Hlavní program lékařské sekce
Slavnostní zahájení
Slavnostního zahájení se tradičně ujal dr. Štourač a přivítal všechny zúčastněné, kteří si v sobotu ráno přivstali. Děkan LF MU dr. Repko pozdravil účastníky a popřál všem příjemný zážitek. Dále se slova ujal dr. Gál, přednosta KARIM FN Brno. Popřál všem příjemně strávený čas a úspěchy v další profesi. Mikrofon koloval k doktorovi Čuderlemu, který přijel pozdravit Konferenci za ARK FNUSA a poděkoval všem organizátorům za skvělou práci. Z Plzně přijel dr. Beneš, který stojí za projektem Akutních střed na portálu AKUTNĚ.CZ a je vědeckým sekretářem ČSARIM a zástupce ČSIM. Poděkoval za hojnou účast a inspirativní konferenci. Poprosil také auditorium o participaci na vyplnění dotazníku Anesteziologická cesta. Dr. Djakow, zástupkyně ČR v ERR plynule navázala na včerejší kongres Resuscitace, ve kterém vystupovala jako hlavní autorka pediatrických guidelines. ČRR a AKUTNĚ.CZ jsou partneři a mají mnoho společného. Dr. Mrozek, zástupce České lékařské komory, apeloval na zachování dobrých pracovních podmínek. Dr. Pycz a dr. Klincová za SMAI popřáli všem dobré ráno. Dr. Klincová poděkovala všem členům SMAI a dr. Pycz poděkovala za důvěru jí svěřenou, zmínila také, že fond mobility umožnil již 127 lékařům účast na odborných akcích v celkové hodnotě 1 600 000 Kč. Patron NF AKUTNĚ.CZ, Pavel Tomeš, popřál všem zdravou drzost a hlavně pozval všechny účastníky na společenský večer, kterým bude provázet právě on. Dále zaznělo z úst dr. Štourače poděkování všem partnerům, díky jejichž pomoci se mohl XVII. ročník konference uskutečnit. Po uvítací řeči nastal čas na vyhlášení Ceny Jiřího Macha za nejlepší publikaci autora do 35 let. Diplomy si odnesly dvě práce autorů: Štěpána Bartoše a Tamary Skříšovské. Výhercům moc gratulujeme. K zahajovacímu ceremoniálu patří také křest odborných publikací. Letos teklo šampaňské knize dr. Malásky - Abeceda intenzivní medicíny, na jejíž tvorbě se podílelo 25 brněnských autorů. Osobností AKUTNĚ.CZ se pro rok 2025 stala Dr. a Klincová.
To nejlepší z Akutních střed
Dr. Beneš (Plzeň) se ujal slova v úvodním bloku To nejlepší z Akutních střed. Seznámil nás s tím, jak vše začalo - uvedl počátky Akutních střed v čase pandemie. Poděkoval za podporu dr. Kovářovi (Brno), dr. Kulovi jr. (Zlín), dr. Fabiánovi (Brno) a dr. Smékalové (Plzeň), kteří společně s dr. Benešem stáli u počátku tradice Akutních střed. Publikoval zajímavé statistiky, které se s webinářem pojí. Slovo dále převzal dr. Otáhal (Praha) a rozvinul téma Pandemie Covid-19 – už se můžeme ohlédnout. Zaměřil se na ARDS, HFNO, polohování a V/Q mismatch při koronavirové pandemii. Přiblížil patofyziologii ARDS a jeho L a H typ, rozdíly v managementu péče a možnosti využití HFNO. Velké dilema byla zpočátku otázka včasné intubace, ale nakonec se ukázalo, že přináší pro pacienta velké benefity. Padla také témata polohování pacienta a farmakologický postup léčby dexamethasonem a remdesivirem. Dr. Křikava (Brno) se úderně zaměřil na Ketamin. Ketamin jako NMDA antagonista není pouze disociativní anestetikum, ale v poslední době se s výhodou využívá také jako antidepresivum. Sám dr. Křikava udává zajímavou statistiku nárůstu jeho využití v psychiatrii. Zmínil také využití ketaminu jako výborné analgetikum. Musíme si být vědomi také stinných stránek této látky – především jeho potenciálu jako rekreační drogy. Dr. Štěpán (Plzeň) zakončil první blok se svou přednáškou ABCDE a co dál. Za důležité Dr. Štěpán považuje nezapomenout i na prohlédnutí zad při celistvém vyšetření pacienta.
