Reportáž ze IV. mezioborového kongresu Spolupráce IZS při MU a katastrofách – (ne)bezpečný region

Reportáž ze IV. mezioborového kongresu Spolupráce IZS při MU a katastrofách – (ne)bezpečný region

11. 3. 2020 Lucie Bánovská, Martin Janků

Mlha se povalovala v Libušině údolí pod Kamenným vrchem, když jsme mrazivým ránem stoupali vstříc hotelu Myslivna. Vstříc katastrofám, mimořádným událostem, možná i dobrodružství… Vstříc konferenci Koordinačního střediska medicíny katastrof při FN Brno - konferenci Spolupráce složek IZS při MU a katastrofách.

 

Klíčová slova: reportáž, Myslivna

Paní magistra Vernarcová začala sdělení s názvem - Rizikové faktory v regionech Slovenska a jejich řešení - (ne)bezpečný region, hodnocením míry rizika nevojenských hrozeb v jednotlivých slovenských krajích. Mezi hlavní hrozby zařadila na předních příčkách živelné hrozby a katastrofy, průmyslové havárie a nehody velkého rozsahu, radiační, chemické a biologické ohrožení a vyhodnotila důsledky a dopady na stát a jednotlivce. Zdůraznila důležitost mezioborové spolupráce v přípravě krizových plánů a výcviků.

Otom, zda je Středočeský kraj bezpečný se dále rozhovořila paní doktorka Hoffmanová, která účastníkům představuje dva dobře fungující projekty policie středočeského kraje. Prvním projektem je projekt Ozbrojený útočník ve škole, na kterém spolupracují PČR a školy, které by tak měly být lépe připraveny na případný útok. Příprava probíhá formou školení a simulací, při kterých se zaměstnanci škol dozvídají, jak v podobných situacích reagovat. Druhým představeným projektem jsou tzv. Prvosledové hlídky. Tyto jsou velmi dobře vycvičeny i ozbrojeny a jsou neustále v terénu, tudíž jsou často první složkou poskytující pomoc - bezpečnostní, zdravotnickou, ale i požárnickou. Tyto hlídky mohou být velmi nápomocny ostatním záchranným složkám, např. jen v automobilech PČR ve středočeském kraji se vyskytuje 89 přístrojů AED. Závěrem paní doktorka vyzývá ke spolupráci, nikoliv rivalitě mezi jednotlivými záchrannými  složkami.

Plk. Hanuška se zahájil svoji prezentaci - Bezpečnost práce při zásahu jednotek PO upozorněním na počet úrazů za posledních 20 let, kdy zaznělo neblahé číslo 1 zraněný hasič na každých 346 zásahů. Jak tedy snížit ohrožení hasičů a jaké jsou principy bezpečného zásahu? Na tyto otázky přednášející podrobně odpověděl a zaměřil se na ochranné prostředky a jednotlivé postupy při jednotlivých výjezdech. Další přednáška, Bezpečnost zasahujících jednotek ZZS při MU přednesla paní doktorka Kubalová. Úvodem vyjmenovala hlavní cíle řešení MU, což jsou eliminovat nebezpečí, zachovat bezpečí pro zasahující a zachránit co nejvíce lidí. Dále představuje koncept událostí AMOK, na jejichž řešení spolupracují všechny složky IZS. Problémem někdy bývá, že ZZS nemůže být vpuštěna do blízkosti události, dokud oblast není bezpečná a útočník není eliminován, nastává tak problém s předáváním informací o potřebném zásahu. Po eliminaci útočníka vstupuje do oblasti ZZS, využívá při tom pro zvýšení bezpečnosti metodu zón  - zóna hot - tam nevstupuje, warm - vstup pouze v doprovodu PČR a cold - hlavní zóna operací ZZS. Následně ZZS třídí a transportuje pacienty.

