Monitoring článků - září 2014

Přehled odborné literatury v oblasti akutní medicíny

Pooperační hyperoxie zhoršuje hepatální poškození na animálním modelu

Quirin Zangl, André Martignoni,  Sharon H. Jackson et al.

Jaterní poškození z důvodu ischémie a reperfuze je rizikový faktor zvýšené morbidity a mortality v pooperačním období po operaci jater. Pooperační oxygenoterapie je běžně aplikována na dospávacím pokoji event. na jednotce pooperační intenzivní péče.  Autoři testovali potenciální škodlivý účinek zvyšující se inspirační koncentrace  kyslíku (21%-60%) na animální modelu (myš).
Závěrem: poškození jater následkem ischemie, bylo signifikantně agravované hyperoxii.

Anesthesiology 2014; XXX:00-00

Rating:15

Efekt reverze neuromuskulární blokády neostigminem na pooperační respirační komplikace: prospektivní studie

Nobuo Sasaki, Matthew J. Meyer, Sanjana A. Malviya et al.

Autoři testovali spojitost revrze neuromuskulární blokády a incidencí  příznaků a symptomů pooperačního respiračního selhání. Celkem bylo zařazeno 3000 pacientů. Sledované parametry: intraoperační spotřeba myorelaxancií a neostigminu, TOFr na dospávacím pokoji, poměr SATO2/ FIO2 (S/F). Vysokodávkovaný neostigmin byl definován jako dávka překračující 60 μg/kg a neodůvodněné podání neostigminu bylo definováno jako aplikace neostigminu při absenci monitoringu hloubky neuromuskulární blokády.
Závěrem:  reverze blokády neostigminem nevedla k zlepšení S/F poměru na dospávacím pokoji a byl asociovaný se zvýšenou incidenci atelektáz (8,8% vs. 4,5%).  Vysokodávkovaný neostigmin byl asociovaný s delším pobytem na dospávacím pokoji a delší dobou hospitalizace. Neodůvodněné podání neostigminu bylo identifikované jako nezávislý prediktivní faktor vzniku plicního edému a nutnosti reintubace.  Reverze neostigminem nevedla k zlepšení  pooperační oxygenace a byla asociovaná se zvýšeným výskytem atelektáz.

Anesthesiology 2014; 121:00-00

Rating:16

Kraniotomie v sedě: anesteziologický management

Isabel Gracia a Neus Fabregas

Pozice v sedě k operaci zadní jámy mozkové je pro některé neurochirurgické týmy pozice první volby. Autoři přináší review dostupné literatury k předoperační přípravě, anestetické technice, intraoperačnímu monitoringu, detekci a léčbě vzduchové embolie k managementu anestezie. Modifikovaná semi-sedící poloha s cílem elevace tlaku v transverzálních a sigmoideálních sinech vede k redukci incidence a závažnosti vzduchové embolie. Hyperventilace vede k poruše cerebrálního průtoku a neměla by být použita v sedící poloze.  Prekordiální dopler a transezofageální ECHO zlepšuje detekci menších vzduchových embolů, umožňující jejich časnou detekci a minimalizující jejich následky. Pacienti s foramen ovale patent mohou být operování v sedící poloze při striktní adherenci s protokolem, což vedlo k minimalizaci klinických známek vzduchové embolie a prakticky absenci paradoxní embolizace.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:474–483

Rating:17

Update v managementu pooperační nauzei a zvracení (PONV)

Aaron Skolnik a Tong J. Gan

PONV zůstává jedním z nejčastějších pooperačních problémů. Porozumění patofyziologie PONV a farmakologických profilů dostupných antiemetik je základem k úspěšné terapie PONV.
Ačkoliv antagonisti serotoninových receptorů zůstávají základním kamenem v multimodální terapii PONV, objevují se nové potenciální antiemetika jako: antagonisti neurokininu-1, kortikosteroidy, antogonisté dopaminu a cholinergní antagonisté, které disponují dostatečnou účinností a uspokojivým bezpečnostním profilem. Adekvátní management PONV zahrňuje evaluaci rizikových faktorů, strategii pro profylaxi a plánem rescue PONV terapie. U vysoce rizikových pacientů je indikována kombinovaná terapie k prevenci PONV.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:17

Hypotermie v poresuscitační období neovlivňuje hladinu neuron specifické enolasy (NSE) a proteinu S-100b

R. Pfeifer, M. Franz a H. R. Figulla

Retrospektivní studie na vzorce 201 pacientů po srdeční zástavě k posouzení hladin NSE a S-100b ve skupině pacientů léčených terapeutickou hypotermií  (TH) a bez hypotermie. Nebyl identifikován rozdíl v přežití u obou skupin. V době 4 týdnů po srdeční zástavě 43,6% pacientů v hypotermické skupině a 42,6% pacientů ve skupině bez hypotermie bylo přeživších s uspokojivým až středným neurologickým outcome (Cerebral performance Category Scale 1-3). Nebyl identifikován statisticky signifikantní rozdíl v sérové hladině obou sledovaných proteinů (NSE a S100-b) u obou skupin. 

Acta Anaesthesiol Scand 2014; 58: 1093–1100

Rating:17

Kyselina tranexamová v profylaxi poporodního krvácení: systematické review a meta-analýza

M. Heesen, J. Böhmer1, S. Klöhr  e tal.
Kyselina tranexamová (TA) efektivně redukuje krevní ztráty u chirurgických, ortopedických a traumatologických pacientů. Aktuálně nejsou dostupné data o jejich účinků v profylaxi poporodního krvácení. Autoři přináší review 7 studií o vzorku 1760 pacientek. Krevní ztráta byla signifikantně nižší po aplikaci TA, dále TA vedla k nižší spotřebě krevních náhrad. Byli identifikovány jenom 4 případy trombózy, 2 ve skupině v TA a 2 v kontrolní skupině. Závěrem: TA v profylaxi vedla k redukci poporodní krevní ztráty.

Acta Anaesthesiol Scand 2014; 58: 1075–1085

Rating:15


Iniciální rytmus  a krátko- a dlouhodobý neurologický outcome komatózních pacientů po srdeční zástavě léčených terapeutickou hypotermií

Terman, Samuel W. ,Hume, Benjamin ; Meurer, William J. et al.

Výsledky retrospektivní studie poukazují na asociaci mezi iniciálním nešokovatelným rytmem a signifikantně horší krátkodobou i dlouhodobou neurologickou prognózou u pacientů léčených mírnou terapeutickou hypotermií v poresuscitačném období. U přeživších pacientů se neurologický stav dále signifikantně zlepšoval v průběhu času ve skupině s iniciálně šokovatelným rytmem, jenom u malého počtu ve skupině s nešokovatelným rytmem.

Crit Care Med 2014; 42:2225–2234

Rating:16

Predikce pozitivní odpovědi na tekutiny při simultánním měření průměru v.cava superior a inferior

Hélène Charbonneau, Béatrice Riu,Matthieu Faron et al.

Respirační variace průměru v.cava sup. (SVC) a inferior (IVC) jsou popisované jako echokardiograficke známky fluid-resposiveness (pozitivní odpovědi na tekutinouvou výzvu – FR) u mechanicky ventilovaných pacientů, nicméně nebyli nikdy srovnávané na stejném vzorku pacientů. U septických pacientů vyžadujících hemodynamický monitoring autoři měřili maximální a minimální průměr SVC a IVC za bazálních podmínek a po volumo terapii 7ml/kg  plasma-expandérem. Dle odpovědě byli pacienti stratifikováni jako renspodéři (vzestup cardiac indexu ≥ 15%) a non-respondéři. Z celkového počtu 44 zařazených pacientů bylo 26 (59%) responderů, kde SVC signifikantně přesnější jako dynamický parametr FR. Senzitivita pro rozlišení responderů a non-responderů byla u hodnoty 29%  SVC senzitivita 54% a specificita 89% a u IVC při hodnotě 21% senzitivita 38% a specificita 61%.  
Závěrem: variabilita SVC pro predikci FR byla přesnější ve srovnání s IVC ve sledované kohortě. Senzitivita a specificita SVC a IVC k predikci FR ve sledované kohortě byla nižší než popisovaná v literatuře a poukazuje na limity aplikací sledovaných proměnných v heterogenním vzorku interních a chirurgických pacientů.

Critical Care 2014, 18:473

Rating:16

Efektivita a riziko krvácení při suplementaci antitrombinu u sepsi indukované intravaskulární diseminované koagulace

Toshiaki Iba, Daizoh Saitoh, Hideo Wada et al.

V předchozím reportu studie autoři prezentovali benefit při aplikaci 3000IU/d antitrombinu (AT) ve srovnání s dávkováním 1500IU/d AT při léčbě sepsi-asociované diseminované intravaskulární koagulace u pacientů s hladinou AT pod 70%. Protože vzhledem k velikosti vzorku nedosáhnul rozdíl statistické významnosti v přežití u jednotlivých skupin, rozhodli se autoři prozkoumat dávkování AT na větším vzorku pacientů. Celkem bylo zařazeno 307 septických pacientů s hladinou ATIII pod 40%, kteří byli substituováni 1500IU/d (AT1500 skupina) nebo 3000IU/d (AT3000 skupina) AT. Celkem 259 pacientů byla zařazeno do AT1500 skupiny a 48 do AT3000 skupiny (?). Primárním cílem bylo zotavení z DIC v den 7. a celková 28-denní mortalita, vedlejší outcome byla incidence krvácivých komplikací. Suplementace signifikantně redukovala DIC skóre v skupině AT3000, což vedlo k superiórnímu zotavení ve srovnání se skupinou AT1500 (66,7% vs. 45,2%). Pacienti ve skupině AT3000 vykazovali lepší outcome - přežití (77,1% vs. 56,4%). Krvácení se vyskytlo u 6,96% (závažné krvácení 3,04%) v AT1500% skupině a u 6,52% (závažné krvácení 4,53%) v skupině AT3000. Z analýzy: zařazení do skupiny AT3000, iniciálně vyšší počet trombocytů a věk pacienta signifikantně korelovali s lepším přežitím.
Závěrem: pacienti v AT3000 skupině vykazovali signifikantně lepší outcome a zotavení z DIC, bez zvýšení rizika krvácení ve srovnání AT1500 ve skupině pacientů se sepsi-asociovaným DIC a hladinou ATIII pod 40%.

Critical Care 2014, 18:497

Rating:17

Tradiční anatomická lokalizace versus ultrazvukem navigovaný přístup při perkutání dilatační tracheostomii

Máté Rudas, Ian Seppelt, Robert Herkes et al.

Kriticky nemocní vyžadující dlouhodobou ventilační podporu obvykle vyžadují tracheostomii. Ačkoliv celkové riziko výkonu je nízké, existují závažné časné i pozdní komplikace. Ultrazvukem navigovaná punkce může vést k redukci komplikací a zlepšení přesnosti punkce. Autoři přináší studii k srovnání tradiční anatomické lokalizaci punkce a ultrazvukem navigované na vzorku 50 pacientů indikovaných k perkutánní dilatační tracheostomii (PDT). Real-time ultrazvukem navigovaný přístup vedl k přesnější tracheální punkci, průměrná deviace od střední čáry byla v USG skupině 15 ± 3 vs. 35 ± 5 stupňů. V USG skupině byla při prvním pokusu punkce úspěšná u 20/23 (87%) vs. 14/24 (58%) ve skupině s lokalizací dle anatomických struktur. Redukce komplikací nebyla statisticky signifikantní.

Critical Care 2014, 18:514

Rating:16



 

 


 


30. 9. 2014
Zpět