On-line reportáž z Kurzu urgentní medicíny 2016

Reportážní tým AKUTNĚ.CZ zdraví prostřednictvím online reportáže všechny příznivce urgentní medicíny z Univerzitního kampusu v Bohunicích. V těchto domovských prostorách LF MU se koná ve dnech 16. a 17. 4. 2016 již tradiční a studenty velmi oblíbený Kurz urgentní medicíny, pořádaný pod záštitou děkana LF MU  prof. MUDr. Jiřího Mayera, CSc. Pokud byste se chtěli k nějakému tématu vrátit, je pro vás připravený sborník přednášek

Kurz urgentní medicíny, určený pro studenty Všeobecného lékařství čtvrtého, pátého a šestého ročníku, je akce pořádaná výukovým portálem AKUTNĚ.CZ v unikátní spolupráci s ARK FN USA, KARIM FN Brno, KDAR FN Brno, ZZS kraje Vysočina, p.o., ZZS JmK p.o. a IFMSA-CZ. Studenti mají jedinečnou možnost si během dvou dnů  plných urgentní medicíny vyzkoušet “nanečisto” úkony, jejichž znalost by měla být samozřejmostí pro každého lékaře. K obrovské radosti pořadatelů byl i letos o kurz enormní zájem, o čemž svědčí vyčerpání kapacity volných míst již za minutu po spuštění registrace. Všem zúčastněným přejeme spoustu krásných zážitků a pro ty, kteří se nemohli osobně zúčastnit portál AKUTNĚ.CZ tradičně zajišťuje on-line přenos.  

Sobota 16. 4. 2016, teoretická část

 

Zahájení Kurzu urgentní medicíny 2016 se ujal dr. Štourač, koordinátor kurzu a přednosta KDAR FN Brno. Svojí krátkou řečí přivítal všechny účastníky, předal pozdrav od pana děkana a představil zástupce pořádajících organizací. V úvodu pokračoval dr. Doleček, primář urgentního příjmu FN Brno, poděkoval za dobrou organizaci a popřál všem účastníkům příjemné chvíle s urgentní medicínou. Záchrannou službu Jihomoravského kraje reprezentoval dr. Zvolánek, který ve své řeči popřál Kurzu urgentní medicíny jen to nejlepší. Dr. Novotný, náměstek ZZS Vysočina, p.o. připojil přání, aby si všichni kurz užili co nejlépe a výčet pořádajících organizací uzavřela studentka pátého ročníku VL LF Tereza Prokopová, jako zástupkyně studentů a IFMSA-CZ. 

Do oboru urgentní medicíny nás uvedl svým sdělením Úvod do problematiky oboru v České republice dr. Zvolánek. Začal definicí oboru, kde poukázal především na jeho šíři. Součástí urgentní medicíny je také medicína katastrof. Náplní oboru je tedy diagnostika a terapie na místě nehody, transport a nemocniční péče. A stále jde o čas… A jaký by měl vlastně být správný “urgentista”? Měl by být takový Einstein, Napoleon, Bolt a Superman dohromady, měl by být zručný a hlavně empatický a lidský. Je ale také dobré mít na paměti, že mnoho přemýšlení škodí a cílem lékaře na místě nehody rozhodně není “dobře zajištěná mrtvola”.

Mnoho přemýšlení škodí a cílem lékaře na místě nehody rozhodně není “dobře zajištěná mrtvola”