Intenzivní medicína
2. blok nesl název intenzivní medicína a zahájil jej Bronislav Stibor (Baden bei Wein, Rakousko). Úvodní prezentaci vedl Kula R. (Ostrava). Na začátku stručně seznámil přítomné s problematikou kreatininu, zejména s jeho poklesem. Upozornil, že kreatinin může být výrazně zkreslený při úbytku svalové hmoty – a to už po týdnu hospitalizace v důsledků čehož dochází ke zkreslení hodnot GF při výpočtech z kreatininu. Hodnota GF pak může být falešně vysoká, což představuje riziko při dávkování nefrotoxických farmak. V rámci prezentace představil řešení: Cystatin C v séru, který není závislý na množství svalové hmoty. Další možností je exogenní substituce, která je vhodná při vyřazení příjmu kreatininu v potravě. Dále uvedl, že podávání exogenního kreatininu je spojeno se zkrácením ventilační podpory na NIP, kde má každý druhý pacient subnormální hodnoty kreatininu. Na závěr pozval na konferenci Colours of Sepsis, která se koná v lednu.Slovo následně převzal doktor Stibor B. (Baden bei Wien, Rakousko) se svou prezentací o resuscitaci septického šoku. Jako první opatření při stavu septického šoku uvedl tekutiny – 30 ml/kg u kterého také zmínil, jak se tato hodnota vyvíjela od dřívějšího doporučení.
Dále se věnoval využití katecholaminů, zejména noradrenalinu, který je doporučen jako lék první volby a je doporučeno jeho časné podání, na rozdíl od minulosti. Upozornil, že noradrenalin je možné podat i do periferní žíly za účelem urychlení stabilizace pacienta, ale je nutné minimalizovat dobu podávání a co nejdříve zajistit centrální přístup. Zmínil změny v časových limitech pro časné podání tekutin a vazopresorů – od roku 2004 se okno 6 hodin postupně zkracovalo až po dnešní doporučení no bundles. Na závěr prezentoval kazuistiku, na níž demonstroval význam sledování nejen „viditelných“ tekutin, ale i „neviditelných“ – tedy výživy a léčiv. Ukázal, jak i zdánlivě malé objemy mohou vést k několikalitrové pozitivní bilanci. Třetím řečníkem bloku byl Klučka J. (Břeclav) se shrnutím TOP publikací z monitoringu článků portálu Akutne.cz. Na úvod zdůraznil význam evidence based medicíny. Připomněl, že Akutne.cz zveřejňuje každý měsíc monitoring článků, a následně představil výběr nejzajímavějších za uplynulý rok. V jeho přehledu zazněla aktualizace doporučených postupů. Věnoval se porovnání i.v. a i.o. vstupů při netraumatické srdeční zástavě a dále se zaměřil na studie srovnávající fyziologický roztok a balancované krystaloidy, na využití melatoninu a také na roli videolaryngoskopu, který výrazně usnadňuje intubaci a snižuje komplikace. Na závěr zmínil i péči o dětské pacienty a podání adrenalinu před defibrilací u iniciálně defibrilovatelného rytmu – studie jednoznačně hodnotí tento postup jako nevhodný s negativním výsledkem.
Srdeční záležitosti
Sekce „Srdeční záležitosti“ přinesla aktuální přehled v péči o pacienty s akutními a chronickými kardiologickými problémy, zahrnující diagnostiku, farmakoterapii a kardioanesteziologickou podporu. Dr. Miklík (Plzeň) zahájil blok úvodem do problematiky akutního srdečního selhání(AHF). Zdůraznil, že počet pacientů s tímto onemocněním stoupá a že se objevují i mladší pacienti, což ukazuje, že AHF není jen doménou seniorů. Představil základní klasifikaci a připomněl, že prognóza se u jednotlivých typů selhání výrazně neliší. Nejčastější příčinou zůstává ischemická choroba srdeční. Důležitým tématem byla stratifikace rizika. Prakticky se využívá SCAI škála k určení závažnosti stavu a predikce průběhu. Pro prognózu je užitečný ELAN HF score, který kombinuje laboratorní a klinické ukazatele a odhaduje riziko šestimesíční mortality. Dále Miklík připomněl význam fyzikálního vyšetření a laboratorní diagnostiky, včetně hledání spouštěče dekompenzace. Prezentoval kazuistiky z echokardiografie, ukazující různé scénáře dekompenzace. Zmínil také základní principy dekongesce: diuretika, restrikce tekutin u pacientů v těžkém stavu a hodnocení odezvy pomocí UZ plic (lung ultrasound score). V části farmakoterapie shrnul standardní ambulantní léčbu
Dr. Lipš (Praha) se se svou přednáškou Proč se anesteziolog nemá bát pacienta s ICHS? věnoval pacientům s ischemickou chorobou srdeční z pohledu kardioanesteziologa. Na modelovém pacientovi ukázal, jak se hodnotí riziko a připravuje anestetický plán u osoby indikované k bypassu (CABG). Vysvětlil, že u stabilní anginy nemusí revaskularizace vždy zlepšit prognózu – významný je symptomatický benefit. Zmínil studii ORBITA, která ukázala omezený efekt perkutánní intervence u stabilní anginy. Po přednášce následovala diskuse mezi dr. Miklíkem a dr. Lipšem, která se týkala otázky, zda je vhodné provádět bypassy a stenty u všech pacientů. Probírala se hranice mezi indikací a zbytečnými zásahy, přínos symptomatické léčby versus preventivní revaskularizace a rizika spojená s výkony. Dr. Lukeš (Brno) představil kardioanestezii široké veřejnosti i odbornému publiku. Popsal, že obor zahrnuje jak klasické operace se sternotomií a mimotělním oběhem, tak méně invazivní off-pump postupy. Klíčová je úzká spolupráce chirurga, anesteziologa a perfuzionisty. Dále vysvětlil princip mimotělního oběhu, jeho benefity a rizika, zejména aktivaci zánětlivé odpovědi a koagulopatie. Zmínil monitoraci pomocí ACT a potřebu ochrany orgánů během výkonu – srdce, mozku (EEG, NIRS, transkraniální doppler), ledvin a plic. Doktor Lukeš připomněl, že kardioanestezie vyžaduje kombinaci přesné techniky, farmakologické znalosti a koordinace s celým týmem.
