Multimediální výukové rozhodovací algoritmy

Algoritmizace a procesní řízení léčebného procesu se s rozvojem systémů řízení kvality a vyhodnocování vlastní kvality péče stává hitem současnosti. Je zřejmé, že procesně myslící lékař dokáže na náhle vzniklé situace, jimiž se akutní medicína hemží, reagovat efektivněji, rychleji a ekonomičtěji. Webový portál AKUTNE.CZ se prostřednictvím interaktivních výukových algoritmů snaží o simulaci rozhodovacího procesu u akutního pacienta. Jednoznačným cílem je, aby si student uchoval v paměti správné postupy vedoucí k řešení akutních situací. Obsahem tohoto souborného díla je 78 algoritmů v českém i anglickém jazyce, ve kterých jsou interaktivní formou zpracována témata akutní medicíny, a to od přednemocniční péče až po péči vysoce specializovanou ve formě nemocniční péče o kriticky nemocné.

English


Pacienti s diabetes mellitus tvoří početnou skupinu operovaných v každé nemocnici. Nezřídka mají tito pacienti další komorbidity, s nimiž je nutno počítat, a i kratší operační výkon bez předchozí adekvátní kompenzace diabetu pro ně může znamenat značné riziko. Tento algoritmus má za cíl zdůraznit důležitost předoperační přípravy pacienta s DM, výběr anestezie a perioperační management.

1. 7. 2018 | autor: MUDr. Jitka Chlupová, Vojtěch Nekvapil, Ielyzaveta Panchenko

Implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu je jednou z nejčastějších operací v nemocnicích všech typů, která se provádí převážně u lidí vyššího věku a má svá specifika. Algoritmus je zaměřený na volbu a způsob anestezie. Upozorňuje na potenciálně fatální komplikaci operace při použití cementovaných náhrad, kterou je tzv. cementový syndrom (BCIS) a nabízí řešení této komplikace. V neposlední řadě se zabývá i problémem peroperačních krevních ztrát, které je potřeba kvantifikovat a následně racionálně hradit. Neoddělitelnou součástí jsou i způsoby léčby pooperační bolesti.

1. 7. 2018 | autor: MUDr. Monika Zamborská, MUDr. Kamil Vrbica, Čuloková Zuzana, Kosztúr Daniel

Dopravní nehoda často vede ke vzniku celého spektra různých poranění, která mohou posádku automobilu do značné míry ohrožovat na životě. I na první pohled malá zranění mohou způsobit rozsáhlé vnitřní krvácení, při kterém je v případě velké krevní ztráty nevyhnutelná okamžitá intervence v podobě její náhrady, a to nejčastěji transfuzními přípravky/krevními deriváty. Co ale dělat v případě, když pacient patří do skupiny osob odmítajících krevní transfuze? Víte, kdy můžete pacientovu krevní ztrátu těmito přípravky nahradit a  kdy se naopak budete snažit o nalezení jiného způsobu náhrady? Náš algoritmus Vám nabízí možnost řešení modelové situace dopravní nehody, jíž se účastní Svědci Jehovovi, o kterých je známo, že patří do skupiny lidí odmítajících krevní transfuze. V České republice se k této náboženské společnosti hlásí téměř 16 000 lidí, tudíž šance, že byste se i vy mohli někdy setkat s touto situací, není úplně zanedbatelná.

1. 7. 2018 | autor: MUDr. Martina Klincová, MUDr. Lucie Moťková, Anna Juhásová, Juliána Šimová

Paliativní péče v ošetřovatelství odráží pohled na umírajícího nemocného jako na celistvou osobu. Poskytování paliativní péče závisí především na nelékařském zdravotnickém personálu, který poskytuje po většinu času umírajícím nemocným komplexní péči v průběhu hospitalizace na akutním lůžku. Všeobecná sestra bývá přímým účastníkem všeho dění, a tak přichází do kontaktu s umíráním a smrtí častěji než jakýkoli jiný zdravotnický personál. Proto je nezbytné, aby nelékařský zdravotnický personál měl značné interpersonální dovednosti, ale především klinické znalosti ve spojitosti s pozorováním, reakcí a zahájením terapie symptomů.
Cílem ošetřovatelské paliativní péče je poskytovat integrovanou komplexní péči, která předchází a zmírňuje všechny aspekty, které jsou spojeny s jakoukoli formou utrpení umírajícího nemocného. Cílem je tedy poskytovat takovou péči, která zaručuje nejvyšší kvalitu života až do posledních dní života umírajícího nemocného na oddělení akutní a intenzivní péče.

1. 7. 2018 | autor: Mgr. Michaela Březovská, MUDr. Hana Harazim

Syndrom neadekvátního vylučování ADH - antidiuretického hormonu je syndrom objevující se po úrazech, operacích nebo infekcích mozku. Vylučování ADH způsobuje v organismu zadržování vody a tak i snižování plasmatické hladiny sodíku. Existují mnohé různé příčiny hyponatremie, které se výrazně liší v jejich klinickém řešení. Proto je pro lékaře důležité příčinu hyponatremie co nejdříve rozpoznat a navrhnout správnou terapií. Tento algoritmus Vás provede diferenciální diagnostikou hyponatremie a následnými možnostmi terapie.

1. 7. 2018 | autor: MUDr. Jan Hudec, Miriam Hricová, Kristýna Chudjáková

Akutní koronární syndrom (AKS) je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v naší populaci. Za jeho vznikem stojí běžné rizikové faktory jako špatné stravovací návyky, obezita, hypertenze, diabetes mellitus a kouření. Cílem tohoto algoritmu je přiblížení diagnostiky AKS a rozlišení infarktu myokardu s elevacemi a bez elevací ST intervalu, což je nezbytné pro správnou volbu léčby.

Další verze tohoto algoritmu: Akutní koronární syndrom - 2012
1. 6. 2018 | autor: MUDr. Marie Pavlušová, Kočí Daniela, Kořínková Martina

Myotonia congenita Becker je autosomálně recesivní onemocnění, nedystrofický typ myotonie. Prevalence tohoto onemocnění ve světě je cca 1:100 000. Je to porucha spřažena s mutací genu CLCN1 kódujícího chloridový kanál v kosterním svalstvu. To vede ke sníženému proudění chloridových iontů v průběhu repolarizace, což má za následek trvalé svalové kontrakce. Snížená vodivost mutovaného chloridového kanálu při Beckerově chorobě způsobuje hyperexcitabilitu sarkolemy vedoucí ke vzplanutí abnormálních akčních potenciálů. Algoritmus vás provede anestezií u pacienta s touto chorobou od předoperačního vyšetření po probouzení. 

1. 6. 2018 | autor: MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., Hrušková Lucia, Janoušová Tereza

Mozková smrt je ireverzibilní vymizení všech mozkových funkcí včetně funkcí mozkového kmene bez ohledu na přetrvávající činnost kardiovaskulárního aparátu a jiných systémů. Dárcem orgánů může být žijící člověk, nebo může být orgán odebrán z těla zemřelého. Podmínkou odběru orgánu u žijícího je svobodné a dobrovolné rozhodnutí dárce. Zemřelý dárce je nejčastěji člověk, u kterého došlo v důsledku těžkého poranění ke smrti mozku. Tento stav musí být medicínsky velice přesně klinicky vyšetřen a následně potvrzen objektivní zobrazovací metodou.

