Multimediální výukové rozhodovací algoritmy

Uštknutí jedovatým hadem je ve vyspělých zemích spíše okrajové téma, přesto se i u nás můžete s takovýmto hadem v přírodě setkat. Naopak v rozvojových zemí se jedná o časté zranění, které si ročně vyžádá desítky tisíc obětí v souvislosti s nedostatečnou infrastrukturou a obtížně dostupnou zdravotní péčí. Nedílnou skupinou pacientů jsou také chovatelé exotických hadů. Tento algoritmus Vás provede krok za krokem dvěma scénáři uštknutí a pomůže Vám zorientovat se v obecně rozšířených mýtech o péči o takto zasaženého pacienta.

Nie vždy sa dĺžka života rovná jeho kvalite. Pri premýšľaní o oživovaní závažne chronicky chorého pacienta je vhodné položiť si otázku, či život po resuscitácii bude preňho dostatočne hodnotný. Je dôležité, aby si na túto otáuku mohol odpovedať sám pacient. To je možné vďaka spoločnému rozhovoru o cieľoch liečby a predbežnému plánovaniu zdravotnej starostlivosti. Tento algoritmus vás prevedie celým procesom od diagnostiky závažného chronického stavu pacienta až po okamih jeho smrti. Bližšie sa téme venuje stránka https://www.cestadomu.cz/ .

Dětské polytrauma je život ohrožující stav, který může v praxi potkat kteréhokoliv lékaře. V našem algoritmu jsme vymodelovali situaci, na které si krok po kroku ukážeme, jak se v takovém prípade zachovat. Zaměříme se na první pomoc na místě nehody, jak postupovat při rozvinutém hypovolemickém šoku a život ohrožujícímu krvácení a následně jak probíhá damage control surgery u dětských polytraumat.

V tomto algoritmu se podíváme na osud mladého běžce, kterého postihlo přehřátí. Hypertermie je závažný a život ohrožující stav, který je způsoben kombinací vysoké teploty okolí a nadměrnou fyzickou zátěží. Může postihnout jak predisponované, tak zcela zdravé a mladé jedince. Tento stav může vyústit v mnohá orgánová selhání s nutností transplantace až smrt. Mnoho případů hypertermie je preventabilních při správné přípravě.

Akutní Addisonská krize je stav vznikající při nedostatečné funkci kůry nadledvin. Může vzniknout v důsledku neléčené Addisonovy choroby, nebo náhle z mnoha jiných příčin. Vyžaduje intenzivní zdravotní péči a adekvátní léčbu, jelikož pacient může být potenciálně ohrožený na životě. Musí být adekvátně poučen o svém stavu a nutnosti pečlivě dodržovat instrukce lékaře. V algoritmu se podíváme na vyšetření pacienta, určení diagnózy i na možnosti terapie včetně řešení vzniklých komplikací.

1.6.2022 | MUDr. Tamara Skříšovská, MUDr. Roman Kula, Gabriela Žabková, Michaela Staňková. Ilustrace: Bc. Mária Melicherčíková

PIMS, PIMS-TS (Paediatric Inflammatory Multisystem Syndrom Temporally associated with SARS-CoV-2) či MIS-C (Multisystem Inflammatory Syndrom in Children) jsou zkratky označující totožné onemocnění. Jedná se o vzácný, ale velice závažný multisystémový zánět způsobený abnormální imunitní reakcí s dopadem na více orgánů současně. PIMS je typický u dětí, které v minulosti prodělaly infekci COVID-19. Včasná diagnostika a terapie je pro uzdravení pacientů nejdůležitější, proto je potřeba zvyšovat povědomí o tomto poměrně novém syndromu, jehož příznaky jsou ze začátku nespecifické. Algoritmus vás provede typickými příznaky a specifickou léčbou pacienta trpícího PIMS.

Pulzová komorová tachykardia je jedna z najčastejších komplikácií po prekonaní infarktu myokardu. V tomto algoritme vás prevedieme manažmentom tejto arytmie u pacienta hemodynamicky stabilného a hemodynamicky nestabilného. Cieľom riešiteľa je využiť znalosti z najnovších ERC Guidelines (2021) a zvoliť správnu postupnosť farmakologickej a nefarmakologickej liečby v oboch prípadoch.