Resuscitace
Blok Resuscitace zahájil dr. Drábek (Pittsburgh, USA) přednáškou „Má resuscitace před sebou zářnou budoucnost? Nebo jen za sebou zářnou minulost?“ Úvodem představil historicky předcházející metody oživování pacientů až po vznik moderní resuscitace v 60. letech. Posluchačům ukázal původní model resuscitační Aničky, který věnoval Simulačnímu centru naší lékařské fakulty. Zmínil statistiky přežití po KPR v roce 1961, které bylo až dvojnásobně vyšší než dnes. Dále předložil studie o moderních postupech CPR, ať už s použitím nebo bez použití mouth-to-mouth dýchání, adrenalinu, bikarbonátů, ECMO a jejich úspěšnosti. Další přednáškou, nazvanou „Co je nového v guidelinech ERC“, navázala dr. Djakow (Hořovice), která posluchačům na začátku představila proces tvorby doporučených postupů. Zdůraznila, že cílem resuscitace už není pouze přežití, ale také zachování kvality života pacienta. Pokračovala shrnutím všech novinek v doporučeních ERC, mezi kterými byly například nové infografiky a postupy sepsané laickým jazykem pro širokou veřejnost. Největší změna v BLS (Basic Life Support) se týká přivolání pomoci: po zkontrolování bezpečnosti a oslovení bezvědomého by mělo v případě, že nereaguje, okamžitě následovat přivolání ZZS. Dále zmínila drobné novinky v rozšířené resuscitaci dospělého i dítěte. Dr. Djakow upozornila na stále velký prostor pro zlepšení medicínské etiky a humanizace péče o pacienta. Jako poslední vystoupil dr. Ševčík (Ostrava), který se zabýval tématem „Dříve vyslovené přání, asistovaná smrt a svoboda volby v závěru života.“ Úvodem vysvětlil právní definice dříve vysloveného přání a uvedl populační statistiku jeho výskytu podle vybraných států: v ČR 0–1 %, v USA 37 %, v Německu 45 %. Následně se dr. Ševčík věnoval eutanazii. Uvedl, že české instituce jsou proti asistované sebevraždě, takže konsenzuální stanovisko k eutanazii je negativní, i když by ji podpořily tři čtvrtiny populace. Pokračoval tématem legalizace asistované smrti v západní Evropě, kde například v Nizozemsku tvoří takto asistovaná úmrtí přibližně 5,4 % všech úmrtí. Přednášku doplnil příběhy konkrétních lidí, které sloužily jako přesvědčivé argumenty pro přehodnocení právního stanoviska v ČR – „je pro mě důležité, že mohu mít život ve vlastních rukou“. Blok uzavřel myšlenkou, že letting die a killing nejsou z pohledu lékaře totožné.
Posterová sekce Medically Challenging Cases
V polední pauze se v koridoru Univerzitního kampusu konala lékařská posterová sekce. Porota a posluchači postupně vyslechli 7 zajímavých sdělení. Na chvíli jsme se přesunuli do 19. století ke kolébce anestezie, následně jsme vyslechli dvě kazuistiky pacientů s Ewingovým sarkomem a jeho komplikacemi. Už víme, že lokální aplikace očních kapek může způsobit život ohrožující komplikace nebo že hyponatremie způsobená nadměrná konzumací alkoholických nápojů vás může stát život. Velmi poučná byla též kazuistika o vzniku plicního edému z negativního tlaku. Poslední sdělení přineslo příběh chlapce, který vyhrál svůj boj se syndromem toxického šoku.
Paralelní program lékařské sekce
Pediatrická anestezie a intenzivní péče
Přednáškový blok uvedl dr. Štourač (Brno). Poznamenal, že program této sekce je velmi nabitý a moc poděkoval za hojnou účast. Následně si vzal slovo dr. Divák (Ostrava) s přednáškou – Jak ventilovat dítě v rámci celkové anestezie. Začátkem uvedl, jak malé chyby u malých dětí mohou mít velké následky na výsledném stavu. Zaměřil se na patofyziologii UPV, tzv. Otisovu rovnici a diskutoval nutnost individualizace péče u dětských pacientů. Komentoval odlišnosti ventilace u dětí a dospělých. Věnoval se faktorům které vedou k rozvoji barotraumatu a energotraumatu. Uvedl specifika mrtvého prostoru a poukázal na riziko jeho zvyšování u velmi malých dětí. Závěrem zopakoval highlights jeho přednášky jako např. důležitost Otisovy rovnice nebo hodnoty ventilačních objemů či tlaků u dětí. Dále navázala se svou prezentací Monitorace hloubky anestezie dr. Bönischová (Brno). Začátkem se zaměřila na problematiku horší predikce účinku anestezie u dětí různého věku.
