Reportáž z XV. Středoevropského kongresu urgentní medicíny a medicíny katastrof

Ve dnech 4. až 6. května se v prostorách hotelu Holiday Inn v Žilině konal výroční XV. Středoevropský kongres urgentní medicíny a medicíny katastrof, který již tradičně spojuje odborníky z celého Slovenska i zahraničí. A kde to žilo akutní medicínou, tam samozřejmě nechyběli ani reportéři AKUTNĚ.CZ.

PONDĚLÍ

BLOK 1 – UHPO

První blok konference otevřela dr. Kmecová přednáškou o medicíně katastrof, kde zdůraznila, že žádná krizová intervence se neobejde bez manažerské složky. Představila tři fáze krizového managementu – plánování, připravenost, řízení a poukázala na velké rozdíly ve výuce této problematiky mezi Slovenskem a Českem, ale i mezi jednotlivými lékařskými fakultami v rámci republiky. V mezinárodním kontextu zmínila organizace jako EUSEUM či WADEM, přičemž v tyhle dny probíhá i kongres v Tokiu, kde se kromě tradičních témat věnují i duševnímu zdraví, technologiím včetně AI a roli sester v medicíně katastrof. Zároveň upozornila na nedostatek praktických cvičení a položila otázku, zda jsou slovenské složky dostatečně připravené na velké akce a události, včetně koncertů či festivalů. Dr. Mojžišová ve své přednášce přiblížila britský model přístupu záchranných složek ke krizovým situacím. Úvod věnovala historickému kontextu a klíčovému momentu – bombovému útoku v Londýně v roce 2005, které byl impulsem pro vznik lepšího krizového managementu. Představila organizace jako NARU a JESIP, které hrají zásadní roli v koordinaci jednotlivých složek.

ZDŮRAZNILA, ŽE EFEKTIVITA V KRIZI STOJÍ NA SPOLUPRÁCI VŠECH SLOŽEK – NEJEN ZÁCHRANÁŘŮ.

Zmínila také aktuální změnu v triáži z roku 2024: v primární fázi se používají jen barevné pásky, zatímco v sekundární fázi, kterou provádějí pouze záchranáři, může dojít i k vyplňování karet, pokud to situace umožňuje. Dr. Galko z Dětské fakultní nemocnice v Banské Bystrici se na kongresu podělil o zkušenosti s UHPO na dětském urgentním příjmu. Kromě teoretických poznatků představil i praktický případ – triáž a postup při nedávné autonehodě ve Slovenské Ľupči. První blok uzavřel dr. Šťastný, který představil fungování urgentního příjmu I. typu a UHPO v nemocnici ve Spišské Nové Vsi. Základem jejich konceptu je princip, že „pacient nechodí za lékařem, ale lékař za pacientem“. UP je rozdělen na více funkčních částí – od recepce, přes triáž prováděnou sestrou nebo záchranářem pomocí softwaru, až po ambulance a expektační místnosti s vizuálním monitoringem. Nechybí ani crash room připravený na invazivní zákroky. V souvislosti s UHPO Šťastný vyzdvihl význam aktuálního traumaplánu, pravidelného tréninku vnitronemocniční komunikace i spolupráce s IZS.

BLOK 2 – Red Flags (kazuistiky)

Druhý blok zahájily bc. Miklósová a bc. Zaťko kazuistikou mladé těhotné pacientky, která trpěla vertigem, nevolností a mírnou deviací levé oční bulvy. Přednášející zdůraznili význam včasného rozpoznání varovných příznaků centrálního vertiga, jako jsou diplopie, poruchy řeči či cefalea, a potřebu správně odlišit periferních od centrálních příčin. Dr. Čechurová prezentovala tři kazuistiky, které ukázaly různé projevy plicní embolie s velmi odlišnými klinickými symptomy. Na otázku z publika, jaké příznaky tyto tři případy spojují, dr. Čechurová odpověděla, že společným znakem byla pouze tachykardie. Ve všech třech případech však byla klíčová a více vypovídající anamnéza, což potvrzuje známé rčení „anamnéza je polovina diagnózy“.
V tématu plicní embolie pokračoval i dr. Šulgan, který představil kazuistiku, na níž vysvětlil základní postup při resuscitaci v případě podezření na plicní embolii. Kromě toho nám ukázal vytvořený checklist pro poskytování první pomoci v takové situaci. Zdůraznil také často opomíjený aspekt, a to poskytnutí psychologické podpory rodině pacienta, kterou považuje za nesmírně důležitou. Dr. Hamšík ve své prezentaci představil systém Met Call a kritéria, která od 1. srpna 2024 zavedly tři provozovny RV systému na Slovensku – v Trnavě, Žilině a Košicích. Inspirací pro tento systém byl mimo jiné i brněnský systém RZP a jeho Met Call kritéria. Zdůraznil, že cílem je mít lékaře u pacienta, který skutečně profituje z jeho odborných, farmakologických a medicínských dovedností. Blok 2 uzavíraly dr. Bulíková a dr. Pavúková kazuistikou pacientky s hyperkalémií, jejíž příčinou bylo nadměrné užívání ibuprofenu (NSAID). Tímto případem chtěly zdůraznit nefrotoxický účinek NSAID, který je často přehlížen ve srovnání s jeho vlivem na GIT. Prezentaci zpestřily také výsledky dotazníku na Slido, z něhož vyplynulo, že 51 % účastníků má zkušenost s transtorakální kardiostimulací, přičemž 90 % z nich mělo s touto metodou pozitivní zkušenost.

