Na úvod obecenstvo přivítal hlavní organizátor Jiří Néma. Po zahájení konference, se první přednášky, týkající se aktualizací guidelines poskytování akutní péče v bojových podmínkách, ujal prap. Jaroslav Duchoň. Věnoval se změnám v doporučení péče při masivním krvácení. Novinky spočívají v upřesnění doposud vágněji specifikovaných postupů. Doporučení stran komunikace mezi týmy jednotlivých úrovní péče o raněného, jiné rozšiřují kompetence nelékařského zdravotnického personálu nebo zahrnují použití nově dostupných prostředků. Změny postihly i indikace k použití pánevního pásu, jehož využití se v závěru praporčík Duchoň více věnoval. Nově se v bojových podmínkách suspektní zlomenina pánve nevyšetřuje manuálně, ale pouze aspekcí, přičemž zásadní indikací použití pánevního pásu je šok a bolest pánve. Vyzdvihl důležitost profesionálního přístupu, kde se stírá rozdíl v použití komerčních pomůcek s improvizací. Nrtm. Petra Dvořáková se podělila se svými zkušenostmi s hromadnými událostmi (MASCAL) z Afghánistánu, kde strávila 5 měsíců v nemocnici role 2 v Kábulu. Role 2 má za úkol řešit akutní chirurgické zákroky, stabilizaci zraněných pro další odsun a definitivní ošetření lehčích poranění. Po přestávce se ujal slova armádní chirurg Martin Oberreiter. Dr. Oberreiter má rozsáhlé zkušenosti z misí v Afghánistánu, kde působil mimo jiné jako náčelník urgentního příjmu nebo velitel polního chirurgického týmu. Během své přednášky představil práci v polní nemocnici, kde ošetřoval široké spektrum poranění a to jak u vojenského personálu tak u civilních obyvatel. Nejčastěji řešili následky blast syndromu a popáleniny. Pochvaloval použití NPWT v ošetřování ran u polytraumat. Poslední přednáška před obědem patřila Dr. Robertu Zajíčkovi z Kliniky popáleninové medicíny FN Královské Vinohrady v Praze. Velmi zajímavě mluvil o problematice popálenin. Jedná se o skupinu nejhorších poranění v traumatologii, nesmírně bolestivých a častokrát doprovázených celoživotními následky. Jejich léčba je komplikovaná, centralizovaná a extrémně drahá. Pan přednosta vyzdvihl nutnost přístupu k pacientovi na základě 5 důležitých bodů: mechanizmus úrazu, rozsah popálení (pravidlo 9% nebo palmární pravidlo ruky pacienta- 1%), věk, hloubka, lokalizace, anamnéza. Taktéž kladl důraz na problematiku dětských pacientů, opařenin nebo inhalační trauma, kdy je nutností rychlá a časná intubace pacienta. Vzpomínal taktéž četnost přidružených poranění při úrazech elektrickým proudem.
Po obědové pauze pokračoval záchranář Martin Honzík s problematikou hypotermie v přednemocniční péči (PNP), která ohrožuje všechny pacienty, ponejvíce pacienty s traumaty. Důležité je si vůbec uvědomit, že pacientovi podchlazení hrozí. Upozornil na typický nález Osbornovy J vlny na EKG u podchlazených pacientů, která bývá v PNP špatně interpretována jako akutní ischemie myokardu. V diagnostice lze s výhodou použít pětistupňové klasifikace SSMM, která podle klinických projevů umožní rychle určit stupeň hypotermie. Důležité je si dát pozor na druhé stádium, které bývá často chybně zaměňováno s intoxikací alkoholem. V prevenci a terapii zdůraznil hlavně šetrnou manipulaci, aby nedocházelo k dalšímu snižování teploty jádra, izolaci pacienta od země a používání ohřívaných infuzí. Jako zajímavost uvedl možnost využití klasické bublinkové folie pro tepelnou izolaci. Pokud to stav pacienta dovolí, snažit se zachovávat spontánní ventilaci. Při poklesu pod 30 stupňů provádět KPR bez léků a při nutnosti defibrilovat podávat maximálně 3 výboje. Záchranář Radan Doubrava nás krátce seznámil s projektem organizace Paramedcz probíhajícím v oblasti vojenského konfliktu na východě Ukrajiny. Ve spolupráci s místní organizací Patriot Defense nejprve školili instruktory armády v poskytování první pomoci a využívání balíčků IFAK a následně i členy zdravotnických složek záchranného systému. Za 365 dní, co projekt funguje, se povedlo vyškolit téměř 30 000 vojáků a kadetů. Poslední blok zahájil Richard Dvořák, držitel prestižního odbornostního odznaku Expert Field Medical Badge Americké armády, zaměřený na zdravotnické dovednosti v poli. Ten zde představil svoji cestu k získání odznaku a průběh testovacího týdne EFMB. Na závěr fotografka Jarmila Štuková představila své fotografie z každodenního života obyvatel žijících v oblastech sužovaných válečnými konflikty.
