkné přísloví, o které se s vámi rád závěrem podělím: "Je lepší být v šest doma, než o půl šesté v márnici (sem si můžete klidně dosadit i vaše aktuální pracoviště)". Takže pro tentokrát konec a stejně si myslím, že jaro má i svoje pěkné stránky ;-).


Komentáře, diskuse

Nové téma | rozbalit vše | sbalit vše


Zpět