Položila otázku proč vlastně monitorujeme hloubku anestezie a odpověděla, že monitorace může vést k lepší titraci anestezie a tím pádem k snížení pooperačních a perioperačních komplikací spojených s anestezií. Dále se věnovala komplikacím spojených s neadekvátní hloubkou anestezie. Vypíchla specifické skupiny pacientů, kde může docháte k výrazně vyššímu výskytu komplikací jako jsou např. kriticky nemocné děti, děti s atypickým neurologickým vývojem, kojenci nebo novorozenci. Zmínila, že novorozenci mají velké odlišnosti v EEG od dospělých, a proto je nutné používat jiné algoritmy nebo surové EEG. Věnovala se specifikům farmakodynamiky anestetik v případě dlouhodobě antiepilepticky medikovaných dětí. Závěrem se věnovala tomu, kdy tedy EEG monitorovat ať už v surové podobě nebo v podobě indexů. Předposlední v bloku pediatrické anestezie a intenzivní medicíny byla dr. Dissou Müllerová (Praha) s přednáškou Specifika dětského příjmu. Definovala co je to dětský urgentní příjem a co mu náleží. Prezentovala jak funguje PED (pediatric emergency department) v FN Motol, např. kolik mají lůžek, kdo vše tam pracuje a jak vypadá taková typická cesta léčby dětského pacienta.
Uvedla, jak je velmi důležitá spolupráce se složkami ZZS a IZS. Věnovala se specifikům práce na akutních boxech PED, např. to, že PED je místo pro příjem dětí při aktivaci traumaplánu. Závěrem zmínila, co se jim na pediatrickém urgentním příjmu povedlo a co běžně používají. Poslední v bloku přednášela dr. Harazim (Brno) svou přednášku Jak z adenotomie udělat nejlepší den života. Začátkem prezentovala jednotlivé příběhy jejich synů při adenotomii. Diskutovala to jak funguje předoperační příprava a načasování výkonu – zde vypíchla nutnost odstupu alespoň dvou týdnů od „zelené rýmy“ při provádění adenotomie. Věnovala se komplikacím a jejich redukci různými strategiemi premedikace.Zmínila, jak je dnes žádoucí vyhnout se inhalačním anestetikům z důvodu ochrany životního prostředí a jak je také důležité vyhnout se úvodu s inhalačními anestetiky, kvůli většímu riziku rozvoje emergentního deliria. Věnovala se zajištění dýchacích cest a suprazygomatickému bloku jako možnosti pooperační analgesie. Zmínila algoritmus jak odlišit emergentní delirium od pooperační bolesti. Závěrem shrnula jak udělat „správný recept na mandli“ – dle jejíž slov: „Důsledná premedikace, propofol a očekávat delirium.“ V následné diskuzi se věnovala dr. Harazim jak analgosedovat po operačním výkonu nebo jak je to s rodiči na sále.
Porodnická anestezie a intenzivní péče
V diskuzi jsme se pobavili o tématech jako zkřížené reakce na lokální anestetika a možnost použití bupivacainu při alergii na mesocain.
Vzdělávání
Edukační blok zahájil dr. Štourač s odkazem na poslání portálu AKUTNĚ.CZ a vyzdvihl dlouhodobý přínos tohoto portálu v oblasti vzdělávání lékařů. Následovala prezentace dr. Prokopové a dr. Hudce (Brno) na téma výuky obtížné komunikace s využitím virtuální reality, které prezentující vymezili do několika základních oblastí: komunikace s pacientem, blízkou osobou a kolegou lékařem. V rámci projektu, podpořeného Technologickou agenturou ČR, se věnují tvorbě nového kurzu, který využívá tzv. evidence-based protokoly a nástroje umělé inteligence a cílí na zakomponování virtuálního pacienta do výuky komunikace v oblasti intenzivní medicíny a paliativní péče. Prezentující podtrhli důležitost komplexního a systematického vzdělávání (postup od teorie k praxi, nácvik komunikace v prostředí VR, možnost opakovaného průchodu) a zmínili i další plánovaný výstup, kterým je trénování komunikace v anglickém jazyce. Dotazy během diskuze mířily na konkrétní specifikaci nástroje umělé inteligence a praktické zkušenosti autorů s jeho trénováním. Další vystupující byla dr. Sosnová (Praha). Její příspěvek se zaměřil na historii a proces tvorby guidelines Evropské rady pro resuscitaci. Součástí prezentace bylo představení nejvýznamnějších změn za poslední tři desítky let formou tabulkového přehledu. Zvláštní pozornost byla věnována vývoji doporučení v oblasti resuscitace dětských pacientů. Druhá část prezentace se věnovala historii kardiopulmonální resuscitace (KPR), od Metody měchů používané v 16. století, přes Hallovu a Silvestrovu metodu (19. stol.) až po metodu dýchání z úst do úst, použití defibrilátoru, příp. se zapojením komprese hrudníku (pol. 20. stol.). Byly zmíněny také okolnosti vzniku první „anduly“ (70. léta 20. stol.). V závěru se dr. Sosnová zaměřila na popis výrazných změn ve vzdělávání lékařů v posledních šedesáti letech, směrem k týmové spolupráci, využití umělé inteligence a virtuální reality, jakožto hlavních pilířů simulační výuky. Poté se ujala slova dr. Smékalová (Plzeň) a představila historii Simulačního centra na LFP UK.