Jak správně přistupovat k pacientovi od prvního okamžiku záchranné akce nám v přednášce První kontakt s pacientem objasnila dr. Zuchová. Nejdůležitější je myslet na základní postupy, tím se vyhneme mnoha nepříjemnostem. Paní doktorka nám na modelu zkratek  ABCD ( A - airway, B - breathing, C - circulation, D - disability) demonstrovala, jak postupovat systematicky a na nic nezapomenout. V urgentní medicíně je důležité konat rychle, rozhodně a hlavně neopomenout, že se staráme o lidskou bytost. To znamená, že s ním neustále komunikujeme, před manipulací a při bolestech ho zaléčíme a při jakékoli komplikaci postupujeme od základu. Další pomůckou do praxe je zkratka AMPLE ( A - alergie, M - medikace, P - předchozí nemoci, L - last meal - poslední jídlo, E- environment - okolí) aneb na co se ptát pacienta, abychom měli kompletní informace a poskytovaná péče byla co nejkvalitnější. Čím se liší běžný výjezd ZZS k jednomu pacientovi a zásah u hromadného neštěstí, kde je výrazný nepoměr mezi počtem záchranářů a poraněnými? Na tuto otázku odpověděl posluchačům dr. Novotný ze ZZS kraje Vysočina. Přednášku zahájil povídáním o metodickém cvičení AMOK a také o skutečné hromadné dopravní nehodě na D1, které prověřily připravenost všech záchranných složek a také jejich schopnost vzájemné spolupráce při mimořádné události. Právě správná koordinace záchranných složek na místě hromadného neštěstí je vždy nejdůležitější,

Správná koordinace záchranných složek na místě hromadného neštěstí je vždy nejdůležitější.

protože jedině tak dokážeme zajistit záchranu co největšího počtu postižených. Samotný postup během hromadných události je poté charakterizován zkratkou 3T (Triage = třídění, Terapie a Transport). O velmi atraktivní problematice extramurálních porodů, ke kterým v současnosti dochází hlavně u tzv. překotných porodů, hovořil dr. Janků. Ve svém sdělení upozornil na důležité body primárního vyšetření rodičky v terénu. Seznámil posluchače s obsahem balíčku pro porod mimo nemocnici a postupně se věnoval jednotlivým klíčovým bodům samotného porodu a případným komplikacím. Obsahem sdělení byl také návod, jak postupovat v situacích, kdy nemáme k dispozici žádné vybavení či jak ošetřit novorozence. Závěr přednášky se týkal  poporodní péči o matku, která je zaměřena dominantně na kontrolu krevních ztrát. Novinky v kardiopulmonální resuscitaci dle guidelines z roku 2015 prezentoval dr. Doleček. Na začátku uvedl statistickou úspěšnost KPR a upozornil na to, jak zásadní je včasné a správné zahájení resuscitace. Shrnul nejdůležitější fakta: včasné rozpoznání náhlé zástavy oběhu, zahájení kompresí hrudníku a časnou defibrilaci. Provedl nás algoritmem BLS (basic life support) i ALS (advanced life support) a zopakoval postup ABCD, s důrazem na správné provedení každého dílčího kroku, zmínil i hlavní zásady farmakoterapie při KPR.Shlédli jsme video názorného provedení resuscitace pomocí přístroje LUCAS, video správně provedené hands-only CPR a záznam resuscitace pacienta s PEA (bezpulzovou elektrickou aktivitou). Na závěr nás dr. Doleček seznámil s doporučenými postupy léčby při anafylaktickém šoku.

V průběhu sobotního přednáškového dne měli studenti jedinečnou možnost seznámit se s prací vodní záchranné služby, mohli si prohlédnout základní vybavení a vyslechnout  pravidla záchrany tonoucích. Hned vedle vodních záchranářů měli stanoviště vládci silných strojů, tzv. motorkový gang. Vysoce zkušení odborníci instruovali studenty, jak sejmout motorkářskou helmu či jak přistupovat k pacientovi v těžkém stavu po dopravní nehodě.