Křečové stavy jsou jedním z nejčastějších důvodů přijetí dítěte na ICU. Příčin, proč došlo u dítěte k rozvoji konvulzivního statu, je nepřeberné množství, od velice častých febrilních křečí až po vzácné metabolické či genetické příčiny. V každém případě vždy vyžadují promptní terminaci, aby nedocházelo k dalšímu poškození mozku nekoordinovanou konvulzivní aktivitou, následovanou širokou diferenciální diagnostikou a stanovení definitivní diagnózy.

Rozštěpy obličeje patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady. Prvotní zachycení je možné již prenatálním screeningovým vyšetřením a jejich nález není indikací k ukončení těhotenství. Současné možnosti léčby zabezpečují malý, téměř žádný hendikep v dospělosti. Chirurgická léčba a anesteziologické řešení těchto vad má svá specifika. Algoritmus seznámí řešitele s průběhem léčby pacienta s celkovým rozštěpem, provede jej perioperačním managementem jednotlivých rekonstrukčních výkonů a obeznámí jej s multioborovým přístupem k dané problematice.

Regionální anestézie je čím dal víc preferovanou metodou v anesteziologii. Přináší spoustu výhod pro pacienta v perioperačním a postoperačním období. Jedním z předpokladu provedení regionální anestezii je dobrá znalost topografické anatomii dané oblasti, práce z ultrazvukem, znalost základních indikaci a kontraindikaci jednotlivých blokád a rozpoznání možných komplikaci. Algoritmus má za cíl provést řešitele možnostmi RA horních končetin spolu s provedením a řešení případných komplikaci.

Tento algoritmus vás na konkrétním případu seznámí s častou komplikací nemocných s diabetes mellitus 1. typu – diabetickou ketoacidózou. Ta, narozdíl od méně častých ketoacidóz (alkoholické či starvační), představuje akutní, život ohrožující stav, který je způsoben přítomností ketolátek v krvi. Její léčba má svá specifika a úskalí, jejichž znalost je stěžejní pro úspěšnou terapii. Algoritmus seznámí řešitele s typickými příznaky, provede jej léčbou se zaměřením na řešení nejčastějších komplikací a uvede způsoby prevence dalšího takového stavu.

Benigní hyperplazie prostaty patří mezi nejčastější nezhoubné nádory u mužů. Etiologie tohoto onemocnění je přisuzována hormonální dysbalanci a jeho prevalence roste s věkem. Jestliže v léčbě tohoto onemocnění selhala farmakoterapie, přistupuje se k chirurgickému řešení, nejčastěji k metodě transuretrální resekce prostaty (TURP). Jednou ze závažných až život ohrožujících komplikací transuretrální resekce prostaty je TURP syndrom. Tento algoritmus má za cíl řešitele seznámit s patofyziologií, rizikovými faktory vzniku, klinickými projevy, diagnostikou a následnou terapií tohoto syndromu. Na konci algoritmu by si měl být řešitel dále vědom skutečnosti, že k rozvoji tohoto syndromu může dojít jak akutně během výkonu, tak i v časném pooperačním období po zdánlivě nekomplikované operaci.

Po krátkém teoretickém úvodu se v celkem 9-ti klinických situacích naučíte rozpoznat základní artefakty a patologické stavy na kapnografické křivce. Mimo jiné si vysvětlíme význam metody jak v úvodu do celkové anestezie, tak při kardiopulmonální resuscitaci.Po zvládnutí tohoto algoritmu se budete moci spolehnout na tuto jednoduchou, avšak důležitou metodu monitorace ve svojí klinické praxi.

Cílem algoritmu je seznámení se s hemolyticko-uremickým syndromem, který patří mezi nejčastější příčiny akutního renálního selhání u dětí. Podíváme se na jeho klinické projevy, na typické laboratorní známky a popíšeme si dvě základní formy tohoto onemocnění. Společně si také objasníme etiologii, patogenezi, průběh, léčbu a prognózu hemolyticko-uremického syndromu.

V tomto algoritmu se seznámite s infekcemi, které postihují to nejdůležitější, co máme. Neuroinfekce mohou být život ohrožující stavy a i přes veškerou terapii mohou bohužel zanechat trvalé následky. Jak tedy včas infekce CNS rozpoznat? Čím pacienta léčit? A můžeme neuroinfekcím nějak předcházet? Odpověď na tyto otázky a spoustu dalších informací se dozvíte během řešení našeho algoritmu s chlupatými a měkoučkými pacienty.

