Pohledem člena Pain Management Committee Viktora Kubrichta z Prahy
Světový kongres anesteziologů (WCA) zkrátil svou periodu o dva roky a po minulém kongresu v Singapuru v roce 2024 se v rámci střídání kontinentů dostal do Afriky, kde se jeho hostitelským městem stal Marrakéš v Maroku. Stojí za připomenutí, že předposlední WCA se konal v Praze a spoluorganizovala jej jako hostitelská společnost ČSARIM. Z důvodu covidové epidemie byl kongres jen v on-line podobě. Letošní kongres organizovala opět Světová federace anesteziologických společností (WFSA) ve spolupráci s Marockou společností pro anestezii, analgezii a resuscitaci (SMAAR). Kongresu se zúčastnilo 3705 účastníků ze 132 zemí světa. Program kongresu vždy zohledňuje jak odborný přínos lekcí a přednášejících, tak i původ stran země a kontinentu, což přináší pro našince často zajímavý úhel pohledu na praxi naší odbornosti v různých koutech světa a v různých zdravotnických systémech. Nadhled, který člověk získá s rozhovory s kolegy z jiných zemí je nedocenitelný bonus. Lokace v Kongresovém paláci v Marrakéši byla výzvou pro organizátory i účastníky. Dva velké sály pojaly velký počet lidí, ale řada atraktivních témat se konala v místnostech vedlejších, výrazně menších a často nedostačujících kapacitě zájemců. Možnost zpětného zhlédnutí on-line tedy nabývala výrazně na významu.
Témata pokrývala drtivou většinu oblastí našeho oboru. Předoperační příprava, prehabilitace a Patient Blood Management, mohutné bloky se věnovaly zajištění dýchacích cest všemi možnými pomůckami při nejrůznějších situacích. Perioperační management oběhu pomocí hemodynamického monitoringu. Kontinuální monitorace NIBP. Techniky TCI TIVA. Regionální anestézie a analgézie, porodnictví, velké bloky věnované pediatrické anestézii a intenzivní péči. Bloky věnované udržitelnosti a cirkulární ekonomice v anesteziologii. Pooperační analgezie. Postavení žen v oboru. Recentní guidelines pro KPR, oblast sepse, bezpečná UPV a další témata z intenzivní péče. Vzdělávání v oboru. Posterová sekce běžela každý den od rána do odpoledne. Součástí kongresu byly i informační stránky vybraných národních odborných společností, kde se zájemci mohli seznámit v rozhovoru s zástupcem společnosti s prací anesteziologů v dané zemi. Letos měla zastoupení i ČSARIM. Tolik jen krátký přehled. Mohutná byla i firemní prezentace s možností sledovat systémy metaanalýzy sbíraných dat z monitorů a možnosti zvýšení bezpečí pacienta s pomocí využití AI k této analýze. Komplexní řešení informačních systémů na operačních sálech. Součástí kongresu je i tzv. Grand Assembly – schůze zástupců odborných společností sdružených v WFSA a schůze podvýborů WFSA, které se věnují různým tématům v rámci našeho oboru.
Hlavní přednáška kongresu (Harold Griffith Lecture) na téma Can Anesthesiologists lead on Patient Safety Again, kterou přednesl Adrian Gelb z UCSF, bývalý prezident WFSA, byla onou pravou prezentací s přesahem, dramatickým obloukem a dobrou pointou. Anesteziologové stáli u zrodu prvních pravidel bezpečné péče o pacienta. Byli prvními, kdo se zajímal o to, jak práce lékaře souvisí nejen s pozitivním výsledkem léčby, ale i s prevencí poškození. Vznikla doporučení a postupy. Jejich počet exponenciálně roste a z revoluce v medicíně, kterou představovaly informace z monitoringu
životních funkcí a sledování pacienta, se musí posunout do schopnosti převést to, co víme, do toho, co opravdu spolehlivě děláme. Zaklenout most mezi znalostí a praxí, jejichž břehy se s exponenciálně rostoucím objemem dat, doporučených postupů a možností získávání informací o pacientovi, rychle vzdalují. To je nový rozměr bezpečí nejen v perioperační péči.