Po obědové pauze začal odpolední blok přednáškou dr. Dolečka s názvem polytrauma. V úvodu pan doktor upozornil na vysokou mortalitu, která tyto stavy provází. Dále popsal a vysvětlil roli jednotlivých členů traumatýmu. Krok po kroku provedl posluchače vyšetřovacím postupem u pacientů, principy damage control resustitation a přiblížil studentům práci lékařů na urgentním příjmu. Spanilá jízda dr. Dolečka pokračovala tématem intoxikací. Hned na úvod zdůraznil význam volně přístupného databázového systému TOXNET, objasnil, jak funguje a upozornil na telefonní číslo toxikologického informačního střediska, kam je možné v případě intoxikace pacienta zavolat. Dále připomněl, že intoxikace tvoří nejčastější příčinu netraumatických kómat, často z důvodu sebevražedného úmyslu. Důležitá je správně odebraná anamnéza, která by měla vést k objasnění požité látky, ale stejně jako v jiných případech je třeba pacienta celkově vyšetřit. Zjištěné informace by nás v ideálním případě měly dovést k toxidromu, což je syndrom vyvolaný určitou toxickou látkou.

Zjištěné informace by nás měly dovést k toxidromu, což je syndrom vyvolaný určitou toxickou látkou.

Neméně významnou součástí zajištění intoxikovaného pacienta je laboratorní vyšetření, kde nás především ABR a osmolalita může nasměrovat k otravě určitou skupinou látek, dále EKG, v bezvědomí vždy CT. Na závěr se věnoval přednemocniční a především nemocniční terapii, každá intoxikace je indikací k hospitalizaci. Mezi základní způsoby zabránění dalšího vstřebávání je výplach žaludku, který má ale i své stinné stránky i kontraindikace. Po krátké přestávce, kterou mnozí studenti využili k podrobnému prozkoumání resuscitačních kufrů, pokračoval maraton přednášek. Dr. Kubalová hovořila na téma akcidentální hypotermie. Hypotermie nastává při poklesu teploty jádra těla pod 35 ͒C, která je zvláště nebezpečná u rizikových skupin, jako jsou děti, staří lidé a opilí. Pokud teplota jádra poklesne pod 32 ͒C, dochází postupně k bezvědomí a při teplotě pod 13 ͒C nastává smrt. Zajímavostí je, že u podchlazeného pacienta lze odložit zahájení KPR až o 10 minut.

U podchlazeného pacienta lze odložit zahájení KPR až o 10 minut.

S hypotermním pacientem bychom neměli zbytečně hýbat, měli bychom jej imobilizovat, adekvátně oxygenovat a co nejrychleji transportovat do nemocnice. Pacienty ohříváme rychle do 32 ͒C, poté si musíme dát pozor, abychom pacienta nedostali do hypertermie. Závěrem je třeba si uvědomit, že nikdo není mrtvý, dokud není teplý a mrtvý. Slovy “zatím jste měli samou vědu, teďka přijde řemeslo” zahájil Dr. Mach přednášku o specifikách imobilizačních technik v traumatologii. Ve svém sdělení se zmínil o rizicích pohybu s pacientem a dále uvedl nutnost a prostředky imobilizace. Ale i tento postup má svá rizika, je třeba pamatovat na to, že během imobilizace může dojít sekundárnímu poranění páteře. Pro praxi je důležité vědět, že v rámci první pomoci se zlomeniny nereponují. Pan doktor ve své přednášce představil různé typy dlah, včetně dlahy trakční, techniky jejich naložení a vyzvedl důležitost použití krčního límce a pánevního pásu. Další sdělení dr. Kubalové představilo studentům šok dle ATLS. Hlavním cílem bylo podat návod, jak šok rozpoznat a díky správné diagnóze začít co nejdříve s adekvátní terapií. Šok, ať už je jakékoli patogeneze, ohrožuje pacienta hlavně hypoperfuzí tkání. Paní doktorka se ve své přednášce zaměřila na hemoragický šok, kdy při krevní ztrátě 2000 ml a více na pacientovi pozorujeme známky šoku, jako jsou hypotenze a tachykardie. V přednemocniční péči je nezbytně nutné rychle identifikovat zdroj krvácení a provést výkony, které vedou k jeho zástavě. Pro další prognózu pacienta je důležité, aby časový interval dopravení pacienta do 1 hodiny do místa definitivního ošetření. Závěrem dr. Kubalová přidala tip pro praxi: „je důležité šok léčit, když máme podezření na šok, ne až budou rozvinuté příznaky.“ 

Je důležité šok léčit, když máme podezření na šok, ne až budou rozvinuté příznaky.

Po krátké přestávce pokračovala Dr. Kubalová další přednáškou o možnostech zajištění DC. Opakovaně zdůraznila, že zajištění průchodných dýchacích cest je prvním a nezbytným krokem v péči o pacienta. Po krátké rekapitulaci indikací k zajištění DC následoval výčet jednotlivých možností - poloha, vzduchovody, supraglottické pomůcky, tracheální intubace a chirurgické zajištění. Druhá část přednášky nabídla způsoby zajištění žilního přístupu a jeho alternativ, kdy jednou z nejvýznamnějších přístup intraoseální, o kterém studenti z úst paní doktorky dostali kompletní informace. Novinkou letošního roku byla přednáška dr. Plánky, který se podělil s účastníky KUM 2016 se zkušenostmi s akutními stavy v dětské traumatologii a chirurgii. Úvodem připomněl anatomické a fyziologické rozdíly mezi dětským a dospělým organismem a z nich plynoucích důsledky. Nejdůležitější rozdíl akutní medicíny u dětí, který je třeba mít na paměti je, že neurologická a respirační nestabilita je častější než nestabilita hemodynamická. V závěru sdělení se pan doktor věnoval typické zlomenině dětského věku - epifyzeolýze. Vzhledem k tomu, že úrazy patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v dětském věku, je třeba myslet především na jejich prevenci. Poslední blok započal dr.Peřina se sdělením na téma přednemocniční péče u úrazů v maxilofaciální oblasti. Je třeba si uvědomit, že poranění v této oblasti nevedou k traumatickému šoku, čili v případě jeho vzniku je třeba hledat příčinu dále. Vzhledem k anatomickým skutečnostem je při poranění obličeje nutné myslet na riziko poranění krční páteře. Na bohaté obrazové dokumentaci pan doktor představil nejčastější typy poranění, tj. zlomeniny maxily, mandibuly a tzv. blow-out fraktury s charakteristickou diplopií. Závěrečná slova byla věnována specifikům intubace při operačních výkonech v oblasti  nasotracheální a submentální. Kdo jiný by měl prezentovat neodkladnou resuscitaci u dětí a její specifika, než dr. Štourač.  Hned v úvodu začal optimisticky, protože naštěstí je incidence zástavy oběhu u dětí méně častá, než u dospělých a pokud už nastane, tak je sekundární, to znamená, že následovala po zástavě dechu. Resuscitaci dětí zahajujeme iniciálními 5 vdechy a při jednom zachránci je třeba nejprve minutu resuscitovat za poměru 15 kompresí hrudníku a 2 vdechy a až poté volat RZP.

Resuscitaci dětí zahajujeme iniciálními 5 vdechy.

Poté společně se studenty pan doktor prošel základní algoritmy a zopakoval rozdíly mezi typickými nemocemi dětského věku  laryngitis a epiglottitis acuta. Na závěr sobotního teoretického programu představil účastníkům organizaci letecké záchranné služby dr. Vaňatka. Indikacemi k nasazení letecké posádky jsou např. nedostupnost sanitky. Ovšem jsou i situace, ve kterých pomoc LZS není možná, jako nepřízeň vnějších podmínek, stav pacienta, či jeho případná nespolupráce. Pan doktor kladl posluchačům na srdce, že při přistávání vrtulníku je třeba dodržovat bezpečnost a vyčkat signálu posádky, že je možno se přiblížit. Dalším pravidlem je nemávat na kolemletící helikoptéru, není záhodno na ni mávat, ať už jsme tím, kdo o pomoc volal či nikoliv. Posádka nás velice dobře vidí a pokud nejsme těmi, ke komu letí, může dojít ke zbytečnému přistání. Výbavu a uspořádání posádky vrtulníku jsme si mohli prohlédnout díky několika obrázkům i ilustračnímu videu. 