Mgr. Tejkl  pojal přednášku Ochrana a bezpečnost členů výjezdových skupin ZZS hl. M. Prahy z praktického pohledu a rozdělil ji do několika hlavních témat, která rozvedl. Primárně se IZS musí na území kraje dobře znát a musí se zvládnout domluvit na taktické a operační úrovni, měla by být vyčleněná úzká skupina velitelů. Důležitou součástí je školení a cvičení záchranářů, např. na téma prevence násilí, komunikace, červený kód atd. Nesmí se zapomínat ani na standartizované postupy operátorek ZOS. Poslední, ale neméně důležitá část je dlouhodobé sledování a analýza vývoje konfliktů a násilí na ZZP HMP. 

V prosinci roku 2019 zasáhla celou Českou republika zpráva z Ostravy. Ve zdejší FN se pohyboval nebezpečný aktivní střelec. O této události se audiotoriu rozpovídal Mgr. Naivert. Svou přednášku zahajuje poděkováním všem složkám IZS ve snahách učinit jejich práci bezpečnější a přechází k detailům střelby ve FN Ostrava. Čas od ohlášení střelby z ambulance do reakce PČR - 5 minut a vyhlášení MU - 12 minut. Pan magistr též kvituje kvalitní práci ostrahy nemocnice a její komunikaci a spolupráci s PČR. Stejně tak vyzdvihuje odvahu lékařů a sester, kteří navzdory porušení základních pravidel chování při útoku na měkké cíle opustili bezpečné úkryty a poskytují první pomoc raněným. Reakcí nemocnice na tuto událost jsou mimo jiné zavedení rozhlasu pro MU do celého areálu nemocnice a pravidelný výcvik personálu pro chování při mimořádných událostech.

Na tuto přednášku plynule návázal dr. Jelen, primář OUP FN Ostrava. Pan doktor popsal své zkušenosti z 10. 12., kdy se na OUP FN Ostrava dostal aktivní střelec. Sdělení Uvedl edukačním videem - co dělat když se ocitnete v dané situaci a jak minimalizovat následky. Následně charakterizoval specifika, aktivních střelců na veřejných místech, motiv, délku a následky. Opět zmínil prioritní body spolupráce IZS. Následně popsal jednotlivé zákroky, které provedli na daném urgentním příjmu, při ošetřování obětí během útoku. Příběh byl doplněn mrazivými fotkami. Sdělení ukončil největšími chybami, problémy, postřehy s take home message: uteč, schovej se, bojuj. Příspěvek sklidil bouřlivý potlesk. 

Bezpečnost nemocnice - varianta postupu  její tvorby, tak zní název dalšího sdělení. Ing. Beneš se v přednášce zaměřuje na vytvoření bezpečnější nemocnice ve FN Plzeň, které začalo již v roce 2007. Úvodem shrnuje vývoj od počátků až do současnosti, na kterém demonstruje i proměňující se potřeby, např. ochranu proti kybernetickým útokům. Nemocnice FN Plzeň postupně zavedla opatření jako je bezpečnostní velín v rámci nemocnice v provozu 24/7, kamerový systém v celé nemocnici, pravidelná školení na MU (při nízké adherenci personálu navrhuje jako řešení například použití vysokých urostlých policistů jako lákadlo pro sestry) či psovod ostrahy. Závěrem dodává, že model plzeňské nemocnice může být příkladem pro další zařízení.

Jakou je třeba zvolit ochranu měkkých cílů ve FN Brno? Na tuto otázku odpověděl Ing. Koukal. Nejprve definoval tzv. ,,měkké cíle” na příkladech. Zmínil,  že se jedná především o ochranu zdraví a životů pacientů, personálu, návštěvníků a majetku. Zdůraznil, že nemocnice patří mezi nejvíce ohrožené cíle. Poukázal na předpokládané formy útoku, kdo může být útočníkem, dále popisoval postupy a metody ochrany měkkých cílů a používané technické prostředky. S pravdivou poučkou: Cvičit se, cvičičt se, cvičit se předstoupil před auditorium Ing. Buďa z Oddělení krizové připravenosti FN Brno představuje systém přípravy zaměstnanců nemocnice na mimořádné události. Za posledních 10 let proběhlo pro zaměstnance 61 cvičení od cvičení šířící se nákazy, až po terorismus. 