V letech 2021-2022 bylo v Plzni vybudováno nové moderní centrum simulační medicíny. Výuka v tomto centru byla na počátku zaměřena na předměty Simulační medicína a První pomoc. Dr. Smékalová zdůraznila snahu o postupné rozšiřování simulační výuky i do dalších pregraduálních předmětů. Zmínila i realizaci kurzů předatestační přípravy a podtrhla důležitost multidisciplinární spolupráce (se záchranáři, sestrami). V další části se věnovala popisu e-learningové podpory (Moodle), možnostem plánovaného zapojení studentů jakožto lektorů kurzu a high-fidelity simulacím (důraz na reálné situace, rozhodovací procesy, týmovou spolupráci). Navazovalo stručné představení práce technického týmu (tvorba bioptického simulátoru, replikace simulátorů, opravy stávajících materiálů). V závěru dr. Smékalová vyzdvihla důležitost pořádání veřejných vzdělávacích akcí, sdílení know-how na konferencích, účasti v simulačních soutěžích a zmínila čerstvé obdržení Ceny Arnošta z Pardubic od Univerzity Karlovy za zásluhy v pedagogické oblasti. Diskuze byla zaměřena na přípravu studentů k zapojení do výuky. V závěru vystoupil dr. Peřan (Praha) s příspěvkem o vzdělávání velmi zkušených jedinců. Za klíčové faktory problémů, kterým je třeba v těchto situacích čelit, označil bohatou praxi, významnou pozici a vyhraněnou profesní identitu. Objasnil úskalí komunikace, která mohou mít dopad na interakci celého týmu (profesní pozice, pocit ztráty kontroly, relevance výuky a únava jednotlivců). Nastínil možnosti, jak s tímto ve výuce pracovat (validace zkušeností, napojení nové informace na praxi, změna jako doplnění) a zmínil techniky, kterými lze komunikaci úspěšně modifikovat. Jako klíčovou vypíchl dr. Peřan také psychologickou bezpečnost (jasné hranice a bezpečné prostředí). V poslední části se věnoval struktuře výukové jednotky takto koncipované výuky a zdůraznil, jak je důležité ji správně zahájit. Závěrečná diskuze otevřela téma, jak se k nečekaným zvratům postavit z pozice začínajícího lektora a jak postupovat v případě negativního neverbálního projevu ze strany účastníka kurzu.
Život zachraňující úkony – JAK TO UDĚLAT NEJLÉPE?
Na začátku vystoupil Petr Štourač, který přivítal přednášející i všechny přítomné a vyjádřil potěšení nad tím, že přednáška na téma život zachraňujících úkonů má již svou tradici a na konferenci AKUTNĚ.cz se koná opakovaně.První přednášející dr. Horejsek (Praha) zdůraznil, že obtížná intubace se vyskytuje zhruba v 10 % případů a klíčová je proto kvalitní predikce obtížné intubace pomocí skóre Mallampati, Cormack–Lehane, a kvantitatívne pomocou LEMON či MACOCHA, přesto však žádné z nich není zcela spolehlivé. V závěru zdůraznil nutnost mít plán B, adekvátní pomůcky a připomenul, že „vidět ještě neznamená zaintubovat“, přičemž MUDr. Otáhal doplnil význam pravidelného tréninku videolaryngoskopie. Následne přednášející T. Henlín z Prahy hravou formou prezentoval supraglotickém zajištění dýchacích cest (SGA). Zdůraznil rizika aspirace, laryngospasmu a mělké anestezie a vysvětlil princip testování těsnosti supraglotické pomůcky. Upozornil, že SGA vyžaduje nepřetržitý dohled a nese riziko komplikací při laryngoskopii. Závěrem uvedl, že
Přednášející dr. Brožek (Praha) představil problematiku intubace pomocí fibroskopu, kterou uvedl kazuistikou doplněnou videozáznamem celého postupu. Uvedl také doporučené postupy pro řešení komplikací a upozornil na kontraindikace nasotracheálního přístupu, jako jsou koagulační poruchy či poranění báze lební. V závěru zdůraznil význam pečlivého plánování a doporučil nebát se využití awake technik, vždy však s důkladným poučením pacienta. Dr. Otáhal (Praha) se věnoval postupům, které je nutné použít ve chvíli, kdy selžou všechny předchozí metody zajištění dýchacích cest, a zdůraznil, že poslední možností je infraglotické zajištění DC. Představil jednoduchý rozhodovací algoritmus, přičemž klíčové je okamžitě přivolat pomoc a dát jasně najevo, že jde o život. Podrobně popsal techniky koniopunkce, koniotomie i koniostomie a komentoval některé limity Dussových doporučení, zejména volbu průměru tubusu. Na závěr ukázal i instruktážní video upozorňující na časté chyby, kterým je třeba se v těchto kritických situacích vyhnout. Dr. Klabusayová (Brno) se věnovala specifikům zajištění dýchacích cest u dětských pacientů a na úvod zdůraznila zásadní anatomické a fyziologické odlišnosti. Popsala ideální polohu dítěte pro zajištění DC, která se mění s věkem, a představila pomůcku založenou na třech horizontálních liniích (tragus–jugulum, čelo a podložka). Doporučila využití laryngeální masky vždy, když je to možné, a zdůraznila výhody balónkových (Microcuff) kanyl, které snižují riziko otoku, přičemž jsou metodou volby u všech dětí nad 3 kg. Přednášející J. Kubalová (Zlína) zdůraznila, že intraoseální přístup představuje rychlou a spolehlivou metodu zajištění, indikovanou zejména při opakovaném selhání zajištění periferního vstupu a při resuscitaci dítěte dokonce postupem první linie. Podrobně popsala nejvhodnější místa vpichu – u dospělých proximální humerus a u dětí proximální tibii – a zdůraznila výhody humeru. V závěru též zmínila problematiku komplikací této metody. Přednášející J. Čierník z Brna zdůraznil, že ani úspěšná intubace nezaručuje úspěšnost ventilace. Vysvětlil možné stavy, při kterých jsou indikované hrudní intervence. Představil strategii řešení, indikace k výkonu a jednotlivé možnosti intervence – punkci, thorakostomii i místa vhodného vstupu. Zdůraznil rozdíly mezi metodami, jejich výhody a rizika, přičemž zdůraznil, že čím akutnější stav, tím agresivnější musí být přístup. V závěru upozornil, proč v praxi nedoporučuje používat trokarové drény. Po teoretické části následoval praktický workshop, během kterého si zájemci mohli na simulátorech vyzkoušet jednotlivé život zachraňující úkony v reálných modelových situacích
Sekce mladých anesteziologů a intenzivistů
Zahájení a úvod
Na setkání SMAI přivítala všechny účastníky Dr. Pycz, která se od letošního roku ujala funkce předsedkyně této sekce. Krátký úvodní projev přednesl také prof. Štourač. Mladé lékaře povzbudil v jejich další práci, odborných stážích i doplňkových aktivitách.
Anesteziologický blok
Anesteziologický blok zahájila dr. Smékalová (Plzeň). Účastníky seznámila s klíčovým tématem přípravy pacienta v ARO ambulanci, jejímž hlavním cílem je snížení perioperačního rizika. Zdůraznila zejména význam správného načasování předanestetického vyšetření, které je nutné pro získání prostoru k optimalizaci stavu pacienta. Data z praxe však ukazují, že většina vyšetření probíhá jen den až týden před výkonem, což označila za jeden z nejčastějších nedostatků. Představila také nástroj RCRI (Revise cardiac risk index) pro hodnocení kardiovaskulárního rizika. Věnovala se i posouzení tolerance zátěže, kde doporučila využití DASI (Duke activity status index) jako pomocného kritéria. V části věnované perioperační úpravě medikace shrnula doporučení ESAIC 2025, zejména nutnost včasného vysazení SGLT2 inhibitorů kvůli riziku euglykemické ketoacidózy (4 dny před výkonem), zvlášť u lačnících pacientů. Rovněž se věnovala agonistům GLP-1, u nichž je doporučeno vysazení 2 týdny před výkonem v případě týdenního dávkování a v den výkonu v případě denního užívání. Na závěr zdůraznila význam jasného plánu vyšetření, aby byla péče o pacienty co nejkonzistentnější. Dr. Kalina (Ústí nad Labem) nám přiblížil koncept adekvátní farmakoterapie v širokém tématu moderní anestezie. Správnými metodami můžeme výrazně zkrátit pobyt pacientů na intenzivní péči i snížit dávky použitých léčiv. V kontextu tématu pak rozebral přístup k jednotlivým pilířům anestezie, a to analgezie, amnézie a relaxace. V rámci hodnocení zmínil např. roli SPI (surgical pleth index), monitorace entropie a relaxometrie. Dr. Kalina také představil také koncept adekvátní anestezie (AoA koncept), který dokáže zachytit poměrně rychlé změny stavu pacienta. Doporučil jej používat, protože změnu stavu ukáže dříve, než si jí všimneme na vitálních funkcích. Zda tento přístup snižuje nežádoucí účinky, však zůstává otázkou, protože zatím nemáme dostatek dat. Jako třetí vystoupil Dr. Mach (Nové Město na Moravě) s tématem moderní analgezie. Na úvod zdůraznil individualitu a subjektivitu bolesti, upozornil také na sociální vlivy ovlivňující vnímání bolesti. Jako základní principy moderní analgezie uvedl multimodální přístup a individualizaci péče o pacienta. Poukázal na význam psychologických postupů, kde klade důraz na informovanost a empatii která by měla být podle něj základem. Dr. Mach vysvětlil rozdíly mezi preemptivní a preventivní analgezií, jejichž cílem je zabránit chronifikaci bolesti. Dalším cílem, k němuž by rád vedl, je širší, ale stále uvážlivé používání regionální analgezie. Poslední součástí moderní analgezie, kterou dr. Mach zmínil, jsou procedurálně specifické postupy. V tomto kontextu představil projekt „Prospect“, který poskytuje doporučení analgezie pro jednotlivé operační výkony. Anesteziologický blok SMAI uzavřel Dr. Otáhal z Prahy, který představil současné principy rapid sequence intubace (RSI). Upozornil na velkou variabilitu v praxi v rámci ČR a nedostatek konsenzu, jak postup provádět optimálně.
Též diskutoval volbu mezi sukcinylcholinem a rokuroniem, kde uvedl, že současné studie nepodporují jednoznačně lepší intubační podmínky u sukcinylcholinu. Představil také koncept „priming“, totiž použití nejprve menší dávky rokuronia před úvodem do CA až poté podání propofolu a nakonec přidání další dávky relaxantia pro navození úplné relaxace.
Intenzivistický blok
Intenzivistický blok zahájil dr. Čundrle (Brno) s přednáškou Jak na analgosedaci na ICU. Na začátku položil otázku proč je nutné vůbec analgosedovat a odpověděl třemi věci – bolest, stres a agitace. Věnoval také monitoraci bolesti u verbalizujicích pacientů a neverbalizujících pacientů např. CPOT, NRS, BPS škála. Dále se bavil o tom jaké výhody a nevýhody mají subjektivní škály oproti objektivním škálám a jaké léky v analgezii použít. Věnoval se i nežádoucím účinků u opioidů – hlavně paralytickému ileu. V další části své přednášky se věnoval jak hodnotit sedaci, vypíchnul RAAS skóre a pak také u případů s křečovou aktivitou EEG nebo BIS.
V kontextu sedace pak zmínil i ty méně častá farmaka a dále se věnoval nežádoucím účinkům toho nejpoužívanějšího – propofolu. A v závěru uvedl jak zvládnout agitovaného pacienta. Sedace dle jeho slov neřeší přímo delirium, ale spíš jeho symptomy. Další v pořadí byl dr. Káňová (Ostrava) s přednáškou Jak pokrýt nutriční potřeby na ICU. Začátkem diskutovala patofyziologii stresového metabolismu a jeho fáze. Důvodem stresového metabolismu je dle jejích slov inzulinová rezistence a převaha katabolických hormonů. Dle jejích slov
Věnovala se trvání jednotlivých období katabolismu a anabolismu a jak tyto fáze diagnostikovat. Vypíchla, že je důležité kontrolovat známky refeedingu - typicky hypofostátemii. Položila otázku jak by měla tedy být energetická potřeba vypočítávána, na kterou vzápětí krátce odpověděla: dle dostupných vzorců, kalorimetrie je obsolentní. Věnovala se známkám anabolismu jako je urea a známkám katabolismu tedy kreatininu. V předposlední části tohoto bloku dr. Dostál (Hradec Králové) představil přednášku jak bezpečně ventilovat pacienta na ICU. Jako první se dostal k bodu poznej svůj ventilátor – vypíchl parametry kontroly jako inspirační hold, expirační hold nebo P 0,1. Dále se věnoval ventilačním režimům, zde spíše jen dodal, že je nutné poznat správně režim a ten si dobře nastavit. Zmínil dále jak je čtení křivek tristní a je nutné znát fyziologické průběhy těhto křivek. Bavil se také o reverzním trigerování a o nastavení PEEP a jak PEEP opravdu ovlivňuje poškození plic. Dalším tématem jeho přednášky byl bod – oxygenace vs ventilace. Diskutoval také rizika P-SILI (patient sefl-inflicted lung injury) a také v poslední řadě diskutoval polohování pacienta. Dr. Beneš (Plzeň) ukončil tento blok prezentací “Jak pracovat s vazopresory”. Nejprve se věnoval fyziologii. Uvedl další alternativní cesty zvýšení tlaku jako jsou cesty přes receptory beta nebo NO. Zdůraznil, že pokud chceme zajistit perfuzi mozku, tak musíme zajistit MAP, naopak pokud chceme zajistit perfuzi srdce musíme zajistit DAP. Hovořil dále o tom, zda podat noradrenalin do periferní žíly - ano, ale je nutné dbát na jeho nežádoucí účinky v periferii. Zmiňoval, že phenylefrin se v restrospektivních studiích ukázal jako nevhodný, protože jeho podání zvyšovalo mortalitu. Diskutoval také adrenalin a dopamin a jejich nežádoucí účinky, a to hlavně kardiovaskulární. Dále padla zmínka o pacientech refrakterních na noradrenalin. V případě refrakterity a vyčerpání možností přistupujeme k podání jiného vasopressoru – vasopressinu.. Adrenalin kontinuálně je dle jeho slov naprosto obsolentní, dnes je využíván jako ultimum refugium angiotensin II nebo offlabel methylenová modř.