Cholangitida (někdy je používán termín cholangoitida) je zánět především intrahepatálních žlučových cest. Je téměř vždy spojena s částečnou nebo úplnou obstrukcí žlučových cest. Příčinou obstrukce může být choledocholitiáza, biliární striktury, sklerozující cholangitida, kongenitální malformace či nádorové obstrukce žlučových cest. Stagnace žluči je pak disponujícím momentem pro infikování žluči střevními mikroorganismy (E. coli). Žlučovody jsou naplněny infikovanou žlučí a proces pak může pokračovat intraparenchymatózně a vést k vzniku mnohočetných mikroabscesů v játrech a ke generalizované sepsi což je život ohrožující stav.

Strukturované předávání informací o pacientovi a jeho správný překlad z lůžka na lůžko je velmi často považováno za marginální. Správné provedení těchto úkonů však výrazně zvyšuje bezpečnost pacienta a vede k lepšímu třídění a předávání zejména podstatných poznatků. Cílem tohoto algoritmu je poukázat na možnosti strukturovaného předání informací a bezpečného přesunu pacienta.

COVID-19 je v současné době celosvětovým problémem. Pacienti vyžadují specifickou péči již během prvotního zajištění na odděleních urgentního příjmu. Celá řada pacientů je pro rozsáhlou virovou pneumonii od přijetí dependentních na vysokoprůtokové oxygenoterapii a vyžaduje hospitalizaci na lůžku jednotky intenzívní péče. U části z nich dochází i přes veškerou léčbu k progresi plicního postižení až do formy syndromu akutní respirační dechové tísně s nutností analgosedace, tracheální intubace a napojení na umělou plicní ventilaci. Adekvátní výměny krevních plynů pak nelze často dosáhnout při nastavení protektivní formy umělé ventilace. A proto se musí lékař uchýlit k použití pronační polohy a v nejtěžších případech také k metodám extrakorporální oxygenace. Tento algoritmus je rozdělen do dvou částí a řešitel se může hned v úvodu rozhodnout, zda se chce věnovat péči o nemocného s COVID-19 na urgentním příjmu nebo sehrát roli intenzivisty.

Akutní břicho označuje různorodou skupinu urgentních stavů charakterizovaných náhlým nástupem prudkých bolestí břicha. Spektrum onemocnění zahrnutých v tomto termínu může vést k obtížné diagnostice, jelikož značně rozmanité možnosti etiologie zahrnují mj. obstruktivní, zánětlivé, vaskulární, infekční a gynekologické procesy. Zejména intraabdominální infekční procesy stojí za velkou částí úmrtí a představují jedinečnou klinickou výzvu vzhledem k evolučně dynamické povaze mikrobních patogenů a potenciálu pro rozšíření infekčních procesů z prvotního místa infekce. Výsledná diagnóza a management pacientů s podezřením na intraabdominální infekce závisí na důkladné anamnéze, strukturovaném zhodnocení, včasném zásahu a urychleném zahájení empirické léčby, následované úpravami v antimikrobiální terapii, jakmile je identifikován původce, je-li to nutné.

Septický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje urgentní zásah. Léčba a diferenciální diagnostika septického šoku může působit náročně, ale je nezbytná pro zajištění optimální prognózy. Tento algoritmus poskytuje informace o managementu toxického šoku, diferenciální diagnostice, možných chybách v diagnostice a o charakteristikách mikrobů způsobujících šok.

Z výzkumů vyplývá, že 40% až 60% dětí zejména předškolního a mladšího školního věku zažívá před zákrokem vyžadující celkovou anestezii, úzkost a stres. Část z nich potom vykazuje symptomy posttraumatického stresu, které mají nadále vliv na celkové fungování dítěte, rekonvalescenci a kompliance k jakékoli další lékařské péči. Za nejohroženější skupinu jsou považovány děti do 7 let věku. Existuje celá řada preventivních opatření, které riziko rozvoje posttraumatické stresové reakce snižují. Smyslem algoritmu je upozornit zdravotníky na klíčové body celé přípravy dítěte na zákrok v celkové anestezii z hlediska psychologie, které mohou dětem pomoci operaci lépe zvládnout.

