3. Setkání Mladých anesteziologů

3. Setkání Mladých anesteziologů

6. 4. 2019 Daniel Barvík

Třetí setkání mladých anesteziologů v prostorách Lékařské fakulty Ostravské univerzity za organizátory zahájily dr. Šabršulová a dr. Klincová. Po krátkém úvodu přivítal nejen mladé lékaře také dr. Kula, který mimo jiné zmínil, že ačkoliv je toto setkání teprve třetí, přirozená potřeba mladých anesteziologů scházet se a diskutovat spolu nad aktuálními tématy má dlouhou historii. Vyjádřil také své potěšení nad touto akcí a jejím rozvojem.

Klíčová slova: Sekce mladých anesteziologů, reportáž

První blok vedený zkušenějšími anesteziology otevřel dr. Sklienka, který se zamýšlel, jakých chyb se dopouští mladí anesteziologové v intenzivní péči. Většinu z nich označil za následky systematických nedostatků, které jsou ovšem, narozdíl od těch individuálníchů poměrně preventabilní. Ve svém sdělení vycházel z práce J. L. Vincenta - Ten big mistakes in intensive care medicine. Z těch největších chyb zmiňoval následující: Příliš se soustředíme na syndromy a jejich definování, ačkoliv je k dalším postupům nutná spíše znalost jejich patofyziologie. Za ne zcela vhodné označil také orientaci na dosažení normálních hodnot a příliš agresivní postup místo snahy o dosažení správné homeostázy. Mezi dalšími chybami jmenoval nesystematičnost, nedostatečnou pozornost, nesprávné určení priorit a “syndrom Mesiáše”. Se svým sdělením navázal dr. Varady z Ostravy, který se věnoval nejčastějším chybám v anestezii dospělých. Zdůraznil nutnost mít vždy záložní plán a aktivně zjišťovat informace o pacientovi tak brzy, jak je to možné. Je také důležité ujasnit si priority mezi komfortem pacienta a jeho bezpečností. V oblasti vedení anestezie dále prosazoval jednoduchost a individualizaci dávek. Mikrofonu se dále chopil dr. Štigler s přednáškou zaměřenou na anestezii dětí. Mimo jiné ukázal současné doporučení ASA ohledně lačnění, dle kterého lze například čiré tekutiny podávat ještě dvě hodiny před výkonem. Dále diskutoval význam midazolamu v dětské anestezii a přítomnost rodičů na sále.

“Někdy je profesionální a vstřícný přístup personálu ke komunikujícímu dítěti vhodný více, než přítomnost vystresovaného rodiče na operačním sále.”

Zdůraznil také, že u nedonošených dětí a novorozenců není cílem 100% saturace krve kyslíkem, jako optimum označil interval 92 - 96 %. Ve svých doporučeních probíral také tepelný management, léčbu bolesti a příjem tekutin, se kterým souvisí až 31% výskyt nebezpečné perioperační hyponatrémie. Poslední přednášku dopoledního bloku přinesl opět dr. Sklienka, který tímto zastoupil dr. Neisera. Jak se vyhnout chybám při péči o pacienty v terminálním stádiu? Jako vodítko poslouží doporučení představenstva ČLK, které mimo jiné říká, že marná a neúčelná léčba není v zájmu pacienta. Dr. Sklienka také hojně zmiňoval práci End of life in the ICU. Zdůrazňoval, že při péči je třeba zohledňovat předchozí kvalitu života a možný outcome. Zmiňoval také různé aspekty paliativní péče. Kdy ještě léčíme a kdy již naplňujeme paragraf o týrání svěřené osoby? Mezi nejčastějšími chybami tedy jmenoval obavy z forenzních následků, alibismus a snahu vyhnout se konfliktům s rodinou, heroickou medicínu léčící nevyléčitelné a neznalost doporučených postupů.

Krátce po poledni nastal čas na druhý blok tohoto setkání, který zpoza předsednického stolku zahájil dr. Štourač z Brna. Jako první se slova ujal dr. Svoboda z Prahy, který hovořil o specificích a hlavních rizicích císařského řezu. Zdůraznil násobně obtížnější intubační podmínky u těhotných žen i důležitost přípravy a záložního plánování. Zabýval se také úvodem do celkové anestezie k tomuto výkonu, za metodu volby označil rapid sequence induction. Ke svalové relaxaci nabídl dvě možnosti - rocuronium nebo sukcinylcholin. Následně proběhla hojná diskuze na téma poměru císařských řezů vedených v celkové a svodné anestezii, či používaných látek k anestezii celkové. Další variantou, tedy subarachnoidální anestezií, se ve své přednášce zabýval dr. Reimer. Vyzdvihl bezpečnost tohoto typu oproti rizikům, která vyplývají z celkové anestezie, resp. samotné intubace. Subarachnoidální anestezii doporučoval provést vždy, pokud k ní není absolutní kontraindikace, včetně odmítnutí rodičkou. Jako velmi vhodné označil mimo jiné dostupnost anesteziologického týmu přímo pro porodnici. Excelentním pomocníkem se při špatném “nasednutí” subarachnoidální anestezie může stát ketamin. Okénko do akutních stavů nabídla následně dr. Kosinová z Brna s tématem peripartálního život ohrožujícího krvácení (PŽOK). V úvodu své přednášky upozornila na možnost život ohrožujícího krvácení i před a po samotném porodu.