BLOK 3 – Drogy, intoxikace, závislosti

Odpolední blok otevřela dr. Veselá novinkami z drogové scény. Jako první představila syntetický kanabinoid HHC, který je od roku 2024 na Slovensku zakázaný, přičemž upozornila na problém s jeho šířením kvůli nedostatečnému legislativnímu pokrytí. Zmínila také kratom, fentanyl, nitazenové opioidy a GHB a upozornila, že u mnoha těchto látek existuje pouze symptomatická léčba. Uvedla také nově se objevující látku spirochlorphine, která je 2–5krát silnější než fentanyl a dosud nebyla testována ani na zvířatech. Na závěr zmínila, že do Evropy míří i nová droga s názvem „kush“, do které výrobci údajně přidávají pomleté lidské kosti jako zdroj vápníku a fosforu. Dr. Hunáková pokračovala přednáškou o intoxikaci dětí na urgentním příjmu, kterou zahájila výsledky průzkumu ESPAD 2024. Mezi mladými ve věku 14-19 let klesá klasické kouření, naopak e-cigarety a vapování jsou na vzestupu. Konzumace alkoholu zůstává stabilní, užívání THC klesá, zatímco užívání HHC narůstá. Následně uvedla sérii kazuistik týkajících se různých drog, od HHC až po kokain. Upozornila také na druhou vlnu tzv. „paracetamolové výzvy“, při níž děti natočí video před a po požití velkého množství paracetamolu a zveřejní ho na sociálních sítích.

U DĚTÍ JE VŽDY TŘEBA ZVAŽOVAT INTOXIKACI JAKO MOŽNOU PŘÍČINU ZTRÁTY VĚDOMÍ.

Dr. Opasenko ve své přednášce vyvracel mýty o antidotech a uvedl, že podle statistik z loňského roku byly až 2/3 intoxikací náhodných a 1/4 úmyslných. Přednášku zpestřil interaktivním kvízem pomocí platformy Slido, kde si publikum mohlo otestovat své znalosti týkající se dávkování těchto léčiv. V rámci vize do budoucna zmínil vývoj nové generace farmakologických prostředků, včetně cílených antidot pro každou účinnou látku na trhu,
přičemž otázkou zůstává jejich účinnost a bezpečnost. Dr. Letanovská ve své přednášce přiblížila téma bezpečné pacifikace a transportu agresivního pacienta. Zdůraznila význam včasného rozpoznání agitovanosti a doporučila všímat si především rukou, řeči těla a výrazu tváře a očí nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Namísto hledání příčiny chování doporučuje upřednostnit rychlou pomoc a bezpečný transport. Vyšetření podle ABCDE doporučuje provádět s dostatečným odstupem a až po pacifikaci pacienta zjišťovat parametry jako glykémie, teplota nebo případná traumata. Připomněla, že zdravotník musí mít emoce pod kontrolou a vyhýbat se silovému přístupu. Dr. Chriašteľ a mgr. Laššák ve své přednášce přiblížili specifika práce s pacientem pod vlivem psychoaktivních látek. Úvodem vysvětlili základní pojmy a rozdíly mezi intoxikací a psychózou včetně jejich příčin a typických projevů. Při kontaktu s těmito pacienty zdůraznili klíčovou roli deeskalace, ideálně prostřednictvím direktivního, ale klidného a respektujícího
přístupu bez křiku či nátlaku. Jako účinnou taktiku doporučují „naladit se“ na pacienta, např. odlehčit atmosféru nebo použít humor, pokud je to v dané situaci vhodné.

BLOK 4 – Když dovednosti nestačí…

Poslední blok zahájila dr. Trnovská, která ve své přednášce zdůraznila význam včasné a cílené intervence v urgentní medicíně. Jako příklad uvedla permanentní močový katétr, který je u ZZS indikován především při akutní retenci moči, a v nemocnici také při potřebě monitorace diurézy či dlouhodobé imobilitě. Upozornila na rizika opakovaného zavádění již přítomného katétru. Dále zmínila nazo- a orogastrickou sondu využívanou při masivním zvracení či riziku aspirace. Kriticky se vyjádřila k výplachu žaludku, který považuje za málo přínosný ve srovnání s aktivním uhlím. Zvlášť zdůraznila správné zacházení s AV fistulemi, nelze je použít jako i.v. vstup ani na dané končetině měřit krevní tlak. Dr. Michalov se ve své přednášce věnoval tématu měření krevního tlaku v urgentní medicíně. Zdůraznil, že neinvazivní měření sice představuje levnou, rychlou a dostupnou metodu, ale u nejkritičtějších pacientů je často nepřesné, hypotenzi nadhodnocuje a hypertenzi podhodnocuje. Proto od ledna 2024 začali na ZZS v Komárně zavádět u kritických pacientů invazivní měření tlaku, které se provádí pod ultrazvukovou kontrolou. O indikaci rozhoduje lékař.

MONITORING NEDOKÁŽE ZMĚNIT VÝSLEDEK PACIENTA, POKUD NA NĚJ NENAVAZUJE LÉČBA.

Dr. Bodor ve své přednášce představil vybrané invazivní život zachraňující výkony a jejich správné provedení. Začal koniotomií, kterou indikujeme při nemožnosti intubace či oxygenace, přičemž zdůraznil nutnost znalosti anatomie krku. Při torakostomii zdůraznil potřebu jasného označení místa výkonu jak pro další záchranáře, tak případně pro koronera. Dále se věnoval escharotomii, kterou provádíme u pacientů s cirkumferentním popálením hrudníku, kdy není možná efektivní ventilace. Končetiny se v přednemocniční fázi neřeší. Na závěr zdůraznil: „Pokud najdete pacienta, u kterého je invazivní výkon indikován, máte k tomu pomůcky a kompetence, proveďte ho, pacient z toho rozhodně bude více profitovat.“ Dr. Porubän ve své přednášce poskytl kardiologický pohled na urgentní zdravotní péči a ukázal nám různé EKG křivky, které pomáhají při diagnostice a rozhodování o správném managementu pacienta. Představil postupy na ZZS v případě akutního koronárního syndromu a plicní embolie. Zdůraznil také význam využití point-of-care ultrazvuku při podezření na plicní embolii, srdeční tamponádu nebo disekci aorty. Dr. Smoleňák ve své prezentaci představil koncept extrakorporální KPR (EKPR), který začali využívat při retrieving výjezdech s EKMO. Jejich cílem je také poskytnout základní školení pro zdravotníky, lékaře a sestry, v modifikovaném BLS a používání defibrilátoru. Do konce měsíce plánují projekt dokončit a proškolit tak přibližně 1250 zdravotníků. Projekt na zavedení metody EKPR je zatím ještě ve fázi přípravy. Zahrnuje výběr zásahové oblasti, zapojení letecké záchranné služby, tvorbu a finalizaci protokolů pro operátory a vícero školení v letecké a pozemní záchranné službě. Plánované spuštění projektu je v červnu 2025. V diskusi k závěrečnému bloku zazněla důležitá otázka: co dělat, pokud lékař z kardiocentra odmítne přijmout pacienta se suspektním STEMI diagnostikovaným posádkou RZP. Mezi doporučeními zaznělo zaznamenat si hovor a odmítnutí kvůli vlastní právní ochraně, případně dopravit pacienta do kardiocentra i přes počáteční nesouhlas lékaře. Ačkoliv neexistuje univerzální řešení, dr. Škulec zdůraznil lidský rozměr situace. 

ÚTERÝ

BLOK 1 – Novinky v urgentní medicíně

První blok druhého dne otevřel dr. Michalov přednáškou o využití krve z dolních končetin na autotransfuzi u kriticky nemocných pacientů. Představil autotransfúzní turniket a demonstroval jeho aplikaci prostřednictvím videa. Připomněl, že dolní končetiny obsahují přibližně litr „teplé, plné krve“, kterou lze využít ke zvýšení systolického i diastolického tlaku během aplikace. Zdůraznil, že současné postupy sice dosahují dobrého procenta ROSC, ale málo se zaměřují na zlepšení neurologického výsledku. Ukázal data z experimentálních modelů, která naznačují, že turniket může zvýšit preload, systémovou cévní rezistenci a tím i koronární a mozkovou perfuzi. Otevřenou otázkou ale zůstává, zda tato metoda zvyšuje počet ROSC i v klinické praxi. To plánují zjistit v připravované kontrolní studii s přibližně 150 pacienty. Jako druhý vystoupil dr. Sóti, který nejprve stručně představil fungování maďarské záchranné služby a urgentního příjmu. Hlavní tématem jeho přednášky byla rychlá sekvenční intubace (RSI) a její implementace v Maďarsku. Zmínil, že před zavedením této metody do praxe neexistovaly žádné standardizované pokyny a úspěšnost intubace se hodnotila jednoduše otázkou: „Je kanyla v trachei, nebo není?“ Zdůraznil, že kromě samotného vytvoření protokolů bylo klíčové zvýšit povědomí a informovanost o plánovaných změnách. Pro úspěšné zavedení RSI bylo nezbytné také správné vybavení, výběr vhodné skupiny pacientů, léky, vzdělávání a simulační trénink, což podle něj platí pro implementaci jakéhokoli nového postupu. Mgr. Brna ve své přednášce představil využití tvářové CPAP masky při akutní respirační
insuficienci posádkou RZP. Zdůraznil, že použití CPAP výrazně snižuje potřebu intubace (až o 70 %) a zároveň snižuje mortalitu přibližně o 60 %. Ventimaska funguje na principu napojení na kyslík s přisáváním okolního vzduchu, čímž dosahuje celkový průtok přibližně 57 l/min. Kromě přínosů masky přiblížil i její konstrukci, způsob aplikace a vytvořený guideline pro její používání. Upozornil, že verbální komunikace s pacientem je u CPAP omezená, proto je vhodné využívat gestikulaci. Poslední prezentaci bloku otevřel Dr. Majling otázkou přes Slido ohledně zkušeností publika
s umělou inteligencí, kde až 63 % účastníků uvedlo, že AI používá pravidelně. Podle něj AI již není jen budoucností, ale je součástí praxe a největší hrozbou je ji ignorovat. Zdůraznil, že je přirozené cítit z AI nadšení, ale i obavy.

„AI UŽ NENI BUDOUCNOST. AI JE TU A JEDINÁ CESTA JE JÍ POROZUMĚT A NAUČIT SE S NÍ PRACOVAT.“

Věří, že lékaři, kteří budou AI efektivně využívat, budou přesnější a výkonnější. Zároveň připomněl, že AI je pouze nástroj pro usnadnění rutinní práce a nikdy nenahradí lidský přístup.

BLOK 2 – Kardiologie

Druhý blok otevřel dr. Škulec přednáškou o elektrické kardioverzi v akutní medicíně. V úvodu přiblížil její indikace, přičemž poukázal na změnu limitu trvání nově vzniklé fibrilace síní ze 48 na 24 hodin. Podle jeho názoru by se v přednemocniční péči měl tento výkon provádět naprosto minimálně. Zdůraznil také význam ultrazvukového vyšetření před výkonem, které může pomoci při další diagnostice a léčbě, ale zároveň uznal, že při časovém
tlaku záchranných služeb není vždy reálné ho provést. Následovala přednáška dr. Šulgana o infekční endokarditidě. Rozebíral také transthorakální echokardiografii, která je doporučována jako zobrazovací metoda první volby při podezření na infekční endokarditidu. Krátce navázal na předchozí přednášku a zmínil se o využití AI při hledání informací v dlouhých dokumentech. Na závěr uvedl, že péče o pacienty s infekční endokarditidou je velmi komplexní a za její léčbou by měl stát tým expertů, kteří se této problematice věnují a jsou schopni rozpoznat kardiální i nekardiální komplikace a zhodnotit, zda pacient vyžaduje i operační řešení, protože antibiotická léčba není vždy dostatečná. Na téma srdeční tamponády si připravil prezentaci dr. Hodosy. Úvodem definoval srdeční tamponádu, popsal vznik a klinické příznaky a upozornil na jejich nízkou specifitu. Za velmi dobrý ukazatel označil pulzus paradoxus. V druhé části se věnoval echokardiografickým projevům tamponády, jako jsou perikardiální výpotek, systolický kolaps pravé síně, diastolický kolaps pravé komory, kolabibilita vena cava a zvýšená variabilita transmitrálního průtoku. Zdůraznil, že echokardiografické známky tamponády se objevují ještě před klinickými příznaky obstrukčního šoku. V diskusi zazněla výstižná poznámka dr. Škulce:

„HROZNÁ PAST TAMPONÁDY SPOČÍVÁ VE VARIABILITĚ FYZIOLOGICKÝCH SIGNÁLŮ“

Tento blok uzavřela dr. Rybárová přednáškou o arteriální hypertenzi v urgentní medicíně. Obecně při zásahu snižujeme TK v první hodině o 20–25 % výchozí hodnoty, následně během 2–6 hodin na cílové hodnoty 160–150/110–100 mmHg. Výjimkou je disekce aorty, kde je nutné snížení tlaku pod 20 minut a SF pod 60/min, při vědomí pacienta, v nevyhnutelném případě až dokus se neobjeví neurologické příznaky. Představila nám různé případy, doporučení a léky podle konkrétních situací. Krátce se zmínila také o feochromocytové krizi s doporučením použít fentolamin, urapidil nebo nitráty. U epistaxe navrhuje lokální ošetření s opakovaným měřením TK a případnou mírnou intervencí.

BLOK 3 – Varia

Poslední blok kongresu odstartoval dr. Pečík, který nám ve své prezentaci představil na několika kazuistikách, jak občas člověk musí v kritických situacích ztratit tunelové vidění a podívat se na pacienta jako na celek. Dr. Škutchanová nám přednesla prezentaci na těžké téma sebevraždy. Zmínila, co všechno tomuto činu předchází, jak správně rozpoznat varovné signály a jak těmto lidem pomoci s jejich situací. Následovala přednáška dr. Neuberta, ve které nám povyprávěl více o výjezdu s použití protokolu EKPR košické ZZS. Zajímavostí bylo zavedení adekvátní ventilace při mechanických kompresích hrudníku na 40–60 mbar. Dané hodnoty byly inspirovány studiemi ze Skandinávie. Zdůraznil roli Krajského operačního střediska ZZS při zásahu, kterou považuje za nezastupitelnou. V pořadí čtvrtou přednášku o otravě paracetamolem si připravil dr. Alchus. Ve své prezentaci zmínil rizikové faktory, komplikace a tři klíčové aspekty managementu intoxikace, mezi které patří dekontaminace GIT, stanovení paracetamolu v séru a specifická léčba N- acetylcysteinem. Dr. Slašťanová nám představila přednášku o Streptococcus pyogenes, ve které se zmínila o
formách streptokokové infekce, diagnostice a následné léčbě. V druhé polovině se věnovala třem kazuistikám z jejich oddělení, ve kterých nám ukázala i následky závažnějších komplikací této infekce. Předposlední přednášku o UHPO z pohledu pedagoga odprezentoval PhDr. Glončák. Na začátek představil několik hromadných nehod z posledních let z různých kategorií, od přírodních neštěstí po autonehody. V daném kontextu vyzdvihl důležitost přípravy zdravotníků z praxe, cvičení a simulací. Výuku budoucích záchranářů v Banské Bystrici rozdělil do sedmi úrovní. Úroveň 1 zahrnuje učení základní komunikace a postupů. V úrovni 2 si studenti trénují základní úkony, jako je nasazení turniketu, KPR a třídění systémem START. V úrovni 3 učí studenty základní velitelské funkce a v úrovni 4 maskování. Úroveň 5 obnáší spolupráci s jinými složkami v rámci areálu, v úrovni 6 tuto spolupráci rozšíří ještě o další složky a přesouvá se do výcvikového komplexu Lešť. Úroveň 7 již zapojuje studenty do zásahů s RZP. Tento blok a celý kongres uzavřel PhDr. Ištok s prezentací o návrzích na zlepšení vzdělávání v oblasti medicíny katastrof. Na začátek nám představil výsledky jejich nedávného testování, kde vystupovaly různé skupiny, mezi jinými i studenti s teoreticko-praktickými zkušenostmi, pouze s praktickými a pouze s teoretickými zkušenostmi z medicíny katastrof. Signifikantně hůře si vedla skupina s čistě teoretickými zkušenostmi, což jasně ukazuje význam praktického výcviku urgentní medicíny a medicíny katastrof. Na závěr dr. Ištok vyslovil doporučení pro vzdělávání v této oblasti, a to edukaci v teoreticko-praktickém způsobu, s důrazem na aktivní část výuky a následný debriefing. Také bychom se měli soustředit na výuku triage a dostat ji „pod kůži“, abychom v daných situacích mohli reagovat automaticky.

Moc děkujeme organizátorům za skvělý kongres a již teď se těšíme na další ročník.

 


12. 5. 2025 ... sejdeme se na AKUTNĚ.CZ
urgentní medicína
medicína katastrof
Zpět