Syndrom týraného dítěte
Syndrom CAN představuje závažný problém, jehož podstatou je hrubý, odmítavý či ponižující přístup k dítěti. Nejedná se přitom vždycky o fyzické násilí. Diagnostika a sociálně-právní aspekty syndromu týraného dítěte patří mezi mimořádně náročnou problematiku, nicméně každý lékař by měl být schopen rozpoznat varovné signály, či klinické známky syndromu CAN a v dané situaci adekvátně postupovat.
Recenze
Syndrom CAN je definován jako poškození fyzického, psychického i sociálního stavu a vývoje dítěte, které vzniká v důsledku jakéhokoli nenáhodného jednání rodičů nebo jiné dospělé osoby, jež je v dané společnosti hodnoceno jako nepřijatelné. Příznaky CAN vznikají následkem aktivního ubližování nebo nedostatečné péče. Dospělý agresor zde zneužívá fyzické síly či psychické nadřazenosti a moci nad komplementárně podřízeným a závislým dítětem.
Podle Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992 jsou do syndromu CAN zahrnuty následující kategorie: psychické a fyzické týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání, šikanování, systémové týrání, sekundární viktimizace a Münchhausenův syndrom by proxy. Společným jmenovatelem všech těchto jevů je, že dítěti se ubližuje, že dítě psychicky či fyzický trpí a že je ohrožován jeho další vývoj.
Uvádí se, že syndromem CAN trpí v České republice – obdobně jako v jiných evropských zemích - okolo 1–2 % dětí, resp. dvacet až čtyřicet tisíc dětí mladších patnácti let. V nadpoloviční většině jsou týrány děti mladší šesti let. Nejčastěji se stávají oběťmi děti kojeneckého a batolecího věku. Podle odborníků bývají zanedbáváním i týráním ve stejné míře postiženi chlapci i dívky. Odhaduje se, že ročně u nás na následky týrání a zanedbávání péče umírá nejméně padesát dětí, tisíce si odnášejí následky na celý život.
Týrajícím pachatelem bývá nejčastěji muž, obvykle vlastní nebo nevlastní otec dítěte. Matky v takových situacích mnohdy zaujímají roli pasivních účastnic; násilný způsob zacházení s dítětem pak z různých důvodů tolerují. Ženy jako pachatelky se dopouštějí častěji zanedbávání péče o dítě.
Z výše uvedeného je jasné, že proniknout do patologického systému rodiny, kde k týrání dítěte dochází, bývá obtížné. Projevy- často nekonkrétní a nejednoznačné – se účastníci týrání (pachatelé, svědci i oběti) mnohdy snaží z rozdílných motivů zastírat a kamuflovat. Odhalit skutečnost vyžaduje mnohdy velkou zkušenost, cit, trpělivost, instinkt a také odvahu – kazuistiky uvádějí charakteristické projevy a souvislosti, které by nám neměly uniknout.
Zdroje
SVOBODA, Mojmír, Dana KREJČÍŘOVÁ a Marie VÁGNEROVÁ. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Vydání čtvrté. Praha: Portál, 2021. ISBN 978-80-262-1851-7.
POPELOVÁ Eliška, Martin KYNČL a Šárka ŠPECIÁNOVÁ. Postavme se na stranu dětí. Doporučení pro využití zobrazovacích metod při podezření na týrané dítě. [online]. Praha, 2021; ISBN 978-80-907347-3-9 [cit. 28.03.2023]. Dostupné z: https://uploads-ssl.webflow.com/612ca84c365129cb60d559dc/613e4c0b9900f8312726ce17_doporuceni_ptd_e-verze.pdf
AKUTNĚ.CZ - VI. ročník konference Dětské polytrauma. AKUTNĚ.CZ Úvod [online]. [cit. 28.03.2023]. Dostupné z: https://www.akutne.cz/news-detail/cs/1272-vi-rocnik-konference-detske-polytrauma/
BISKUP, Pavel. Diagnostika syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte – doporučený postup určený lékařům primární péče. Pediatrie pro Praxi, 2001; 4: 164-168 [cit. 28.03.2023]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/savepdfs/ped/2001/04/02.pdf
NEDOROST, Erik, a kol. Shaken Baby Syndrome. Pediatrie pro Praxi, 2020; 21(2): 107-12 [cit. 28.03.2023]. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2020/02/08.pdf
HAVRÁNEK, Petr, Helena HOMOLKOVÁ a Pavel TOMEK. Syndrom třeseného dítěte a jeho chirurgické aspekty. Pediatrie pro Praxi. 2012;13(2):76-78. [cit. 28.03.2023]. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/02/03.pdf
359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. AION CS, s.r.o. 2010 [cit. 19.03.2023]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-359
Formy náhradní rodinné péče. Průvodce [online]. [cit. 19.03.2023]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/formy-nahradni-rodinne-pece
Metodické opatření Postup praktických lékařů pro děti a dorost při podezření na týrané, zneužívané a zanedbávané dítě (syndrom CAN). Ministerstvo zdravotnictví [online]. 2022. [cit. 28.03.2023]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2022/09/Metodicke-opatreni-sy-CAN.pdf
Oddělení sociálně – právní ochrany dětí – PSP – portál sociální péče ve městě Brně. [online]. Copyright © Statutární město Brno [cit. 28.03.2023]. Dostupné z: https://socialnipece.brno.cz/sluzby-mesta/odbor-socialni-pece/oddeleni-socialne-pravni-ochrany-deti/
Kdo je to poručník, opatrovník, pěstoun, osvojitel - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny. [online]. Copyright © [cit. 28.03.2023]. Dostupné z: https://www.bezplatnapravniporadna.cz/rodinne-pravo/stridava-pece-adopce-osvojeni/963-kdo-je-to-porucnik-opatrovnik-pestoun-osvojitel.html
Výukové cíle
2. Student zná algoritmus fyzikálních a paraklinických vyšetření využívaných v rámci diagnostického protokolu syndromu CAN.
3. Student rozumí sociální a právní stránce problematiky syndromu CAN.
4. Student se orientuje v základních klinických dovednostech komunikace s pacientem a jeho rodinnými příslušníky při pojmutí podezření na syndrom CAN.
Klíčové body
2. Lékař podléhá oznamovací povinnosti již při pouhém pojmutí podezření na syndrom CAN. Jeho neoznámení či nezabránění týrání je trestným činem.
3. Mezi hlavní dokumenty chránící a řídící práva dětí patří Deklarace práv dítěte OSN z r. 1959, Úmluva o právech dítěte OSN z r. 1989, Článek 32. Listiny základních práv a svobod a zákonník ČR, zejména pak Zákon o sociálně-právní ochraně dětí.