1. 6. 2018 | autor: MUDr. Peter Kľúčovský, Návoj Michal, Šaffo Matúš

Nervosvalová relaxancia jsou látky s potenciálně život ohrožujícím účinkem pro pacienty. Proto je perioperační monitorování nervosvalového přenosu dle současných doporučení České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny již standardem.
Objektivní zhodnocení hloubky relaxace poskytuje anesteziologovi cennou informaci k rozhodování o bezprostřední péči.
Cílem tohoto algoritmu je seznámení jeho řešitelů se základními informacemi a možnostmi monitorace, a ukazuje na důležitost této monitorace pro dosažení co nejoptimálnější péče o pacienta.

1. 6. 2018 | autor: MUDr. Hana Harazim, Tereza Musilová, Adam Predáč

Peripartální život ohrožující krvácení je definováno jako rychle narůstající krevní ztráta, která je klinicky odhadnuta na 1500 ml a více a která je spojena s rozvojem klinických a/nebo laboratorních známek tkáňové hypoperfúze.

Další verze tohoto algoritmu: Peripartální život ohrožující krvácení - 2013
1. 6. 2018 | autor: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Eliška Moráňová, Ivo Štrýgl

Dýchací cesty bývají nejčastěji postiženy infekčními zánětlivými chorobami a většinou se nejedná o nemoci závažné. Vážnější průběh mívají hlavně u dětí, starých lidí a osob s oslabeným imunitním systémem. V algoritmu se setkáte se závažným průběhem infekčního onemocnění dýchacích cest dítěte a možnostmi léčby.

1. 6. 2018 | autor: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Vladislav Nezval, Pavel Brančík, Sylvia Matulová

Plavání je v ČR velmi oblíbeným a častým sportem. Teplé počasí a letní dny vyhánějí plavce z bazénů do přírody. Plavání na otevřené vodní ploše s sebou však kromě potěšení nese i rizika a nejeden zkušený plavec se může poprvé setkat s tonoucím. Tento algoritmus Vás provede technikou vodní záchrany od začátku do konce. 

Další verze tohoto algoritmu: Vodní záchrana I, Vodní záchrana II
1. 6. 2018 | autor: MUDr. Michal Vondráček, MUDr. Lenka Šrahulková, Zbyněk Šimek, Simona Tuhrinská

Hromadným neštěstím rozumíme situaci, kdy počet a stav raněných převyšuje dostupné zdravotnické zdroje. Pro efektivní zvládnutí je zásadní rychle určit stupeň ohrožení života jednotlivých raněných a tím i prioritu ošetření a transportu. Důležité však také je odlišit ty raněné, jimž pomoci nelze. To nám umožňuje např. systém přednemocniční triage pomocí třídících a identifikačních karet, kdy lékař hodnotí především stav vědomí, dýchání a oběhu. V tomto algoritmu si řešitel může zkusit řešení základních typů poranění na místě velké dopravní nehody.

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Martin Polášek, Veronika Sochorová, Michaela Spoustová

Klinický syndrom tyreotoxikózy je projevem expozice tkání vysokým hladinám cirkulujících hormonů štítné žlázy, která je provázena charakteristickými změnami jejich funkcí. Nejčastější formu tyreotoxikózy, kde příčinou je nadměrná činnost štítné žlázy, označujeme též hypertyreóza. Aktualizaci tyreotoxikózy jakéhokoli typu do život ohrožujícího stavu tyreotoxické krize může způsobit stres (emoční zátěž, interkurentní choroba, operační zákrok), destrukce funkční tkáně (léčba radiojódem), přísun stabilního jódu (kontrastní vyšetření) nebo náhlé vysazení tyreostatik. Selhání všech kompenzačních mechanismů vystupňuje příznaky toxikózy: agitovanost až deliriózní stavy, profúzní pocení při hypertermii, zvracení, průjem, hyperventilace, poruchy rytmu a systolické funkce urychlí vývoj oběhového a metabolického selhání. Není-li promptně zahájena léčba, je mortalita vysoká.
Tento algoritmus vás provede problematikou tyreotoxikózy se zaměřením na její diagnostiku a léčbu.

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Hana Harazim, Denisa Ölveczká, Tereza Tesaříková

Práce na anesteziologické ambulanci bývá často denní rutinou mladého anesteziologa a je potřeba jí věnovat maximální pozornost, protože má klíčový význam v perioperační péči. Předoperační vyšetření se provádí před všemi operačními zákroky, nicméně jeho rozsah se liší v závislosti na tom, zda se jedná o akutní či plánovaný zákrok, ale mimo jiné také podle věku a komorbidit daného pacienta. Protože by nebylo možné všechny tyto varianty pokrýt na případu jednoho pacienta, obsahuje algoritmus více pacientů s různou perioperační zátěží (komorbidity, celkový stav), které je třeba připravit na různé typy zákroků (plánované vs. akutní). S některými pacienty se v průběhu řešení algoritmu setkáváme i vícekrát, je proto nutné, aby se řešitel při průchodu algoritmem soustředil na to, o kterého pacienta se zrovna jedná.

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Martin Kovář, Radovan Lamoš

Návrat spontánní cirkulace je pouze prvním krokem k zotavení po srdeční zástavě. Na podkladě protrahované hypoperfuze až ischemie orgánů a následné reperfuze dochází k rozvoji patofyziologických jevů, které označujeme jako postresuscitační syndrom. Tento algoritmus Vás provede současnými doporučeními v poresuscitační péči od zajištění ventilace ve voze RLP přes péči na oddělení JIP až po následnou rehabilitaci pacienta po srdeční zástavě.

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Olga Smékalová, Veronika Machalová, Tereza Novotná

Popáleniny patří k nejtěžším úrazům. Pokrok v medicíně v posledních desetiletích na poli chirurgie, intenzivní péče, farmakoterapie a nutriční terapie dramaticky ovlivnil prognózu popálených, avšak i přes všechnu snahu zůstávají popáleninová traumata zatížena vysokou mortalitou a doživotním postižením pacienta.
Tento algoritmus vás provede základy laické první pomoci, neodkladné lékařské péče a anesteziologickou péčí o popálené pacienty.

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Monika Zamborská, Václav Vafek, Igor Ferenčák

Oční traumata jsou jednou z příčin náhlé slepoty. I nepatrné porušení integrity bulbu může mít dalekosáhlé následky. Mechanické poranění oka můžeme dělit na uzavřené (kontuze, lamelární lacerace) a otevřené (penetrace, perforace). V případě penetrujícího poranění oka se jedná o porušení korneosklerální stěny bulbu v plné tloušťce. Řeší se chirurgicky, čímž se předpokládá nutnost anestezie. Anesteziologie v očním lékařství má několik specifik, na které by měl anesteziolog myslet.
Tento algoritmus se snaží nastínit základní zásady péče o oční trauma od laické první pomoci až po osud na operačním sále.