Periferní nervový blok, jako součást multimodálního přístupu k léčbě bolesti, se již stává standardní součástí anesteziologické péče nejen u dospělých, ale také u dětských pacientů. Základní podmínkou pro provádění periferních blokád je dokonalá znalost topografické anatomie dané oblasti, která spolu s využitím ultrazvukových metod umožňuje minimalizovat možná rizika. Cílem algoritmu je přiblížit specifika provádění periferních blokád u dětí. Ukazuje výhody, které umožní malému pacientovi zpříjemnit pobyt na operačním sále a v pooperačním období, s důrazem na adekvátní léčbu pooperační bolesti.

Popáleniny jsou závažné a bolestivé úrazy. Tíže popáleninového úrazu závisí na rozsahu, lokalizaci a stupni popálenin. Léčba i následná rekonvalescence je dlouhá. U dětí se nejčastěji jedná o poškození kůže teplem. Algoritmus vás komplexně provede všemi kroky léčby popálenin u dětí, od laické první pomocí přes přednemocniční péči až po anesteziologickou a chirurgickou péči o popálené dítě.

Porod je běžnou součástí lidského života a jako takový může být i on bohužel doprovázen komplikacemi stran matky či dítěte. V našem algoritmu se podíváme na protrahovaný porod dvojčat, po kterém bude nutné zhodnotit stav a rozhodout o transportu jednoho z dětí. Kam převést patologického novorozence, aby mu byla poskytnuta adekvátní péče? Jak při cestě postupovat v zajištění vitálních funkcí? Jak reagovat na zhoršení stavu? Pokud na tyto otázky neznáte odpovědi, věříme, že po zvládnutí našeho příběhu, budete na takové situace připraveni.

Pokousání zvířetem je častým typem úrazu obzvláště u dětí. Má širokou škálu od drobných ran až po ztrátová poranění. Kvůli riziku infekcí vyžaduje specifický postup péče a léčby, kterým se odlišuje od ostatních typů poranění. V našem algoritmu se zaměříme na pokousání psem, protože to je nejčastějším případem. Algoritmus popisuje ve dvou větvích odlišné postupy pro psa očkovaného a psa neočkovaného proti vzteklině.

Tamponáda perikardu je závažný život ohrožující stav, kterého včasné rozpoznání je pro pacienta klíčové. I tradiční myslivecký hon se tak při nešťastné náhodě může proměnit v boj o život. Perikardiální tamponáda patří mezi takzvané „4T“ reverzibilní příčiny náhlé zástavy oběhu a v tomto algoritmu vás provedeme její diferenciální diagnostikou a terapií od přednemocniční péče až po definitivní ošetření v nemocnici.

Smyslem algoritmu je pochopit význam řetězce přežití, smysl časné aktivace adekvátních prostředků. Důležité je uvědomit si přínos letecké záchranné služby, především při nutnosti transportu do vzdálené instituce vhodné k léčbě pacienta se srdeční zástavou. V indikovaných případech je důležitá časná aktivace ECMO týmu. 

Doba, ve které žijeme, s sebou přináší téměř neomezené možnosti cestování. Právě tato skutečnost může být příčinou rozšíření vysoce nakažlivé nemoci i v našich končinách. Taková situace se netýká jen lékařů a zdravotníků, ale i dalších složek integrovaného záchranného systému. Algoritmus nabízí možnost podívat se pod pokličku toho, jak se řeší mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci od tísňového volání a přednemocniční péče až po likvidační práce.

Pomocí viskoelastických metod a přístrojů ROTEM, ClotPro vyšetřujeme stav koagulace a mechanické vlastnosti koagula v průběhu jeho tvorby, stabilizace a lýzy. Vyšetření lze provést ihned po odběru krve u lůžka pacienta. Jsou označovány i jako „bedside“ testy. Výhoda viskoelastických metod spočívá v rychlosti vyšetření a možnosti cílené terapie pacientů – cíleném hrazení transfuzních přípravků dle aktuálních výsledků, a tím snížení jejich spotřeby a snížení záteže pro pacienta. Mohou být úspěšně používané v léčbě život ohrožujícího krvácení u těžkých traumat, hodnocení hemokoagulačního stavu před či během chirurgického výkonu. Interaktivní algoritmus přibližuje využití a interpretaci viskoelastických metod v praxi a má za cíl ukázat různé výsledky analýzy hemokoagulačního stavu pacienta a jejich následné řešení.