“Mezi specifika PŽOK patří méně vyjádřené příznaky hemorhagického šoku z důvodu fyziologického nárůstu objemu krve až o 40 %.”

Po představení kazuistiky doplnila dr. Kosinová doporučení diagnosticko-léčebného postupu při PŽOK z roku 2018. Během další přednášky zůstala štafeta stále ve Fakultní nemocnici Brno, neboť se slova ujala dr. Klincová, která uvedla auditorium do tajů resuscitace novorozence. Vyjmenovala několik rozdílů oproti starším dětem, mezi nimi přítomnost vody v plicích těsně po narození, problematiku fetálního oběhu a další. I přes tyto komplikace mozek novorozence snese oproti dospělým až o 10 minut delší hypoxii, její dosažení ovšem rozhodně není žádoucí. Následně popsala dr. Klincová detailně postup po vybavení novorozence. Opět bylo akcentováno včasné zvážení, zda nebudeme potřebovat pomoc.

“Novorozenec potřebuje vždy primárně dýchat.”

Závěrečný, ovšem neméně zajímavý, kazuistický blok odstartoval svou přednáškou dr. Vodička z Ostravy. Byl představen případ asfyktické zástavy na operačním sále u pacienta po resekci karcinomu v oblasti faryngu. Z důvodu krvácení v této obasti bylo nejen zajištění dýchacích cest velmi obtížné. V závěru sdělení proběhla bohatá diskuze nad postupem. 3v1 - podle čeho volit prioritu? Tuto otázku si položil dr. Pařízek z Ústí nad Labem. Popsal případ pacienta izolovaného po autonehodě na JIP. Zvýšenou pozornost zdravotnického týmu způsobilo zdouvání hrudníku pacienta a signalizace apnoe. Po obtížném zajištění dýchacích cest bylo zjištěno, že příčinou tohoto stavu bylo posunutí kanyly, následně ventilátorem automaticky zapnutý apnoický režim, který vedl ke vzniku oboustranného pneumothoraxu. Svůj první den na urgentním příjmu následně popsal dr. Král z Olomouce. Po představení komplikovaného případu ruptury srdce po autonehodě jako take home message uvedl zejména dodržování protokolů jako ALS, ATLS a podobných. Za řečnickým pultem se následně objevila dr. Jedličková z Brna, která představila kazuistiku pacienta s hemorhagickým šokem při resekci adenomu hypofýzy. Na závěr letošního setkání se dr. Swaczyna z Ostravy ve svém sdělení zeptal, zda jsme mysleli na všechno, aneb když jedna komplikace nestačí. Přednesl kazuistiku dítěte po pádu z výšky s pozdějšími projevy neurologické lateralizace. Na CT nalezen akutní epidurální hematom, který byl evakuován. Během následné péče byl u dítěte zjištěn vzácný tzv. Opitzův syndrom.

V závěru setkání poděkoval všem přednášejícím, účastníkům i recenzentům přednášejících hlavní organizátor dr. Jor. Poslední sdělení věnované společenskému večeru se stalo příjemnou pozitivní tečkou za touto akcí. Za portál AKUTNĚ.CZ se loučíme z Ostravy a těšíme se na setkání nejen s mladými anesteziology.

 

  • Mladí anesteziologové se sešli v Ostravě
    Mladí anesteziologové se sešli v Ostravě
  • dr. Varady
    dr. Varady
  • dr. Štigler
    dr. Štigler
  • dr. Svoboda
    dr. Svoboda
  • Předsednictvo bloku - Na co si dát pozor při službách
    Předsednictvo bloku - Na co si dát pozor při službách
  • dr. Pařízek
    dr. Pařízek
  • dr. Kosinová
    dr. Kosinová
  • dr. Klincová
    dr. Klincová
  • dr. Vodička
    dr. Vodička
  • Diskuze nemohla chybět
    Diskuze nemohla chybět


Zpět