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Jitka Chlupová, Adam Lužák, Lukáš Majerčák

Poruchy srdečního rytmu (také arytmie či dysrytmie) jsou jedny z nejčastějších srdečních onemocnění. Hlavní příčinou arytmií je porucha tvorby vzruchu a následně jeho vedení myokardem. Obecně můžeme říci, že podkladem vzniku srdečních arytmií je přítomnost tzv. arytmogenního substrátu, kterým může být například jizva po infarktu myokardu, ektopické zdroje srdeční automacie či degenerativní změny myokardu. Arytmie můžeme dělit podle srdeční frekvence na dvě základní skupiny, a to na tachykardie a bradykardie.
Algoritmus Kardiostimulace poskytuje náhled do problematiky řešení akutních změn srdečního rytmu, včetně možného perioperačního managementu srdeční bradykardie, která přechází v asystolii.

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Jan Hudec, Daniela Charwátová, Roman Kula

Ileus neboli neprůchodnost střevní je jedna z forem náhlých příhod břišních. Hlavní charakteristikou je zástava střevní pasáže s následným rozepětím střeva a v dalším vývoji až jeho perforací s následným zánětem pobřišnice a sepsí. V tomto algoritmu si můžete vyzkoušet jak jeden z druhů ileu diagnostikovat, a jak jej léčit. V neposlední řadě také zjistíte, na jaké komplikace se po úspěšném zvládnutí tohoto stavu zaměřit.

Další verze tohoto algoritmu: Náhlá příhoda břišní z pohledu anesteziologa
25. 5. 2017 | autor: MUDr. Kateřina Gajdošíková, Michal Sochor, Vendula Svobodová

HELLP syndrom (zkratka z angl. Hemolysis, Elevated Liver Enzymes, Low Platelet Count) je vzácnou, nicméně velmi závažnou komplikací těhotenství. Může se objevovat zcela samostatně nebo jako komplikace těžké preeklampsie a až v ⅓ případů se rozvíjí až v postpartálním období. Predikce tohoto stavu v současné době není možná, diagnóza může být stanovena až na základě laboratorních výsledků a případně rozvinutých klinických příznaků. Tento algoritmus provází řešitele od prvních příznaků HELLP syndromu, přes jeho diagnostiku až po řešení možných komplikací a jejich následků.

25. 5. 2017 | autor: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Pavla Miřátská, Petr Zámečník

Kdo je v dnešní době „starý člověk“? Statisticky se za věkový milník považuje 65 let. K 31. 12. 2012 bylo v České republice přibližně 1 760 000 obyvatel této skupiny, což činí bezmála 17 % naší populace. Jako důchodový je dnes považován věk 66,5 roku. Ke stejnému datu se též uvádí, že 22 % všech provedených anestezií je právě u starších pacientů a odhad trendu je celosvětově rostoucí. S vyšším věkem roste perioperační morbidita, a proto má přístup anestezie ke starším pacientům důležitá specifika. Jaká to jsou? 

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Marek Kovář, Hana Gottwaldová, Jiří Valenta

Novorozenec má řadu anatomických i fyziologických odlišností, a proto má i anestezie svá specifika. Pokud jde operaci odložit, raději vyčkáme alespoň do kojeneckého období. Existuje ovšem mnoho situací, kdy je okamžitá operace nevyhnutelná- vrozené vývojové vady, akutní stavy apod. V těchto případech starost o novorozence přebírá specializované pracoviště, kde mají s péčí o novorozence větší zkušenosti. V algoritmu se setkáte s pylorostenózou, poměrně častou kongenitální vývojovou anomálií (2-5/1000 novorozenců), která způsobuje poruchu pasáže gastrointestinálním traktem.

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Martina Klincová, Kristýna Dvořáková, Marie Bartošíková

Anestezie u obézních pacientů s sebou nese odlišnosti od běžně vedené anestezie. Provedení některých rutinně užívaných postupů je konstitucí obézního pacienta často ztíženo, někdy až znemožněno. Taktéž zajištění dýchacích cest a dávkování farmak má svá specifika. Cílem našeho algoritmu je, aby si řešitel uvědomil důležité okamžiky, kdy je nutné v průběhu anestezie přihlédnout k habitu pacienta.

28. 4. 2016 | autor: MUDr. Marek Kovář, Emma Jurkovičová, Marta Juřeníková

Crush syndróm - syndróm zo zavalenia, je stav spôsobený masívnym stlačením mäkkých tkanív, predovšetkým svalov, sprevádzaný ich rozpadom  - rabdomyolýzou, opuchmi končatín a rizikom hyperkalémie. Z rozpadnutých svalov sa uvoľňuje myoglobín, ktorý môže spôsobiť rozsiahle poškodenie obličiek a vyvolať akútne renálne zlyhanie. Tento algoritmus popisuje postup starostlivosti o zavaleného pacienta od laickej prvej pomoci až po celý jeho osud v nemocnici.

28. 4. 2016 | autor: MUDr. Olga Smékalová, Dominika Machajdíková, Deana Slovjaková

Antibiotická terapie je nedílnou součástí péče o pacienty ve všech oborech, proto je nutné, aby každý lékař znal její všeobecné zásady. Léčba by měla být dostatečně účinná, ale zároveň cílená. Je nutné myslet na riziko vzniku rezistence bakterií. Tento algoritmus vás provede případem konkrétního pacienta, od indikace terapie až po řešení komplikací.

28. 4. 2016 | autor: MUDr. Hana Harazim, Zbyněk Švrček, Kateřina Uličná

Pri úrazoch sa môže rozvíjať život ohrozujúce krvácanie bez zjavných vonkajších známok, ktoré by na to upozornili. Náš algoritmus je založený na podklade skutočnej kazuistiky, kde bol pacient účastníkom vážnej dopravnej nehody.

27. 4. 2016 | autor: MUDr. Jana Kubalová, MUDr. Kateřina Vaníčková, Ľudmila Floreková, Michal Hrubý

Otrava oxidem uhelnatým (CO) patří mezi nejčastější náhodné otravy. CO se velmi silně váže na hemoproteiny a blokuje jejich funkci. To způsobuje závažnou tkáňovou hypoxii. Otrava může vyústit v těžké neurologické postižení a vést až ke smrti pacienta. Vazba CO je reverzibilní, je proto nutná včasná a adekvátní léčba.

27. 4. 2016 | autor: MUDr. Martina Klincová, MUDr. Ľubomíra Longauerová, Jakub Zmrzlík, Barbora Žajdlíková

Akutní pankreatitida je vysoce rizikový stav, ke kterému musíme přistupovat již od prvního podezření jako k stavu život potencionálně ohrožujícimu. Příznaky jsou často variabilní a muže způsobit závažné a dlouhodobé komplikace, nebo i smrt. V algoritmu si procvičíte základní principy diagnostiky a terapie akutní pankreatitidy, při snaze co nejvíc snížit riziko případného úmrtí a vyléčit pacienta. Současně Vám bude vysvětleno, proč jsou některé diagnosticko-terapeutické postupy vhodnější než jiné a v jakém pořadí je vhodné je uplatnit.

