Jubilejní 25. brněnské dny urgentní medicíny zahájila Mgr. Bothová (Brno) několika slovy o významnosti tohoto ročníku konference. Několik milých slov pro účastníky měly také dr. Albrechtová (Brno) a dr. Seidlová (Brno). Součástí zahájení bylo také pozvání na metodické cvičení “Putovní 155”, které se bude konat na podzim právě pod taktovkou ZZS JmK.
ČTVRTEK
Přednáškový blok I. Pohled přes horizont
První přednáškový blok zahájil dr. Popela (Brno, Olomouc) s tématem urgentní medicíny v kontextu soudního lékařství. Ačkoliv se jedná o dva velmi odlišné obory, jsou do velké míry provázané, a to třeba právě proto, že více než polovina pacientů umírá ještě před příjezdem do nemocnice v přednemocniční péči. Dr. Popela nastínil v jakých bodech se urgentní medicína setkává se soudním lékařstvím a jaký vliv má naše péče na následné forenzní šetření. Zásadní je vždy vést řádně dokumentaci o poskytované péči a okolnostech. Dr. Popela zdůraznil konkrétní situace, kdy je urgentní medicína soudnímu lékařství nejblíže. Věnoval se poskytování KPR a poraněním spojeným s ní. Krátce jsme se také pozastavili u pediatrické populace. Zde představuje specifickou jednotku syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS). V takových případech je vždy nutné zvážit potenciální násilný čin, protože se ukazuje, že až třetina z případů jevících se jako SIDS jsou vraždy. Tím jsme se přesunuli k problematice trestných činů. Dr. Popela podotkl, že je nutné být ostražitý zejména, když se okolí chová neadekvátně.
K tématu soudního lékařství v urgentní medicíně promluvili také dr. Oborská (Brno) a dr. Zelený (Brno). Nejdříve dr. Zelený přiblížil proces práce soudního lékaře, zejména spolupráce se ZZS a PČR. Dr. Oborská představila konkrétní formu spolupráce v podobě seminářů. Malou ukázku z těchto seminářů oba přinesli na tuto konferenci jako tři krátké kazuistiky. První z nich se zabývala pacientem s NZO na firemní akci s obtížným zajištěním dýchacích cest. Příčinou zástavy se ukázala být aspirace cizího tělesa. Druhý případ se týkal starší pacientky s bolestí zad po pádu, která po příjezdu ZZS přešla do zástavy. Příčinou byl nakonec masivní hemothorax při zlomenině obratle. Poslední kazuistika zahrnovala hovor na dispečink a šestnáctiletou dívku v NZO. Vysoce neobvyklou příčinou se nakonec ukázala být cílená inhalace deodorantu přes župan. V rozklíčování této NZO pomohl telefonát otce, který až později objevil vystříkané spreje v dívčině pokoji.
Následně se svou kazuistikou vystoupil pan Sochor, DiS (ZZS Vysočina). Jednalo se o výjezd k slečně, která ležela na jedné z plošin technického vysílače a volala o pomoc. Hasič, který vylezl na plošinu, informoval záchranáře, že slečnu bolela pánev, hrudník, byla promrzlá a krvácela jí rána u kotníku. Nebylo tedy možné čekat na příjezd vyprošťovací plošiny a záchranáři se museli vydat nahoru. Ukázalo se, že slečna vylezla na vysílač, protože chtěla pořídit fotografii západu slunce a spadla z vyšší plošiny, tedy z výšky cca 8 metrů nad nižší plošinou. Záchranáři provedli ošetření, které bylo ale velmi limitované podmínkami na úzké plošině ve výšce, mrazem a silným větrem. Pak už byla žena vyproštěna a prostřednictvím LZS transportována do traumacentra.
Pultu se opět ujala dr. Oborská (Brno) ve spolupráci s nprap. Bučkem z HZS JmK. Představili kazuistiku se záchranou pacienta z jeskyně v hloubce 85 m pod zemí. Jako první se k pacientovi dostává záchranář speleolog, který provedl první zajištění. Pacient byl ve stabilizovaném stavu se zlomeninou bérce. Hodinu a půl od prvního kontaktu s pacientem dorazil na místo úrazu specializovaný tým. Záchrana v jeskyních je jedna z nejsložitějších záchran v ČR. Česká speleologická společnost udržuje v provozu speleologickou záchrannou službu a mezi vyškolenými lezci HZS jsou také vybraní lezci vyškoleni v záchraně pod zemí. Oba týmy spolupracovaly na této složité záchraně. Během záchrany musel tým překonat jak vodorovné, tak svislé pasáže, úzké tunely a také jeskynní jezera. Zásadní záchrannou pomůckou je termostan, který je možné vztyčit na vhodném místě v jeskyni a vytopit plynovým vařičem. Vyproštění pacienta vyžadovalo rozšiřování jeskyně různými technikami včetně řízených odstřelů. Imobilizace pacienta nebyla možná pro úzké průchody. Jedinými pomůckami tak byly hliníkové dlahy k imobilizaci bérce a celotělový sedák. Vlastní transport ven vyžadoval součinnost týmu 35 záchranářů a trval 6 hodin. Celá záchrana trvala 21 hodin a účastnilo se jí více než 150 specialistů.
Přednáškový blok II. Záchranka a duševní zdraví: kdo zachraňuje koho?
Blok uvedla Mgr. Bothová a zdůraznila význam psychosociální péče a pomoci v urgentní medicíně.
Mgr. Pochylá (Brno) ve své přednášce hovořila o problematice duševních potíží a seznámila publikum s kroky, které ZZS JmK podniklo jak ke zlepšení péče o pacienty, tak i ke zlepšení podmínek pro své zaměstnance. Od roku 2023 je v Jihomoravském kraji zavedena směrnice sociální první pomoci. Pacientům v nouzi bývá nabídnuta síť kontaktů, kterou mohou, ale nemusí využít. Podobně byl zřízen i portál určen pro pacienty ambulancí a zdravotnických zařízení a byla přidána sekce psychosociální pomoci do aplikace Záchranka. Byl zřízen samostatný kanál pro dotazy, které nejsou akutní jako i právě psychosociální problémy, paliace nebo dotazy týkající se medikace. Pro práci s pacienty s projevy násilného chování se využívá Brøset Violence Checklist (BVC), který se pak promítne i do avizování pro bezpečnější komunikaci při předání. Pro zajištění wellbeingu svých zaměstanců zavedli na ZZS JmK nadlimitní směrnici, která definuje situace, které mají velkých dopad na posádku. V takovém případě je posádce poskytnuta podpora, debriefing a možnost využít 2 i více dnů volna k zotavení bez ztráty mzdy. Mimo jiné bylo také zavedeno dotazníkové šetření pro zaměstnance zaměřené na syndrom vyhoření.
Na téma mentálního zdraví navázala dr. Rektorová (Brno) s tématem akutních stavů v psychiatrii u mladistvých. Začala problematikou sebepoškozování. Nejčastějším typem sebepoškození je řezání žiletkou případně popáleniny z cigaret. Příčinou je nejčastěji tzv. dysharmonický vývoj osobnosti. Jako nástroj k pomoci nabídla algoritmus STOP (Stop, Teď si dej pauzu, Obrať pozornost ke smyslům, Poohlédni se). Zdůraznila také nutnost dotazu na sebevražedné myšlenky. Dalším tématem byl sebevražedný pokus. Zejména u mladistvých je mnohem častější sebevražedný pokus u dívek. Dodala, že muži mají tendenci volit tzv. tvrdé metody, jako je oběšení, u žen naopak tzv. měkké metody, jako jsou otravy. Samotná sebevražda má 3 fáze, a to sebevražedné myšlenky, sebevražedné tendence a vlastní sebevražedný pokus. Je nezbytné určit, ve které fázi se pacient nachází. Na sebevražedné pokusy navázala dr. Rektorová intoxikacemi, kde nad rámec psychosociální péče zdůraznila význam kratomu, který je v ČR stále rozšířenější. Nad rámec standardního přístupu k intoxikacím v urgentní medicíně vyzdvihla riziková znamení při psychiatrickém zhodnocení, jako je intoxikace léky, dívka adolescentního věku nebo předchozí suicidální pokus. Přednášku uzavřela povídáním o panických atakách. V poskytování péče zdůraznila zejména vlastní klid. Je-li to jen trochu možné, měli bychom se pokoušet o nefarmakologickou léčbu, tedy zejména rozhovor a např. krabicové dýchání.
Třetí v pořadí zazněla přednáška bezpečnostního specialisty a krizového interventa Mgr. Klena. Uvedl, že v terénu může nastat mnoho situací, kdy se z místa zásahu může stát místo potenciálního trestného činu nebo místo krizové intervence. V takovém případě je nutné včas rozpoznat riziko, změnit komunikační přístup a bezpečnostní režim a zastavit eskalaci situace. Je nutné zpozornět zejména v situacích přítomnosti pachatele či podezřelého, zbraně, chaosu, v případě dítěte jako oběti nebo svědka a podobných situacích. Pro zdravotníky je důraz kladen zejména na nutnou koordinaci s PČR. Dále věnoval pár slov první psychické pomoci v terénu a nejčastějším chybám, které v komunikaci děláme jako obviňující otázky, technický chladný tón a ignorování disociace.
Blok uzavřel JUDr. Vedra (Brno) z organizace Bílý kruh bezpečí, aby promluvil o jejich mobilní poradně. Bílý kruh bezpečí je organizace dobrovolníků, která se specializuje na pomoc obětem trestných činů. Vyzdvihl podobnosti ZZS a Bílého kruhu bezpečí, jako je non-stop linka, bezplatnost a odbornost. Podobně jako evropská linka 112, i pro pomoc obětem násilných činů je zřízena evropská linka 116 006. Jestliže pacient nemůže navštívit poradnu sám, může tato mobilní poradna v podobě označené dodávky dorazit přímo za pacientem. Většinu klientů Bílého kruhu bezpečí tvoří ženy, protože jsou v ČR častěji oběťmi domácího nebo sexuálního násilí. Jestliže násilný čin ještě nebyl nahlášen, ale oběť pomoc stejně vyhledá, nabízí Bílý kruh kromě bezpečí také právní poradenství. Pro zvlášť zranitelné oběti může také nabídnout provázení, přípravu na soud, víkendový pobyt nebo zprostředkování finanční pomoci. Přednášku uzavřel Vedra možností kontaktovat Bílý kruh bezpečí zdravotníkem, ať už z důvodů konzultace nebo osobní potřeby
Přednáškový blok III. Zaostřeno na mozek
Po vydatném obědě jsme se opět sešli v hojném počtu na dalším přednáškovém bloku, tentokrát zaměřeném na mozek. Dr. Dominik spolu s dr. Korbelem (oba Brno) si připravili kazuistiku pacienta a jeho cestu od PNP k nemocniční péči. Jednalo se o mladistvého pacienta, který si měl vrazit nůž do hrudníku. Z bodného poranění hrudníku a krvácení se ovšem následně vyvinula diagnóza kraniotraumatu. K této úvaze vedla zejména převaha poruchy vědomí oproti jiným příznakům spolu s dekortikační rigiditou, miotické zornice a Cheyneovo-Stokesovo dýchání. V rámci PNP bylo tedy dbáno na neuroprotekci včetně zajištění dýchacích cest a analgosedace k minimalizaci metabolické aktivity mozku. Na urgentním příjmu bylo na CT odhaleno penetrující poranění vrtačkou, neurochirurgický výkon nebyl indikován. Bylo zavedeno ICP, provedena drenáž levého hemithoraxu a pacient byl přijat na ARO. V následujících dnech se rozvinula ischemie thalamu a diabetes insipidus. V současné době je pacientovi poskytována navazující intenzivní neurorehabilitace, přetrvává u něj kolísavé GCS, neadekvátní odpovědi, psychomotorický neklid a opakované krátkodobé stavy podobné septickému šoku připisované poškození thalamu.
RNDr. Rybář (MZ ČR) promluvil o národním sběru dat a jeho dopadu na zkracování přednemocničních časů pacientů s cévní mozkovou příhodou v České republice. Vysvětlil způsob fungování zavedené primární a sekundární spádovosti v Praze.
Na téma CMP navázal dr. Tomek (Praha) s doporučeními pro iktové pacienty.
Je tedy nutné dbát na prevenci a osvětu veřejnosti stran včasného rozpoznání CMP a následné správné rozpoznání a směřování pacienta posádkou. Existují totiž i situace, kdy pacienta nutně nemusíme vézt do iktového centra nebo do komplexního cerebrovaskulárního centra. K takovým případům patří situace, kdy k iktu došlo prokazatelně déle než před 48 hodinami, paliativní pacienti s nadějí na dožití méně než 3 měsíce a pacienti v dlouhodobě těžkém stavu, nesoběstační (Rankin 4 a více bodů). Dále dr. Tomek nabídl výčet symptomů, které mohou být přítomny při CMP, jejich četnost a věci, na které si dát pozor. Vůbec nejčastějším příznakem se hemiparéza/hemiplegie vyskytující se v 85 % případů. Mezi další patří pokles koutku, poruchy řeči, hypesthesie, hemianopsie, dvojité vidění a mnoho dalších.
V podobném duchu jsme blok i zakončili a to tématem iktové péče na úrovni regionů od Mgr. Liptaye z Iniciativy Angels. Tato iniciativa vznikla, protože každých 30 minut pacient s CMP, který mohl být zachráněn umírá nebo zůstává trvale invalidní, protože byl léčen v nesprávné nemocnici. Iniciativa Angels poskytuje konzultantství, vzdělávání a rovněž monitorování kvality a oceňování. Z celého světa ocenili 100 regionů, z nichž 8 je českých. Následovalo tedy předání ocenění EMS Angels Awards.
Přednáškový blok IV. Boříme hranice
Jako první se mikrofonu ujal dr. Čiernik (Brno) s audiovizuálním vstupem od dr. Siegfrieda Weinerta (Notruf Niederösterreich), který se bohužel nemohl zúčastnit. Přednášku tak Čiernik začal kazuistikou z roku 2015, kdy dva řidiči pod vlivem alkoholu měli autonehodu pouhých 500 m od hranic. Přestože pozemní vzdálenost do nejbližší nemocnice Gmünd činila 2.8 km, pacient se do ní dostal více než 2 hodiny od přijetí výzvy. Po této kazuistice se účastníci dozvěděli něco málo o historii spolupráce ZZS JmK a Notruf Niederösterreich. Zajištění spolupráce bylo náročné po byrokratické stránce, ale díky ní nyní může k pacientovi v pohraničí vyjet nejbližší posádka a odvézt jej do nejbližší vhodné nemocnice bez ohledu na národnost pacienta, posádky nebo vztah místa k hranicím. Touto formou tak probíhá každý rok 10 až 15 výjezdů. Do budoucna by si dr. Čiernik přál rozvoj spolupráce také se slovenskými kolegy.
Jak funguje tato spolupráce v praxi přišla sdělit dr. Sofia Gebath-Wilco (Notruf Niederösterreich) s kazuistikou. V tomto případě se jednalo o autonehodu osobního auta, autobusu a kamionu kousek za českými hranicemi. K této mimořádné události s 33 zraněnými tak bylo z rakouské strany vysláno 7 vozidel RZP, dva vozy RV a 3 vrtulníky. Jihomoravský kraj na pomoc poskytl 2 vozy RZP, 1 vůz RV a také spolupráci HZS. Společnými silami tak ZZS JmK a Notruf Niederösterreich úspěšně ošetřili všechny pacienty a Nemocnice u sv. Anny v Brně přijala jednoho těžce poraněného pacienta dopraveného vrtulníkem.
K pultu dále přistoupila Bc. Svobodová (Plzeňský kraj) s pohledem na spolupráci s německými záchrannými složkami z Plzeňského kraje. Zmínila dva projekty, které mají za úkol rozvést spolupráci mezi systémy ZZS. Projekt “Přeshraniční ZZS Bavorsko/Čechy” se zaměřil na základy spolupráce a společná cvičení, projekt GÜRD 3 na společnou komunikaci, vzdělávání, ale také kompatibilitu vybavení. Závěrem se Svobodová podělila o poněkud humornou kazuistiku s NZO v pohraničním městě Česká kubice, kde se vlivem nekompatibilních systémů setkaly posádky z obou zemí včetně LZS.
Na slovo navázal pan Trefil, DiS (Plzeňský kraj), který stál u zrodu komunikačního systému umožňujícího komunikaci mezi ZZS PK a ILS Nordoberpfalz. Komunikační nástroj “Babylon 2” i nyní slouží záchranářům Plzeňského kraje a dalším kolegům v komunikaci v rámci přeshraniční spolupráce. Plzeňští záchranáři ovšem narážejí na stále nové překážky v komunikaci. Ze začátku se nedařilo ani ze ZOS dovolat za hranice nebo zadat německou adresu do elektronického systému. Všechna mobilní zařízení také vyžadují zapnutí roamingu a to nečekaně platí také pro monitory, chtějí-li záchranáři využít možnost elektronické konzultace. GPS lokátory starších sanitek nejsou schopné komunikovat s německými vysílači a ZOS tak nevidí pohyb posádky za hranicemi. I spolupráce LZS má svá omezení. ZZS PK využívá stroj W-3A Sokol, který váží výrazně více než standardní EC135 T2 a nemůže tak přistávat na všech heliportech. Přes všechny tyto překážky přeshraniční spolupráce pokračuje. Závěrem Trefil dodal, že překážek bude vždycky mnoho, ale společná komunikace je jediný nezbytný krok a vše ostatní už má své řešení.
Poslední přednášku dne si vzal na starost Mgr. Kukačka (Karlovarský kraj). Srovnal podmínky pro spolupráci ZZS KVK s německými kolegy oproti předchozím přednášejícím. Přestože při komunikaci s kolegy z Bavorska a částí Saska mohou využívat systém Babylon, komunikace s kolegy ve Zwickau využívá fax. Spolupráci ukázal na čtyřech kazuistikách. Nejdříve se jednalo o mladou lyžařku s komocí mozku v českém lyžařském středisku, která byla následně cca 2 km za hranicemi předána do péče německých kolegů. Druhá kazuistika se věnovala NZO, ke které byl vyslán německý vrtulník, avšak před jeho příletem byla resuscitace ukončena a výzva zrušena. Třetí kazuistika popsala podobu spolupráce, kdy starší Němka spadla v lázních v Jáchymově a byla s frakturou krčku femuru převezena českou posádkou přímo do nemocnice v Erlenbach. Poslední kazuistika popsala zatěžkávací zkoušku spolupráce, protože se jednalo o mimořádnou událost se srážkou vlaků u Perninku. Na místě bylo 33 zraněných a mimo 3 české vrtulníky dorazila na pomoc také LZS Zwickau.
PÁTEK
Přednáškový blok V. Zdravotnická záchranná služba 3.0
Do druhého přednáškového dne jsme vkročili s tématem Zátěž a kapacity ZZS ve světle nových dat, které si připravil RNDr. Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Ve své přednášce vycházel zejména z dat NZIS. Ukázal, jak je to s počty ošetřených pacientů v PNP, které se neustále zvyšují. To je způsobeno stárnutím populace a větší nemocností, ale také nedostatečnou základnou primární a komunitní péče. Nahlédli jsme do spektra pacientů v PNP. Ukazuje se, že klesá úrazovost dětí, na druhou stranu výrazně stoupá úrazovost seniorů. U dětí a adolescentů naopak roste problematika duševních poruch. Zásadní problém, se kterých se naše populace setkává je stárnutí populace. Do 15 let se očekává nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů, který bude dále pokračovat. Mimo samotného stárnutí se budeme potýkat i s vyšší morbiditou této populace. Tento problém nebude možné zvládnout bez dostatku kvalifikovaného personálu. Proto vznikl v roce 2019 vládní program na podporu vzdělávání lékařů a v roce 2025 na podporu vzdělávání vybraných oborů NZLP. Roste tedy počet studentů přijatých do těchto oborů a roste i počet absolventů. Zájem o tyto obory naštěstí přetrvává i ze strany studentů.
Slovo si převzal Mgr. Kurek z Ministerstva zdravotnictví ČR, aby promluvil o systémových změnách pro rozvoj zdravotnického záchranářství. Záchranné služby jsou v současnosti značně omezeny vícero faktory. Kurek vyzdvihl zejména nedostatečné personální zajištění systému, nedostatečnou dostupnost ambulantní péče, kterou pak ZZS supluje, a v neposlední řadě nedostatečnou návaznost vzdělávání. Ve své přednášce zdůraznil čtyři hlavní směry rozvoje, které pracovní skupina identifikovala. V prvé řadě se jedná o rozšíření kompetencí zdravotnických záchranářů, zejména v oblasti farmakologické činnosti a život zachraňujících úkonů. Druhým bodem je vzdělávání, tedy například jeho návaznost a analýza vzdělávacích potřeb. Nezbytným faktorem je také ukotvení role zdravotnického záchranáře v systému. Další oblasti rozvoje zahrnují výzkum v oblasti záchranářství, digitalizaci oboru a mezinárodní spolupráce.
Zajímavé srovnání přednemocniční neodkladné péče v zahraničí přinesl Mgr. Jarušek (Jihomoravský kraj) a Mgr. Pospíšil (Brno) připojený online. Podívali jsme se na rozdíly systému PNP a výzvy, se kterými se potýkají v Rakousku, Spojeném Království a Finsku. V Rakousku lze pozorovat spektrum naléhavosti výjezdů podobné s Českem, liší se ovšem typy posádek. Nejčastější typ výjezdové skupiny v podstatě odpovídá převozové službě. V PNP zde pracuje okolo 47000 zaměstnanců, z nichž 40000 je dobrovolných záchranářů. Podobně jako u nás, i v Rakousku se potýkají se stárnutím populace a záchranářů. Ve Velké Británii existují tzv. Advanced paramedics, kteří mají rozšířené kompetence včetně ordinací základní medikace a chirurgické řešení drobných poranění. Inovativním konceptem je i tzv. Control room s různými odborníky (psycholog, porodní asistentka,...), kteří jsou dostupní záchranářům pro telefonickou konzultaci. Nejzásadnější problém zde představuje nedostatečná kapacita poskytovatelů primární péče a očekávané snížení financování akutní péče. Ve Finsku existuje vícero typů posádek, než na které jsme zvyklí u nás včetně “Basic level paramedic”, kde je zdravotník na úrovni naší praktické sestry. Zdravotníci narážejí na problémy spojené se snížením rozpočtu a demografickým trendem. Centralizace péče vede k prodlužování dojezdových časů. Poučení a inspiraci, které si z těchto zemí můžeme vzít, spočívá zejména ve vícestupňových výjezdových skupinách a nových pracovních pozicích.