Varia
Blok zahájila dr. Součková (Brno) o Základech racionální ATB terapie. Na začátek představila take home messages, které shrnují základní principy ATB terapie na JIP (empirické podávání, faktory ovlivňující volbu, prevence vzniku rezistence,...). Terapii rozdělila do 3 kroků - určit patogen, zvážit stav pacienta a zvolit správně ATB. Dále dr. Součková rozebrala nejčastější infekce na JIP, patogeny které je působí a následnou empirickou volbu léčiva. Zmínila také skutečnost, že dávkování v SPC pro kriticky nemocné pacienty v podstatě neplatí. Na přednášku navázal dr. Duška (Praha) o fluidoterapii ( Fluid management – Jak dolít a nepřelít pacienta). Nejprve hovořil o fluid accumulation syndromu a jeho příznacích. Vyzdvihl základní 3 otázky, které si položit při fluidoterapii (je indikace? je pacient preload responzivní? mají tekutiny benefit pro pacienta?). Dále zmínila variaci pulsového tlaku (PPV) a zdůraznila, že
Pokračovala základními doporučeními fluidoterapie (4 ml/kg, 10 min, vyhodnocení efektu pomocí MAP/SV/periferní perfuze). Jako další v bloku pokračoval dr. Maláska (Brno) s přednáškou Kde začíná a kde končí paliativní medicína? Začal kazuistikou o polymorbidní, 75 leté pacientce, která náhle umírá na JIP. Na ni navazoval základní charakteristikou paliativní péče na JIP a její správné uchopení (aktivní péče, interdisciplinární přístup, zahrnutí rodiny do procesu, snaha zachovat u pacienta důstojný konec života). Zdůrazňoval integraci kurativní + paliativní léčby. Navazuje dr. Bláha (Praha) s přednáškou Nejsem atestovaný, jsem zodpovědný? Definoval obecné předpoklady odpovědnosti. Zmínil, že neznalost práva neomlouvá a lékař by měl být v tomto ohledu adekvátně vzdělaný. Dále definoval rozdíl u odborného dozoru a odborného dohledu, povolené výkony anesteziologa bez kmene, s kmenem, s atestací - vysvětloval následné posouzení právní odpovědnosti. Blok zakončila dr. Klincová (Brno) - Udržitelnost udržitelně. Přednášku začala obecnou rozvahou o udržitelnosti. Zmiňuje, že zdravotnictví má na svědomí až 5% globálních emisí příčemž velký podíl má na svědomí použití odlišných anestezií v různých zemích. Dále zmínila dopad inhalačních anestetik na životní prostředí, ale vyzdvihla jejich důležitost a zásadní postavení v anestezii.
Workoshopy
Repertoár worshopů na letošní Konferenci byl velice bohatý, za zmínku určitě stojí stálice jako například Kritické situace na operačním sále, TIVA/TCI – jak dobře to nastavit (než odejdete na kávu) nebo UZ navigované periferní nervové blokády na operačním sále či novější Virtuální realita jako nový standard v tréninku zdravotníků či Ultrazvuk s AI na srdce i cévy a spousta dalších zajímavých worshopů. Účastníci se jistě dozvěděli spoustu nových informací a mohli si sami osvojit cenné nové dovednosti.
Slavnostní zakončení
Koloběh přednášek, workshopů, sdělení máme za sebou a je čas na rekapitulaci. Právě skončila XVII. Konference AKUTNĚ.CZ - evidujeme celkem 1460 registrovaných účastníků (778 lékařská sekce, 524 sekce NLZP), z nichž 1202 dorazilo osobně. Zaznělo 61 přednášek, bylo připraveno 30 workshopů a 16 posterů. A aby se tato akce vůbec mohla uskutečnit, potřebovali jsme pomoc od 71 organizátorů lékařské sekce. A nyní oblíbená cateringová statistika: celkem jsme vypili kávu vyrobenou z 15 kg zrn, snědli jsme 450 baget, 1360 snědených osmin frgálů a 1600 chlebíčků.
Dále nás čekalo slavnostní vyhlášení vítězů posterové sekce. Snad to nebude znít jako klišé, ale opravdu to porota neměla letos jednoduché. Vítěz může být jen jeden a v těžké konkurenci nejvíce zabodoval poster Dr. Terezy Bönischové: Tamponáda v dýchacích cestách jako příčina NPPE u dítěte.
Dovolte nám moc poděkovat všem sponzorům a partnerům, bez jejichž pomoci bychom tu nemohli být. A nemalý dík patří též všem organizátorům, kteří několik měsíců tráví volný čas přípravou konference.
