Reportáž ze 17. ročníku World Congress of Anaesthesiologists a XXVII. kongresu ČSARIM a SSAIM

Reportáž ze 17. ročníku World Congress of Anaesthesiologists a XXVII. kongresu ČSARIM a SSAIM

5. 9. 2021 Martin Róbert Grác, Jana Pastoreková, Tereza Musilová

Vážení příznivci portálu AKUTNĚ.CZ. Po prázdninové pauze vám přinášíme reportáž ze Světového anesteziologického kongresu a kongresu ČSARIM. Vzhledem k protiepidemiologickým opatřením se obě akce konaly virtuálně 1. - 5. 9. 2021. V naší reportáži naleznete malou ukázku zajímavých sdělení, která zazněla. 

Klíčová slova: WCA, ČSARIM, SSAIM, reportáž

World Congress of Anaesthesiologists (WCA) byl zahájen 1.9.2021 přesně ve 13:30 ve formě online přednášek, čímž se stal kongres maximálně dostupným po celém světě z pohodlí domova. Professor Adrian Gelb z USA uvedl letošní kongres svou krátkou motivační řečí v této nelehké epidemiologické situaci a postupně představil jak české kolegy, kterými byli prof. Karel Cvachovec z Prahy a prof. Vladimír Černý z Ústí nad Labem, tak i zahraniční kolegy, kterými byli mimo jiné Dr. Jannicke Mellin-Olsen z Norska a Dr. Gonzalo Barreiro z Uruguaye. Po představení dalších zástupců z celého světa, směřovala přednáška pana profesoru k problémům, kterými si jednotlivé lekářské systémy a jednotlivci prošli během covidové pandemie. Kupříkladu podle slov Dr. Bisola Onajin-Obembe měla Nigérie největší problém s nedostatkem lékařů v oboru ARO. Prof Sheila Myatra z Indie prožívala problémy s nedostatkem vybavení (ventilátory, high flow kanyly,...) ale také i méně očekávané problémy jako byl nedostatek kyslíku, se kterým nikdo nepočítal a také výrazné zvýšení incidence případu mukormykózy, která postihla krajinu. Všichni zúčastnění se víceméně shodli na tom, že nikdo nebyl připraven na situaci, jak by ideálně chtěl. Také byl diskutován velice důležitý problém syndromu vyhoření, kterému čelili všichni zúčastnění jak lékaři tak nelékařský personál. Na konci úvodu zaznělo několik možných zlepšení a plánů, jak by se mohli anesteziologové a systém po celém světě připravit na podobné situace o trochu lépe, něco co se samozřejmě možná lehce řekne, ale vyžaduje více než trochu energie na uskutečnění.

Geriatric Anaesthesia 1

Dr. Stefan De Hert z Belgie mluvil o předoperačním managementu u geriatrických pacientů, což je jeden z každodenních problémů anesteziologa. Tato problematika má několik specifičtějších bodů, ke kterým patří mimo jiné taky deprese, malnutrice, či schopnost se o sebe doma postarat a i tyto informace nám umí naznačit u jakých pacientů můžeme očekávat zvýšený výskyt pooperačních komplikací. Finn M Radtke z Dánska pokračoval myšlenkou, jak můžeme u geriatrického pacienta perioperačně sledovat hloubku anestezie hlavně za pomocí metody BIS, se snahou předejít hlavní komplikaci -  pooperačního deliria (POD). Zdůraznil také, že bolest není jediná noxa, která nás zajímá, ale jde nám o celkovou pohodu pacienta a vyvarování se příliš hluboké sedaci, PONV, stresu, agitaci atd.  Jako třetí vystoupil Christian Brülls z Německa, sdílel s námi své zkušenosti s prevencí respiračního selhání u geriatrické populace. Představil nám koncepty jako ,,senile emphysema”, V/Q změny či pokles PaO2, které se stářím přicházejí fyziologicky. Uvedl několik rad, jak můžeme předejít zbytečným problémům jako monitorace TOF, užití PEEP u obézních pacientů, prevence atelektáz, cílená a kontrolovaná volumoterapie, vyhnout se celkové anestezii, která ma negativni vliv na respirační systém, kde to jde a naopak snažit se využít regionální anestezii, jestli to situace dovolí.

