Srdečného přivítání se ujímají organizátorky akce dr. Bajtková (Ostrava), dr. Soydaner (Ostrava) a dr. Wyrvová (Ostrava) spolu s předsedkyní Mladých anesteziologů dr. Pycz (Brno). Svá slova přidávají rovněž primář anestezie KARIM FNO dr. Divák a samozřejmě nechybí ani nezaměnitelný úsměv děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity doc. Maďara na jejíž půdě se akce každoročně koná.
Potlesk v kuloáru ještě nedozněl a už se na pódiu objevuje dr. Vodička (Ostrava) se svým zásadním příspěvkem na téma Interakce srdce a plíce. Tohoto nelehkého úkolu se ujímá s grácií a vtipem, ale zároveň zdůrazňuje, jak je důležité pochopit vliv UPV na srdeční činnost a celou hemodynamiku pacienta, ať už během anestezie či na intenzivním lůžku.
První blok přednášek zahajuje dr. Slivka (Ostrava) se svou kazuistikou neočekávaně obtížných dýchacích cest při vyvádění pacientky z anestezie po dlouhém neurochirurgickém výkonu. Celou myšlenkou jeho příspěvku bylo, že je důležité nedělat si těžkou hlavu ze svých chyb, nýbrž se z nich poučit a zachovat klidnou mysl v kritické situaci. Tématikou dýchacích cest a komplikací navazuje dr. Tamási (Brno), která přibližuje problematiku laryngospazmu a bronchospazmu; zejm. u dětských pacientů. Rovněž doplňuje své zkušenosti a apeluje na prevenci vzniku těchto komplikací zahrnující např. řádně doléčené respirační infekty před samotným výkonem. Další přispívající je dr. Horáková se svou přednáškou doporučených postupů rozpoznání a řešení plicní embolie. Zde poukazuje na to, že doporučené postupy nepočítají s perioperačním vznikem. První blok zakončujeme s dr. Regrutem (B. Bystrica) na téma Myocardial injury after non-cardiac surgery, který nám vysvětluje pooperační screening hladiny troponinu.
Druhý blok se zaměřil na kardiopulmonální výzvy a jejich management v předoperačním i peroperačním období. V úvodní přednášce přiblížila dr. Mokrá (Ostrava) přípravu pacienta s plicním onemocněním, kde objasnila indikace ke spirometrii a představila klasifikaci pacientů podle aktuálního stavu pomocí „systému semaforu“, a to zejména u diagnóz astma bronchiale a CHOPN. V rámci tohoto schématu vysvětlila volbu farmakologické přípravy, konkrétně bronchodilatační léčbu a indikace kortikoidů v premedikaci, přičemž v následné diskuzi upřesnila i časování a formu jejich podání. Na kazuistikách následně demonstrovala, že stabilita pacienta převažuje nad samotnou diagnózou a včasná optimalizace stavu má zásadní smysl. Na problematiku dýchacích cest navázala dr. Čauderová (Banská Bystrica) s příspěvkem „Když preoxygenace nestačí“, ve kterém rozebrala význam a metody zajištění dostatečné oxygenace u rizikových skupin a na základě studií porovnala volbu mezi neinvazivní ventilací (NIV) a vysokoprůtokovou oxygenací (HFNO) podle potřeb konkrétního pacienta. Kardiologický pohled na přípravu před operací vnesl do bloku dr. Halm (Ostrava) v přednášce „Srdce připravené na sál“, kde se zabýval stanovením rizika a vhodností diagnostických metod, například indikacemi k echokardiografickému vyšetření. Detailně se věnoval také medikaci v předoperačním období a specifikoval, které léky, jako například antihypertenziva, je nutné před celkovou anestezií vysadit. Celý blok uzavřel dr. Blažek (Ústí nad Labem), který na kardiálního pacienta pohlédl z pohledu anesteziologa, zdůraznil potřebu souhrnného zhodnocení stavu, upozornil na specifika volby intravenózních anestetik při úvodu do anestezie a podělil se o své zkušenosti z klinické praxe.
Třetím blokem přednášek byly kazuistiky. První z nich si pro nás připravila dr. Němcová (Ostrava) na téma „Když cement rozhodne“, ve které popsala případ pacienta se syndromem implantace kostního cementu (BCIS), poukázala na doporučený management i rizikové faktory a zdůraznila zásadní roli prevence ve smyslu snižování chirurgických i anesteziologických rizik. Druhou kazuistiku prezentoval dr. Sedláček (Ústí nad Labem) s výstižným názvem „Elektivní výkon, nepředvídatelný oběh“, kde přiblížil problematiku pozornosti anesteziologa i před rutinními výkony na příkladu 30leté pacientky podstupující LPSK sterilizaci. Ta byla kardiologem uschopněna v kategorii ASA II pouze s anamnézou nespecifikované operace vrozené vady, ovšem následné zjištění prodělané totální kavopulmonální anastomózy a přítomnosti Fontanovy cirkulace zásadně změnilo pohled na její stav. Autor v závěru zdůraznil, že i klinicky zcela nenápadný pacient může projít standardním kolečkem předoperačních vyšetření, přestože v sobě může skrývat významnou hemodynamickou limitaci. Jako třetí vystoupil dr. Charouz (Ostrava) s kazuistikou „Když pneumonie krvácí“ o mladém muži, který přišel na urgentní příjem s chřipkovými příznaky. Po pozitivním testu na virus influenzy A byl propuštěn do domácí péče, avšak v následujících dnech se vrátil s obrazem hypoxického respiračního selhání v septickém šoku a s rozvíjející se hemoptýzou. Následně podstoupil CT vyšetření, byl napojen na umělou plicní ventilaci (UPV) a podroben diagnostické bronchoskopii s BAL. Byla mu diagnostikována difuzní alveolární hemoragie (DAH) způsobená kmenem MSSA produkujícím PVL cytotoxin, který zapříčiňuje nekrotizující pneumonii. Mladý muž po 32denní hospitalizaci přežil infekci s jinak velmi vysokou smrtností a byl propuštěn domů; autor kazuistiky tak poukázal na závažnost DAH a nutnost na tuto diagnózu myslet a aktivně ji v podobných případech vyloučit či potvrdit. Další kazuistiku s názvem „Gastrointestinální obtíže?“ představila dr. Berežná (Vsetín). Jednalo se o 41letou ženu, která vyhledala pohotovost pro trvající bolesti břicha, pálení žáhy, anorexii a průjmy. Z nemocnice opakovaně odcházela s neurčenou diagnózou a došetřoval ji kardiolog, gastroenterolog, chirurg a navštívila i nutriční a rehabilitační ambulanci, aniž by se zjistila příčina. Asi týden po poslední návštěvě gastroenterologie byla nalezena doma v bezvědomí, vstupně bradykardická, hypotenzní a s prodloužením QT intervalu na EKG. Laboratoř ukázala iontový rozvrat a kombinovanou metabolickou poruchu. Během převozu do nemocnice došlo k zástavě oběhu pod obrazem nedefibrilovatelného rytmu, a přestože u ní po resuscitaci přechodně došlo k návratu oběhu, po 21 cyklech KPR žena zemřela na refrakterní asystolii. Post mortem toxikologie odhalila předávkování antiarytmikem s hladinou v krvi odpovídající 2,5násobku letální dávky. Přednášející zdůraznila, že ne každý zažívací příznak musí souviset s gastrointestinálním traktem, a proto je klíčové myslet i na zdánlivě nesouvisející příčiny. Třetí blok zakončil dr. Paloušek (Olomouc) kazuistikou „Nečekaně vysoký spinál u porodnické EDA“. Případ se týkal mladé zdravé ženy s probíhajícím porodem z nerizikové gravidity, k níž byl přivolán anesteziolog k zavedení epidurálního katétru (EDK). Po nekomplikovaném výkonu s negativní aspirací se u pacientky za krátkou chvíli rozvinula hypotenze, nauzea, zvracení, motání hlavy a brnění prstů na rukou. Kvůli bradykardii plodu na KTG byla indikována k urgentnímu císařskému řezu (SC) v celkové anestezii. Po vybavení plodu došlo k zástavě oběhu s opakovanou KPR, a i když se uvažovalo o napojení na ECMO, po 40 minutách se oběh definitivně obnovil. Následkem KPR ovšem došlo k provalení orgánů dutiny břišní přes řez po SC a k ruptuře jater se život ohrožujícím krvácením, což si vyžádalo další chirurgický výkon. Pacientka přežila a po dvoutýdenní hospitalizaci byla i se zdravým dítětem propuštěna domů. Následná aspirace beta-trace proteinu z EDK potvrdila jako příčinu události totální spinál; autor tak připomněl možné komplikace zavedení EDK a absolutní nutnost dodržování bezpečnostních zásad.
8. den Mladých anesteziologů tak opět potvrdil, že nastupující generace lékařů má nejen hluboké odborné znalosti, ale i odvahu otevírat nová témata a sdílet zkušenosti z praxe. Vysoká úroveň přednášek i následných diskuzí přinesla mnoho konkrétních podnětů využitelných v každodenní klinické péči. Závěrem nezbývá než poděkovat všem účastníkům, přednášejícím i organizátorům za vytvoření inspirativní atmosféry. Děkujeme za vaši účast a energii, kterou jste do letošního ročníku vnesli. Již nyní se nemůžeme dočkat dalšího společného setkání – těšíme se na vás na 9. ročníku v roce 2027!
Autoři: MUDr. Michaela Třeplová, MUDr. Michaela Janušková, MUDr. Monika Karabová, MUDr. Patrik Šamaj