Úplný závěr patřil opět dr. Dolečkovi, který účastníkům letošního kurzu podal základní informace k organizaci nedělní praktické části a vřele jim doporučil, aby si řádně odpočinuli a nabrali síly na nedělní pilování praktických dovedností.


Neděle 17. 4. 2016, praktická část

 

Neděle, časné ranní hodiny, Kampus Masarykovy univerzity, tato kombinace značí jediné, začala druhá část Kurzu urgentní medicíny 2016 spojená s procvičováním praktických dovedností. Studenti během nedělního dne postupně procházejí jednotlivá stanoviště s praktickými úkoly, která pro ně organizátoři připravili.

Stanoviště Surgical Skills for Acute Situations pod zkušeným vedením dr. Plánky připravilo pro studenty nácvik život zachraňujícího výkonu, hrudní drenáže. Po stručném úvodu a demonstraci postupu se účastníci chopili skalpelu a vyzkoušeli si na modelu hrudníku, kterým se pro tuto příležitost stal pás vepřových žeber, krok po kroku zavést hrudní drén. Dlužno dodat, že studenti se tohoto úkolu zhostili s chutí a šlo jim to jako po másle. 

Na venkovním stanovišti v areálu kampusu si účastníci Kurzu urgentní medicíny měli možnost zevrubně prohlédnout sanitní vůz. Veškeré vybavení, resuscitační batohy a léky. Pro ilustraci těžké práce záchranářů, dostali studenti za úkol naložit imobilního pacienta do sanitky a nutno dodat, že se při tom řádně zapotili. Na vše bedlivým okem dohlížel odborník na slovo vzatý, dr. Štoudek. Hned přímo vedle sanitního vozu si mohli účastníci zopakovat a prakticky vyzkoušet imobilizaci krční páteře, pánve a končetin pod vedením dr. Macha.

Pod vedením mladé a energické dr. Lackové si účastníci letošního KUM nacvičili postupy pro sice vzácné, zato však hojně medializované případy, kdy je zdravotník neporodník přítomen v situaci, kdy se začíná starat o vystrašenou a bolestmi trpící ženu a o několik minut později předává záchrance novopečenou maminku a jejího maličkého potomka. V první polovině byly položeny teoretické základy porodního procesu, rady jak získat důležité anamnestické údaje a pro mediky často těžko dostupné postřehy z praxe. V druhé části si všichni postupně vyzkoušeli za asistence nadšené dvojice asistentů ošemetnou taktovku vedení porodu. Přitom se zbývající účastníci zájezdu neúspěšně pokoušeli zaskočit dr. Lackovou dotazy, kterých však často bylo tolik, že musel razantně zasáhnout nejhodnější a nejpečlivější organizátor dr. Kovář a upozornit, že rodit chtějí i další skupiny.

Jak zajišťovat periferní cévní vstup? A co dělat, když se to prostě nedaří?? Hlavně nezoufat a dojít na stanoviště dr. Kubalové, protože tam se to všichni studenti podle přesných instrukcí bez problémů naučili. Odvážnější jedinci si mezi sebou navzájem vyzkoušeli zajistit periferní žílu, ti více bojácní nacvičovali vstup do cévního řečiště na modelu žíly. Absolventy Kurzu urgentní medicíny 2016 nezaskočí ani stav, kdy žílu zajistit prostě nejde, protože se naučili, jak se zavádí intraoseální vstup. Nejprve vrtali do modelu kosti, posléze do kuřecího humeru a ti nejšikovnější si mohli vyzkoušet vrtat do vaječné skořápky.  