Koronavirus - současná situace ve světe a v ČR

MUDr. Herrmannová z nemocnice Na Bulovce zahajuje slovy, že COVID-19, neboli SARS-CoV-2 již v současnosti můžeme označovat za pandemii a pokračuje obecnými informacemi o tomto viru. Jedná se o více infekční virus, než je běžný SARS, díky lepšímu prostupu do epitelu plic a střeva. K 8. 3. máme na světě potvrzených přes 105 000 nakažených, s největší pravděpodobností je nakažených mnohem více, u většiny pacientů má ale onemocnění velmi lehký průběh. Zásadními rozdíly oproti chřipce jsou delší inkubační doba, vyšší kontagiozita, hlavní nosiči, kterými jsou tu dospělí a rizikový průběh, který se u COVID-19 vyhýbá dětem a těhotným. Paní doktorka upozorňuje, že není potřeba a ani na místě panikařit. Oficiální informace má každý k dispozici na webu ČLK a je potřeba, aby všichni doporučené postupy racionálně dodržovali. Následuje výukové video o tom, jak správně provést výtěr nosohltanu. Závěrem - co dál? Připravit se na kriticky nemocné pacienty a ochraňovat staré a imunokompromitované.

Jaký je pohled ZZS hl.m. Prahy na epidemii COVID-19? Pan magistr Tejkl začal přednášku časovou osou, vývoje epidemie v hlavním městě a doplnil poznámkami z pohledu operačního střediska. Za posledních několik dní docházelo k přetížení linek 155 z důvodu dotazů, konzultací, protože avizovaná jedna infolinka byla neschopná pojmou počet volajících pacientů, což ohrožovalo postižené jinou zdravotně akutní událostí. Za poslední týden začala pražská ZZS praktikovat domácí odběry u potenciálních nakažených. Pokračoval popis postupu provedení zásahu u vyslového podezření. Zdůraznil, že každý vůz RZP je po předání pacienta akutně dezinfikován a vyjmenoval současná krizová opatření ZZS hl. m. Prahy. Bezpečnost až na prvním místě. Jaké jsou zkušenosti s používáním  OOPP při mimořádné epidemiologické situaci v nem. prostředí? Bc. Papežová zahajuje srovnáním režimu při VNN a COVID-19, hlavním rozdílem je, že v současnosti se s pacienty s COVID-19 setkávají praktičtí lékaři, běžné infekční kliniky a nejedná se tedy o trénované specialisty na pacienty s VNN. Je důležité, aby tedy i tito dodržovali doporučené postupy. Při COVID-19 stačí jako OOPP použít voděodolný empír, dvoje rukavice, rouška s výdechovým ventilem FFP3, ochranný štít a návleky na obuv. Je přitom potřeba dodržovat správnou posloupnost oblékání a vysvlékání - roušku oblékáme jako první a vysvlékáme jako poslední. Blok pokračoval sdělením o metodách obrany nemocnice vůči nákaze a šíření proti nemoci COVID-19. Pokračoval  rozborem jednotlivých složek mezikrajské spolupráce Biohazardtýmu ZZS JMK a KV, jejich nových opatření, při nynější epidemiologické situaci. Sdělení bylo uzavřeno kazuisticky na téma “akutní bariatrický pacient” s metodikou a jednotlivými složkami péče o něj.

Poslední ale neméně důležitý blok konference byl zaměřen na Varia. Začal popisem Evropského mechanismu civilní ochrany a zdravotní péče, přednáškou tvořenou zástupci z Asociácie Samaritanov Slovenskej republiky. Následoval pan ing.  Pávek z generálního ředitelství HZS ČR s výstižným popisem společného zásahu složek IZS u dopravních nehod. A konferenci ukončil dr. Gozon ze ZZS Středočeského kraje pojednáním o výuce netechnických dovedností při vzdělávání v medicíně katastrof.

Moc děkujeme za vydařenou konferenci a již teď se těšíme a další ročník. 

 


Zpět