První blok konference s názvem „Budoucnost péče: vzdělávání, partnerství, respekt“ a
nabídl čtyři příspěvky, které reflektovaly aktuální výzvy i možnosti rozvoje.
Aktuální výzvy v ošetřovatelském vzdělávání.
Andrea Pokorná (Brno) otevřela blok tématem, které rezonuje napříč zdravotnickou praxí – nedostatek nelékařských zdravotnických pracovníků. Zdůraznila, že příčiny nejsou pouze ekonomické, ale také organizační a demografické. Mezi klíčové problémy patří limitované financování vzdělávání, nedostatek akademických pracovníků a jejich nízké úvazky. Pokorná upozornila na rostoucí náročnost studia, ovlivněnou technickým pokrokem v medicíně, a na zvyšující se počet studentů se specifickými potřebami. V klinické praxi pak vidí úskalí v obtížném přijetí čerstvých absolventů a neefektivním využití sester s odbornou specializací. Přesto zdůraznila jasný cíl: vzdělání musí vést k tomu, aby sestra byla plnohodnotným členem multidisciplinárního týmu, znalá svých kompetencí a respektovaná svým okolím. Kvalita péče začíná kvalitním vzděláváním a respektem k profesi sestry.
15 let proměn u ZZS JMK.
Romana Pochylá (Brno) představila dynamický vývoj Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje za posledních 15 let. Zdůraznila vybudování 14 nových výjezdových základen a Krajského zdravotnického operačního střediska, modernizaci vozového parku a vznik specializovaných funkcí, jako je inspektor provozu či tým pro mimořádné události. Mezi inovace patří elektronická dokumentace, nové diagnostické technologie (detektory CO, analyzátory laktátu a hemoglobinu) a hydraulická nosítka. Zásadní je také posun kompetencí záchranářů – například možnost aplikace vybraných léčiv bez indikace lékaře, dle protokolu. Pochylá zmínila i novinky ve vzdělávání, zejména v oblasti sociální první pomoci a paliativní péče.
Partneři bez registrace.
Jitka Zemanová (Brno) přiblížila prostředí anestezie a operačních sálů, kde vedle moderní techniky hraje klíčovou roli týmová spolupráce. Zdůraznila rozdíly mezi generacemi v kolektivu, spolupráci anesteziologických sester a lékařů a význam vzájemného předávání zkušeností. Příspěvek ukázal, že respekt a komunikace jsou základem bezpečné péče.
Lze využít koncept Magnet Hospital v České republice?
Marie Zvoníčková (Praha) představila americký koncept Magnet Hospital, který podporuje udržení zdravotnických pracovníků na pracovišti. Zdůraznila význam kvalitního zaškolení absolventů, benefitů pro zaměstnance a snížení zátěže personálu. V USA je aktuálně okolo 400 nemocnic s tímto statusem, zatímco v ČR zatím žádná. Zvoníčková zmínila i iniciativy směřující k vytvoření profesní komory, která by prosazovala názory sester na legislativní úrovni.
Druhý blok konference s názvem „Od jehly k výsledku“ se zaměřil na klíčové aspekty odběru biologického materiálu, preanalytické fáze a interpretace laboratorních výsledků. Přednášky ukázaly, jak zásadní roli hraje správný postup od prvního vpichu až po konečné vyhodnocení.
Odběr biologického materiálu v intenzivní péči z pohledu sestry.
Markéta Hartmanová (Brno) otevřela blok tématem odběru biologického materiálu u kriticky nemocných pacientů. Zdůraznila specifika invazivních vstupů a jejich vliv na kvalitu vzorků. Upozornila, že volba typu krve (venózní vs. arteriální) zásadně ovlivňuje výsledky vyšetření. Zajímavým doporučením bylo vyhnout se heparinovému proplachu arteriálního katetru, aby nedošlo k ovlivnění hodnot. Hartmanová varovala před kontaminací vzorků, která vede k nepřesným výsledkům, a upozornila na problém iatrogenní anemie způsobené častými odběry – zejména u kriticky nemocných a pediatrických pacientů. Doporučila racionalizaci odběrů, využívání uzavřených systémů, maloobjemových zkumavek a neplnění „po rysku“, pokud to postupy dovolují. V závěru připomněla riziko infekce při opakovaném použití zaškrcovadla a doporučila jednorázové pomůcky.