Věhlasně proslulé království dr. Pelikána Obtížné zajištění dýchacích cest (DAM - difficult airwy management) i letos účastníky prakticky seznámilo s nejdůležitějšími způsoby zajištění dýchacích cest, jako jsou užití  laryngeální masky, orotracheální intubace a dokonce i koniopunkce a koniotomie. Ani letos nemohl chybět nácvik zvlášť důležitého mechanismu - jaw thrust, jehož je dr. Pelikán velkým příznivcem a propagátorem. Po několika pokusech každý z účastníků všechny metody úspěšně zvládl a závěrem tréninku studenti pracovali s laryngoskopem skoro jako zkušení anesteziologové. Ti, kteří během nácviku zazářili, měli velkou šanci, že budou vybráni, zařadí se mezi elitu a navždy bude zářit jejich sláva v Hall of Fame Difficult airway management.

“Haló, tady dispečink záchranné služby” ozývá se ze stanoviště dětské KPR. Vzápětí improvizovaný telefonický hovor pokračuje: “Prosím, potřebuju pomoc, moje dítě se dusí, je celé modré, vůbec nedýchá, co mám dělat?” toto je jen jedna ze situací, které si pro účastníky kurzu urgentní medicíny připravil tým lékařů z KDAR FN Brno, pod vedením dr. Košuta. Vzhledem k tomu, že existují zásadní rozdíly mezi KPR dětí a dospělých, je jasné, že právě toto stanoviště nesmí na KUMu chybět. Studenti získali jedinečnou možnosti si na figurínách malých dětí vyzkoušet, jak postupovat při správně prováděné resuscitaci dětí a chytře využili možnosti diskuze se zkušenými lékaři, kteří ochotně zodpovídali veškeré dotazy.

Mezi studenty oblíbený dr. Dadák společně se svými kolegyněmi z ARK FNUSA opět přichystal pro účastníky 2 - 3 simulační lekce, které měly sloužit jako nácvik ALS (advanced life support). Zde měli studenti k dispozici snad veškeré vybavení pro zajištění vitálních funkcí, čím se zvýšily nároky na vědomosti a úsudek studentů. Samozřejmostí bylo hodnocení srdečního rytmu, správná indikace užití defibrilátoru či správné podání léčiv, které tvoří záklasní kameny ALS. Jako vždy o dramatické situace nebyla nouze a ačkoli šlo jen o simulaci, mnozí se svojí úlohy zhostili na výbornou a společně jako tým pod vedením teamleadera dovedli resuscitaci ke zdárnému konci.

Stalo se již tradicí, že stanoviště METI je spjato s osobou dr. Dolečka. Zde byli studenti rozděleni do menších skupin a na okamžik se dostali do rolí lékařů sanitního vozu a urgentního příjmu a měli za úkol zvládnout postup u modelové život ohrožující situace. Studenti, zpočátku lehce rozpačití, brzy přijali role za své a za této stresové situace zajišťovali pacienta a transportovali na urgentní příjem, kde si jej přebrali kolegové. Tým UP začal s resuscitací a nezbytnými intervencemi. Jak si studenti počínali, kriticky zhodnotil pan doktor rekapitulací. Pokud byl postup správný, vyslechli studenti pochvalnou řeč, v případě pochybení, dostali zpětnou vazbu.

Místo simulované dopravní nehody, spadající pod kontrolu dr. Zuchové vyžadovalo od studentů jistou dávku psychické ale hlavně fyzické zdatnosti. Po krátké instruktáži si účastníci společně s ochotným a trénovaným hasičem Tondou zkoušeli, jak obtížné je dostat raněného ven z vozidla. Poté, co si to studenti nacvičili, rozdělili se do menších skupinek a naráz se stali účastníky simulované autonehody a bylo jen na nich, jak si s tím poradí. Reálně si zkusili vyřešit danou situaci, triážování a primární ošetření pacientů. Nakonec dostali zpětnou vazbu z úst dr. Zuchové.