K budoucnosti zdravotní záchranné služby v kontextu stárnutí populace dále přišel promluvit Ing. Bc. Machálek (Moravskoslezský kraj). Na přednášce spolupracovala také dr. Třeplová (Ostrava). Promluvil o zvláštnostech geriatrických pacientů a jaká jsou s tím související specifika přístupu. Jako tzv. “geriatrické hotspoty” označil domovy seniorů (DS) a domovy se zvláštním režimem (DZR). Klientela právě DZR vzrostla od roku 2024 o 113 %. Krom toho, že tento geriatrický hotspot přesycuje kapacitu místní ZZS, jedná se také o velký počet pacientů, kteří mají trvalé bydliště jinde a tedy i spádové nemocnice nemají adekvátní kapacitu pro jejich zajištění. K sycení systému přispívají hlavně dva zásadní mechanismy, a to efekt přenášené zátěže a revolving door fenomén. Zodpovědnost je přenášena výše, když v DZR nemají znalosti a kompetence k identifikaci závažných stavů a volají ZZS. Posádka nemá vybavení k vyloučení závažného stavu a pacient putuje na UP, odkud je dále směřován nejčastěji na interní oddělení. Z interních oddělení jsou pak pacienti propuštěni do prostředí, kde iniciální problém vznikl a pacient se tak stejnými nebo podobnými obtížemi do zdravotnického systému vrací. Tyto principy podpořil daty ze ZZS MSK. Problém geriatrických pacientů má také vliv na medicínu katastrof. Zásah u 50 seniorů vyžaduje násobně více zdrojů, než u stejného počtu mladých pacientů. Geriatrické hotspoty nejsou mnohdy připraveny na mimořádné události. U geriatrických pacientů také selhávají běžné třídící metody, jako je START. Machálek prezentoval data z různých katastrof moderní doby, v rámci kterých došlo k významným kolaterálním ztrátám geriatrických pacientů. Tyto ztráty byly způsobeny nedostupností jejich léků, transportním traumatem a mnoha dalšími příčinami. Nakonec přednášející navrhl možná opatření, která mají potenciál odlehčit zátěž geriatrických hotspotů.
Na závěr promluvil Bc. Ženatý z aplikace Záchranka. Vysvětlil, jaké možnosti v současné době máme v oblasti tísňové komunikace. Základem je stále klasický tísňový hovor, který ovšem může být doplněn o chat prostřednictvím sms linku. Další možností je samotná aplikace Záchranka, kde lze zahájit hovor na linku 155 nebo 112 nebo poslat zprávu. Aplikace zároveň umožňuje poslat doplňkové informace o volajícím včetně jeho polohy. V obou případech může být hovor rozšířen o video a obrázky. Poslední variantu navázání kontaktu umožňují integrované systémy přímo v mobilních zařízení Apple i Android.
Resusci Cup 2026
Jako již tradičně byly i letos byly Brněnské dny urgentní medicíny zakončeny finálovým kolem simulační soutěže Resusci Cup. Podobně jako konference i soutěž letos oslavila malé jubileum, jednalo se již o 5. ročník. Ve finále se utkaly posádky Zlínského a Královéhradeckého kraje. Garanty soutěže byli dr. Kubalová (Zlín) a Mgr. Mathauser, DiS. (Hradec Králové). Finále předcházelo kolo kvalifikační, kde posádky pečovaly o pacienta po pádu ze žebříku potenciálně po zásahu elektrickým proudem. První do finálové simulace vstoupila ZZS ZK, kteří vyrazili k probíhajícímu porodu na veřejných toaletách. Stejným scénářem následně prošla i posádka ZZS KHK. Oba týmy se setkaly s obtížně spolupracující matkou a cyanotickým novorozencem, jehož stav nakonec vyžadoval srdeční masáž. S úkolem se nakonec lépe popasovala posádka Zdravotní záchranné služby Královéhradeckého kraje a odnesli si putovní pohár. Vítězný tým bude reprezentovat Českou republiku na evropské půdě při příležitosti Kongresu ERC. Gratulujeme a přeje mnoho štěstí do Milána.