Změna k lepšímu.
Leona Opatrná (Brno) představila inovace v odběru hemokultur. Vysvětlila jejich význam v diagnostice a rozdíly mezi aerobní a anaerobní lahvičkou. Zajímavostí bylo použití lahviček s adsorpční pryskyřicí u pacientů, kteří již dostali antibiotika – zvyšuje to šanci na kultivační záchyt. Opatrná zdůraznila nový postup SSS (single-sample strategy) – odběr 40–60 ml krve z jediné venepunkce, rozdělený do 4–6 lahviček. Tento postup zvyšuje validitu výsledků: jeden pár hemokultur má validitu cca 73 %, dva páry 90 % a tři páry až 98 %. Klíčové je přesné rozdělení objemu (8–10 ml do každé lahvičky) a označení skutečného množství krve. Prezentace obsahovala praktický návod podle standardů pracoviště a důraz na správné používání OOPP.
Preanalytika v praxi – doporučení vs. realita.
Michal Řiháček (Prostějov) se zaměřil na preanalytickou fázi odběru krve. Připomněl oficiální doporučení WHO pro pořadí plnění zkumavek: hemokultury, koagulace, biochemie se srážlivou krví, biochemie s nesrážlivou krví, krevní obraz a NaF/oxalát. Řiháček komentoval tato doporučení v kontextu běžné praxe a upozornil na jejich limity. Mezi praktické tipy patřilo využití ultrazvuku při obtížné punkci, uvádění kontextu odběru do žádanky (např. poloha pacienta, příjem potravy) a upozornění, že nelze kombinovat arteriální a venózní vzorky pro časovou interpretaci. Diskutoval také nejednoznačnosti, jako je načasování označení vzorků, volba sterilních rukavic při odběru hemokultur či rozhodování mezi odběrem z katetru a venepunkcí.
Kateřina Kosturová (Brno) uzavřela blok tématem interpretace laboratorních výsledků Laboratorní nález je jen polovinou úspěchu – tou druhou je jeho správná interpretace. Představila nejčastější typy vyšetření a zdůraznila, že hodnoty nelze číst izolovaně, ale vždy v kontextu stavu pacienta, klinických obtíží a očekávaného vývoje. Popsala dva klíčové kroky: nejprve identifikaci odchylek od referenčních hodnot – jakýsi „signál problému“ – a následně sledování trendu v čase. Právě dynamika hodnot může napovědět o zlepšování či zhoršování stavu, účinnosti terapie i progresi onemocnění. Přednášku uzavřela kazuistikou, na níž celý proces názorně demonstrovala, a připomněla, že správná reakce na laboratorní změny může rozhodnout o kvalitě a bezpečnosti péče.
Třetí blok konference nesl název „Od pravidel k technologiím“ a přinesl pohled na to, jak se zdravotnictví mění pod vlivem digitalizace a umělé inteligence.
Úvodní slovo pronesl Mario Pytel, který zdůraznil, že moderní technologie nejsou konkurencí zdravotnickému personálu, ale jeho podporou. Jejich cílem je zbavit sestry rutinních úkolů, aby se mohly více věnovat péči o pacienty než administrativě.
NSOP – nový směr ke standardizaci péče.
Ondřej Ulrych (Praha) představil projekt Národní standardizované operativní protokoly (NSOP), který navazuje na iniciativy NOP a NIKEZ. Protokoly budou pravidelně aktualizovány, aby reflektovaly nejnovější vědecké poznatky. Ulrych zdůraznil, že standardizace ošetřovatelských postupů by měla být nepodkročitelným minimem poskytované péče. Přinese právní ochranu zdravotnickým pracovníkům a zvýší bezpečnost pacientů.
AI na straně sester: od světových inovací po českou praxi.
Jakub Vacek (Praha) společně s Olgou Sukovou (Brno) přiblížili využití umělé inteligence ve zdravotnictví. Vacek představil příklady ze zahraničí: Moxi – autonomní robot pro transport materiálu, který šetří čas i náklady, Klinik Access – AI triážní systém ve Finsku, Calm Wave a ICU Cockpit – systémy redukující alarm fatigue. V českém prostředí je AI zatím nejvíce využívána v zobrazovacích metodách, predikcích a diagnostice. Zmíněn byl systém HAIDi od firmy Datlowe, který automatizuje odhalování rizik nemocničních nákaz a dokáže zachytit až pětkrát více rizikových faktorů než manuální screening. Vacek zdůraznil nutnost připravit se na změnu a hledat cesty, jak AI adaptovat pro potřeby ošetřovatelství.
Predikce příjmů a výdajů TP strojovým učením AI.
Stanislava Košková (Brno) představila praktické využití strojového učení na transfuzním a tkáňovém oddělení FN Brno. Ukázala modely predikující stav skladových zásob transfuzních přípravků, výdeje, příjmy i odklady. AI nejprve pomáhala odhadovat počet odebraných přípravků, nyní se pracuje na predikci pro jednotlivé krevní skupiny, což umožní efektivnější řízení logistiky.
E-Care v Rakousku: Transformace zdravotnictví v době AI.
Denisa Tadic (Vídeň) přiblížila rakouskou strategii eHealth 2024–2030 a systém digitální péče. Klíčovým prvkem je ELGA – elektronický zdravotnický záznam, který umožňuje sdílení dokumentace mezi poskytovateli péče. Tadic uvedla příklady využití AI: Tele-ICU, predikce deliria a sepse, redukce alarm fatigue či personalizované dávkování léků. Zdůraznila, že technologie mají být pomůckou, nikoli náhradou práce sester. Etické zásady a lidské rozhodování musí zůstat na prvním místě.
Závěrečný blok konference s názvem „Intenzivní péče v rovnováze“ přinesl čtyři odborné příspěvky, které se zaměřily na praktické výzvy i bezpečnostní aspekty péče o kriticky nemocné pacienty. Diskuse ukázala, že rovnováha v intenzivní péči není jen otázkou technologií, ale především komplexního přístupu a týmové spolupráce.
Specifické rány u kriticky nemocných.
Zuzana Pražáková (Praha) zahájila blok tématem péče o rány u kriticky nemocných pacientů – každodenní výzvou na jednotkách intenzivní péče. Úvodem popsala ovlivnitelné i neovlivnitelné rizikové faktory, které komplikují hojení. Prezentace byla podpořena fotodokumentací dekubitů, operačních ran i lézí vzniklých v souvislosti s používáním zdravotnických pomůcek. Pražáková zdůraznila nutnost sjednocení postupů v ošetřovatelské praxi a doporučila objektivní hodnocení účinnosti léčebných prostředků – ideálně po čtyřech dnech používání. Mezi praktické tipy patřilo důkladné mechanické očištění operačních ran hojících se per primam od krust a zaschlé krve, které mohou vést ke komplikovanému hojení. U primárně ischemických defektů doporučila suché krytí, protože vlhké prostředí zvyšuje riziko mykotických komplikací. Zajímavostí bylo využití krytí Mepilex Border Sacrum u pacientů v pronační poloze a jeho alternativní aplikace v oblasti sterna. V péči o dutinu ústní upozornila na možnost smísení trimecainu s ústní vodou pro zmírnění bolesti. Závěr patřil komplexnímu přístupu – prevenci, pravidelné fotodokumentaci, pečlivému záznamu, správné klasifikaci ran a volbě adekvátní terapie.
Když rána rozhoduje: příběh z intenzivní péče.
Ivana Novobilská a Vanessa Černá (Ostrava) přiblížily kazuistiku muže středního věku s akutní pankreatitidou. Po podepsání negativního reverzu pacient nemocnici opustil, ale vrátil se ve zhoršeném stavu a podstoupil akutní laparotomii. Následně byl ponechán na JIP s otevřenou dutinou břišní ošetřenou pomocí VAC systému. Přednášející detailně popsaly techniky VAC a MESH materiálu, jejich přínosy i praktické aspekty péče při terapii open abdomen. Prezentace byla interaktivní – tzv. „odlehčující otázky“ zapojily publikum do diskuse. V závěru zazněla nutnost úzké multioborové spolupráce a zásadní role kvalitní ošetřovatelské péče v celkovém léčebném procesu.
Alarmová únava v intenzivní péči: Tichý nepřítel bezpečnosti pacientů.
Natalie Antalová (Brno) se zaměřila na fenomén alarmové zátěže na JIP. Uvedla, že během osmihodinové směny může zvuk alarmů tvořit až 71 % času – tedy přibližně 5,7 hodin. Alarmy jsou přitom z 72–99 % falešné. Tento stav vede k tzv. alarmové únavě, kdy personál postupně ztrácí důvěru v alarmy a adekvátní reakce se vytrácí. Antalová popsala důsledky pro personál i pacienty a zmínila „cry-wolf effect“. V některých studiích se uvádí, že pacient může za jediný den zaznamenat 100 až 1000 alarmů. Přednáška nabídla strategie prevence a zdůraznila, že alarmová únava vzniká nenápadně, ale její následky mohou být fatální.
Hemodynamický monitoring z pohledu sestry: Jak vidět za čísla.
Hana Kaňová (Brno) uzavřela konferenci tématem hemodynamického monitoringu. Na kazuistice pacienta po akutní laparotomii pro perforující divertikulitidu ukázala význam rychlého a strukturovaného hodnocení stavu se zaměřením na oblast „C“ v rámci ABCDE. Zdůraznila, že základní monitorace (TK, SF, diuréza) často nestačí pro správné posouzení šokového stavu. Vysvětlila klíčové hemodynamické parametry, nutnost sledování trendů v čase a moderní možnosti monitorace včetně neinvazivních metod. Zmínila i jednoduché klinické manévry, jako je passive leg raising (PLR) pro zhodnocení fluid responsiveness. Závěr patřil důrazu na aktivní zapojení hemodynamických dat do klinického rozhodování – správná interpretace a adekvátní reakce jsou zásadní pro bezpečnou péči o pacienta v kritickém stavu.
Posterová sekce
ID01 „Heart piercing“. Zdeněk Novotný, Kateřina Koloušková
ID02 Superrefrakterní status epilepticus. Jakub Jirka
ID03 Zkušenosti sester s participací rodinných příslušníků na péči o pacienty v intenzivní
péči. Ondřej Otruba, Veronika Otrubová, Simona Saibertová
ID04 Spánek u pacientů v intenzivní péči. Beáta Pernicová, Markéta Hartmanová
ID05 Sepse – tichý zabiják: proč čas hraje klíčovou roli. Alena Trollerová, Lenka Trojáčková, Veronika Rozumová, Petra Kulhánková
ID06 Na jednoho chlapce příliš mnoho komplikací. Kristýna Binderová, Jana Venhodová, Šárka Drmotová
ID07 Ošetřovatelské intervence u pacienta se srdečním selháním. Jana Venhodová
ID08 Traumatické ztrátové poranění způsobené zvířecím útokem. Michaela Vladíková
ID09 Využití bezstehové fixace cévních vstupů v praxi. Zuzana Vrbicová, Markéta Říhová
Vyhodnocení:
1. místo ID09
2. místo ID04
3. místo ID09
Závěry a doporučení z konference AKUTNĚ.CZ (nelékařské sekce) konané dne 22. 11. 2025
Jménem organizátorů NLZP sekce konference AKUTNE.CZ si dovolujeme informovat, že na základě odborné diskuse, vystoupení vyzvaných přednášejících a aktivního zapojení dalších účastníků byly formulovány následující závěry a doporučení:
1. Rozvoj kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP)
Byla zdůrazněna nutnost systematického a uvážlivého rozšiřování kompetencí NLZP, a to v návaznosti na získané znalosti a dovednosti, technologický pokrok a principy medicíny založené na důkazech (EBHC).
Doporučeno bylo zejména:
– Reflektovat kapacity a možnosti vzdělavatelů na pregraduální i postgraduální úrovni.
– Zajistit odpovídající podmínky pro osvojení potřebných znalostí a dovedností, a to prostřednictvím efektivní spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a poskytovateli zdravotních (zdravotně-sociálních) služeb.
– Upravit legislativní rámec tak, aby nově definované kompetence měly jasnou právní oporu, včetně stanovení odpovědnosti a promítnutí do úhradových mechanismů.
– Zohlednit dynamiku technologického vývoje, zejména oblast nositelných senzorů (wearable sensors) a využití dalších technologií pro ovlivnění zátěže NLZP při poskytování péče: umělé inteligence a virtuální reality.
– Zaměřit se na podporu zdravotní gramotnosti veřejnosti, která je nezbytná pro efektivní spolupráci mezi poskytovateli péče a pacienty.
2. Rozvoj profesní komory pro sestry
Účastníci konference se shodli na potřebě posílení komunikace a spolupráce mezi klíčovými stakeholdery v souvislosti se vznikem a rozvojem profesní komory pro všeobecné sestry (případně ve spolupráci s jinými NLZP).
Navrženo bylo:
– Opětovně oslovit přední představitele profese všeobecných sester, a požádat je o jasné vyjádření podpory založení profesní komory.
– Podpořit aktivní komunikaci poskytovatelů zdravotních a zdravotně-sociálních služeb s představiteli ČLS JEP, zejména ve vztahu k vyjádření podpory této iniciativě.
– Reiniciovat dialog s pacientskými organizacemi a usilovat o jejich podporu v kontextu zajištění kvalitní a bezpečné zdravotní péče.
Všechny uvedené závěry vznikly na základě konsenzu organizátorů konference AKUTNĚ.CZ a reflektují potřebu posílení bezpečně a kvalitně poskytované péče napříč zdravotnickými obory a specializacemi, nejen v intenzivní medicíně a přednemocniční péči. Uvedené závěry a doporučení budou dále komunikovány orgánům řídícím resort zdravotnictví (vedení MZD) i příslušným profesním organizacím NLZP.
Na organizačním zajištění se podíleli:
Marek Bambuch, Aneta Bohuslavová, Soňa Brandejsová, Tibor Budínský, Rebeka Dérová, Klára Drimlová, Jaroslav Duda, Jana Falešníková, Jan Fojtík, Teo Formánek, Lucie Handlarová, Miroslav Havliš, Jan Hlaveš, Kateřina Kantorová, Kateřina Klímová, Kristýna Kolínová, Ema Krčálová, Eliška Kršková, Eliška Křížová, Radim Kylhof, Anna Lenfeldová, Elen Martináková, Simona Martinková, Nikol Anna Maříková, Anna Melekhina, Daniel Mondl, Julie Navarová, Lucie Noháčová, Matěj Novák, Patrik Novák, Natalie Odstrčilová, Tobiáš Pokorný, Bára Přibylová, Magdaléna Rossi, Silvie Řačáková, Veronika Seďová, Melisa Šuláková, Samuel Trojčák, Karolína Ulrychová, Matěj Vrábel, Sára Zeiselová
