Představujeme Vám nové algoritmy, které vznikly ve školním roku 2017/2018 v rámci předmětu Samostatná práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Na devítimesíčním procesu tvorby 16 nových výukových pomůcek se podílelo 30 studentů 4. až 6. ročníku, pod vedením 15 lékařů i 1 nelékaře. Všechny algoritmy prošly recenzním řízením odborníkem na danou problematiku.


Akutní koronární syndrom (AKS) je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v naší populaci. Za jeho vznikem stojí běžné rizikové faktory jako špatné stravovací návyky, obezita, hypertenze, diabetes mellitus a kouření. Cílem tohoto algoritmu je přiblížení diagnostiky AKS a rozlišení infarktu myokardu s elevacemi a bez elevací ST intervalu, což je nezbytné pro správnou volbu léčby.

Další verze tohoto algoritmu: Akutní koronární syndrom - 2012
1. 6. 2018 | autor: MUDr. Marie Pavlušová, Kočí Daniela, Kořínková Martina

Myotonia congenita Becker je autosomálně recesivní onemocnění, nedystrofický typ myotonie. Prevalence tohoto onemocnění ve světě je cca 1:100 000. Je to porucha spřažena s mutací genu CLCN1 kódujícího chloridový kanál v kosterním svalstvu. To vede ke sníženému proudění chloridových iontů v průběhu repolarizace, což má za následek trvalé svalové kontrakce. Snížená vodivost mutovaného chloridového kanálu při Beckerově chorobě způsobuje hyperexcitabilitu sarkolemy vedoucí ke vzplanutí abnormálních akčních potenciálů. Algoritmus vás provede anestezií u pacienta s touto chorobou od předoperačního vyšetření po probouzení. 

1. 6. 2018 | autor: MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., Hrušková Lucia, Janoušová Tereza

Mozková smrt je ireverzibilní vymizení všech mozkových funkcí včetně funkcí mozkového kmene bez ohledu na přetrvávající činnost kardiovaskulárního aparátu a jiných systémů. Dárcem orgánů může být žijící člověk, nebo může být orgán odebrán z těla zemřelého. Podmínkou odběru orgánu u žijícího je svobodné a dobrovolné rozhodnutí dárce. Zemřelý dárce je nejčastěji člověk, u kterého došlo v důsledku těžkého poranění ke smrti mozku. Tento stav musí být medicínsky velice přesně klinicky vyšetřen a následně potvrzen objektivní zobrazovací metodou.

1. 6. 2018 | autor: MUDr. Peter Kľúčovský, Návoj Michal, Šaffo Matúš

Nervosvalová relaxancia jsou látky s potenciálně život ohrožujícím účinkem pro pacienty. Proto je perioperační monitorování nervosvalového přenosu dle současných doporučení České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny již standardem.
Objektivní zhodnocení hloubky relaxace poskytuje anesteziologovi cennou informaci k rozhodování o bezprostřední péči.
Cílem tohoto algoritmu je seznámení jeho řešitelů se základními informacemi a možnostmi monitorace, a ukazuje na důležitost této monitorace pro dosažení co nejoptimálnější péče o pacienta.

1. 6. 2018 | autor: MUDr. Hana Harazim, Tereza Musilová, Adam Predáč

Peripartální život ohrožující krvácení je definováno jako rychle narůstající krevní ztráta, která je klinicky odhadnuta na 1500 ml a více a která je spojena s rozvojem klinických a/nebo laboratorních známek tkáňové hypoperfúze.

Další verze tohoto algoritmu: Peripartální život ohrožující krvácení - 2013
1. 6. 2018 | autor: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Eliška Moráňová, Ivo Štrýgl

Dýchací cesty bývají nejčastěji postiženy infekčními zánětlivými chorobami a většinou se nejedná o nemoci závažné. Vážnější průběh mívají hlavně u dětí, starých lidí a osob s oslabeným imunitním systémem. V algoritmu se setkáte se závažným průběhem infekčního onemocnění dýchacích cest dítěte a možnostmi léčby.

1. 6. 2018 | autor: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Vladislav Nezval, Pavel Brančík, Sylvia Matulová

Plavání je v ČR velmi oblíbeným a častým sportem. Teplé počasí a letní dny vyhánějí plavce z bazénů do přírody. Plavání na otevřené vodní ploše s sebou však kromě potěšení nese i rizika a nejeden zkušený plavec se může poprvé setkat s tonoucím. Tento algoritmus Vás provede technikou vodní záchrany od začátku do konce. 

Další verze tohoto algoritmu: Vodní záchrana I, Vodní záchrana II
1. 6. 2018 | autor: MUDr. Michal Vondráček, Zbyněk Šimek, Simona Tuhrinská

Kdo je v dnešní době „starý člověk“? Statisticky se za věkový milník považuje 65 let. K 31. 12. 2012 bylo v České republice přibližně 1 760 000 obyvatel této skupiny, což činí bezmála 17 % naší populace. Jako důchodový je dnes považován věk 66,5 roku. Ke stejnému datu se též uvádí, že 22 % všech provedených anestezií je právě u starších pacientů a odhad trendu je celosvětově rostoucí. S vyšším věkem roste perioperační morbidita, a proto má přístup anestezie ke starším pacientům důležitá specifika. Jaká to jsou? 

25. 5. 2017 | autor: MUDr. Marek Kovář, Hana Gottwaldová, Jiří Valenta