27. 4. 2016 | autor: MUDr. Kateřina Gajdošíková, Anna Ďuriníková, Simona Špaňová

Embolie obecně je život ohrožující stav způsobený uvíznutím částice v cévním systému, kde způsobí jeho obstrukci. Podle charakteru a původu částic může vzniknout embolie tuková, vzduchová, způsobená trombem, celulární (metastázy, plodová voda) nebo subcelulární (rozpadlé buňky). Každá z forem má odlišné příčiny vzniku a rizikové faktory, některé můžou být závažnou komplikací určitých operačních výkonů. Algoritmus popisuje vznik embolie při neurochirurgické operaci s důrazem na příznaky, podle kterých musí lékař tento stav včas rozpoznat a správně na něj zareagovat.

27. 4. 2016 | autor: MUDr. Jan Hudec, Zuzana Timková, Lenka Tobiášová

Akutní končetinová ischemie je závažné onemocnění, které je zatížené vysokou morbiditou i mortalitou. Její výskyt je odhadován na 150 případů na 1 milion obyvatel za rok. Je definována jako náhle vzniklý stav ohrožující životnost končetiny způsobený kritickým poklesem krevního toku a perfuze tkání. Rozeznáváme dvě základní příčiny onemocnění. Jsou to embolie do tepen dolních končetin a trombóza vzniklá in situ na aterosklerotických plátech. Prognóza nemocných je zásadně ovlivněna správnou diagnózou a včasně zahájenou terapií. Tento algoritmus vás provede problematikou od diagnostiky skrz léčbu až po komplikace a následnou terapii.

27. 4. 2016 | autor: MUDr. Karolina Steinerová, doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Kateřina Matoušková, Peter Minárik

Akútne renálne zlyhanie je náhle vzniknuté, potencionálne reverzibilné zníženie renálnych funkcií z príčin prerenálnych, renálnych či postrenálnych. Morbitita aj mortalita tejto choroby  zostáva aj cez pokrok v liečebných opatreniach stále veľmi vysoká. V našom algoritme si vyskúšate ako postupovať u pacienta s akútnym renálnym zlyhaním a zistíte, aké komplikácie môžu nastať a ako ich liečiť.

27. 4. 2016 | autor: MUDr. Roman Štoudek, Dominika Štrbová, Mária Štrbová

Tonsilektomie a adenektomie jsou jedny z nejčastějších chirurgických  zákroků v dětském věku. Tonsilektomie znamená chirurgické odstranění tonzil, uložených párově na laterálních stěnách oropharyngu. Tato imunokompetentní tkáň je v první linii obrany proti požitým nebo vdechnutým patogenům.  Zvětšení nebo zanícení tonsil může vyžadovat jejich chirurgické odstranění. Indikace tonsilektomie zahrnují opakující se faryngotonsilitidy, chronickou a hemoragickou tonsilitidu, peritonsilární absces, streptokokovou infekci, polykací potíže, zápach z úst nebo podezření na maligní onemocnění.

18. 4. 2016 | autor: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Adriana Cibíková, Eva Hlaváčková

Ve sněhových lavinách zemře v zemích Evropy a Severní Ameriky každoročně více než 150 lidí. Většinu z nich tvoří horolezci, lyžaři a skialpinisté. Mnoha úmrtím lze předejít preventivními opatřeními, případně rychlým vyproštěním zavalených osob, správným způsobem poskytnutí první pomoci, tříděním postižených na místě nehody a následnou specializovanou léčbou ve správném zdravotnickém zařízení. V tomto algoritmu si vyzkoušíte jak správně postupovat při záchraně člověka kompletně zasypaného lavinou, která má tyto parametry: šířka odtrhu 200 m, výška odtrhu 0,2 – 1,8 m, délka laviny 600 m, výška nánosu 6 m, odhadovaná váha sněhu 9960 tun.
Nejdříve se vžijete do role členů skialpinistické výpravy, která je v Krkonoších zaskočena sesuvem laviny, následně pak do role lékaře zdravotnické záchranné služby, který je zodpovědný za primární ošetření osob vyproštěných horskou službou.

15. 4. 2016 | autor: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Tereza Hanzelková, Magdaléna Hartová

Komplexní regionální bolestivý syndrom (KRBS) je skupina chronických bolestivých stavů, které jsou častou komplikací po úrazech končetin. Významnou roli na vzniku má hyperaktivace sympatiku (porucha funkce autonomního nervového systému), kdy dochází ke vzniku poruch v mikrocirkulaci a poruchy vedení bolesti, které vedou ke vzniku neurogenního zánětu. Pokud se KRBS neléčí, dostane se do stádia nevratných změn, které vedou k trvalé invalidizaci pacienta. Zkuste si projít algoritmus, určit diagnózu podle typických klinických příznaků a včas zahájit správnou terapii.

15. 4. 2016 | autor: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Adéla Kleinová, Eva Klabusayová

I když se srdeční zástava u těhotné ženy vyskytuje vzácně, je to situace pro každého lékaře velmi nepříjemná. Příčinou může být například srdeční selhání, krvácení, poruchy koagulace nebo trauma. V následujícím algoritmu si vyzkoušíte základní i rozšířenou resuscitaci rodičky s důrazem na specifika resuscitace těhotné ženy dle doporučených postupů.

13. 4. 2016 | autor: MUDr. Martina Kosinová, Patrícia Bartolenová, Michaela Cipovová

Akutní horská nemoc může člověka postihnout již ve výškách okolo 2500 m n. m. jako následek sníženého množství kyslíku ve vzduchu. Prvotní, mnohdy nenápadné, příznaky se mohou rozvinout až v život ohrožující onemocnění jako jsou výškový otok mozku či plic. Přestože lze správnou aklimatizací výškové nemoci poměrně účinně předcházet, občas se nevyhne ani profesionálním a zkušeným horolezcům. 
Vžijte se v našem algoritmu mezi členy vysokohorské výpravy a vyzkoušejte si řešení příznaků v různých stádiích této nemoci.

12. 4. 2016 | autor: MUDr. Martina Kosinová, Radim Gerstberger, Michal Vondráček

Tachyarytmie jsou poruchy srdečního rytmu s tepovou frekvenci vyšší jak 100/min. Algoritmus je zaměřen na problematiku supraventrikulárních tachyarytmii. Provází nas situací od vzniku SVT s úzkým QRS pravidelným rytmem až po deblokovaný flutter síní s převodem na komory 1 : 1. Pomůže nám ujasnit si doporučený terapeutický postup v těchto situacích.

2. 6. 2015 | autor: MUDr. Hana Harazim, MUDr. Tomáš Korbička, Petra Honková, Tereza Prokopová

Karcinom plic je nejvíce se vyskytujícím nádorem u mužů a třetím nejčastějším u žen. Chirurgický zákrok je jedním z běžných způsobů léčby. Jelikož operace na plíci ovlivní ventilační schopnosti pacienta, je potřeba k tomuto zákroku z hlediska anesteziologie přistupovat specificky. Algoritmus je tedy především zaměřen na volbu předoperačních vyšetření dýchacího systému pacienta a intubačních pomůcek, mezi kterými hraje důležitou roli dvoucestná endobronchiální kanyla. Dále se algoritmus zaměřuje na volbu ventilačního režimu a další odlišnosti u tohoto typu operace.  V neposlední řadě nastiňuje situaci, kdy ventilace a oxygenace pacienta, i přes cílené zásahy anesteziologa, selhává.

