IV. Hirschův den

IV. Hirschův den

19. 4. 2016 Jana Crhová

V pátek 15. dubna 2016 se uskutečnil již počtvrté Hirschův den, odborná konference KARIM FN a LF UP v Olomouci. Konference byla pojmenována po primáři  MUDr. Alfrédu Hirschovi, jenž promoval na Olomoucké lékařské fakultě v r. 1948, poté pracoval jako chirurg a v padesátých letech se podílel na vzniku anesteziologického oddělení ve FN Olomouc. V r. 1975 vzniklo samostatné ARO, primář Hirsch byl jedním ze zakladatelů české anesteziologie a resuscitace. Pan primář zemřel v r. 2004 ve věku 85 let.

Klíčová slova: Olomouc, Hirschův den

Odborným garantem akce byl přednosta KARIM doc. Adamus, Ph.D. MBA

Dopolední program přednášek zahájil prof. MUDr. Kolář, děkan LF. Jeho přednáška byla věnována nozokomiálním pneumoniím. Pohledem mikrobiologa velmi poutavě podal přehled nemocničních pneumonií a patogenů. I když k nejčastějším původcům (každá asi ve 20 %) patří Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa, existuje i řada dalších.  Jejich kombinace lze těžko ovlivnit empiricky, konzultace s mikrobiologickým střediskem je velmi přínosná a nutná. Olomouc pan profesor označil jako místo „dobré k onemocnění“, přežití těchto infekcí se pohybuje kolem 70 %. Běžně se uvádí kolem 50 %. 

Neméně zajímavý příspěvek přednesla MUDr. Černá Pařízková z Hradce Králové, jejímž tématem byla paliativní péče. Hovořila o pacientech s mnoha komorbiditami. Onkologických odléčených pacientech, u nichž rozhodování ztěžují neúplné informace o konkrétním pacientovi. Další kapitolou jsou pacienti zresuscitovaní po náhlé zástavě oběhu. Těmto se věnují i nová resuscitační doporučení z r. 2015. Ty uvádějí, že predikce klinického výsledku je možná nejdříve 72 hodin po odtlumení postiženého. 

Další příspěvek patřil doc. Drábkové, která s neuvěřitelnou energií přednesla směs novinek a budoucích vizí (zmiňovala konferenci v Bruselu) a pro posluchače bylo náročné sledovat  její myšlenkový trysk. Dětského anesteziologa zaujala zmínka o nevhodnosti anestezie u dětí do tří let a souvislost mezi sevofluranem - ftaláty a pooperačním deliriem a retardací. 

Kvalitní byly přednášky věnované simulaci,jež přednesl prim. MUDr. Stern z Královských Vinohrad. Ukázal nové simulační centrum a zdůraznil opakovaný trénink a školení. Upozornil, jak nákladná, ale nutná záležitost je nákup figurín, simulačních pomůcek, vybavení vhodných učeben.  

MUDr. Klementová z KARIMU v podstatě navázala, představila simulační centrum v Olomouci. Ve spolupráci se studenty LF vytváří modelové situace a společně vyhodnocují schopnost a připravenost personálu k resuscitaci. Jako nejzásadnější problémy označila: nedostatečnou týmovou spolupráci, negativní vliv stresu na výkon (až v 57 %), problematiku komunikace (u 38 % respondentů) .Zajímavostí je, že vysoká úspěšnost KPR (85 - 99 %) je při nácviku na méně sofistikované figuríně. K dalším chybám, na něž se tým MUDr. Klementové snaží svou aktivitou upozornit je neschopnost analýzy a stanovení priorit, stanovení diagnózy a terapeutického postupu a implementace teorie do praxe. 

MUDr. Klementa doplnil tyto přednášky dalšími kazuistikami příčin zástavy oběhu a jejich řešením (embolie, pneumothorax, iontové rozvraty aj.) a opět připomenul postupy z mezinárodních doporučení 2015. KPR v Olomouci od r. 2011 do r. 2015 bylo nutno provést u 491 případů, z toho u 316 mužů a 175 žen v průměrném věku 71,4 let. Do propuštění přežilo 87 (18 %).  Kladl důraz na revizi resuscitačního vybavení, výuku personálu, k tomu mít vhodnou místnost a trénink v týmu.

Zajímavým příspěvkem upoutal MUDr. Stibor z Rakouska, jenž hovořil o teplotním managementu. Vysvětlil důvody a metody chlazení (historicky od zmrzlého muže Otziho po muže se zástavou v hypermarketu, kterého záchranář zasypal 40 kg mražených hranolků). Mimochodem muž přežil a hypermarket požaduje po lékaři zaplatit škodu na hranolcích. Na studiích ukázal, že hluboké podchlazení (32 ºC) není  tolik důležité, teplota hlavně nesmí překročit 37,6 ºC. Optimální je udržet t.t. mezi 34 a 36 ºC. Nejúčinnější je intravaskulární chlazení katetrem zavedeným do v. femoralis a v něm cirkulující chladný roztok 0,9 % NaCl.

Prof. Ševčík přednesl referát na téma Škroby v perioperačním období v němž vysvětlil, že neexistují důkazy o škodlivosti koloidů vč. HES při objemové resuscitaci u traumat a byl prokázán jejich benefit u penetrujících traumat. Traumatizovaný pacient, který vyžaduje masívní podání krve, může být léčen vyváženým poměrem krystaloidů i koloidů.

Tři obsáhlá sdělení se věnovala zajištění dýchacích cest. Problematice se ve svých příspěvcích věnovali: MUDr. Merjavy, pracující v University of East Anglia,  MUDr. Klučka  z Dětské nemocnice v Brně (Zajištění dýchacích cest u dětí) a MUDr. Michálková z Nemocnice na Bulovce v Praze (Obtížné zajištění dýchacích cest v ORL oblasti). Každý  z referátů byl přínosný. MUDr. Merjavy se zabýval anglickými doporučeními pro obtížnou intubaci. O stejná doporučení se opírala i Dr. Michálková  . Při popisu některých situací se musel každý anesteziolog lehce opotit, neboť všichni jistě podobné situace zažili. Nesmírně náročné musí být zajištění dýchacích cest s rozsáhlými tumory v této oblasti, fotodokumentace jen umocňovala představy.

Z odpoledních přednášek byla také zajímavá prezentace MUDr. Berana z pražského Protonového centra, jež se zabývala  anestezií dětí v Protonovém centru. Tyto výkony vyžadují zkušeného a zručného anesteziologa, ozařování probíhá na břiše (asi 30x), proto volili raději než intubaci flexibilní laryngeální masku. Úvod do anestezie provádí Propofolem intravenózně a dále pokračují nízkým procentem Sevofluranu. Děti po CA transportují sanitkou do FN v Motole. Protonové záření šetří okolní tkáně, mělo by být cílené přesně na oblast nádoru.

Přednášky trvaly dlouho do odpoledne, pak následovaly workshopy: využití ultrasonografie při obtížném zajištění dýchacích cest a vyšetření hrudníku při resuscitaci. Posterová sekce nabídla zajímavé kazuistiky.

Kdo chtěl, jistě si v tomto dni našel oblast svého zájmu a mohl si rozšířit svůj rozhled. Všechny přednášky byly velmi kvalitní, poutavé a nabídly řadu témat k přemýšlení a dalšímu rozvoji v oboru. 


Zpět