Monitoring článků - prosinec 2012

Monitoring článků - prosinec 2012

31. 12. 2012

Přehled odborné literatury v oblasti akutní medicíny

Asociace mezi N2O a pooperační mortalitou a morbiditou po nekardiochirurgickém výkonu

Alparslan Turan, Edward J. Mascha, Jing You et al.

N2O je v posledních letech stále méně užívaným anestetikem kvůli obavám z možných nežádoucích účinků (megaloblastové anémie, zhoršení myokardiální ischémie, PONV…). Retrospektivní kohortová studie srovnává třicetidenní mortalitu a komplikace kardio-respirační, neurologické, urologické, infekční, krvácivé, ranné a periferně-cevní. Anestezie s použitím N2O byla asociovaná se signifikantně nižší třicetidenní mortalitou a respirační morbiditou, rozdíl ve výskytu ostatních komplikací nebyl signifikantní. Limitace studie plynou ze skutečnosti, že je studií retrospektivní a tudíž nemůže být randomizovaná a z hodnocení nemocniční pooperační mortality na základě vykázání kódů nemocí v pooperačním období.

Anesthesia and analgesia, 2012, XX: 1 – 8

Rating: 16

Incidence, prediktory a outcome pacientů s perioperační cévní mozkovou příhodou u nekarotické vaskulární chirurgie

Milad Sharifpour, Laurel E. Moore, Amy M. Shanks et al.

Většina CMP se vyskytne mezi 2. a 8. pooperačním dnem a jsou ischemické, tedy asociované s aterosklerózou a jejími rizikovými faktory. Kohortová studie prokázala následující rizikové faktory: věk, anamnéza kardiovaskulárního onemocnění, ženské pohlaví, CMP v anamnéze, akutní renální selhání a nutnost dialýzy.

Anesthesia and analgesia, 2012, X: 1 – 11

Rating: 16

Bezpečnost moderních škrobů užívaných během chirurgického výkonu

Philippe Van Der Linden, Michael James, Michael Mythen et.al

HES má dle recentních studií nepříznivý vliv na renální funkce a koagulaci u septických pacientů se zvýšenou permeabilitou cévní stěny. Bezpečnost HES závisí na chemické struktuře a zdá se být bezpečný u tzv. relativně zdravých pacientů. Metaanalýza srovnávající tetraškrob kukuřičný 130/0,4 a bramborový 130/0,42 ve srovnání s jiným koloidem, krystaloidem, krevními deriváty, použitím vazopresorů nebo jiným postupem k úpravě hemodynamiky neodhalila nepříznivé účinky HES na mortalitu, renální funkce a koagulaci.

Anesthesia and analgesia, 2012, XX: 1 – 14

Rating: 18

Schopnost stroke volume variation (variace tepového objemu) měřeného ezofageálním dopplerem predikovat fluid responsiveness (pozitivní odpověď na tekutinovou výzvu) během operace

P.-G. Guinot, B. de Broca, O. Abou Arab et al.

Respirační variabilita tepového objemu měřená pomocí ezofageálního doppleru ve studii na 90 pacientech přesně predikovala fluid resposiveness během operace.

British Journal of Anaesthesia 110 (1): 28–33 (2013)

Rating:17

Kyselina tranexamová v kardiochirurgii a konvulzivní aktivita: incidence a outcome

A. Koster, J. Borgermann, A. Zittermann et al.

Retrospektivní analýza na vzorku 4883 kardiochirurgických pacientů k posouzení vztahu mezi terapií kyselinou tranexamovou a incidencí konvulzivních záchvatů. Z výsledků plyne, že medikace kyselinou tranexamovou u pacientů podstupujících otevřenou kardiochirurgickou operaci vede k dvounásobnímu zvýšení incidence konvulzivních záchvatů a zvýšení nemocniční mortality.

British Journal of Anaesthesia 110 (1): 34–40 (2013)

Rating:16

Efekt vysokodávkované perioperační léčby metylprednisolonem na zotavovací období po totální endoprotéze kyčle: randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem-kontrolovaná studie

T. H. Lunn, L. Ø. Andersen, B. B. Kristensen et al.

Autoři v randomizované studii na vzorku 48 pacientů po totální endoprotéze kyčle testovali vliv perioperační terapie vysokodávkovaným glukokortikoidem (metylprednisolon) na zotavovací období a vnímání bolesti. Z výsledků: 125mg prednisolonu i.v. předoperačně nevedlo ke zkrácení zotavovacího období, nicméně zlepšilo analgezii v průběhu prvních 24 hodin po operaci.

British Journal of Anaesthesia 110 (1): 66–73 (2013)

Rating:16

Předoperační a intraoperační prediktory rozvoje pooperačního ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome) u chirurgických pacientů

James M. Blum, Michael J Stentz, Ronald Dechert

Acute respiratory distress syndrome (ARDS) je závažným onemocněním s odhadovanou mortalitou kolem 30 %. V retrospektivní analýze autoři zkoumali možné rizikové faktory vedoucí ke vzniku ARDS v pooperačním období u chirurgických pacientů. Z celkového počtu 50,367 pacientů se pooperační ARDS vyskytlo u 93 (0,2 %). Z výsledků analýzy plyne, že pooperační ARDS je relativně řídkou pooperační komplikací a je extrémně vzácné u pacientů klasifikovaných nízkým stupňem dle ASA (I,II) podstupujících elektivní chirurgický zákrok. Předoperační rizikové faktory pro vznik ARDS  jsou ASA klasifikace III-V, akutní výkon, renální selhání, CHOPN a mužské pohlaví. Vznik ARDS je perioperačne asociován se středním tlakem v dýchacích cestách, inspirační frakcí kyslíku, objemem podaných krystaloidních roztoku a transfuzí.

Anesthesiology 2013;118:19-29

Rating:16

Efekt recruitmentu Pozitivního End-expiračního tlaku (PEEP) na mechaniku dýchání a transpulmonální tlak v průbehu laparoskopické operace

Gilda Cinnella, Salvatore Grasso, Savino Spadaro et al.

V průběhu laparoskopické operace polohování pacienta do Trendelenbugové polohy spolu se založením pneumoperitonea může vést ke zhoršení elestance hrudní stěny a následně k poklesu transpulmonálního tlaku. Aplikace protektivní ventilace po založení pneumoperitonea může cestou zvýšení transpulmonálního tlaku vést ke zlepšení mechaniky dýchání a výměny plynů. U 29 pacientů po založení pneumoperitonea byl proveden recruitment manévr s následní aplikací PEEP o hodnotě 5 cm H20 v průběhu celé operace. Závěr: u pacientů operovaných laparoskopicky v Trendelenbugově poloze, open lung stratégie aplikovaná po založení pneumoperitonea vedla ke zvýšení transpulmonálního tlaku, alveolárnímu recruitmentu, zlepšení elestance hrudní stěny a zlepšení výměny plynů.

Anesthesiology 2013; 118:114-22

Rating:16

Novinky v hrudní chirurgii

Anthony W. Kim a Frank C. Detterbeck

Review k tématu novinky v hrudní chirurgii a anesteziologický management.

Curr Opin Anesthesiol 2013, 26:13–19

Rating:15

Tekutinový management v hrudní chirurgii

Sherif Assaad, Wanda Popescu a Albert Perrino

Review článek k sumarizaci aktuálních dat k tekutinové terapii v průběhu anestezie a v pooperačním období v hrudní chirurgii. Tekutinový management a jeho vliv na vznik acute lung injury (ALI)  a acute kidney injury (AKI). Poslední poznatky včetně kapilárního glykokalyxu a konceptu "baby lung" vedou k změne pohledu na tekutinový management. Současně se  do popředí dostává  možná tkáňová  hypoperfuze následkem neadekvátní tekutinové resuscitace a možný vznik AKI po resekčních plicních operacích. Z aktuálních dat plyne, možné navýšení současných tradičních restriktivních protokolů, vrátaně normovolémie a cílených goal-directed protokolů a možné použití nových koloidních roztoků.

Curr Opin Anesthesiol 2013, 26:31–39

Raing:15

Neinvazivní ventilace

Giuseppe Bello, Gennaro De Pascale a Massimo Antonelli

Review článek k tématu neinvazivní ventilace k léčbě pacientů s akutní respirační insuficienci.

Curr Opin Crit Care 2013, 19:1–8

Rating:15

Techniky u difficult airway (obtížné zajištění dýchacích cest)

Alexander S. Niven  a Kevin C. Doerschugb

Management difficult airway (obtížné zajištení dýchacích cest) je asociován se signifikantní morbiditou a mortalitou u kriticky nemocných. Objevuje se řada nových pomůcek k zajištění dýchacích cest během difficult airway, nicméně správna selekce a aplikace v intenzivní péči je problémem. Obtížná intubace při nutnosti emergentní intubace se vyskytuje s incidencí 10 %, nejčastějším řešením situace je přímá laryngoskopie a intubace s pomocí bužie, videolaryngoskop taky poskytuje lepší vizualizaci glotis a poskytuje vysokou úspěšnost intubace v terénu difficult airway. Aplikace protokolu s extraglotickými pomůckami (LMA) vedla k minimalizaci epizod prolongované hypoxemie. Časné použití extraglotických pomůcek nebo crikotyroidotomie vede k redukci komplikací, když je oxygenace nedostatečná.

Curr Opin Crit Care 2013, 19:9–15

Rating:15


Zpět

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET