Vše bylo členěno do přehledných kategorií, kdy se účastníci mohli snadno zorientovat v tématu a náročnosti daného příspěvku konference, což velmi usnadnilo sestavování celého individuálního programu.
V ramci Prerecorded Session velice zaujalo hned několik řečníků. Perioperativní EEG monitoraci přednesl dr. Gruenbaum - nabídl publiku kvalitní přehled aktuální evidence k tématice perioperačního EEG-monitoringu, přičemž zdůraznil jeho význam v anesteziologické péči, nutnost vzdělávání každého anesteziologa v tomto tématu a nastínil i problematiku heterogenity metodologie dostupných studií nebo fakt, že u nejvulnerabilnějších pacientů je interpretace EEG nejobtížnější.
V ramci prezentace na téma Management tekutin pro anesteziology: Kolik je příliš málo? předala paní doktorka Belfar efektivně zpracovaná data včetně POQI doporučení z roku 2024. V průběhu vstupu neopomněla připomenout potřebu hradit masivní krvácení krví a ne tekutinami. Závěrem mimo jiné shrnula, že středně liberální přístup k tekutinovému managementu má u pacientů nejlepší outcome, nicméně zdůraznila potřebu individualizovaného plánu pro každého pacienta, který posluchačům i prakticky představila na konkrétní kazuistice.
Z živě vysílaných přednášek vyzdvihneme hned několik velice přínosných příspěvků. Na téma Perioperační resuscitace a podpora základních životních funkci (PeRLS) hovořil dr.Stahl. Představil nám koncept kurzů PeRLS vyvinutých týmem z jeho pracoviště, který lépe integruje koncept diferenciální diagnosticky v porovnání s běžně užívaným ACLS algoritmem. Jejich mottem je ,,Jak se vyhnout resuscitaci a jak přemýšlet a jednat v kritické situaci zároveň. Mimo to jsou kurzy přínosné právě sestavením anesteziologům a jejich zkušenostem a schopnostem na míru - jedná se jednoduše o kurzy od kolegů pro kolegy.
Paní doktorka Domino přispěla do portfolia konference velice praktickou ukázkou hlavních příčin chyb v anesteziologické péči, kvůli kterým ve výsledku došlo k ublížení na zdraví nebo smrti pacienta a následnému soudnímu řízení (Patient Safety Lessons From the Anesthesia Closed Claims Project). U případů, kde došlo k závažné aspiraci, zdůraznila, že nejčastější příčinou byla gastrointestinální obstrukce (36%, celkový počet procesů 115) a ze strany ošetřujícího lékaře nejčastěji nedošlo k zavedení nasogastrické sondy před úvodem do anestezie (31%). V rámci problematiky selhání komunikace byl kladen důraz na nedostatečnost a nebo nesprávnost předávaných informací (insufficient or inaccurate information). Chyby v komunikaci hrály roli ve 43% z 910 řízení souvisejících s anesteziology poskytovanou lékařskou péčí. A vyzdvihnuta byla i role schopností pracovat s konfliktními situacemi. V rámci způsobu zlepšení se v komunikačních dovednostech představila paní doktorka hned několik variant - perioperační protokoly a checklisty, formalizované předání pacienta, masivní transfuzní protokoly a trénink v týmu (simulace, crew resource management a STEPPS). Prostor byl věnován i Crisis Resource Management principům, SNAPPI pomůcce k rychlému zlepšení orientaci se celého týmu v dané situaci (team awareness) a významu ozvání se v nejisté situaci (Speaking Up for Safety - "I am uncomfortable, I am concerned, This is a safety issue!").
Tématu Křehký pacient se věnovali hned tři řečníci po sobě. Jako hlavní body v managementu byly uváděny: screening, jasná komunikace s pacientem a rodinou před výkonem, úprava samotné anestezie (bez superiority některé formy anestezie stran následného outcome) a význam zapojení pacienta do péče a angažovanosti do okolního dění. Konkrétními příklady posledního zmíněného může být mentální stimulace (socializace, čtení, křížovky), fyzická aktivita, kvalitní spánek, hydratace, výživa a včasné umožnění užití potřebných pomůcek (brýle, naslouchadla). Závěrem bylo shrnuto, že ačkoliv není patofyziologie deliria stále ještě dostatečně probádaná, jedna se o částečně preventabilní stav a je důležité na to v terapii křehkého pacienta myslet - a to už od screeningu až po samotné propuštění do domácí péče.
V rámci přednášky Plicní hypertenze - Masterclass se posluchači dozvěděli od dr. Nyhan konkrétní kroky v managementu pacientů s touto diagnózou, od klasifikace přes předoperační zhodnocení rizik a optimalizaci pacienta před výkonem až po samotný management peri- a pooperační. Preemptivní perioperační péči lze shrnout do tří hlavních bodů: 1. Zabránit zvýšení tlaků v plicním arteriálním řečišti, 2. Zachování funkce pravé komory, 3. Nezapomenout na efekt polohování pacienta. Z praktických rad bylo vyzdvihnuto zachování sinusového rytmu, MAP>60 mmHg a vyvarování se hypoxii, hyperkarbii, acidóze, atelektázám a overinflaci, se zachováním co nejfyziologičtější ventilace (PEEP 5-10 mmHg, Tidal Volume 6-8 ml/kg IBW). V pooperační péči byl kladen důraz na dostatečnou terapii bolesti a případnou včasnou iniciaci mechanické podpory oběhu.
Jako poslední vám shrneme velice poutavou přednášku na téma Nástroje ke zlepšení bezpečnosti pacientů paní doktorky Wahr. Paní doktorka posluchačům mimo jiné připomněla, že chyby v medicíně je třeba pochopit a pak cíleně preventovat pomocí v procesů relevantních v daném kontextu a to pomalými a promyšlenými změnami. Na několika příkladech názorně ukázala, že ty nejefektivnější metody jsou logicky i nejnáročnější, ale že je i přes to potřeba do nich investovat čas, energii i finanční zdroje a dostaví se kýžený výsledek v poklesu incidence preventovatelných chyb.
Přednášek vhodných k reportování proběhlo i mnoho dalších a za náš reportážní tým můžeme rozhodně i zpětné zhlédnutí dostupných materiálů pro ASA 2025 Virtual Experience jen a jen doporučit.
Všem vytrvalým čtenářům děkujeme a doufáme, že se sejdeme na Konferenci AKUTNĚ.CZ 2025!