2. 6. 2015 | autor: MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Martina Dvončová, Nikol Englišová

Febrilní křeče jsou věkově vázaným fenoménem, projevujícím se křečovými stavy, typicky generalizovanými tonicko-klonickými, s možnou ztrátou vědomí, poruchami vegetativních a regulačních funkcí. Vznik febrilních křečí je dáván do souvislosti s iniciální fází infekčního onemocnění. V rámci klasifikace rozlišujeme febrilní křeče jednoduché a komplikované s vážnějším průběhem i následky (mohou progredovat až do život ohrožujího status epilepticus). Diferenciální diagnostika se opírá o vyloučení především neuroinfekčního onemocnění, křečových stavů jiného než infekčního původu, dále epileptického záchvatu a febrilní synkopy.

2. 6. 2015 | autor: MUDr. Ľubomíra Longauerová, MUDr. Martina Bošková, Radim Gerstberger Zuzana Horváthová Lenka Knedlíková

Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní stav, který je způsoben  přerušením krevního zásobení některé části mozku. Ischemická CMP (iCMP) představuje asi 80% všech iktů a je důsledkem ucpání mozkové cévy trombem. Bez přístupu kyslíku začnou buňky v mozku odumírat a dochází ke ztrátě funkcí, které jsou pod kontrolou postižené části. Klinicky se u pacientů setkáváme s poruchou hybnosti tváře či končetin. Dalším znakem mohou být poruchy v udržení rovnováhy, náhle vzniklá silná bolest hlavy, porucha zraku nebo potíže s mluvením. Důležitým faktorem v úspěšnosti léčby je rychlá a správná diagnostika iCMP kvůli omezenému časovému intervalu pro podání tPA. Následky vznikající po iktu korelují s lokalizací a rozsahem postižené mozkové tkáně. 

2. 6. 2015 | autor: MUDr. Roman Štoudek, David Mišurec, Katarína Sakalová

Spinální trauma je poranění páteře a míchy. K poranění míchy může dojít i při manipulaci s pacientem, zejména pokud se jedná o sdružené poranění, kde dominují život ohrožující zranění. Na poranění páteře by se proto mělo myslet vždy, když je v anamnéze prudká akcelerace či decelerace (dopravní nehody, pády, sportovní úrazy). Náš algoritmus vás provede spinální traumatem od první pomoci až po jeho pozdní komplikace.

9. 4. 2015 | autor: MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Jan Hudec, Tomáš Stuchlík, David Hruška

Nádorová bolest významným způsobem snižuje kvalitu života pacienta s onkologickým onemocněním. Terapie nádorové bolesti je nedílnou součástí komplexní onkologické péče. I přes tuto skutečnost není její léčbě často věnována adekvátní pozornost.  Algoritmus poukazuje na základní principy léčby nádorové bolesti v souladu s recentními doporučeními.

8. 4. 2015 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Lucia Chnupová, Pavla Chromá, Karolina Steinerová

Epilepsie je nemoc provázena opakovanými záchvaty nekontrolované excitační aktivity mozkových neuronů, které vedou k mozkové dysfunkci. Záchvaty mohou vznikat z různých příčin, například jako následek úrazu hlavy, nádoru nebo zánětu mozku, cerebrovaskulární příhody nebo jako důsledek různých metabolických změn. Mohou být také idiopatické. Většina záchvatů spontánně ustává, může se však stát, že epileptický záchvat nepřestává nebo se pacient neprobírá. V takovém případě se jedná o status epilepticus, závažnou život ohrožující situaci.

8. 4. 2015 | autor: MUDr. Hana Harazim, Radka Kadlčíková, Mária Moravská

Porodní bolest, objevující se během kontrakcí, je vlastně reakcí organismu těhotné ženy připravující se na nadcházející porod. Intenzita porodní bolesti je u různých žen různá, neboť prožívání bolesti je ovlivněno somatickými, psychickými a sociálními vlivy. Proto i přístup k tlumení této bolesti musí být individuální. V současné době máme na výběr z mnoha farmakologických i nefarmakologických postupů. K nejčastěji používaným metodám patří epidurální analgezie, nově se využívá i podání remifentanilu. Správně indikovaná a podaná porodnická analgezie nám může pomoci snížit výskyt porodnických komplikací u matky i dítěte.

8. 4. 2015 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Bc. Zuzana Brachaczková, Petra Holečková, Lenka Nedomová

Horská služba ČR ročně vyjíždí k více než 6000 zásahům. Přibližně polovinu nehod má na svědomí právě sjezdové lyžování. Nejčastějšími úrazy pak jsou poranění kloubu, zhmoždění a zlomeniny. V našem algoritmu si vyzkoušíte, jak postupovat při úrazu na sjezdovce jako laik, jak probíhá přednemocniční a posléze nemocniční péče.

8. 4. 2015 | autor: MUDr. Martina Kosinová, Lucie Janalíková, Ľudovít Kadlec

Na nejzávažnější komplikaci aneurysmatu abdominální aorty – rupturu je třeba neustále myslet, protože zdánlivě banální potíže jako bolesti v zádech, epigastriu či zvracení mohou být předzvěstí letálního konce. Po asymptomatickém období může stav končit hemoragickým šokem v rámci pár hodin. Vzhledem k rizikovým faktorům, které jsou v naší populaci hojně zastoupeny (kouření, hypertenze, ateroskleróza, věk) a prevalenci aneurysmatu, která není zanedbatelná (2,5 – 5 %), je riziko ruptury vysoké. Udává se dle velikosti, kdy aneurysma nad 6 cm v průměru skrývá riziko ruptury do 5-ti let 33 %, průměr nad 7 cm až 95 %

1. 4. 2015 | autor: MUDr. Martina Kosinová, MUDr. Lukáš Korbel, Kateřina Gajdošíková, Daniela Hahnová

Kraniocerebrální trauma je nejzávažnější skupina poranění, která je spojena s vysokou úmrtností a těžkými trvalými následky. V současné době stoupá četnost poranění mozku a lebky, často se vyskytují jako součást polytraumat. V našem algoritmu se seznámíte s přímým akutním poraněním mozku a jeho léčbou.

3. 1. 2015 | autor: MUDr. Petr Štourač, MUDr. Roman Štoudek, MUDr Michal Izakovič, Vendula Štarhová, Kristýna Koželuhová

Maligní hypertermie je vzácné, život ohrožující onemocnění, které je charakterizované patologickým hypermetabolickým stavem na úrovni svalové tkáně.  Manifestuje se na základě genetické predispozice s AD dědičností po užití farmak se spouštěcím potenciálem pro MH - sukcinylcholinu a inhalačních anestetik. Může se rozvinout u pacienta během anestezie nebo i v časném období po jejím ukončení.
V našem algoritmu se dozvíte, jak u pacienta časně rozpoznat epizodu maligní hypertermie a jak v takovém případě postupovat.

13. 9. 2014 | autor: MUDr. Lukáš Dadák, Ph.D., Veronika Gulová, Eva Hoštáková

Plicní embolie je život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k náhlé obstrukci plicnice nebo některé z jejích větví, především krevní sraženinou. Krevní sraženina neboli trombus vzniká nejčastěji v hlubokém žilním systému dolních končetin nebo žil pánevních. Proces embolizace je pak vlastní uvolnění trombu z místa svého vzniku do plicního řečiště. Velké procento pacientů jsou tímto onemocněním postiženo a velmi často není tento stav správně rozpoznán. Je důležité jej umět diagnostikovat a léčit.