8.5.2020 | doc. MUDr. Jozef Klučka, Ph.D., Lucienne Michnáčová. Ilustrace: Priska Liptáková

Respirační selhání je život ohrožující stav, při kterém respirační systém není schopen zajistit adekvátní výměnu plynů. Výsledkem je hyperkapnie (nedostatečná eliminace oxidu uhličitého z krve), hypoxémie (nedostatečná dodávka kyslíku do arteriální krve), nebo obojí současně. V případe akutního respiračního selhání pozorujeme kompenzační mechanismy – hyperventilaci, tachypnoe a tachykardii. Algoritmus prezentuje možnosti oxygenoterapie a ventilační podpory u pacienta se závažným respiračním selháním. S ohledem na klinický stav pacienta (vitální funkce, laboratorní a fyzikální vyšetření) se naučíte rozpoznat (ne)účinnost terapie a porozumíte ventilačním parametrům, jako je PEEP, FiO2 a průtok kyslíku. Znalost jednotlivých metod, jejich limitace a nastavení jsou klíčová pro správnou indikaci u daného pacienta.

S mírným podchlazením se pravděpodobně setkal každý z nás. Těžká hypotermie je však život ohrožující stav, který může vyústit až v zástavu oběhu, metabolický rozvrat a multiorgánové selhání. Proto je třeba k takto postiženému člověku náležitě přistupovat již od prvního kontaktu. Tento algoritmus vás provede péčí o hypotermického člověka od jeho nalezení v terénu, přes práci záchranářů a lékařů urgentního oddělení až po terapii omrzlin, které také vznikají v důsledku nízkých teplot.

Ať už při výkonu výškových prací či při rekreačním a sportovním lezení se můžete setkat s problematikou syndromu z visu. Jedná se o život ohrožující situaci charakterizovanou synkopou v důsledku hypoperfuze mozku, která se rozvíjí při delším pasivním sezení v sedacím úvazku. Algoritmus zdůrazňuje postupy prevence rozvoje syndromu z visu, které může využít každý kdo se ocitne v takové situaci. Zaměříme se na postup záchrany dvou horolezců v horském terénu, jednoho při vědomí a druhého v bezvědomí.

Znalost hemodynamiky není doménou jen anestezie, ale nedílnou součástí snad všech medicínských oborů. V našem algoritmu si řešitel může vyzkoušet několik možností sledování hemodynamiky u anestezovaného pacienta: neinvazivní měření krevního tlaku, kontinuální měření krevního tlaku invazivní i neinvazivní metodou, ale také pokročilou monitoraci prostřednictvím analýzy pulzové křivky. Správné vyhodnocení fyziologických funkcí nemocného má významný vliv na jeho outcome: při dlouhotrvající hypotenzi stoupá riziko perioperačního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, ale i poškození ledvin; naopak tekutinové přetížení může způsobit plicní edém nebo srdeční selhání.

Výukový algoritmus Anestezie u plicních patologií nabízí možnost řešení dvou případů rozdílných plicních onemocnění. Jedná se konkrétně o pacienta s CHOPN a pacienta s IPF, tedy s restrikčním plicním onemocněním. Algoritmus má za cíl zdůraznit důležitost předoperační přípravy pacienta a zároveň má poukázat na možné komplikace a jejich následné řešení, které mohou u pacientů s plicním onemocněním nastat.

Obtížné zajištení dýchacích cest (DAM) je život ohrožující situace, při které anesteziolog nemůže u pacienta zajistit dostatečnou ventilaci obličejovou maskou, supraglotickou pomůckou nebo tracheální intubací. Tomuto je možné částečne předcházet zhodnocením rizik obtížných dýchacích cest (LEMON skóre, DAM v anamnéze), riziko však nikdy nemůžeme považovat za nulové. Obtíže se zajištěním dýchacích cest mohou mít potenciálně závažné důsledky (hypoxické poškození mozku, smrt) a proto je nutné včasné rozpoznání a rychlý postup anesteziologa.