Perioperative Medicine 

Professor Lis Evered z Velké Británie se zaobírala předoperatičním screeningem kognitivní dysfunkce (SKD), jako prediktorem postoperačních komplikací, ke kterým patří i již zmíněný POD. Vyzdvihla rutinní SKD, jeho důležitost a místo vedle pravděpodobně častěji kontrolovaných parametrů jako fyziologická zdatnost nebo komorbidity či polypragmazie. Velmi nápomocná může být kombinace všech těchto parametrů k vytipování pacientů s vysokým rizikem rzovoje POD. Prof. Evered také poukázala na možnosti prevence, mezi které patří: vyřadit z medikace léky jako jsou benzodiazepiny či anticholinergika, zabránit hypotermii či využít monitoraci BIS během anestezie. Plynule navázal Dr. Rupert Pearse také z Velké Británie s PRISM trialem a předkládal dostupná data, jak může být CPAP použít v prevenci respiračních komplikací. Z řečeného vyplývá, že CPAP nemá klinicky signifikantní vliv na rozvoj respiračních komplikací. Celý článek pro chtivé čtenáře bude publikován v časopise Lancet.

Fundamentals in Physiology and Pharmacology 2

Sekce přednášek zaměřených na hemodynamiku byla odstartována Prof. Dan Longroisem z Francie. Ten se chopil svého slova a mluvil o žilním návratu. Definoval nám dva klíčové pojmy a to ,,resting volume“ a ,,distending volume,“ a jak se tyto kompartmenty v těle mění v závislostech na stavu pacienta (při zátěži, v normálním stavu/klidu, a v celkové anestezii). Propojil to všechno s konceptem ,,volume responsiveness.“ Na tohle téma plynule nadvázal Dr. Serban Bubenek z Rumunska, který se zaměřil na dynamické parametry, kterými hodnotíme fluid responsiveness našich pacientů, jejich výhody a úskalí. Sekci zakončil Dr. Paul Drakeford ze Singapuru s moderními technologiemi, kupříkladu jak hodnotit mikrocirkulaci za pomocí mikroskopů. Představil koncept jak počítače a jejich síla nám dokáží poskytnout informace. Fungují na principu analýzy arteriální pulzní vlny. Zakončil to filozofickou myšlenkou, do jaké míry je možné nahradit lidského anesteziologa přístrojem.

Ve čtvrtek během kongresu od ranních hodin do večera běželo paralelně až 6 virtuálních přednáškových sálu, plus sekce mnoha workshopů, posterů, zajímavá sekce Problem Based Learning Discussions, možnost komunikace s expertem na vybrané téma a mnoho dalších.

Intensive Care and CPR 2: Acute respiratory failure 

Blok přednášek zaměřený na akutní respirační selhání byl odstartován profesorem Mikhailem Kirovem z Ruska. Ten vysvětlil základy protektivní ventilace a její primární důležitost při ventilaci pacienta jak perioperačně, tak u pacientů na ICU. Jako druhá vystoupila Dr. Thea Koch z Německa. Zaměřila se na širokou prolematiku ARDS s přidala nejnovější poznatky, které jsou nám k dispozici při léčení našich pacientů. Věnovala se také specifickým probémům, se terými se může lékař potkat při péči o pacientky s Covid-19 jako jsou například mikrotrombózy v plicním řečišti a následný V/Q mismatching, či možnému použití steroidů v této skupině pacientů. Dr. Yatin Mehta z Indie navázal problematikou pravostranného srdečního selhání, které postihuje 10-25% pacientú s respiračním selhánim. V diagnostice v dnešní době hraje velmi důležitou roli ultrazvuk a echokardiografie, která nám v určování diagnózy je velmi nápomocna. Sekci zakončil Dr. Konstanty Szułdrzyński z Polska, tak jako bychom chtěli ukončit hospitalizaci u všech našich pacientů a to takzvaným weaningem. Rozebral důležitý koncept nepřímé úměry mezi tlakovou podporou produkovanou ventilátorem a přirozeným dechovým úsilím, které pacient produkuje. Mluvil mimo jiného také o problému takzvané weaningem indukované srdeční dysfunkce, technice samotného weaningu a mnoha jiných nástrahách, kterým musíme čelit.

Navzdory přísným protiepidemiologickým opatřením, které nedovolily účastníkům se kongresu zůčastnit osobně, přinesl kongres WCA a ČSARIM nespočet vysoce kvalitních přednášek, které budou registrovaným účastníkům k dispozici ještě 6 měsíců po skončení akce. Doufejme, že příště vám přineseme reportáž přímo z centra dění kongresu. 

 


Zpět

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET