On-line reportáž z Kurzu urgentní medicíny 2018

A je to opět tady! Speciálně pro studenty Všeobecného lékařství a Zubního lékařství organizuje portál AKUTNĚ.CZ tradiční Kurz urgentní medicíny. První den studenti získávají nezbytné teoretické dovednosti a v neděli budou pro studenty připravena praktická stanoviště. Nezoufejte pokud se nebudete moci zúčastnit. 

Dění na kurzu sledujte prostřednctvím této on-line doplňované reportáže. Pokud vám ale psaný text nestačí, sledujte webové stránky AKUTNĚ.CZ, kde ve sborníku naleznete videozáznamy i přednášky ve formě pdf.

SOBOTA 14. 4. 2018

ZAHÁJENÍ 8:15-8:30

Téměř sto znalostichtivých studentů do posledního místa zaplnilo seminární místnost a nic již nebráilo tomu, aby dr. Štourač zahájil letošní Kurz urgentní medicíny. V úvodu se slova ujal dr. Štourač, organizační garant kurzu a postupně představil další spolupřečníky. Vzácným hostem zahájení byl děkan LF MU prof. Bareš, jež dlouhodobě vyjadřuje Kurzu velkou podporu. Ocenil aktivitu studentů strávit víkend vzděláváním a zároveň pozval všechny na Dies Academicus. Dále se slova ujal dr. Doleček, primář Urgentního příjmu FN Brno. Všechny účastíky uvítal a zdůranil, že nabyté praktické zkušenosti, se v život ohrožujících situacích budou více než hodit. Za FN u svaté Anny přišel studenty přivítat garant praktické části dr. Dadák. Stylově všem popřál hodně sil na teoretickou část a ještě více síly na nedělní praktická stanoviště. Dr. Zvolánek, zástupce ZZS JMK plynule navázal na dr. Dadáka a poděkoval za možnost podílet se na organizaci KUMu. Letos pochopitelně nemohla chybět dr. Zuchová, tradiční lektorka kurzu. Zdůraznila nutnost spolupráce zdravotníků a jiných složek IZS a pozvala studenty na polední pauzu plnou překvapení. Náměstek ZZS kraje Vysočina, dr. Novotný, poděkoval všem organizátorům a účastníkům. Poslední mluvčí a zástupkyně IFMSA byla MUC. Mikulenková. Její vzkaz zněl: “Užijte si kurz a nebojte se poučit z chyb!”

OBECNÝ BLOK 8:30-9:30

První blok přednášek z oboru urgentní medicíny zahájil pan doktor Zvolánek. Kromě základních informací zabývajících se urgentní medicínou nastínil taky problematiku medicíny katastrof. V urgentní medicíně nemáme čas na rozmyšlení. Musíme jednat rychle, rozvážně a co nejkvalitněji pro dobro a záchranu pacienta.  Je třeba si uvědomit, že někdy víc než naše profesionalita pomůže empatické a lidské vystupování. Na úvod do problematiky navázala dr. Zuchová. Ve své přednášce První kontakt s pacientem začala velmi akčně.

Během prvních 30 vteřin je důležité postupovat systematicky, dbát na naši bezpečnost.

Následně zjistit zda pacient je při vědomí a dýchá. Abychom při záchraně nikdy na nic nezapomněli používáme užitečnou zkratku: ABCD - A airway, B breathing, C circulation, D disability, E exposure nebo SAMPLE. Důležité je postupovat rychle a s rozvahou, ne vždy je totiž pacient z učebnice a někdy je potřeba našeho šestého smyslu. Dr. Zuchová apelovala na studenty, aby nepodceňovali situaci, v prvním řade vyřešili to, co pacienta nejvíc ohrožuje na životě, dbali na tepelný komfort a adekvátní analgezii. Slova se ujal dr. Doleček s definicí polytraumatu a přístupu k pacientovi s traumatem. Závažnost poranění závisí na mnoha faktorech, u pacienta s polytraumatem je důležité dbát na to, aby se co nejrychleji, ideálně do hodiny, dostal do traumacentra. Pro predikci prognózy používáme ISS score, kde je důležitým faktorem, kromě počtu poranění, hlavně věk pacienta. Dr. Doleček nám představil další mnemotechnickou pomůcku MIST: M mechanism of injury, I injuries, S signs of injuries, T treatment, která slouží k podávání informací o polytraumatizovaném pacientovi mezi záchrannou službou a traumacentrem. Velmi často dochází k poranění krční páteře, proto je nevyhnutelná její imobilizace. Při záchraně postupujeme kromě řešení traumat znova od základů, tedy ABCD. Je nezbytné dbát na udržení základních životních funkcí, zajistit dýchací cesty, udržovat tlak krve, optimálně STK 80 - 90 mmHg, pomocí volumexpanze případně farmakologicky a adekvátně zaléčit bolest. Nikdy nezapomeneme na tepelný komfort a sekundární vyšetření od hlavy až k patám. Při masivním krvácení je někdy nutno podávat krevní transfuze, které mají svá rizika a omezení. Obecně při poklesu hemoglobinu pod 70-90 g/l podáváme transfuzní jednotky erymasy dle potřeby, při masivním krvácení kombinujeme erymasu s mraženou plasmou a trombonáplavy v poměru 1:1:1.

BLOK ZÁKLADNÍ 9:45-11:25

Dalšímu bloku opět vévodil dr. Doleček. Jak rychle je třeba obnovit krevní oběh při zástavě? Každou minutu klesá šance na přežití o 10-15%.  Zásadní je především rychlé rozpoznání srdeční zástavy a včasné zahájení KPR. Při resuscitaci dbáme na dostatečnou frekvenci, hloubku stlačení hrudníku popřípadě včasnou defibrilaci. Přerušení srdeční masáže si můžeme dovolit na maximálně na 5 sekund za účelem umělého vdechu. Můžeme při srdeční masáži udělat ještě něco víc? Zavolejte si o pomoc! Lidé v okolí lépe reagují když jsou konkrétně osloveni a delegováni úkoly - Vy zavolejte záchranku! Ty mi pojď pomoct ! Operátor dispečinku záchranné služby taky může poradit kde se nachází nejbližší automatický externí defibrilátor(AED). Jaký je rozdíl mezi BLS u dětí a dospělých? Děti začínáme nejdříve prodechovat 5x za sebou, poté stlačujeme hrudník. Nezapomínáme při vdechu zároveň vizuálně kontrolovat zda je ventilace efektivní a zvedá se hrudní stěna pacienta. U dospělých začínáme po uvolnění dýchacích cest srdeční masáží v poměru 30:2. Frekvence stlačování je shodná : 100-120x za minutu. KPR je činnost velice vysilující, proto je s výhodou střídat se po 2 minutách s ostatními zachránci. I přes sebelepší srdeční masáž dosáhneme maximálně 25% průtoku krve normálního zdravého srdce. Kdy srdeční masáž můžeme ukončit? Pokud dojde k obnovení oběhu, papujeme puls, pacient se sám hýbe, kašle a podobně. Další možností je, že dorazí odborná pomoc, která nás vystřídá. Advanced Life Support je rozšířen o podání kyslíku eventuelně zajištění dýchacích cest (laryngeální maska, intubační kanyla), zajištění cévního přístupu buď do periferie či do kosti, možnost podávání léků, především adrenalinu a využití defibrilátoru.

Dále řešíme potenciálně reverzibilní příčiny zástavy oběhu tzv. 4H (Hypoxie, Hypovolémie, Hydrominerální rozvrtat, Hypotermie) a 4T (Tenzní pneumothorax, Tamponáda srdeční, Tromboza a InToxikace). 

Dr. Košut navázal se svými zkušenostmi s resuscitací dětí, kterou rozdělil na resuscitaci novorozence, kojence do 1 roku a dítěte do puberty. U kojenců hledáme puls na ruce (krátký krk), u dítěte na a. carotis. Srdeční masáž kojence provádíme 2 prsty pokud jsme sami nebo palci obou rukou pokud nás je více, další se totiž věnuje hlavě a dýchání. U dětí iniciálně uvažujeme asfyktické příčiny srdeční zástavy, ptáme se tedy okolí na okolnosti vzniku srdeční zástavy. Při obstrukci dýchacích cest pokládáme kojence na vlastní paži hlavou dolů a provedeme úder mezi lopatky. U větších dětí můžeme použít klasický Heimlichův manévr. Pokud se nám povede uvolnit dýchací cesty a provádíme umělé vdechy, snažíme se vyvarovat hyperventilace - nedýchat příliš rychle (optimálně 10x za minutu, objem cca 6-8ml/kg), jinak nám hrozí vazokontrikce v mozkovém řečisti z důvodu hypokapnie. Zajištění cévního přístupu může být někdy i u profesionálů oříškem, proto v nesnázích zvažujeme intraoseální přístup časně.

U čerstvého novorozence můžeme podávat léky i do umbilikálního pahýlu (2 úzké tepny, jedna široká žíla kterou využijeme).

Dále bylo zdůrazněno že tepová frekvence u novorozence pod 60/min je považována za zástavu a musí následovat komprese hrudníku. Dr. Kubalová a její přednáška o šoku odstartovala kazuistikou pacientky po srážce automobilem. Na místě byla pacientka: tachykardická, zrychleně dýchala, hypotenzní s nehmatným pulsem na bledé periferii a postiženým vědomím - což je známka již pokročilého šoku. Vše je to o kyslíku. Šok vzniká pokud není dostatečná schopnost srdce, plic a cév dopravit dostatek kyslíku až do periferie. Nejčastější příčinou šoku je hemoragický šok. Při vnějším krvácení si vždy všímáme okolí - kolik krve je asi na zemi? Kolik se mohlo vsáknout (hlína, koberec)?  Základní terapie se skládá ze zástavy krvácení, náhrady tekutin a zachováním tělesné teploty. Krvácet se dá i vnitřně což nemusí být na první pohled patrné (zlomeniny, poškození parenchymatózních orgánů a cév). Iniciálně podáváme 1000ml krystaloidů u dospělých, 20ml/kg u dětí. Do 1500ml krevní ztráty se vitální funkce moc nemění i když jsou kompenzační mechanismy již skoro vyčerpány. Dalším typem šoku je kardiogenní kdy srdce nefunguje jako pumpa - z 80% v důsledku infarktu myokardu. Anafylaktický šok je rychlá život ohrožující reakce na antigen. Léčbou je včasné podání adrenalinu 0,5mg i.m., jež pacienti se závažnými alergiemi často nosí s sebou jako např. přípravek Epipen pro rychlé použití.

V pauze na oběd bylo pro studenty připraveno obrovské překvapení. Přímo v areálu bohunického kampusu byli účastníci letošního KUMu součástí něčeho nevídaného. Precizní spolupráce jednotlivých složek IZS při vyprošťování pacienta z vozidla. Diváci, téměř nedýchající, sledovali s neskrývaným údivem vysoce fyzicky náročnou práci hasičů s hydraulickými nástroji a krok za krokem sledovali cestu za úspěšným vyproštěním figurantky. Akce se zdařila - auto rozstříhané na kousky a figurantka v rukou záchranářů přemístěna do sanitního vozu. Závěrem vynikající ukázky se studenti chopili nástrojů a pod vedením hasičů dokončili "destrukci" automobilu.

BLOK SKILLS PRO UM 12:30-13:50

V rámci tohoto bloku roztočil dr. Dádák svůj pověstný vortex. Zvýraznil pravidlo 3 nechirurgických cest a jedné chirurgické k zajištění dýchacích cest. Důležité je nezůstávat pouze u jedné techniky a opakovat stále stejnou chybu, nebát se použít techniku jinou a něco změnit, například netrvat bezpodmínečně na tom, že musíme zaintubovat. Neopomenout důležitost preoxygenace - potřebujeme získat čas na zajištění dýchacích cest.  Zároveň je zcela nezbytně nutné zprůchodnit dýchací cesty a následně se ujistit zda dýchání je směrem do plic a ne do žaludku. Každá technika může selhat  a proto je třeba mít plán co dělat, když tato situace nastane. Poslechneme si ventilaci fonendoskopem, podíváme se na monitor kapnometrie či pulzní oxymetrie. Pan doktor zdůraznil polohu hlavy při intubaci hlavy, což má velký význam zejména u obézních pacientů. V další části demonstroval komplikace při využívání jednotlivých pomůcek - malpozice, rolling over, nedostatečný obturační tlak v manžetě. Přes všechny možnosti je stále zlatým standardem orotracheální intubace - nicméně pouze za předpokladu, když je rourka zavedena včas a na správném místě. Pokud nelze cesty zajistit jinak je možné zvážit chirurgické řešení tedy koniotomii nebo BACT. Po možnostechi zajištění dýchacích cestách nastal čas traumatologické okénko. Tohoto úkolu se skvěle ujal dr. Krtička. Na prvním místě zmínil dr. Krtička problematiku pneumothoraxu a upozornil zejména na vysokou nebezpečnost tenzního pneumothoraxu. Je třeba si uvědomit, že až ze 64 % je tento život ohrožující stav způsoben umělou plicní ventilací a nikoliv traumatickou příčinou. V tomto případě není na místě váhat a bát se intervenovat. Co tedy dělat? Provést punkci jehlou alespoň 14 G a následně provést hrudní drenáž ve 4. - 5. mezižebří ve střední axilární čáře. Jaký drén? Co nejtlustší -  24 - 32 Ch, drenáž provádět až po kontrole prstem, drén zafixovat a ověřit jeho polohu.Vidíme zamlžení? Odchází sekret? Další diagnóza, která nemohla v přednášce pana doktora chybět je srdeční tamponáda.

Metodu volby v rámci diagnostiky srdeční tamponády vybral FAST. 

Následně posluchačům ukázal jak provádět perikardiocentézu - punkci periakardiálního vaku. Jak poznat, že jsem v perikardu? Ve stříkačce se objeví krev a lze vidět hrot jehly na USG. Po prvnotní terapii je nicméně vždy nutné provést otevřenou revizi. Posledném tématem byla resuscitativní torakotomie jako ultimuum refugium pro záchranu pacienta s možností přímé srdeční masáže a dočasným naložením svorky na ascendentní aortu. V abecedě po A a B, následuje C jako circulation - v tomto případě zajištění cévního vstupu a tedy dr.Kubalová. Na úvod ukázala jaké jsou možnosti přístupů do krevního řečiště. Jako hlavní alternativní vstup zvolila paní doktorka intraoseální vstup jakožto první možnost v případě, kdy nelze kanylovat periferní žílu. Nejčastější punkční místa jsou: proximální humerus nebo proximální tibie. Vždy je nutné aplikovat bolus 10 ml během 5 sekund. Závěrem paní doktorka mluvila o dlouhodobých vstupech jako je PORT nebo PICC. Tato přednáška v publiku následně vzbudila diskusi a četné dotazy. Jako poslední v rámci tohoto bloku vystoupil dr. Doleček s problematikou intoxikací. V dnešní době moderních technologií pan doktor zdůraznil významnost informačních databází - například TOXNET a v českých zemích Toxikologické informační středisko. Intoxikace jsou nejčastější příčinou netraumatických poruch vědomí a to zejména běžně dostupnými léky nejčastěji v suicidálnímím úmyslu. Vždy bychom se měli snažit zajistit zbytky použitých léků nebo potravin. V rámci primary survey bezpodmínečně platí postup ABCDE a pak až následné důsledné vyšetření. Tato vyšetření by měla pomoci ke stanovení tzv. toxidromu a tím vést k terapeutickému postupu.  V terapii bychom dále měli myslet na aspiraci, trauma, hypotermii a nebát se použít antidota pokud jsou k dispozici.

OBOROVĚ SPECIFICKÁ ČÁST 14:10-15:50

Další blok byl věnován řešení urgentních stavů v konkrétních medicínských oborech. Jako první představila dr. Papíková akutní stavy v gynekologii a porodnictví. Jednalo se zejména o náhlé příhody břišní. Mezi časté stavy patří ektopická gravidita, pro niž je typické, že pacientka si nechce lehnout na záda kvůli zatečení krve perihepaticky. Velmi závažným stavem spojeným s těhotenstvím je eklampsie, kde první pomocí je při křečích podat magnesium a Apaurin. Další část přednášky byla zaměřena na porod extra muros, typický při překotném porodu, který trvá méně než dvě hodiny. Při primárním vyšetření je důležité zjistit termín porodu, zda se jedná o první porod, jestli a jak dlouho má kontrakce a zda krvácí. Dalším velmi důležitým údajem je, zda má rodička tlak na konečník, neboť v takovém případě už není transport vhodný a je nutné porodit na místě. Následující slova patřila průběhu porodu a ošetření novorozence s důrazem na tepelný komfort. Nedílnou součástí porodu je i porod placenty, kde si můžeme pomoci tlakem na děložní fundus. Další přednášku si připravil dr. Peřina o urgentních stavech v maxilofaciální oblasti. Jedná se o anatomicky komplikovanou oblast, kdy odontogenní zánět se poměrně snadno může šířit až do mediastina s rizikem útlaku dýchacích cest. Úrazy obličeje často vypadají hůře, než ve skutečnosti jsou. Nejčastějšími mechanismy jsou pády, dopravní nehody, napadení, sportovní nebo pracovní úrazy. Mezi základní zásady první pomoci patří stejně jako u všech akutních stavů zajištění vitálních funkcí, protože při těchto zraněních jsou pacienti často ohrožení asfyxií. Pozor si musíme dát i na případné poranění krční páteře. Dr. Peřina také zdůraznil nezbytnost tetanické profylaxe. Ke zlomeninám skeletu dochází v preformovaných oslabených místech kostí. Speciálním typem fraktury je tzv. blow out fraktura s rizikem uskřinutí okohybného svalu. Mezi specifika zajištění dýchacích cest v maxilofaciální chirurgii patří nazotracheální intubace, tracheostomie nebo submentální intubace. Dr. Bartl se zaměřil na neodkladnou péči u poraněných dětí. Častější je neurologická nebo respirační nestabilita než hemodynamická, která je typická pro dospělé.

Dětský hrudník je hodně elastický, proto jeho poranění ukazuje na velké násilí.

V rámci fyziologických funkcí je typické, že s věkem roste krevní tlak a klesá tepová frekvence. Neměli bychom zapomínat, že děti jsou náchylnější k hypotermii. Obecně častěji dochází k poranění mozku, kdy příčinou nezřídka bývá pád z přebalovacího stolu. Stejně jako u dospělých i u dětí se v akutních stavech využívá ABCDE algoritmus, přičemž u dětí častěji brzy přistupujeme k zajištění intraoseálního přístupu. Další již tradiční přednáškou jsou Repoziční a imobilizační techniky dr. Macha. Důležité je znát konsekvence použitých manévrů a vždy zvažovat, zda je daný úkon opravdu nutný. K imobilizaci lze užít buď improvizované nebo speciální pomůcky. Příkladem je extenční dlaha, aluminiové nebo vakuové dlahy. Dále se věnoval poranění a imobilizacím v konkrétních případech, jako je zranění krční páteře - o imobilizaci se stará nejzkušenější zachránce a pohyb by se měl co nejvíce minimalizovat.  U poranění pánve, kde je riziko masivního krvácení už samotné naložení pánevního pásu může krvácení výrazně omezit podobně jako u poranění dlouhých kostí. Vnitřní krvácení bývá často podhodnoceno, zevní naopak přeceňováno. Pokud použijeme k zástavě krvácení škrtidlo, nemělo by se zakrývat a měli bychom zapsat dobu naložení a nepovolovat. Správně naložené škrtidlo pacienta bolí. Poslední přednáškou tohoto bloku byla specifika zajištění pacienta s popáleninami v podání dr.Holoubka.

Hypovolemický šok je u popálených pacientů v akutní fázi největší hrozbou.

Ohroženi jsou ale i respiračním selháním a septickými komplikacemi. Ztráta rozsáhlých oblastí kožního krytu je významným stavem imunosuprese. Hranicí pro kritické termické trauma u mladého zdravého člověka je 20% povrchu těla. Nižší je u dětí a starších lidí. U cirkulárních popálenin končetin se může rozvinout kompartment syndrom. U pravidla 9 zdůraznil, že k hodnocení rozsahu musíme využít dlaň samotného pacienta. V rámci tekutinové terapie je možné orientačně spočítat, kolik tekutin se má pacientovi podat podle hmotnosti a rozsahu popálenin v procentech. Velmi nebezpečné je inhalační trauma. Podezření na toto poškození bychom měli pojmout, pokud je přítomen kašel, chrčení, saze na těle, popáleniny v oblasti obličeje nebo v případě výbuchu v uzavřeném prostoru. Takový pacient je často intubován již v přednemocniční péči. Poslední součástí přednášky byla zmínka o elektrotraumatu.

SPECIÁLNÍ ČÁST 16:10-17:30

Poslední blok dnešního slunečného dne zahájil dr. Vaňatka, který nám přiblížil leteckou záchrannou službu. Nahlédli jsme do vybavení vrtulníku a do stísněných prostor, ve kterých se pacienti vrtulníkem převáží. Letecká záchranná služba je nejčastěji využívána v případě zhoršené dostupnosti pozemní záchranné služby, náhlého zhoršení stavu, ohrožení vitálních funkcí a obecně situace, kdy rychlost hraje velkou roli. Na druhou stranu vrtulník nemůže letět při špatném počasí nebo pokud by pacient mohl svou agresivitou ohrozit let. Důležité je vybrat vhodné místo přistání a k vrtulníku přistupovat vždy zboku. Dr. Novotný otevřel svou přednášku příhodou z jeho první zkušeností s hromadným neštěstím, což souhrou okolností byla největší dopravní nehoda na D1. Na ní ilustroval specifika hromadného neštěstí, především fakt, že naším cílem nemůže být zachránit každého, ale snažíme se zachránit co největší počet osob.

O hromadném neštěstí hovoříme, když je zraněných 15 a více osob nebo je potřebných 5 a více výjezdových skupin.

U nás se jedná nejčastěji o dopravní nehody. Základní postup je 3T - triage, terapie a transport. Triage, neboli třídění pacientů, které zraněným v závislosti na jejich poranění určuje způsob ošetření a pořadí jejich odsunu. Důležitý je prostor, kde se shromážďují pacienti roztřídění do skupin v závislosti na potřebné péči. Terapie se skládá z minimálně přijatelného ošetření na místě a transportu do nemocnice. Dr. Šrahulková, kterou jsme ráno mohli vidět venku v tzv. oranžádě, sídle vodní záchranné služby, nám v civilu přišla sdělit pár zásad záchrany tonoucího ve vodě. Tonoucího musíme mít stále na očích, při skákání i při plavání, oslovujeme ho z bezpečné vzdálenosti, aby jsme se s ním domluvili a předešli tomu, aby nás stáhl s sebou do vody. Pokud je v bezvědomí obličejem dolů otočíme ho na záda a táhneme ke břehu. Umělé dýchání během tažení zahajujeme jenom do vzdálenosti 5 minut od břehu, abychom předešli vyčerpání záchranáře. Při vyprošťování na ledě je nejdůležitější být uvázán k pevné překážce a na ledě se pohybovat zásadně plazením. Speciální blok dnešního speciálního dne uzavřela dr. Kubalová přednáškou plnou kuriozit, rekordmanů a sněhu. Ve vysoké nadmořské výšce, zhruba od 2500 m.n.m., je neaklimatizovaný člověk vystaven riziku výškové nemoci, zvláště při rychlém výstupu a neodhadnutí svých sil. Jedinou kauzální léčbou je sestup. Pokud není možný pomůže nám jedině hyperbarická komora. V případě hypotermie je nejdůležitější si zapamatovat, že nikdo podchlazený není mrtvý, dokud není ohřátý! 

Neděle 15. 4. 2018

Již od brzkého rána se organizátoři pilně činili v přípravě osmi praktických stanovišť, které studenti během celého dne postupně navštíví. Letos čeká účastníky kurzu mnoho novinek a překvapení.

Jedním z nejsvéraznějších stanovišť je království dr. Pelikána - Difficult airway management. Zde si účastníci kurzu na modelech vyzkoušeli různé způsoby zajištění dýchacích cest. Na celkem čtyřech stanovištích se naučili udržet průchodné cesty manévrem jaw thrust, ventilovat pacienta obličejovou maskou a zajistit dýchací cesty s pomůckami - různými typy laryngeálních masek a zlatým standardem v zajištění dýchacích cest -  tracheální intubací. I letos se studenti medicíny měli možnost naučit cenné informace z oboru gynekologie a porodnictví. Během 60 minut se pod vedením dr. Papíkové seznámili s problematikou překotného porodu v terénu nejprve teoreticky a pak individuálně na modelové figuríně. Studenti se naučili, že nejdůležitejší je uklidnit maminku, hlavně aby pravidelně dýchala a v průběhu kontrakce tlačila jako na stolici. Celý průběh porodu, pokud je fyziologický a bez komplikací je velmi nenáročný a jediné o co dbáme je chránit hráz, přidržovat hlavičku a dopomáhat dítěti při vypuzování z porodních cest. Po porodu je nutné novorozence utřít, bránit ztrátám tepla a uložit ho na bříško maminky. Ke konci lekce dr. Papíková demonstrovala mechanizmus porodu koncem pánevním a upozornila na možné komplikace. Na dalším stanovišti si účastníci mohli prohlédnout a osahat vybavení sanitního vozu. Od dr. Štoudka a zdravotnického záchranáře Jiřího Brázdy se dozvěděli nejen to, co se nachází ve kterém batohu a přihrádce, ale také to, jak se ovládají nosítka (a majáky). Pod vedením dr. Macha se pak naučili pracovat s různými imobilizačními pomůckami, od správného nasazení krčního límce a trakční dlahy na dolní končetinu, až po scoop rám a celotělovou vakuovou matraci. Milým překvapením letošního roku bylo ventkovní stamoviště Vodní záchranné služby. Zde si paní doktorka Šrahulková připravila s kolegy z Vodní záchranné služby (VZS) Nové Mlýny simulované hromadné neštěstí. Účastníci během půl hodinového scénáře, s vybavením VZS (stan, lehátka, kufry atd.) ve spojení s centrálním operačním střediskem, policií a hasiči, měli za úkol ošetřovat a třídit postupně přicházející pacienty. Účastníci si tak vyzkoušeli na třicet minut situaci, která se odehrávala před čtyřmi lety v zatopené oblasti Dolní Věstonice. Řešení zdravotních obtíží dětí jsou v mnoha ohledech obtížná. Proto si účastníci kurzu na jednom ze stanovišť, díky týmu odborníků z dětské nemocnice pod vedením dr. Dominika, mohli objasnit specifika kardiopulmonální resuscitace dětí a samozřejmě je hned převést do praxe na figurínách. Hlavním tématem bylo oživování dětí včetně kojenců v rámci basic life support, nechybělo řešení obstrukce dýchacích cest u dětí a v závěru nácvik práce s adrenalinem při resuscitaci dětí. S postupujícím časem během dne narůstal počet studentů se zalepenými loketními jamkami. Důvod? Na stanovišti zajištění cévního vstupu si účastníci pod pečlivým dohledem týmu dr. Kubalové měli možnost vyzkoušet tyto úkony provádět navzájem mezi sebou. Všichni byli statečná figuranti a šikovní záchranáři. Další praktickou částí byla instruktáž na zajištění intraoseálního vstupu na kuřecích křídlech a vejci. Dr. Zuchová s oblíbeným hasičem Tondou připravili blok, ve kterém studenti zjistili, jak postupovat u autonehody.

Jako první je nutné myslet na bezpečí zachránce a poraněného z auta vyprošťujeme pouze v indikovaných případech.

Následně účastníci kurzu prošli simulovanou autonehodou, ve které nové informace zúročili. Surgicall skills byly tradičně věnovány zavádění přímé hrudní drenáže. Pod vedením pana doktora Krtičky si všichni příznivci urgentních stavů, jakým je například tenzní pneumotorax, mohli vyzkoušet nejen náročnou preparaci hrudní stěny, ale i to, jak snadno se dají propíchnout třeba plíce. Novinkou letošního ročníku byly totiž právě "umělé plíce", které společně s prasečím modelem hrudní stěny poskytly věrnou pomůcku pro nácvik drenáže. Účastníci se díky modelu naučili, že pro bezpečnou drenáž je dobré zejména v začátcích praxe používat spíš přímou metodu, kdy se drén zavádí pomocí prstu, než-li metodu nepřímou za použití trokaru. Advanced life support - tradiční stanoviště dr. Dadáka, sloužilo k výuce stuedntů správného provedení rozšířené i základní resuscitace. Připomenutí základů resuscitačních algoritmů si všichni účastní velmi pochvalují a každý z našeho stanoviště odchází s novými poznatky do praxe, které když na to přijde, určitě zvládnou bravurně provést v praxi. Na soutěžním stanovišti čekala na 3 - 4 členné týmy nečekané situace. Zadaní je jasné: 26-ti letá žena po operaci kolene zkolabovala. Nyní je při vědomí, týden má infekt dýchacích cest a teplotu. Jaký bude váš postup? Těžká otázka pro studenty. Všichni se nakonec se zadáním popasovali statečně a ženu zachránili. Základem je postupovat podle abecedy - A (airways), B (breathing), C (circulation), anamnéza, fyzikální vyšetření

 

Slavnostní zakončení:

Dva dny utekly jako voda a nastal čas loučení. Závěrečná slova Kurzu urgentní medicíny zazněla z úst vynikajícího řečníka a  vyhlášeného odpůrce dlouhých projevů dr. Štourače. Vřele poděkoval všem účastníkům i organizátorům, jejichž práce byla usilovná a díky ní, se kurz těší obrovské oblibě nejen v řadách studentů. Účastníci netrpělivě čekali na vyhlášení výsledků soutěžního stanoviště AKUTNĚ.CZ. Rozhodčí a hlavní šéf stanoviště, dr. Gretz, přísně posuzoval výkony studentů a ve spolupráci s kolegy vybrali ty nejlepší. Pomyslné vavříny vítězství si odnesl tým ve složení: Zukal Radek, Fecko Tomáš a Kubicová Gabriela. 

Stanoviště Difficult airway managementu s dr. Pelikánem a dr. Večeřou, tradičně uvádí specialisty na zajištění dýchacích cest do Hall of Fame DAM. Tato čestná pozice letos byla udělena: Kelecsényi Viktoria, Hándl Marek, Lázničková Gabriela, Rafajová Anna, Hricová Miriam, Rathouzská Jana, Fabiánková Klára, Gistl Filip, Kopálová Kamila, Rosenauer Alena. Závěrem si studenti odnesli nejen certifikát o absolvování kurzu a malou drobnost ale doufáme, že i spoustu krásných zážitků a dovedností, jež ve svém profesním životě mohou zužitkovat.

Děkujeme všem lektorům, přednášejícím, figurantům, účastníkům a IT podpoře a těšíme se na další ročník Kurzu urgentní medicíny.

 


14. 4. 2018 sejdeme se na KUMu 2019...
Kurz urgentní medicíny
reportáž
Zpět