Další verze tohoto algoritmu:
13. 9. 2014 | autor: MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Martin Minárik, Eva Mikulčíková

Plicní edém je nahromadění kapaliny v plicích. Vede k poruše výměny plynů a může způsobit respirační selhání. Je způsobován poruchou srdce, která brání náležitému odčerpávání kapaliny z plicního oběhu nebo přímým poškozením plicního parenchymu. Léčba závisí na příčině, je zaměřena na odstranění této příčiny a na maximalizaci respirační funkce. Musí být včasná a intenzivní. Algoritmus nás provádí situací od zajištění v přednemocniční fázi až po odbornou terapii na specializovaném pracovišti.

26. 8. 2014 | autor: MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Markéta Kleinová, Lucie Jamborová

Obtížná intubace je akutní, život ohrožující stav, který je noční můrou každého anesteziologa. O obtížné intubaci můžeme hovořit, pokud se nám nepodaří zaintubovat ani při opakovaných pokusech nebo do 10 minut. Můžeme ji očekávat například u pacientů s omezenou hybností krční páteře, poraněním krku a obličeje nebo v těhotenství.

29. 6. 2014 | autor: MUDr. Lukáš Dadák, Ph.D., Adéla Sotolářová, Karolina Steinerová

Nesprávny terapeutický postup v niektorých prípadoch intoxikácie drogou môže spôsobiť ťažšie následky než intoxikácia samotná, a aj preto je dôležité na intoxikáciu drogou v rámci diferenciálnej diagnostiky myslieť. Náš algoritmus popisuje diagnostiku a možnosti riešenia komplikácií pri intoxikácii jednou z rekreačných drôg.

26. 6. 2014 | autor: MUDr. Roman Štoudek, MUDr. Ľubomíra Longauerová, Adrián Sahaj, Kristína Hubschová

Laryngospazmus je akutní život ohrožující stav způsobený reflektorickým uzávěrem hlasové štěrbiny hlasivkami. Vyvolávající činitelé podílející se na vzniku stavu můžou být sekrety (sliny, krev, žaludeční obsah), manipulace laryngoskopem nebo jiným materiálem k zajištění dýchacích cest v hypofaryngu. Častěji se vyskytuje u dětí, mladých dospělých  nebo velkých objemných lidí při extubaci v neúplném probuzení z celkové anestezie. Algoritmus prezentuje jeden z doporučených postupů jak řešit těžký laryngospazmus. 

26. 6. 2014 | autor: MUDr. Hana Harazim, Monika Ďuricová, Jan Blahut

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které je spojené s průduškovou hyperreaktivitou a vede k opakujícím se epizodám dušnosti, pískotu, tíže na hrudi a kašle. Akutní astma je život ohrožující stav, špatně reagující na základní léčbu a vyžadující hospitalizaci pacienta. Protože se neustále zvyšuje počet astmatiků, je důležité vědět, jak si s tímto obtížným stavem poradit.

26. 6. 2014 | autor: MUDr. Roman Štoudek, MUDr. Martina Kosinová, Mária Bačíková, Monika Bendíková

Císařský řez je operací, kdy se dítě vybavuje z dutiny děložní chirurgickou cestou. Indikací k tomuto zákroku může být několik. Náš algoritmus se věnuje především třem typům anestezie (celkové, epidurální a subarachnoideální), které mohou být použity během zákroku, a komplikacím, k nimž může během operačního výkonu dojít. Nepřipravenost a nedostatečná pomoc může ohrozit na životě nejen dítě, ale i samotnou rodičku.

26. 6. 2014 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Tomáš Korbička, Gabriela Matuščinová, Petra Polochová, Klára Přichystalová

Život ohrožující krvácení (ŽOK) lze definovat z mnoha pohledů: podle velikosti krevní ztráty - ztráta objemu krve v průběhu 24 hodin (u dospělého člověka cca 10 transfúzních jednotek ery) nebo ztráta 50% objemu krve během tří hodin nebo pokračující krevní ztráta přesahující objem 150 ml/min; podle přítomnosti klinických a laboratorních známek tkáňové hypoperfúze nebo známek poruchy orgánových funkcí. Někdy krvácení není spojeno s velkou krevní ztrátou, ale ohrožuje život lokalizací krvácení do oblastí důležitých pro udržení životních funkcí (např. do CNS).

Další verze tohoto algoritmu:
26. 6. 2014 | autor: MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Michaela Drašková, Veronika Michalčinová, Zuzana Mišutková

Acidobazická rovnováha je dynamická rovnováha mezi tvorbou a vylučováním kyselých a zásaditých látek v organismu. Je velmi přesně regulována, což je nezbytné pro správný průběh celé řady metabolických drah a fyziologických procesů. Poruchy acidobazické rovnováhy jsou vždy komplexním problémem, při kterém se mění celé vnitřní prostředí pacienta. Schopnost včasného rozpoznání a správného řešení těchto odchylek je v klinické praxi naprosto zásadní. A v našem algoritmu se dozvíte, jak na to.

25. 6. 2014 | autor: MUDr. Elena Krátka, Vlastimil Koziel, Daniela Hahnová

Každé těhotenství nemusí končit porodem plodu v termínu. Během těhotenství se mohou objevit komplikace, v jejichž důsledku je indikován předčasný porod. Jedna z těchto komplikací může být hypoxie plodu z různých příčin. V tomto případě končí předčasný porod vybavením hypoxického dítěte s nedostatečným Apgar skóre. V algoritmu s názvem „Resuscitace novorozence“ si můžete vyzkoušet jak v takové situaci postupovat.

25. 6. 2014 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Ľubomíra Longauerová, Terezie Lásková, Hana Pulkrábková

Dětský věk je charakteristický výskytem velkého množství infekčních onemocnění a některé z nich mohou malého patienta i ohrozit na životě. Výskyt obávané akutní epiglotitidy u dětí se podařilo snížit zavedením očkování proti Haemofillus influenzae B a proto se daleko častěji setkáte s obstrukcí horních dýchacích cest způsobenou akutní laryngitidou. Začíná náhle z plného zdraví nebo navazuje na katar horních cest dýchacích. Nejčastěji se objevuje v noci ve formě záchvatovité inspirační dušnosti s inspiračním stridorem. Jak v této nelehké klinické situaci postupovat se  dozvíte v našem algoritmu.

25. 6. 2014 | autor: MUDr. Hana Harazim, Michaela Knollová

Eklampsie je život ohrožující komplikace těhotenství, pro kterou jsou charakteristické tonicko- klonické křeče. Obvykle předem varuje rozpoznatelnými symptomy, ale někdy se může dostavit zcela neočekávaně. Eklampsie vyžaduje okamžitý zásah, který spočívá v potlačení křečí, snižování vysokého krevního tlaku a rychlém provedení porodu. Vzhledem k závažnosti, nečekanému nástupu a průběhu eklampsie je zásadní obranou prevence a zachycení preeklampsie, již lze účinně medikamentózně léčit.

3. 6. 2013 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Jiří Bosák, Karla Voráčová

Náhlá příhoda břišní (NPB) se řadí mezi klasické případy akutní medicíny. Vzhledem k hrozícím vážným komplikacím je ji třeba včas rozeznat a náležitě léčit. V případě chirurgické intervence je pacient ohrožen zejména aspirací žaludečního obsahu při úvodu do celkové anestezie. Náš algoritmus se zaměřuje na problematiku NPB z pohledu anesteziologa, zejména na správné provedení rychlého úvodu do anestezie (Rapid Sequence Induction- RSI, bleskový úvod, crush úvod).

Další verze tohoto algoritmu: Ileus z pohledu chirurga
31. 5. 2013 | autor: MUDr. Hana Harazim, Zdeněk Drlík

Peripartální život ohrožující krvácení je definováno jako rychle narůstající krevní ztráta, která je klinicky odhadnuta na 1500 ml a více a která je spojena s rozvojem klinických a/nebo laboratorních známek tkáňové hypoperfúze.

Další verze tohoto algoritmu: Peripartální život ohrožující krvácení - 2018
31. 5. 2013 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Kristýna Malá, Jan Hudec, Vojtěch Hurčík

Srdeční zástava je jednou z častých život ohrožujících situací, které může čelit každý z nás v běžném životě zejména pak zdravotníci v nemocničním prostředí. Náš algoritmus popisuje stručně a přehledně základní život zachraňující úkony u nemocniční zástavy srdce a postup zajištění pacienta resuscitačním týmem.

 

26. 2. 2013 | autor: MUDr. Petr Štourač, MUDr. Zuzana Ďurišová, Eva Uvízlová, Martin Vašíček

Algoritmus s názvem Diabetes mellitus popisuje krok za krokem postupy v přednemocniční a následně i v nemocniční fázi léčby hyperglykemického komatu. Algoritmus je v přednemocniční fázi zpracován jak z pohledu laika, tak i z pohledu zdravotníka přítomného na místě události s kladením důrazu na zajištění základních životních funkcí. 

31. 12. 2012 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Michaela Drašková, Mayra Bermúdes, Monika Ťažká

Meningokoková sepse, meningokoková meningitida a sepse s meningitidou jsou onemocnění vyvolané gramnegativním diplokokem Neisseria meningitidis  a tvořící skupinu tzv. invazivních menigokových onemocnění. Nezanedbatelné procento zdravé populace je nosičem tohoto mikroba, který však na straně druhé dokáže způsobit fulminantně probíhající a často smrtící onemocnění. Algoritmus vás vtáhne do typického případu IMO a připomene nejdůležitejší principy léčby IMO.

26. 12. 2012 | autor: MUDr. Elena Krátka, Lukáš Korbel, Michaela Gemrotová

Porod v terénu je situace, se kterou se může setkat každý z nás. Proto byl na toto téma vytvořen algoritmus, díky kterému se ocitnete v pozici lékaře RLP přivolaného k již probíhajícímu porodu. Zde máte možnost seznámit se se správným lékařským vedením porodu v terénu.

26. 12. 2012 | autor: MUDr. Hana Harazim, MUDr. Michaela Drašková, Eva Filipová, Veronika Horváthová, Michaela Knollová, Táňa Novotná

Intoxikace methanolem se za poslední rok stala témou velice aktuální. Nebezpečenství náhodné otravy je podmíněno nemožností jedovatý methanol při požití poznat a odlišit od ethanolu a včasně tak zabránit  příjmu většího množství. Tento algoritmus nás provádí situací od zajištění v přednemocniční fázi až po odbornou terapii na specializovaném pracovišti.

26. 12. 2012 | autor: MUDr. Lenka Šrahulková (Baláková), Katarína Kačmárová, Romana Dúbravická

Embolie plodovou vodou je vzácnou, nicméně velmi závažnou a dramatickou komplikací v těhotenství. Je jednou z nejčastějších příčin úmrtí rodiček po celém světě a mortalita se blíží 80 %. Diagnostika je postavena pouze na klinických projevech, používá se vylučovací postup - „diagnosis per exclusionem“. Tento algoritmus popisuje z pohledu anesteziologa tuto emergentní situaci i následnou diagnostiku. 

26. 12. 2012 | autor: MUDr. Ivana Bártíková, MUDr. Olga Smékalová, Vlastimil Koziel, Alžběta Šátková, Barbora Kozlovská, Daniel Kotleba

Poranění elektrickým proudem často může ohrozit člověka na životě. Chceme zde tedy demonstrovat, jak postupovat, pokud budete takového úrazu svědky. 

22. 12. 2012 | autor: MUDr. Olga Smékalová, Martina Šablaturová

Postpunkčná bolesť hlavy (cefalea) je jednou z komplikácií centrálnych blokád. Vzniká najčastejšie v súvislosti s predchádzajúcou punkciou epidurálneho alebo subarachnoideálneho priestoru ako následok perforácie dura mater a arachnoidey. Vzniknutým otvorom uniká mozgovo-miechový mok, čo vedie k zníženiu jeho tlaku a to môže vyvolať bolesti hlavy. V nasledujúcom algoritme sa vám pokúsime priblížiť diagnostiku a terapiu daného stavu.

2. 5. 2012 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ľubomíra Longauerová, Jiří Táborský

Synkopa je příznak označující krátkodobou ztrátu vědomí a posturálního tonu. Může se objevovat u lidí bez organického postižení kardiovaskulárního aparátu, ale může být průvodním jevem mnoha různě závažných onemocnění. Diagnostika synkopy je velmi obtížná, hlavní důraz spočívá v důkladné anamnéze a fyzikálním vyšetření, literární zdroje uvádějí, že samotná anamnéza vede k určující diagnóze až ve 25-35 %, nebo alespoň k indikaci dalších vyšetřovacích metod.

23. 12. 2011 | autor: MUDr. Ivana Bártíková, Zuzana Markuseková

Dostatečná léčba bolesti bývá v ambulanci praktického lékaře nezřídka podceněnou částí každodenní péče o pacienty. Často dochází k poddávkování analgetik ze strachu z předávkování či návyku na silná analgetika. Proto Vám představujeme tento algoritmus s možným terapeutickým postupem při bolesti kyčelních kloubů.

23. 12. 2011 | autor: MUDr. Ivo Křikava, Martina Kosinová, Elena Jurisová

Závažná alergická reakce je život ohrožující stav. Objevuje se v souvislosti s bodnutím hmyzem, požitím určitých potravin či po podání některých léků. Včasná diagnostika a neprodlená léčba hraje hlavní roli. Algoritmus Vás seznámí s možností diagnostiky a léčby tohoto závažného stavu. 

22. 12. 2011 | autor: MUDr. Roman Štoudek, Markéta Brandová, Jan Polášek, Renata Schwanzerová

Algoritmus popisuje reálnou situaci toxické reakce na lokální anestetikum v ambulanci zubního lékaře a spíše didakticky navozuje rozvoj od relativního předávkování až po předávkování absolutní s ohrožením života. Algoritmus by tak měl přispět k osvojení důležitých postupů při řešení takto vzniklého akutního stavu.

22. 12. 2011 | autor: MUDr. Zdeněk Daněk, Andrea Hajná

Lokální anestetika jsou hojně používána anesteziology, operatéry, případně i praktickými lékaři. Při jejich použití hrozí riziko závažných toxických reakcí, které mohou vést i k fatálnímu konci. Předkládaný algoritmus ukazuje možnosti minimalizace těchto rizik a předkládá i postup při řešení  závažné kardiovaskulární komplikace podle současných doporučení.

22. 12. 2011 | autor: MUDr. Ivo Křikava, Ľubomíra Longauerová, Kristýna Melichárková, Tereza Šafaříková, Alexandra Lamprechtová

Algoritmus popisuje reálnou situaci ošetření, extrakci třetích molárů, v ambulanci zubního lékaře s náhle vzniklou předoperační komplikací - synkopou. Jednotlivé kroky celé situace jsou koncipovány tak, aby test obsáhl problematiku synkopy v celém rozsahu. Dílčí otázky postupně popisují vyvíjející se stav pacienta a nabízí řešení jednotlivých kroků. Správné zodpovězení každé otázky dovede studenta k úspěšnému dokončení algoritmu.

22. 12. 2011 | autor: MUDr. Zdeněk Daněk, Eva Bosáková

Algoritmus popisuje dvě situace bolestivých stavů orofaciální oblasti. První je zaměřena na akutní pooperační bolest po chirurgické extrakci třetích molárů a doporučené strategii analgezie. Druhá situace vystihuje problematiku dlouhodobé chronické bolesti onemocnění temporomandibulárního kloubu a nabízí léčebná opatření v jednotlivých fázích onemocnění. Student se seznamuje s doporučenými postupy konzeravtivní léčby i následnými možnostmi chirurgické terapie.

22. 12. 2011 | autor: MUDr. Zdeněk Daněk, Marta Gogolínová

Infarkt myokardu patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v naší populaci vůbec.  Na jeho vzniku se velkou mírou podílí značně rozšířené rizikové faktory jako je kouření, obezita, nesprávné stravovací návyky, nedostatek pohybu, vysoký krevní tlak a diabetes mellitus. V našem algoritmu Vám představíme správný průběh diagnostiky a léčby infarktu myokardu i nejčastější chyby a omyly, které mohou život pacienta významně ohrozit.

Další verze tohoto algoritmu: Akutní koronární syndrom - 2018
22. 12. 2011 | autor: MUDr. Lukáš Dadák, PhD., MUDr. Hana Suchomelová, Martina Pleskačová

Základní pravidla poskytování první pomoci na vodě... aneb Jak pomoci tonoucímu a neohrozit přitom sebe.

Další verze tohoto algoritmu: Vodní záchrana I, Vodní záchrana III
21. 12. 2011 | autor: MUDr. Lenka Šrahulková (Baláková), Andrej Černý

Základní pravidla poskytování první pomoci na vodě... aneb Jak pomoci tonoucímu a neohrozit přitom sebe.

Další verze tohoto algoritmu: Vodní záchrana II, Vodní záchrana III
21. 12. 2011 | autor: MUDr. Lenka Šrahulková (Baláková), Andrej Černý

Algoritmus poskytování první pomoci na horách. Třít omrzliny sněhem? Rozhýbat se pro zahřátí? Ověřte své znalosti.

21. 12. 2011 | autor: MUDr. Lenka Šrahulková (Baláková), Markéta Brandová

Technická první pomoc je nedílnou součástí přednemocniční péče. A co vy, víte jak postupovat při dopravní nehodě?

21. 12. 2011 | autor: MUDr. Lenka Šrahulková (Baláková), Anna Janečková

Každý z vás se může stát účastníkem vážné autonehody. Náš algoritmus vám nabízí postup při vážném poranění hlavy a jeho řešení invazivními postupy.

20. 12. 2011 | autor: MUDr. Peter Bakalík, MUDr.Petr Štourač, Ph.D., Miloš Hons, Zdeňek Chvátal, Martin Chovanec, Eva Uvízlová, Martin Vašíček

Léčba akutní pooperační bolesti je multidisciplinárním úkolem, za který jsou odpovědni jak anesteziolog, operatér, ošetřující lékaři, tak i sestry pooperačního oddělení. Z toho důvodu často dochází k přenášení kompetencí mezi zúčastněným zdravotnickým personálem a často nedostatečné péči o samotnou bolest pacienta. Časnou léčbou pooperační bolesti můžeme předejít její chronifikaci. Proto Vám předkládáme tento algoritmus týkající se léčby pooperační bolesti po nitrohrudní operaci.

20. 12. 2011 | autor: MUDr. Ivo Křikava, Martina Kosinová, MUDr. Gabriela Kolářová

20. 12. 2011 | autor: MUDr. Peter Bakalík, Zdeňek Chvátal, Martin Chovanec

Algoritmus se zaměřuje na jedno z témat laické první pomoci (Basic Life Support, BLS) u pacienta přímo ohroženého na životě.  Jeho zvládnutí může být užitečné jak laikovi, tak člověku v situacích akutních stavů již zběhlému. Algoritmus vznikl v souladu s aktuálními guidelines Evropské rady pro resuscitaci platnými od roku 2010.

20. 12. 2011 | autor: MUDr. Petr Štourač, MUDr. Zuzana Ďurišová, Lenka Maková, Michal Malý

Zvládnutí zásad kardiopulmonální resuscitace by mělo patřit do osobnostní výbavy každého člověka. Algoritmus v souladu s aktuálními guidelines Evropské rady pro resuscitaci provádí možnými úskalími této pro laiky i experty  klíčové život zachraňující činnosti.

20. 12. 2011 | autor: MUDr. Petr Štourač, MUDr. Zuzana Ďurišová, Lenka Maková, Michal Malý

Akutní stavy u dětí přinášejí k již přítomnému stresu z akutní situace navíc emocionální složku pomoci dítěti. Pojďte si v klidu domova vyzkoušet možný reálný scénář pomoci dítěti, který je popsán v aktuálních doporučeních Evropské rady pro resuscitaci.

20. 12. 2011 | autor: MUDr. Petr Štourač, MUDr. Zuzana Ďurišová, Lenka Maková, Michal Malý

Předložený algoritmus přináší další postup uvedený v aktuálních doporučeních Evropské rady pro resuscitaci. Jde o možný reálný scénář z příjmové ambulance kteréhokoli zdravotnického zařízení.

20. 12. 2011 | autor: MUDr. Petr Štourač, MUDr. Zuzana Ďurišová, Lenka Maková, Michal Malý

Sepse označuje systémovou zánětlivou odpověď organizmu na inzult infekční povahy. Může rychle prorůst do stadií těžké sepse a septického šoku se známkami multiorgánové dysfunkce až selhání vyžadující rozsáhlou podporu orgánových funkcí. Rostoucí počet septických pacientů jenom odráží skutečnost, že roste počet jedinců různým způsobem predisponovaných: pacientů imunosuprimovaných, podstupujících invazivní diagnostické a terapeutické procedury. Včasná diagnostika a neprodlená správná léčba je klíčová.

20. 12. 2011 | autor: MUDr. Elena Krátka, MUDr. Lukáš Breyer, Jan Mayer, Marek Kovář, Marek Kubík