Pohledem postgraduální studentky Terezy Kramplové z Brna
V rámci kongresu jsem prezentovala dva postery – kazuistiku intoxikace batolete HHC a výsledky studie DURACT zaměřené na interindividuální variabilitu účinku rokuronia u dětských pacientů. Tato zkušenost pro mě byla velmi přínosná nejen z odborného hlediska, ale i z pohledu osobního rozvoje. Velmi si vážím této příležitosti a děkuji za podporu stipendia SMAI, která mi pomohla se této prestižní akce zúčastnit. Také děkuji za podporu vedení Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Brno. Kromě odborného programu mě nadchl i samotný Marrakesh – živé město s bohatou historií a jedinečnou atmosférou. Po skončení odborného programu jsem měla možnost poznat i s rodinou, která mě doprovázela, místní kulturu, navštívili jsme významné památky, jako je Koutoubia Mosque, Saadské hrobky nebo Le Jardin Secret, které patří mezi ikonická místa města. Tyto zážitky skvěle doplnily odbornou část pobytu a přispěly k celkově velmi inspirativní zkušenosti.
Pohledem členky rozštěpového týmu Jany Šoltysové z Brna
Účast na tak významné události, jako je Světový kongres anesteziologů, pro mě byla velkou ctí i radostí. Kongres takových rozměrů jsem zažila poprvé a letos se jeho dějištěm stala barvitá Marrákeš. Obsahově byl program nabitý neskutečným množstvím zajímavých přednášek, workshopů nebo například tzv. World Anesthesia Games. Dle očekávání bylo velmi těžké vybrat si v každém časovém slotu pouze jeden blok. Velmi přínosné pro mě byly sekce týkající se plicní fyziologie, kde jsem si mohla zopakovat základní i rozšířené znalosti v tomto oboru. S nadšením jsem si vyslechla také přednášky o status epilepticus a jeho optimálním řešení na ICU nebo blok o zajištění dýchacích cest u kriticky nemocného pacienta. Každý z bloků přinášel pohled na hlavní téma z různých úhlů, a to od těch nejlepších odborníků z celého světa. Jelikož se právě připravuji na kmenovou zkoušku, byly pro mě tyto informace k nezaplacení; poslouchala jsem se zatajeným dechem, aby mi neunikl žádný důležitý detail. Kromě této pasivní účasti jsem měla možnost odprezentovat i dva vlastní postery. Prvním bylo sdělení o kazuistikách pacientů s diagnózou neuroleptického maligního syndromu, druhým pak představení multidisciplinární péče, kterou poskytujeme pacientům s rozštěpovými vadami obličeje. Podle reakcí kolegů měly postery úspěch a vzbudily zasloužený zájem. Když jsem své práce do posterové sekce původně posílala, vůbec jsem jako začínající lékařka nevěřila, že by mohly být přijaty. O to víc jsem za tuto zkušenost vděčná – profesně mi účast na kongresu dala nesmírně mnoho.
Pohledem Denise Buršíka z Ostravy
V dubnu letošního roku proběhl v Marrákeši 19. World Congress of Anaesthesiologists, kterého jsem se mohl zúčastnit i díky podpoře z Fondu mobility ČSARIM. Pětidenní program byl rozdělen do řady sekcí a zahrnoval praktické workshopy, výukové lekce i široké spektrum přednášek. Součástí programu byla rovněž posterová sekce. Hlavním důvodem mé účasti byla prezentace klinického hodnocení formou e-posteru. Studie, realizovaná v letech 2024–2025 na KARIM FN Ostrava, se zaměřila na hodnocení nízkodávkovaného spinálního morfinu u pacientů podstupujících akutní operaci zlomeniny proximálního femuru. Deadline pro odeslání abstraktu byl přibližně půl roku předem, rozhodnutí o přijetí přišlo koncem listopadu a finalizace posteru probíhala těsně před kongresem. Samotná prezentace probíhala v přátelské atmosféře v menších skupinách u jednotlivých posterových stanovišť pod vedením moderátora. V průběhu kongresu jsem se primárně zaměřil na přednášky a pro-con diskuse ze sekce regionální anestezie. Významná část programu byla věnována problematice zlomenin kyčle, a to jak z pohledu anesteziologické techniky, tak i komplexního perioperačního managementu. Závěr diskuzí byl vcelu očekávaný – nelze paušálně doporučit konkrétní typ anestezie. Daleko důležitější je celkový perioperační management. Klíčové je vždy minimalizovat prodlevu k operačnímu výkonu a neodkládat jej z důvodu nadbytečných doplňujících vyšetření. Ta by měla být indikována uvážlivě s ohledem na jejich reálný přínos a potenciální dopad na volbu anesteziologického postupu. Velmi přínosné byly přednášky zaměřené na periferní nervové blokády. Zvláště bych vyzdvihnul sekci věnovanou Erector Spinae Plane Blocku (ESPB), relativně nové technice, která si stále hledá své místo v klinické praxi. První prezentující trefně poznamenal, že ESPB rozděluje odbornou komunitu na „věřící“ a „nevěřící“. Byla diskutována proměna pohledu na tuto blokádu – od počátečního nadšení z univerzální, jednoduché a bezpečné techniky až po určitou skepsi vyplývající z její časté nespolehlivosti. Jako nejslibnější indikace pro hrudní ESPB byly uváděny zlomeniny žeber a pro bederní ESPB pak stabilizace páteře, což koresponduje i s naší klinickou praxí ve FN Ostrava. Účast na dalším ročníku bych jednoznačně doporučil. Kongresy tohoto rozsahu umožňují konfrontaci různých odborných názorů, hlubší diskusi nad aktuálními tématy a zároveň vytvářejí prostor pro navázání mezinárodní spolupráce.
Pohledem člena Education Committee Petra Štourače z Brna
Tepající, živoucí, barevná, hlučná, plná chutí… tak nějak se dá popsat atmosféra, která Vás v marocké Marrakéši obklopí a ohltí. Již samotné přecházení přes ulici je dobrodružstvím, ale rychle se na ně člověk adaptuje. Pro mě začal kongres o den dříve zasedáním General Assembly WFSA. Prezidentka organizace prof. Daniela Filipescu z Rumunska předala svou funkci nově nastupující prof. Carolině Haylock-Loor z Hondurasu. Zavzpomínala také symbolickou minutou ticha na významné osobnosti oboru, které nás v uplynulém období opustili. Dále zdůraznila význam naší organizace v globálním kontextu, kdy například chirurgové podobnou organizací nedisponují. Dále byla shrnuta činnost v oblasti působení WFSA a dokladována daty. I letošní zasedání bylo tradičně volební. Novým President Elect se pro následující období stal prof. Balavenkatasubramanian Jagannathan z Indie. Hrdě jsme podpořili také kandidaturu předsedy ČSARIM prof. Černého do WFSA Council, která byla úspěšná a prof. Černý se tak stal zástupcem Evropy v tomto prestižním odborném tělese. ČSARIM, potažmo Česká republika se prezentovala též vlastním stánkem, na kterém v rámci prezentace zdůraznila tradici naší společnosti vzniklé v roce 1955 a osobnost Bořivoje Dvořáčka. Jak je patrno výše v reportáži, prezentovali jsme 6 posterů, 4 z nich byly z brněnského pracoviště KDAR prezentovány Terezou Kramplovou a Janou Šoltysovou, 1 prezentoval Michal Horáček z pražského motolského pracoviště a 1 Denis Buršík z ostravského KARIM. Prezentace vyvolaly zájem účastníků a dokladovaly vysokou úroveň české anesteziologické školy. Já jsem dostal důvěru a byl zvolen na následující dva roky do Education Committee WFSA, kde jsem měl možnost prezentovat výukový portál AKUTNĚ.CZ a některé společné vědecké záměry v oblasti simulačního vzdělávání. Atmosféra byla tvůrčí a velice otevřená. Protože členy komise jsou lidé z takřka všech časových pásem, nejdéle nám trvalo se domluvit na pro všechny rozumném čase pro naše setkávání. Nebyl bych to já, kdybych se nenechal inspirovat i místní kuchyní. Všudypřítomný Tagine v mnoha variacích, kdy zejména mušlová verze mě zaujala, mne určitě donutí jej uvařit i doma. Poprvé jsem také jedl jehněčí Tangiu, jídlo, které na rozdíl od mnoha jiných marockých jídel, která připravují ženy, je tradičně pokrmem mužů, svobodných mládenců, obchodníků a řemeslníků z marrákešské Mediny. Skvělé ale byly také všechny variace kuskusu, koláčů, dlouze pečených anebo grilovaných mletých mas a polévek podávaných nejen na náměstí Jemaa el-Fna. Samostatnou kapitolou je pak čajová a kávová kultura, které jsme se prostě nemohli nabažit.
Z kongresu WFSA jsem se vrátil opět nadšený, stejně jako před 2 lety ze Singapuru. Setkání s mnoha přáteli ze všech koutů světa, se kterými nás spojuje nejen profesní zájem, je prostě nabíjející a inspirující.
…sejdeme se na WFSA 2028 ve Vancouveru…