Obtížné zajištění dýchacích cest v těhotenství představuje život ohrožující situaci nejen pro rodičku, ale také pro plod. Ve třetím trimestru těhotenství se zvyšuje riziko obtížného zajištění až desetkrát oproti netěhotné populaci. Proto je nutné obtížné zajištění dýchacích cest včas rozpoznat, rychle postupovat a zajistit dostatečnou ventilaci, jinak hrozí závažné důsledky jako hypoxické poškození mozku, smrt plodu nebo matky. Tento algoritmus vám nabídne možnost řešit dvě situace obtížného zajištění dýchacích cest. V každé situaci použijeme rozdílné myorelaxans.

Maligní hypertermie (dále jen MH) je vzácné, život ohrožující onemocnění, které je charakterizované patologickým hypermetabolickým stavem na úrovni svalové tkáně, přičemž spouštěčem jsou některá anestetika. Náš edukační algoritmus vás v jedné části provede krok po kroku situací náhle vzniklé MH krize na operačním sále a naučí vás jak zachovat klid, správně vyhodnotit vzniklou situaci a zachránit tím pacientovi život. Druhá část algoritmu se věnuje preventivním opatřením v situaci, kdy na operaci přijímáte pacienta s možnou genetickou predispozicí k maligní hypertermii. I v takové situaci je nutno zachovat rozvahu a připravit své pracoviště i personál na speciální vedení anestezie včetně možných komplikací. V neposlední řadě vás algoritmus obeznámí s aktuálními možnostmi diagnostiky MH v České republice.

Na celosvětové mortalitě se trauma podílí 10 procenty, tedy zhruba 5 miliony obětí každý rok. A očekává se nárůst tohoto trendu. Snížit jej naopak může dobrá organizace péče o zraněné zejména v akutní fázi. Systematizovat a vylepšit tuto složku péče se již od roku 1978 snaží svým Advanced Trauma Life Support protokolem American College of Surgeons. Interaktivní algoritmus přibližuje využití protokolu ATLS v přednemocniční péči a na urgentním příjmu až po transport na operační sál. Popisuje základní schéma vyšetření, zajištění a terapie traumatizovaných pacientů.

Mladý sportovec Michal byl se svým kamarádem jezdit freeride na kolech. Michal přecenil své síly a měl nehodu, při které si způsobil tenzní pneumotorax. V tomto algoritmu se naučíme, jak v takové situaci postupovat. V první části budeme v roli Michalova kamaráda podávat první pomoc. Potom se vcítíme do lékaře ZZS a ukážeme si, jak je tento stav potřeba řešit ještě před tím, než dopravíme pacienta do nemocnice. Nakonec budeme jako lékaři na urgentním příjmu pokračovat v terapii pneumotoraxu.

8.5.2020 | doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D., MUDr. Tereza Musilová, Barbora Pitmausová, Kateřina Popková. Ilustrace: ilustrace - Kateřina Popková, animace - Barbora Pi

Maligní arytmie jsou poruchy srdečního rytmu, které mohou vést k zástavě oběhu. U dětí vznikají obvykle v důsledku hereditárních syndromů jako je katecholaminy indukovaná polymorfní komorová tachykardie či syndrom dlouhého QT. Až ve 30 % bývá bohužel prvním projevem takového onemocnění náhlá zástava oběhu, která vyžaduje okamžitý zásah. Triggery těchto akutních stavů přitom bývají běžné situace - vyšší fyzická aktivita, emoční zátěž, úlek nebo dokonce spánek.

Léčba bolesti perioperačně a přemostění do pooperačního období je duležitým úkolem lékaře a má vliv na případnou chronifikaci bolesti. Přinášíme Vám revidovaný algoritmus s možností využití jak epiduralní, tak paravertebrální blokády aplikované u pacienta podstupujícího nitrohrudní operaci.

Delirium je život ohrožující a značně poddiagnostikovaný stav. Je reakcí CNS na poškození, projevuje se kvalitativní poruchou vědomí, snížením pozornosti. Obvykle začíná náhle ve večerních hodinách a má fluktuující průběh. Může mít mnoho příčin: organické, toxické (způsobené podáním anticholinergik, dopaminergních antiparkinsonik), příčnou může být taky odvykací stav (D. tremens). Podle symptomů rozeznávame hypoaktivní, hyperaktivní nebo smíšené delirium.