Každoroční libůstkou, kterou si pořadatelé pro studenty připravují je soutěžní stanoviště AKUTNĚ.CZ. V přísně střežené místnosti číhají na skupinku 3 - 4 účastníků zkušení lektoři dr. Provazníková a dr. Gretz, kteří fungují jako navigátoři a přísní porotci veškerého dění. Skvěle instruovaní figuranti ve svých rolích představují dokonalé modelové situace, na kterých účastníci mají možnost ukázat svoje znalosti. Letos studenti zachraňovali ženu po lehkém traumatu kotníku, ke které byla přivolána záchranná služba pro náhle objevující dušnost a bolesti na hrudi...

Říká se, že čas utíká rychle, když se člověk dobře baví. Pro Kurz urgentní medicíny 2016 to platí dvojnásob. Dva dny utekly jako voda a nastal čas na rekapitulaci a ohlédnutí. Obrovský dík patří organizačnímu týmu, který věnoval svůj čas a energii tomu, aby vše proběhlo bez problémů a studenti si odnesli co nejvíce informací a dobrých pocitů. Akce tohoto typu by se nemohla uskutečnit bez podpory vedení Lékařské fakulty, tří anesteziologicko-resuscitačních klinik a dvou záchranných služeb, které společně s portálem AKUTNĚ.CZ zajistily bezproblémový chod kurzu. Zvláštní poděkování patří koordinátorovi kurzu dr. Štouračovi a dr. Kovářovi, kteří svojí pílí a úsilím vybudovali ideální podmínky pro konání kurzu.

Netrpělivě očekávaným momentem bylo vyhlášení výsledků soutěžního stanoviště AKUTNĚ.CZ. Ačkoli vybrat ty nejlepší bylo pro porotce dr. Provazníkovou a dr. Gretze těžké, nakonec pomyslené vavříny slávy získal tým: Moravská Mária, Tušinovská Ludmila a Machajdíková Dominika. Vítězům moc gratulujeme!!!

A kdo že bude mít tu čest a zařadí se mezi zářící elitu v Hall of Fame Difficult airway management? Prosíme potlesk, zde jsou letošní hvězdy: Nezval Vladislav, Hereta Tomáš, Klabusayová Eva, Zemánková Štěpánka, Vyhnálková Kateřina, Olveczká Denisa, Boušek Tomáš, Machajdíková Dominika.

Posledním ceremoniálem Kurzu urgentní medicíny 2016 bylo slavnostní předání certifikátů o absolvování kurzu úspěšným účastníkům, kteří zároveň obdrželi drobnou cenu. Jménem vedení portálu AKUTNĚ.CZ děkujeme všem účastníkům, organizátorům, odborným garantům a lektorům, díky nimž je Kurz urgentní medicíny tak unikátní akcí. Závěrem přidáváme pozvánku na další ročník, který se uskuteční ve dnech 15. - 16. 4. 2017.

 

Letošní kurz pro vás připravili: Blatnerová Hana, Bochníčková Klára, Brančík Pavel, Cipovová Michaela, Drahošová Martina, Hanzelková Tereza, Harazim Hana, Himerová Lenka, Hrubý Michal, Hudec Jan, Chlupová Jitka, Jamrichová Erika, Jedličková Kateřina, Juřeníková Marta, Klabusayová Eva, Klincová Martina, Kolářová Gabriela, Korbička Tomáš, Kosinová Martina, Kotleba Dan, Kovář Marek, Kovářová Marika, Kubík Marek, Longauerová Ľubka, Markuseková Zuzana, Matoušková Kateřina, Mrůzková Kateřina, Nedomová Lenka, Nezval Vladislav, Poláková Eva, Polochová Petra, Prokopová Tereza, Přichystalová Klára, Slovjaková Deana, Smékalová Olga, Štoudek Roman, Štourač Petr, Štrbová Dominika, Täuberová Lucie, Vojtek Jonáš, Vondráček Michal, 


15. 4. 2016 ...sejdeme se na KUM 2017...
KUM 2016
urgentní medicína
AKUTNĚ.CZ
Zpět