U intoxikace paracetamolem dochází k jaternímu selhání ohrožujícímu pacientův život. Paracetamol má antipyretický a analgetický účinek, nepůsobí protizánětlivě. Je s velkou oblibou využíván širokou veřejností ve formě volně prodejných léčiv. Díky velkému množství různých druhů a jednoduché dostupnosti léčiv s obsahem paracetamolu na českém trhu, může dojít k náhodnému, nebo úmyslnému požití toxické dávky. Právě jednu z těchto situací náš algoritmus řeší.

Laktátová acidóza je závažnou poruchou acidobazické rovnováhy, která může vzniknout u pacientů léčených metforminem. Metformin je v dnešní době jedním z nejvíce užívaných léků v terapii diabetes mellitus 2. typu. Algoritmus si bere za cíl seznámit řešitele s tímto stavem a jeho správnou terapií.

6.4.2020 | MUDr. Deana Slovjaková, MUDr. Eva Klabusayová. Ilustrace: Eva Klabusayová

Počet pacientů nakažených COVID-19 celosvětově dále narůstá. Riziko přenosu nákazy z pacienta na zdravotnický personál je vysoké, zejména pak při procesech generujících aerosol, jakým je například intubace. Anestezie COVID-19 pozitivních pacientů má svá specifika, kterými je nutné se řídit, jak pro bezpečnost pacienta, tak pro bezpečnost zdravotnického personálu. Algoritmus provede řešitele základními kroky přípravy anesteziologického týmu a pracoviště, správným použitím osobních ochranných pomůcek a nekomplikovaným zajištěním dýchacích cest u COVID-19 pozitivního pacienta podstupujícího výkon v celkové anestezii.

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace vyhlásil dne 11. března 2020 onemocnění COVID-19 za globální pandemii. V současné době neexistuje žádná specifická léčba nebo vakcína proti infekci COVID-19. Předpokládá se, že každý v této populaci je vnímavý. Klinicky se onemocnění COVID-19 projevuje od asymptomatických (bezpříznakových) průběhů až po těžkou pneumonii; závažné onemocnění může vést k smrti. Zatímco většina případů (80 %) probíhá jako mírnější respirační infekce a pneumonie, závažný průběh onemocnění a úmrtí jsou častější u starších lidí s chronickým onemocněním. Tento algoritmus Vás provede nezbytnými bezpečnostními opatřeními a odklony od standardních resuscitačních postupů s ohledem na na riziko přenosu infekce COVID-19 z pacienta na zdravotnický personál.

Ateroskleróza a. carotis je častou příčinou cévní mozkové příhody (CMP). Vnitřní karotida a bifurkace karotid jsou dvě nejčastější lokalizace zasažené aterosklerózou. Endarterektomie karotidy je chirurgickou metodou revaskularizace postižené cévy, která spočívá v odstranění plaku. V tomto algoritmu se seznámíte se dvěma možnými anesteziologickými přístupy k pacientovi, který podstupuje výkon CEA.   

Dekompresní nemoc (také známá jako kesonová nemoc) se týká zejména potápěčů, ale může postihnout i letce nebo astronauty. Jde o stav značně nebezpečný, který může vést k úmrtí. V našem algoritmu jsme se zaměřili na demonstraci různých příznaků dekompresní nemoci, důležitosti přednemocniční péče a hyperbarické komory. Dále chceme řešitele obeznámit s indikacemi a kontraindikacemi terapie v hyperbarické komoře. Sice se nejedná o častou nemoc v naší zemi, stát se však může cokoli a vy se ocitnete v situaci, kdy budete muset řešit dekompresní nemoc.

Cílem algoritmu je nabídnout řešiteli 2 situace obtížné intubace u dítěte. V jednom případě je možno si vyzkoušet postup u očekávané obtížné intubace. Ve druhém jde o neočekávanou obtížnou intubaci. Krok za krokem si můžete zopakovat postup u těchto velmi důležitých situací.

Enhanced Recovery After Surgery (ERAS) je soubor multimodálních postupů zahrnující multidisciplinární přístup k pacientovi v celém perioperačním období. Smyslem konceptu ERAS je minimalizace komplikací souvisejících s operačním výkonem, rychlejší zotavení a následně i snížení morbidity a zkrácení doby hospitalizace. Klíčem je nezbytná mezioborová spolupráce, především anesteziologa, chirurga, nelékařského personálu a fyzioterapeuta.